Clintonová vs. Trump: Největší rozdíl je v energetické politice

16.09.2016 05:55 | V Z | Diskuze

Necelých 60 dnů před americkými prezidentskými volbami demokratická kandidátka Hillary Clintonová i její republikánský protějšek představili značně rozdílné energetické politiky a ještě protichůdnější názory na klimatické změny.

Foto: DonkeyHotey

 

Analytici si všímají, že ani pro jednoho z kandidátů není energetika významnou prioritou, přinejmenším co se týče akcentu na toto téma v předvolební kampani. Globální politické strategie obou kandidátů se více zaměřují např. na imigraci či zahraniční politiku, píše server Oilprice.

Hillary Clintonová zdůrazňuje důležitost rostoucího podílu obnovitelných zdrojů energie na úkor fosilních paliv a uznává, že klimatické změny jsou skutečným problémem. Naproti tomu Donald Trump trvá na tom, že „nevěří v existenci klimatických změn“ a tvrdí, že extrémní výkyvy počasí, které vědci přisuzují důsledkům lidské činnosti, jsou prostě projevem „počasí“. Trump doslova prohlásil: Říká se tomu změna počasí. Někdy je bouřka, někdy prší, a jindy je hezky.“ Některé Trumpovy tweedy naznačují, že se domnívá, že celá myšlenka globálního oteplování pochází z Číny a jejím cílem je snížit konkurenceschopnost amerických výrobních společností.

V sobotu 3. září 2016 Spojené státy a Čína oznámily ratifikaci pařížské klimatické dohody. Donald Trump přitom prohlásil, že pokud bude zvolen prezidentem, platnost této dohody zruší. Tento krok by však byl velmi složitý a zcela bezprecedentní. Článek 28 pařížské dohody uvádí, že jakmile tato dohoda vstoupila v platnost, kterákoli země, která ji ratifikovala, musí počkat nejméně tři roky, než bude moci zahájit formální kroky k odstoupení od dohody, jejichž realizace by trvala další rok. Prakticky by tak Trump na odstoupení od smlouvy potřeboval celé volební období.

Hillary Clintonová zdůrazňuje důležitost zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů. Za cíl si stanovila dosáhnout v roce 2025 25% podílu obnovitelných energií v energetickém mixu Spojených států, čehož by ráda dosáhla navrhovaným omezením podpory pro producenty ropy i zemního plynu a zpřísněním pravidel pro fracking, tj. těžbu ropy z břidlic metodou hydraulického štěpení. Návrh Clintonové důsledně a podrobně navazuje na energetickou a klimatickou politiku současné Obamovy administrativy. Na svých stránkách Hillary uvádí, že jejím mottem je „přijmout zodpovědnost za klimatické změny a proměnit Ameriku v supervelmoc čisté energetiky“. Clintonová plánuje během svého hypoteticky až osmiletého pobytu v úřadě snížit spotřebu ropy v USA o třetinu a nainstalovat 500 milionů solárních panelů. Asi nejvýraznější součástí energetické politiky Clintonové je projekt Clean Energy Challenge (Výzva čisté energie) v hodnotě 60 miliard dolarů, jehož cílem je zvýšit roli obnovitelných zdrojů energie, včetně transformace společenství, v nichž velká část lidí byla tradičně zaměstnána v energetice, např. v těžbě uhlí.

26. května letošního roku Donald Trump pronesl řeč v srdci amerického ropného a plynárenského průmyslu v Severní Dakotě. Trump slíbil prosadit plnou energetickou nezávislost Spojených států snížením závislosti na dovozu ropy ze zahraničí a omezením regulace a opatření na ochranu životního prostředí, včetně limitů na průzkum ropných a plynových nalezišť. Trump ve své kampani slibuje zachránit americký uhelný průmysl po mnoha letech bankrotů a zhoršujících se vyhlídek pro horníky. 10. srpna Trump prohlásil, že nadcházející prezidentské volby nabízejí horníkům „poslední šanci“. Pokud zvítězí Hillary Clintonová, uhelný průmysl podle něj zanikne. Trumpova řeč byla adresována americkým horníkům, kteří drželi plakát s nápisem „Trump podporuje uhlí“. Trh s uhlím ovšem přímo konkuruje zemnímu plynu a obnovitelným zdrojům energie, i když se federální vláda snaží přimět USA k odklonu od fosilních paliv. Ve skutečnosti je tento pohyb motivován tržními silami. Současný boom zemního plynu vede energetické společnosti k nákupu zemního plynu namísto uhlí. V každém případě, zachránit uhelný průmysl a obnovit pracovním místa v ropném i plynárenském průmyslu by byl velmi těžký úkol. Tržní podíl uhlí dlouhodobě klesá, zatímco zemní plyn je na vzestupu. Americké doly vloni vyprodukovaly asi 900 milionů tun uhlí, tj. o 25 % méně než v roce 2008. Produkce uhlí ve Spojených státech přitom podle údajů od Úřadu pro energetické informace dosahuje nejnižší úrovně od roku 1986.

Donald Trump rovněž slíbil podpořit rozšíření ropovodu Keystone XL kanadské společnosti TransCanada s tím, že USA budou požadovat „velký podíl na zisku.“ Tento projekt obě politické strany rovněž rozděluje: republikáni jej obecně podporují a demokraté jsou obvykle proti němu. Navzdory výraznému poklesu ceny ropy společnost TransCanada na svých stránkách uvádí, že „nadále zkoumá možnosti a hodlá vybudovat ropovod Keystone XL Pipeline.” Prezident Barack Obama odmítl projekt schválit, avšak TransCanada jeho rozhodnutí napadla. Ve své argumentaci se opírá o Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA).

Energetické politiky obou kandidátů se překrývají v postoji k frackingu, tj. hydraulickému štěpení. Donald Trump je dlouhodobým podporovatelem frackování. Na Twitteru napsal již 3. května 2012: „Díky frackingu získá Amerika energetickou nezávislost. Při klesajících cenách zemního plynu můžeme získat obrovskou výhodu.“ 29. července 2016 podpořil v této otázce podpořil lokální autonomii. Podle Trumpa celá země frackování potřebuje, avšak „pokud je nějaké město či stát zakáží, dokáže to pochopit“.

Navzdory některým nedávným prohlášením lze Hillary Clintonovou rovněž považovat za dlouhodobou podporovatelku frackingu. Když byla ministryní zahraniční věcí, její zmocněnec pro mezinárodní záležitosti spustil Iniciativu pro plyn z břidlic. Po opuštění úřadu frackování i nadále podporovala a ve svých projevech i v knize pamětí Těžká rozhodnutí. V průběhu prezidentské kampaně se k této otázce stavěla poněkud obezřetněji. Při debatě v michiganském městě Flint 6. března uvedla: „Nepodporuji frackování, pokud jsou proti němu místní úřady či státy.“ „Nepodporuji frackování, pokud při něm dochází k uvolňování metanu či kontaminaci vody.“ Požadovala rovněž, aby všechny společnosti zabývající se frackováním informovaly podrobně o tom, jaké chemické látky používají.

Co se týče financování prezidentské kampaně, společnosti z ropného a plynárenské průmyslu obvykle více podporují republikány než demokraty, ale tentokrát došlo ve vývoji k několika zajímavým zvratům. Podle Wall Street Journalu Hillary Clintonová na svou kampaň od zástupců amerického ropného a plynárenského průmyslu získala dvakrát více než Donald Trump. Ke konci července 2016 zaměstnanci z ropného a plynárenského průmysl darovali kampani Hillary Clintonové celkově 525 000 dolarů, zatímco tým Donalda Trumpa od nich získal pouze 149 000 dolarů. Firmy z tohoto sektoru darovaly 470 000 dolarů Trumpovi a 65000 dolarů Clintonové. Z celého sektoru tak Trump pro svou kampaň získal 619 000 dolarů, zatímco demokratická kandidátka 1,175 milionu. Nejnovější kolo získávání finančních prostředků na konci července zdůraznilo dvě zajímavé skutečnosti. Za prvé, voliči dávají dary tomu, kdo má podle nich větší šance na vítězství. Za druhé, energetická politika Hillary Clintonové je předvídatelnější než politika jejího republikánského protějšku, a proto je pro mnoho klíčových hráčů v energetickém průmyslu atraktivnější.

