Budoucí světové velmoci skupují zlato. Nic nového pod sluncem, tvrdí ekonomové

21.03.2016 07:21 | wa pe | Diskuze

Kanadská centrální banka nedávno oznámila, že prodala veškeré investiční zlato ve svém držení a přechází na likvidnější aktiva. Následuje tak další centrální banky světa, které se nyní od žlutého kovu odvracejí. Jak si tedy vysvětlit mimořádný čínský hlad po zlatě?

Foto: Golden Gate

Doby zlatého standardu, kdy národní měny byly kryty žlutým kovem v trezorech centrálních bank jsou již dávno minulostí a mnoho zemí se ho zbavuje ve prospěch výnosnějších aktiv. Na čele tohoto vývoje je mimochodem i Česká národní banka. Podle údajů organizace World Gold Council byl v roce 2015 poměr zlata v držení české centrální banky vůči jejím devizovým rezervám asi jen 0,8 %. V tomto ohledu nás předběhlo již jen Maďarsko, Trinidad a Tobago a už zmíněná Kanada. Ještě v padesátých letech měla Kanada v držení více jak 1000 tun zlata, na přelomu tisíciletí to bylo již jen 46 tun a dnes nepatrných 77 uncí.    

Zdůvodnění kanadské centrální banky je přitom dobře pochopitelné. Zlato držené ve své fyzické podobě je mnohem méně likvidní nežli například státní dluhopisy a náklady na jeho uskladnění a zabezpečení dosahují značných výšek, zlato navíc nepřináší průběžný výnos tak jako jiná aktiva. Jak si tedy vysvětlit v současnosti mohutné nákupy zlata některými zeměmi například Ruskem a především Čínou?

Možné vysvětlení neleží ani tolik v ekonomických teoriích a poučkách jako spíš mocenských ambicích zemí, které zlato houfně skupují. Zlato bylo po celá staletí kromě pocitu jistoty a stability také zdrojem moci a kontroly nad ostatními a to nejen na úrovni jednotlivců, ale i celých států. Jeden letmý pohled na mapu světových zlatých rezerv a vyvstane před námi poměrně dobře nápadná pravidelnost. Země, které mají v držení nejvíce zlata vůči svému HDP případně devizovým rezervám, tedy USA, Německo, Francie jsou či byly světovými velmocemi, na druhé straně poté máme Čínu a Rusko, které mají ambice se jimi opětovně či zcela nově stát. Detailněji se na tuto závislost podívali ekonomové z univerzity ze Santa Cruz Joshua Aizenman a Kenta Inoue, kteří  sledovali korelaci mezi držbou zlata a globálním vlivem především u zemí, jejichž měny hrály v minulosti roli klíčovou roli ve světovém obchodu.

Kromě aktuálního ekonomického hegemona Spojených států analyzovali například ještě v 17. století nesmírně důležité Nizozemí, které v té době kontrolovalo asi polovinu globálního obchodu. Dnes drží Nizozemí 10. největší zlaté rezervy, což je v ostrém kontrastu s jeho populaci 17 milionů občanů. Bývalé evropské imperiální mocnosti, jako jsou Německo, Itálie, Francie, Rusko a Velká Británie jsou všechny mezi 20 největšími držiteli zlata na světě. 

Pozorování navíc nemusíme omezovat pouze na země Západu, kupříkladu Japonsko, které ještě nedávno disponovalo druhou největší ekonomikou na světě a v druhé světové válce mělo ambice přímo ovládnout celou jihovýchodní Asii a Pacifik má aktuálně deváté největší zlaté rezervy na světě.

Na druhou stranu země v historii tradičně ovládané silnějšími sousedy dnes ve zlatu příliš mnoho zalíbení nemají. Na konci žebříčku můžeme najít například Finsko společně s Argentinou a Bolívií nebo například Irsko a postsovětské republiky Litvu a Lotyšsko.  

Zmíněná korelace velmocenských ambicí a množství zlatých rezerv se podle výzkumníků týká i nastupujících mocností Indie a Číny. Obě asijské země v současnosti nakupují stále větší množství zlata úměrně k tomu jak roste jejich podíl na světové ekonomice. Indie je na žebříčku na jedenácté pozici s 557 tunami zlata, zatímco Čína je již pátá s 1 762 tunami.

Zjištění akademiků ze Santa Cruz nám však stále neodpovědělo na otázku, zdali je i v dnešní době nutné mít svůj trůn globální hegemonie vyrobený ze zlata. Kanadští ale i čeští centrální bankéři si očividně myslí, že je to jen historický přežitek.

 

Zdroj:Bloomberg, Redakce

Podobná témata
německo, politika, komodity, čína, rusko, indie, čnb, drahé kovy, zlato, velká británie, investiční zlato, zlaté slitky, litva, evropa, česká republika, finsko, světová ekonomika, zlaté rezervy, usa, cena zlata, asie a austrálie, bolívie, lotyšsko

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Čti více

První letošní IPO již tento týden

První veřejná nabídka akcií, zkráceně IPO, je v plánu již tento týden.

Commerzbank: EUR/USD si stále udržuje korektivní trend

Forex analytici z Commerzbank předpokládají dobrý support na páru EUR/USD kolem úrovně 1,0615.

Ilustrační foto

Britská premiérka pronese důležitý projev ohledně strategie odchodu Velké Británie z EU

Vystoupení T. May, britské předsedkyně vlády ohledně její strategie vystoupení Velké Británie ze struktur EU bude nejdůležitější zprávou dne. Probleskující zprávy naznačují, že by mohla oznámit „tvrdý“ odchod, tedy bez předchozího uzavření obchodní dohody s EU. Downing Street zatím neoznámil ani čas jejího projevu.

Britskou libru čeká na páru s japonským jenem další výrazné oslabení, tvrdí forex analytici Credit Agricole

Podle forex analytiků Credit Agricole se můžeme na páru GBP/JPY dočkat výraznějšího oslabování, pokles GBP/USD bude spíše omezený.

Ford Kuga má další problémy s motorem, tentokrát v Jihoafrické republice

Automobilka Ford se rozhodla v Jihoafrické republice svolat do servisů 4 500 svých terénních vozů Kufa kvůli nebezpečí vznícení.

Gazprom hlásí rekordní vývoz zemního plynu do Německa

Ruská plynárenská společnost Gazprom zvýšila loni vývoz zemního plynu do Německa o deset procent na nový rekord 49,8 miliardy krychlových metrů a překonala dosavadní maximum více než 45 miliard kubíků z roku 2015.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.