Čínské výdaje na obranu letos zřejmě porostou nejpomalejším tempem od roku 2010

04.03.2016 17:27 | fa ra | Diskuze

Mluvčí čínského parlamentu Fu Jing dnes uvedla, že výdaje by měly stoupnout o sedm až osm procent. Loni se zvýšily o zhruba deset procent na 887 bilionů jüanů (3,4 bilionu Kč). Rozpočet amerického ministerstva obrany pro letošní rok činí 573 miliard dolarů (14,1 bilionu Kč), upozorňuje agentura Reuters.

Foto: Gaston Laborde

 

Zpomalení růstu vojenského rozpočtu v Číně podle agentury AP odráží zvolňování čínské hospodářské expanze i snahu o modernizaci armády zahrnující výrazné snížení počtu vojáků. Hrubý domácí produkt Číny v loňském roce stoupl o 6,9 procenta. Růst druhé největší ekonomiky světa tak byl nejpomalejší za čtvrt století.

Analytik Bondži Obara z institutu Tokyo Foundation se domnívá, že k poklesu vojenských výdajů přispívá rovněž snaha čínské vlády o vymýcení korupce. "Protikorupční kampaň vede k tomu, že se méně peněz ztrácí a výdaje jsou efektivnější," uvedl.

Podle mluvčí parlamentu je rozpočet na obranu založen na potřebách čínské armády, stavu čínské ekonomiky a vývoji rozpočtových příjmů. Rostoucí výdaje na zbrojení v Číně vyvolávají v okolních zemích obavy, a to zejména kvůli čím dál agresivnějšímu postoji Pekingu k teritoriálním sporům ve Východočínském a Jihočínském moři. "Sladěním vojenských výdajů s ekonomickým růstem by Čína mohla čelit domácí a zahraniční kritice," uvedl Obara, který dříve působil jako vojenský atašé na japonské ambasádě v Pekingu.

Čína je často kritizována rovněž kvůli nedostatečné transparentnosti výdajů na zbrojení. "Čína musí být transparentnější a vysvětlovat své vojenské výdaje mezinárodní komunitě," řekl dnes japonský ministr obrany Gen Nakatani. "Je klíčové, aby Čína nenarušovala rovnováhu v regionu a aby přispívala k mezinárodní stabilitě," dodal.

Čínský prezident Si Ťin-pching nyní pracuje na modernizaci armády, která zahrnuje snížení počtu vojáků na dva miliony z 2,3 milionu a přeměnu velitelské struktury pocházející z dob studené války. Proti reformám se však staví vojáci a důstojníci, kteří mají obavy o svá pracovní místa, píše agentura Reuters.

Zdroj:čtk

Podobná témata
politika, čína, průmysl, si ťin-pching, zbrojní průmysl

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články
Ilustrační foto

V Číně vznikla obří ocelárna, svou kapacitou se stane druhou největší na světě

Čínská ocelárna Baoshan Iron and Steel Group (Baosteel) a její menší konkurent Wuhan Iron and Steel formálně dokončily spojení, kterým vzniká největší ocelárna v Číně.

Akcie, které dnes přitahují pozornost investorů: Eli Lilly, Urban Outfitters, GameStop a další

Které akcie dnes přitahují pozornost investorů těsně před zahajovacím zvoněním na burzách v USA?.

Ilustrační foto

Německá automobilka Daimler v Číně odvolala vysoce postaveného manažera

Reagovala tak na incident, při němž tento zaměstnanec minulý týden na parkovišti údajně pronášel rasistické poznámky o Číňanech a použil na přihlížející pepřový sprej.



Čti více

Trumpovi poradci uklidňují AT&T a Time Warner ohledně plánované akvizice

Zvolený prezident Donald Trump byl ještě před volbami ostře proti chystané akvizici Time Warner (NYSE:TWX) ze strany telekomunikačního giganta AT&T (NYSE:T), to však po jeho nástupu do funkce nemusí být rozhodující, informuje deník Financial Times.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.