Energetická nezávislost neznamená izolovanost od globálního energetického trhu. Je proto důležité, aby Spojené státy zvyšovaly svůj podíl na trhu s ropou a zemním plynem, vytvářely protiváhu k taktickým krokům skupiny OPEC a snižovaly svou závislost na mezinárodních politických rozhodnutích a pohybech na trhu.

Pokud Spojené státy přijmou správnou energetickou politiku, mohou v brzké době dosáhnout energetické nezávislosti. K tomu je nutné vytvořit kombinovaný energetický mix. Zaměření na jediný typ energie, ať už fosilní či obnovitelný, není přinejmenším v nejbližší budoucnosti přijatelným řešením. K vytvoření koherentní energetické politiky bude muset budoucí americká vláda vyvážit využívání fosilních paliv a obnovitelných zdrojů energie s požadavky na zachování pracovních míst v obou sektorech.

Ať již v listopadových amerických prezidentských volbách vyhraje kterýkoli kandidát, bude muset brát v potaz i energetickou politiku zbytku světa.

Zdroj:Oilprice, Redakce
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Německé společnosti se potýkají s úbytkem velkých průmyslových zakázek

Důvodem jsou slabé ceny ropy, které zbrzdily poptávku na Blízkém východě, a také posun Německa k obnovitelným zdrojům energie, který se promítl do oslabení jeho tradiční výroby.

Cena ropy Brent oslabila zpět na hranici 50 USD za barel

Ceny ropy dnes obnovily pokles a severomořský Brent se drží jen těsně nad hranicí 50 dolarů za barel.

Deutsche Bank: Tržní podíl OPECu zůstává nad úrovní roku 2014

Podle výzkumného týmu Deutsche Bank je tržní podíl OPECU stále nad úrovní roku 2014, i když od října 2014 došlo ke snížení těžby ropy o 1,4 milionu barelů za den.

Polsko je nejlepším rozvíjejícím se trhem roku 2017

Síla polské ekonomiky žene letos akciové zisky do nebe. Také Jižní Korea a Mexiko mají namířeno vzhůru.

OPEC by měl vědět, že se Rusko připravuje na levnou ropu

Že by Ruská centrální banka tušila něco, co zbytek světa ne?

Ilustrační foto

Výbor OPEC a států mimo kartel chce prozkoumat dopady prodloužení omezení těžby ropy

Společný výbor ministrů ze zemí OPEC a států mimo tuto organizaci se dohodl, že je zapotřebí prozkoumat, zda by měla být dohoda o snížení těžby prodloužena o šest měsíců.



Čti více
Ilustrační foto

Microsoft zainvestoval do datových center více než tři miliardy dolarů

Americká softwarová firma Microsoft investovala do datových center a další infrastruktury, která souvisí s cloudovými službami, více než tři miliardy dolarů (více než 74,65 miliardy Kč).

Amazon koupil dubajský Souq.com

Společnost Amazom.com (AMZN.O) koupila blízkovýchodní internetový obchod Souq.com [IPO-SOUQ.DU]. Hodnota transakce nebyla oficiálně zveřejněna.

Trump nabídne pronájem federálních uhelných rezerv – bude je vůbec někdo chtít?

Americký prezident Donald Trump zřejmě zruší moratorium na pronájem federálních uhelných dolů – tento krok však pravděpodobně nebude mít na vývoj v odvětví žádný významnější vliv.

Podle íránského ministra bude omezení globální těžby ropy pravděpodobně prodlouženo

Íránský ministr pro ropu Bijan Zanganeh dnes pro novináře v Moskvě uvedl, že dohoda o snížení produkce ropy bude pravděpodobně prodloužena, ovšem že celá záležitost musí být nejprve důkladně projednána jednotlivými stranami.

Ilustrační foto

Tesco zaplatí za účetní podvody čtyři miliardy korun

Největší britská maloobchodní společnost Tesco zaplatí pokutu 129 milionů liber (4,03 miliardy Kč) za účetní podvod, informuje agentura Reuters.

Ilustrační foto

Philip Morris za rok 2016 představil lepší výsledky oproti očekávání, dividendu zvyšuje na 1000 Kč

Tabáková společnosti Philip Morris ČR představila výsledky za rok 2016 a návrh dividendy, které překonaly očekávání.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.