Co se stane, když Britové odhlasují odchod z EU

15.04.2016 06:26 | V Z | Diskuze

Téma blížícího se referenda o setrvání Velké Británie v Evropské unii přináší na kapitálové trhy stále větší nejistotu. První obětí byl kurz britské libry, která se vůči dolaru aktuálně pohybuje na mnohaletých minimech. V sázce je nejen ekonomika Spojeného království, ale také celé EU. Brexit může způsobit dominový efekt a rozložit chatrné evropské společenství, stejně tak může způsobit rozpad i samotné Velké Británie.

Foto: Stux

 

O co v hlasování o tzv. Brexitu jde?

V referendu plánovaném na 23. června budou britští voliči odpovídat na následující otázku: „Mělo by Spojené království Velké Británie a Severního Irska zůstat členem Evropské unie nebo by mělo Evropskou unii opustit?” Volební komise pak jmenuje dvě oficiální organizace, které povedou kampaň na každé straně a které získají veřejné příspěvky na volební kampaň. Krátce před zahájením kampaně je podpora v obou táborech velmi vyrovnaná, uvádí americká nezisková Rada pro mezinárodní vztahy (CFR).

Zatímco levicové strany z velké části podporují setrvání Velké Británie v EU, zastánci odchodu, pro který se ujal název Brexit, se rekrutují ze široké škály anti-establishmentových ideologií, od nespokojených labouristů přes Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) až po krajní pravici. Plánované referendum vyrylo hlubokou propast do hlavního proudu britských konzervativců. Premiér David Cameron vsadil svou politickou budoucnost na setrvání v EU, avšak asi polovina toryů, včetně několika ministrů, podporuje odchod. K významným podporovatelům Brexitu mezi konzervativci patří londýnský starosta Boris Johnson, někdejší předseda strany Iain Duncan Smith, ministr spravedlnosti Michael Gove a ministryně práce Priti Patelová.

 

Co se stane, když Britové budou hlasovat pro odchod?

Situace Spojeného království by byla bezprecedentní: žádný plnohodnotný člen dosud EU neopustil. (Grónsko, které je dánským teritoriem, odešlo v roce 1982.)

Podle Lisabonské dohody z roku 2009 by měla Velká Británie na vyjednání svého odchodu přechodné období dvou let. Tato jednání by byla nesmírně komplikovaná. Británie by musela zavést množství přechodných procedur, které by jí umožnily vyvázat se z regulací stanovených EU, upravit občanský status milionů britských občanů žijících v EU a rozhodnout o své budoucí bezpečnostní spolupráci s EU. Finální dohoda o odchodu Velké Británie z EU by podléhala schválení většinou členských zemí i Evropským parlamentem.

Nezávisle na jednání o odchodu, avšak souběžně s nimi, by Británie musela vést i rozhovory o budoucí vztazích s EU. Není příliš jasné, jak by tyto budoucí vztahy mohly vypadat. několik nečlenských zemí s úzkými vazbami na EU, jako jsou např. Švýcarsko či Norsko, však nabízí příklad. Norsko je členem Evropského hospodářského prostoru (EHS) a má částečný přístup na jednotný trh se službami a zbožím. Nemůže však ovlivňovat tvorbu evropských zákonů, ačkoliv musí přispívat do rozpočtu EU a podléhá regulacím EU.

Švýcarsko není členem EHS, ale má částečný přístup na jednotný trh díky uzavřeným bilaterálním dohodám. Tyto dohody se však netýkají služeb, které tvoří téměř 80 % britské ekonomiky. Obě země musejí rovněž akceptovat volný pohyb osob odkudkoli z EU, což je pro Británii jedním z hlavních problémů a zdrojů sporů. Turecko má zatím s EU uzavřenou pouze dohodu o celní unii, tj. volném trhu se zbožím, avšak nikoli se službami.

Pokud by tato jednání nevedla k dohodě o speciálním uspořádání pro obchodování mezi Velkou Británií a EU, podléhaly by vývozy z Británie do EU externímu tarifu EU. Británie by rovněž byla vyřazena z Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) mezi EU a USA a musela by si znovu vyjednat obchodní smlouvy s 53 zeměmi, s nimiž má nyní EU uzavřeny příslušné dohody.

 

Jaké jsou argumenty pro odchod z EU?

Hlavním argumentem pro Brexit je znovuzískání suverenity. Zastánci odchodu tvrdí, že se evropské instituce od roku 1973 změnily k nerozeznání, a obviňují EU z dusivé a nadměrné byrokracie, která země zahlcuje stále se zvyšujícími regulatorními požadavky. „Zákony, jimiž se musejí řídit lidé v této zemi, vytvářejí politici z jiných zemí, které jsme nikdy nezvolili a které nemůžeme odvolat,“ tvrdí ministr spravedlnosti Michael Gove.

K nejčastějším předmětům stížností patří imigrace. Počet osob, které do Velké Británie přišly z jiných členských zemí EU, se mezi lety 2004 a 2015 téměř ztrojnásobil z jednoho na tři miliony, téměř výhradně kvůli přílivu občanů nových členských zemí, jako jsou Polsko, Bulharsko a Rumunsko.

Teroristické útoky proti občanům EU v Paříži a Bruselu navíc zvyšují obavy ze zranitelnosti Velké Británie. Více než 3 000 občanů EU odjelo do Sýrie bojovat za samozvaný Islámský stát. