Banky tvrdí A - věřte ve fungování peněz a cenných papírů, a dělají B - kupují zlato

29.09.2016 15:20 | Ne Ro | Diskuze

Centrální banky moc dobře vědí, proč tak činí. Vždyť jejich učené teorie jsou kryty letitými vědeckými výzkumy a doporučeními expertů a …

Foto: Public Domain

A expertova rada je, jak známo, zcela apolitická, téměř neměnná a nikdy, prostě vůbec nikdy u ní nedochází k obratu o 180 stupňů, což by odhalovalo prostou nevědomost, která by musela být přiznána a která by nám říkala, nejezte maso, pokud nám dlouhá léta pravila - jezte ho. Anebo zkrátka něco v tom smyslu.

Pokud je všecko tedy v dobrých rukou a zkrátka a dobře fajn, tak proč se obávat? A touto chiméroidní obavou mám na mysli skutečnost, která je dnes a denně živena jakousi neurózu, která nám našeptává – pakliže stávajícímu systému věříme – ať kupujeme zlato, poněvadž zlato je pojistkou pro případ. Jenže pro jaký, když je vše tak okay?

Tak stručně: Zkuste si tipnout, kdo dnes kupuje spousty fyzického zlata? Centrální banky. A to od finanční krize v roce 2008 dosud. Skutečnost je taková, uvádí aktuální hlášení výzkumného týmu z OMFIF (Official Monetary and Financial Institutions Forum), že centrální banky nakupovaly zlato tempem 350 tun ročně během posledních osmi let. Tím se dostáváme na úroveň před rokem 1970.

Ostatně, OMFIF zkoumá chování centrálních bank a kupování zlata už delší dobu, řekl bych tak od roku 1871. A aby se to člověku lépe pamatovalo, rozparcelovala tento časový úsek na "sedm zlatých období". Všechna jsou sice zajímavá, nicméně pro nás v tuto chvíli, tedy pro tento text, relevantní se zdají jen ty z nich, jež následovala po skončení druhé světové války:

 

1945 - 1971/3 "Období Brettonwoodského měnového systému"

Období, během něhož zlaté rezervy stoupaly, evropské země a Japonsko hromadily značné nové poválečné zásoby a centrální banky směňovaly nadbytečné dolary za zlato z US Treasury. Ve skutečnosti mezi lety 1950 až 1965 centrální banky a státní poklady nakoupily více než 7000 tun zlata. Až tomu jednoho dne učinil přítrž prezident USA, Richard Nixon, který odstranil napojení amerického dolaru na zlato.  Zlato přestalo fungovat jakožto záložní světová rezervní měna. Místo zlata začaly coby záloha a uchovatel hodnot fungovat dobrá víra ve vládu USA - a tak se zrodily "fiat peníze" (peníze s nuceným oběhem čili zákonná měna, jak ji známe dnes).

 

1973 - 1998 "Období přerodu"

Představuje období ne zrovna hladkého přerodu. Sedmdesátá léta byla stagflační, plná energetických šoků, geopolitických konfliktů i vřav napříč rozvinutými zeměmi. A jakmile se posléze situace v osmdesátých letech začala opět uklidňovat, i zlato ztratilo svůj někdejší třpyt. Napomohl tomu svým dílem i tehdejší šéf Fedu, Paul Volcker, který se rozhodl zatočit s inflací, čímž učinil z amerického dolaru tehdy vhodnou rezervu.

 

1998 - 2008 "Období rozprodávání"

Toto období zahrnuje první roky bezprostředně následující po zavedení eura a zároveň je lze považovat i za jakýsi vrchol fiat měny. Proto také právě v tomto období a v žádném jiném tehdejší britský ministr financí, Gordon Brown, rozprodal velkou část zlata z Bank of England při jeho tehdy, povýtce, nejnižší ceně za přibližně dvacet let před tímto činem. Tento jeho tah samozřejmě plně koresponduje s uvedeným obdobím. Zmiňovaná akce se přitom týkala dvojího: Zlato bylo prodáno, aby se nakoupilo euro. A jednalo se výhradně o politickou záležitost. Zlato se totiž neprodalo s cílem dosáhnout dobré ceny. Zlato se prodalo prostě proto, aby podpořilo vzniknuvší euro během jeho počátků. Je tedy logické, že ty z evropských zemí, které se měnové unie tehdy neúčastnily, a tudíž neprodaly své zlato, aby podpořily vznik jednotné evropské měny, jaksi vyčnívaly, za což následně platily pokutu za nedostatečnou loajalitu vůči tomuto projektu.

 

2008 - dosud "Období příprav na systémovou změnu"

Problémem ovšem zůstalo a dosud zůstává, že měna výhradně založena na úvěru má svoje nedostatky. Sám finanční výbuch roku 2008 je přímým důsledkem snahy opětovně nastartovat růst trhů zvyšováním peněžní zásoby po splasknutí Dot.com bubliny, což samozřejmě otřáslo vírou v monetární systém. Plus také (nedostatečnou) vírou samotných centrálních bank v něj, jak se zdá. Počínaje rokem 2008 totiž banky přidaly ke svým rezervám více než 2800 tun zlata, což je přibližně 10 % světového obchodu. Čína a Rusko patřily mezi největší kupce, nicméně kromě nich i centrální banky rozvinutých zemí taktéž přikupovaly žlutý kov, případně, když už nepřikupovaly další, tak své stávající rezervy přinejmenším nesnižovaly.  Toto představuje nejdelší období nepřetržitého nakupování zlata od výše zmíněného období let 1950 až 1965 a obnovení zlata jakožto ústředního prvku uchovatele hodnot po čtyřech desetiletích pokusů o zrušení této jeho platnosti. Ne jako rozhodnutí Bank of England utopit většinu peněz důchodového fondu v indexově vázaných "prvotřídních" cenných papírech, což názorně ukazuje až pozoruhodný nedostatek víry centrální banky ve svou vlastní schopnost vést ekonomiku tím správným směrem. Snad nás to ani nepřekvapuje.

 

A co bude pak?

Dnes je poměrně těžké představit si cestu, která by nás vysvobodila od nezměrného dluhového břemene. Sílí dojem, že odstranění enormní dluhové zátěže bude muset zahrnovat zásadní obrat čili celkové přenastavení a změnu stávajícího monetárního systému. S největší pravděpodobností bude spolu s tím muset dojít k zásadní změně v nastavení toho, co nazýváme velkoobchodní model. Je totiž docela dost dobře možné, že na něj budoucí historikové budou nahlížet jako na již překonané období, podobně jako jím je dnes třeba Brettonwoodský systém. Jak bude nové nastavení finančního systému vypadat? Těžko říci. Nicméně je nasnadě, že by nebylo překvapením, kdyby nově nastavený finanční systém blízké budoucnosti více odvisel od digitální měny. Ať už se stávající nastavení oběhu financí v budoucnu přenastaví jakkoli, mezidobí bude pravděpodobně dosti chaotické a během něho bude poměrně těžké spolehnout se na stávající uchovatele hodnoty. Z toho plyne, že mít alespoň trošku zlata v portfoliu, by nemuselo býti na škodu. Vždyť i centrální banky stále navyšují své zlaté rezervy. Pro případ...

Zdroj:mwk, redakce

Podobná témata
fed, zlato, investice do zlata, inflace, centrální banky, bank of england, virtuální měna, japonská centrální banka, usd - americký dolar, euro - společná evropská měna

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Čti více
Ilustrační foto

Ozvěny trhu: Akciovým trhům svítí zelená

Pohled analytiků Komerční banky na vývoj akciových trhů v příštím roce.

USA zablokovaly prodej americké filiálky německé technologické firmy Aixtron Číňanům

Spojené státy zablokovaly prodej americké filiálky německé technologické firmy Aixtron čínskému fondu Fujian Grand Chip Investment Fund.

Za celý týden si Dow Jonesův index připsal 0,1 procenta. Index S&P 500 však klesl o procento

Americké akcie včera uzavřely bez větších změn, zpráva o listopadovém vývoji na trhu práce ve Spojených státech neměla na obchodování výraznější vliv.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.