Clintonová vs. Trump: Největší rozdíl je v energetické politice

16.09.2016 05:55 | V Z | Diskuze

Necelých 60 dnů před americkými prezidentskými volbami demokratická kandidátka Hillary Clintonová i její republikánský protějšek představili značně rozdílné energetické politiky a ještě protichůdnější názory na klimatické změny.

Foto: DonkeyHotey

 

Analytici si všímají, že ani pro jednoho z kandidátů není energetika významnou prioritou, přinejmenším co se týče akcentu na toto téma v předvolební kampani. Globální politické strategie obou kandidátů se více zaměřují např. na imigraci či zahraniční politiku, píše server Oilprice.

Hillary Clintonová zdůrazňuje důležitost rostoucího podílu obnovitelných zdrojů energie na úkor fosilních paliv a uznává, že klimatické změny jsou skutečným problémem. Naproti tomu Donald Trump trvá na tom, že „nevěří v existenci klimatických změn“ a tvrdí, že extrémní výkyvy počasí, které vědci přisuzují důsledkům lidské činnosti, jsou prostě projevem „počasí“. Trump doslova prohlásil: Říká se tomu změna počasí. Někdy je bouřka, někdy prší, a jindy je hezky.“ Některé Trumpovy tweedy naznačují, že se domnívá, že celá myšlenka globálního oteplování pochází z Číny a jejím cílem je snížit konkurenceschopnost amerických výrobních společností.

V sobotu 3. září 2016 Spojené státy a Čína oznámily ratifikaci pařížské klimatické dohody. Donald Trump přitom prohlásil, že pokud bude zvolen prezidentem, platnost této dohody zruší. Tento krok by však byl velmi složitý a zcela bezprecedentní. Článek 28 pařížské dohody uvádí, že jakmile tato dohoda vstoupila v platnost, kterákoli země, která ji ratifikovala, musí počkat nejméně tři roky, než bude moci zahájit formální kroky k odstoupení od dohody, jejichž realizace by trvala další rok. Prakticky by tak Trump na odstoupení od smlouvy potřeboval celé volební období.

Hillary Clintonová zdůrazňuje důležitost zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů. Za cíl si stanovila dosáhnout v roce 2025 25% podílu obnovitelných energií v energetickém mixu Spojených států, čehož by ráda dosáhla navrhovaným omezením podpory pro producenty ropy i zemního plynu a zpřísněním pravidel pro fracking, tj. těžbu ropy z břidlic metodou hydraulického štěpení. Návrh Clintonové důsledně a podrobně navazuje na energetickou a klimatickou politiku současné Obamovy administrativy. Na svých stránkách Hillary uvádí, že jejím mottem je „přijmout zodpovědnost za klimatické změny a proměnit Ameriku v supervelmoc čisté energetiky“. Clintonová plánuje během svého hypoteticky až osmiletého pobytu v úřadě snížit spotřebu ropy v USA o třetinu a nainstalovat 500 milionů solárních panelů. Asi nejvýraznější součástí energetické politiky Clintonové je projekt Clean Energy Challenge (Výzva čisté energie) v hodnotě 60 miliard dolarů, jehož cílem je zvýšit roli obnovitelných zdrojů energie, včetně transformace společenství, v nichž velká část lidí byla tradičně zaměstnána v energetice, např. v těžbě uhlí.

26. května letošního roku Donald Trump pronesl řeč v srdci amerického ropného a plynárenského průmyslu v Severní Dakotě. Trump slíbil prosadit plnou energetickou nezávislost Spojených států snížením závislosti na dovozu ropy ze zahraničí a omezením regulace a opatření na ochranu životního prostředí, včetně limitů na průzkum ropných a plynových nalezišť. Trump ve své kampani slibuje zachránit americký uhelný průmysl po mnoha letech bankrotů a zhoršujících se vyhlídek pro horníky. 10. srpna Trump prohlásil, že nadcházející prezidentské volby nabízejí horníkům „poslední šanci“. Pokud zvítězí Hillary Clintonová, uhelný průmysl podle něj zanikne. Trumpova řeč byla adresována americkým horníkům, kteří drželi plakát s nápisem „Trump podporuje uhlí“. Trh s uhlím ovšem přímo konkuruje zemnímu plynu a obnovitelným zdrojům energie, i když se federální vláda snaží přimět USA k odklonu od fosilních paliv. Ve skutečnosti je tento pohyb motivován tržními silami. Současný boom zemního plynu vede energetické společnosti k nákupu zemního plynu namísto uhlí. V každém případě, zachránit uhelný průmysl a obnovit pracovním místa v ropném i plynárenském průmyslu by byl velmi těžký úkol. Tržní podíl uhlí dlouhodobě klesá, zatímco zemní plyn je na vzestupu. Americké doly vloni vyprodukovaly asi 900 milionů tun uhlí, tj. o 25 % méně než v roce 2008. Produkce uhlí ve Spojených státech přitom podle údajů od Úřadu pro energetické informace dosahuje nejnižší úrovně od roku 1986.

Donald Trump rovněž slíbil podpořit rozšíření ropovodu Keystone XL kanadské společnosti TransCanada s tím, že USA budou požadovat „velký podíl na zisku.“ Tento projekt obě politické strany rovněž rozděluje: republikáni jej obecně podporují a demokraté jsou obvykle proti němu. Navzdory výraznému poklesu ceny ropy společnost TransCanada na svých stránkách uvádí, že „nadále zkoumá možnosti a hodlá vybudovat ropovod Keystone XL Pipeline.” Prezident Barack Obama odmítl projekt schválit, avšak TransCanada jeho rozhodnutí napadla. Ve své argumentaci se opírá o Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA).

Energetické politiky obou kandidátů se překrývají v postoji k frackingu, tj. hydraulickému štěpení. Donald Trump je dlouhodobým podporovatelem frackování. Na Twitteru napsal již 3. května 2012: „Díky frackingu získá Amerika energetickou nezávislost. Při klesajících cenách zemního plynu můžeme získat obrovskou výhodu.“ 29. července 2016 podpořil v této otázce podpořil lokální autonomii. Podle Trumpa celá země frackování potřebuje, avšak „pokud je nějaké město či stát zakáží, dokáže to pochopit“.

Navzdory některým nedávným prohlášením lze Hillary Clintonovou rovněž považovat za dlouhodobou podporovatelku frackingu. Když byla ministryní zahraniční věcí, její zmocněnec pro mezinárodní záležitosti spustil Iniciativu pro plyn z břidlic. Po opuštění úřadu frackování i nadále podporovala a ve svých projevech i v knize pamětí Těžká rozhodnutí. V průběhu prezidentské kampaně se k této otázce stavěla poněkud obezřetněji. Při debatě v michiganském městě Flint 6. března uvedla: „Nepodporuji frackování, pokud jsou proti němu místní úřady či státy.“ „Nepodporuji frackování, pokud při něm dochází k uvolňování metanu či kontaminaci vody.“ Požadovala rovněž, aby všechny společnosti zabývající se frackováním informovaly podrobně o tom, jaké chemické látky používají.

Co se týče financování prezidentské kampaně, společnosti z ropného a plynárenské průmyslu obvykle více podporují republikány než demokraty, ale tentokrát došlo ve vývoji k několika zajímavým zvratům. Podle Wall Street Journalu Hillary Clintonová na svou kampaň od zástupců amerického ropného a plynárenského průmyslu získala dvakrát více než Donald Trump. Ke konci července 2016 zaměstnanci z ropného a plynárenského průmysl darovali kampani Hillary Clintonové celkově 525 000 dolarů, zatímco tým Donalda Trumpa od nich získal pouze 149 000 dolarů. Firmy z tohoto sektoru darovaly 470 000 dolarů Trumpovi a 65000 dolarů Clintonové. Z celého sektoru tak Trump pro svou kampaň získal 619 000 dolarů, zatímco demokratická kandidátka 1,175 milionu. Nejnovější kolo získávání finančních prostředků na konci července zdůraznilo dvě zajímavé skutečnosti. Za prvé, voliči dávají dary tomu, kdo má podle nich větší šance na vítězství. Za druhé, energetická politika Hillary Clintonové je předvídatelnější než politika jejího republikánského protějšku, a proto je pro mnoho klíčových hráčů v energetickém průmyslu atraktivnější.

Energetická nezávislost neznamená izolovanost od globálního energetického trhu. Je proto důležité, aby Spojené státy zvyšovaly svůj podíl na trhu s ropou a zemním plynem, vytvářely protiváhu k taktickým krokům skupiny OPEC a snižovaly svou závislost na mezinárodních politických rozhodnutích a pohybech na trhu.

Pokud Spojené státy přijmou správnou energetickou politiku, mohou v brzké době dosáhnout energetické nezávislosti. K tomu je nutné vytvořit kombinovaný energetický mix. Zaměření na jediný typ energie, ať už fosilní či obnovitelný, není přinejmenším v nejbližší budoucnosti přijatelným řešením. K vytvoření koherentní energetické politiky bude muset budoucí americká vláda vyvážit využívání fosilních paliv a obnovitelných zdrojů energie s požadavky na zachování pracovních míst v obou sektorech.

Ať již v listopadových amerických prezidentských volbách vyhraje kterýkoli kandidát, bude muset brát v potaz i energetickou politiku zbytku světa.

Zdroj:Oilprice, Redakce
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Goldman Sachs: Světové zásoby ropy budou nadále klesat

Analytici z Goldman Sachs uvedli, že zatímco se očekává nárůst zásob crude v USA, globální ropný trh naznačuje, že dojde poklesu světových zásob ropy.

Cena ropy dnes šla nahoru, jelikož americké zásoby se překvapivě ztenčily

Ceny ropy dnes rostly, příčinou jsou překvapivé zprávy o poklesu amerických zásob.

Cena ropy dnes oslabuje v reakci na sílící americký dolar

Ceny ropy dnes klesají, jedním z důvodů je sílící dolar, ve kterém se obchody s ropou uskutečňují.

Ilustrační obrázek

Nejzajímavější akcie na dnešní den: Toll Brothers, Pfizer, Garmin, Saudi Aramco a další

Které akcie dnes přitahují pozornost investorů těsně před zahajovacím zvoněním na burzách v USA: TOL, DISH, SIX, TRCO, FSLR a další.

Ilustrační obrázek

Analytik zaměřený na ropu: býčí ropný trh přejde během příštích týdnů do další růstové fáze

Top analytik zaměřený na ropu, Gary Ross z PIRA Energy, je přesvědčen, že býčí ropný trh přejde během příštích týdnů do další růstové fáze a že cena ropy vzroste k 60 USD za barel.

Cena ropy crude může opět spadnou k 30 USD za barel

Cena crude by mohla opět spadnout na přibližně 30 USD za barel, což by představovalo přibližně 40% oslabení, oproti její stávající ceně. Ledaže by OPEC přistoupil na další prodloužení období omezené ropné produkce, míní analytici z ABN Amro Bank NV.



Čti více

Podle Barclays zažije ropa ve druhém pololetí návrat silné nabídky

Britská banka Barclays snížila svou předpověď ceny ropy brent na rok 2018 o deset dolarů za barel na 67 dolarů.

Ilustrační obrázek

Google obvinil Uber z krádeže obchodního tajemství

Americká společnost Waymo ze skupiny Alphabet ve čtvrtek u soudu v San Francisku obvinila provozovatele alternativní taxislužby Uber z krádeže obchodního tajemství, špionáže, zrady a chamtivosti.

Toshiba si není vědoma toho, že by Westinghouse zvažoval žádost o ochranu před věřiteli

Toshiba Corp (6502. T) v pátek oznámila, že si není vědoma toho, že by její americká jaderná divize Westinghouse zvažovala ochranu před věřiteli.

Ilustrační obrázek

Akciový výhled. Dnes by se akcie KB mohly dále přiblížit k 920 Kč

Evropské indexy budou otvírat týden mírným poklesem, když futures indikují pohyb kolem -0,2%. Čtvrtek přinesl poprvé v tomto týdnu obchodování v červených číslech, v předchozích třech dnech převažoval optimismus.

Burza uvítala oznámení Donalda Trumpa, že vrátí do Spojených států miliony pracovních míst

Akcie ve Spojených státech včera převážně smazaly předchozí ztráty a indexy S&P 500 a Dow Jones posílily.

Uzavření amerických trhů: Index Dow +0,17 % na 20810,32 bodech

S&P +0,04 % na 2363,81 bodech. Nasdaq -0,43 % na 5835,51 bodech.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.