Černá budoucnost pro uhlí na světových trzích? Čína a Indie mohou brzy zamíchat kartami

05.05.2016 17:24 | wa pe | Diskuze

Uhlí zůstává i v 21. století důležitým zdrojem energie především pro rozvíjející se ekonomiky, i ty se však stále více snaží závislosti na něm zbavit. Jak se promění světový trh s uhlím, jakmile začne rapidně klesat spotřeba v Číně a Indii?

Foto: Public Domain

 

Po většinu 20. století byla poptávka po uhlí tažena především poválečnou rekonstrukcí Evropy a Japonska, ke které se později přidal vzestup asijských tygrů, Jižní Koreje a Tajwanu. Rozhodující změna přišla na začátku 90. let kdy začala mohutně růst spotřeba uhlí v Číně, jejíž ekonomika se skoro na čtvrt století stala motorem globálního růstu. O něco později se k ní připojila také Indie, která svého severního souseda začíná čím dál rychleji dohánět.

V Číně stejně jako v Indii tvoří elektřina z uhlí páteř energetického mixu obou zemí, zajišťuje přibližně tři čtvrtiny veškeré spotřeby elektřiny. V roce 2014 Úřad pro energetické informace (EIA) amerického ministerstva energetiky spočítal, že Čína sama vytěží a spotřebuje více jak polovinu z celkové světové produkce uhlí, která tehdy obnášela 7,876 miliard tun.  Stejně tak Indie je v současnosti uhelným gigantem, od roku 1980 svou produkci uhlí více jak zpětinásobila na 600 milionů tun ročně a kolem do čtyř let by těžbu dále navýšila na 1,5 miliardy tun. Zatímco asijští konkurenti v Japonsku a Jižní Koreji musí v podstatě všechno své uhlí dovážet ze zahraničí, v případě Číny je to pouze 7 % a v případě Indie 11 %.

zdroj: Knoema, Světová banka

Bez uhlí to zatím nejde

Uhlí je sice tradičně dostupným motorem industrializace, zároveň je však jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí a je s ním spojena také celá řada zdravotních i jiných rizik. Vzhledem k hrozícímu nebezpečí nezvratných změn globálního klimatu se odklon od uhlí a dalších fosilních paliv dostává na jednací stůl světových politických špiček.  Přes všechny katastrofické scénáře spojené s globálním oteplováním objem nově instalovaného výkonu uhelných elektráren vytrvale roste. Jen v letech 2010–2015 to bylo 473 GW výkonu, přičemž Čína samotná se podílela 297 GW.  Dalších 338 GW výkonu se plánuje a to jsme zatím opomíjeli roli uhlí v v ocelářském a chemickém průmyslu.

Rychlý ekonomický růst Číny poháněný spalováním uhlí si v zemi již několik let vybírá svou daň. Jen v minulém roce byl v Pekingu kvůli smogu dvakrát vyhlášen stav nejvyššího ohrožení, zavřeny tak zůstaly školy, továrny a zrušeny byly i stovky letů. Situace se stává rok od roku neúnosnější, což společně s přezaměstnaností v těžebním sektoru a poklesem poptávky vládce v Pekingu letos přimělo k masivnímu omezení těžby uhlí. Podle oficiálních odhadů povede zavírání dolů a široká restrukturalizace ke ztrátě 1,3 milionu pracovních míst v těžebním sektoru a dalších 500 000 pracovních míst v čínském ocelářství, které i přes kriticky nízké ceny marně hledá odběratele.

Podobný vývoj jako v Číně můžeme v případě uhlí pozorovat také v Indii. Obě země disponují těmi nejméně efektivními uhelnými elektrárnami na světě, spíše než technickými inovacemi však řeší svůj hlad po elektřině rapidní instalací nového výkonu. Jen v letech 2006–2014 se celkový objem nainstalovaného elektrického výkonu v Indii zdvojnásobil z 124 GW na 245 GW.

světový import uhlí

zdroj: EIA

Zdroj:globalriskinsights, redakce
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

GS: Má přísná monetární politika Číny vliv na zásoby mědi?

Ilustrační foto

Čína a Indie překonaly USA a staly se nejoblíbenějšími zeměmi pro investice do obnovitelných zdrojů energie

Ilustrační foto

Čínské ocelárny jedou na plný výkon

Cheniere Energy jedná o navýšení dodávek LNG do Číny

Ilustrační foto

Těžba hnědého uhlí na odbyt loni v Česku meziročně klesla o 1,6 procenta na 34,7 milionu tun

Cena železné rudy v Číně klesla o 8 %



Čti více

Sinopec buduje největší zásobník na zemní plyn v Číně. Země se odvrací od uhlí

Ilustrační foto

OPEC rozhodl o prodloužení omezení těžby do března 2018

Rovníková Guinea se údajně stala novým členem OPEC

Cena ropy před rozhodnutím OPECu roste

OPEC pravděpodobně prodlouží dohodu o snížení těžby o devět měsíců

JPMorgan: Prodloužení dohody o snížení těžby ropy by pozitivně ovlivnilo cenu

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.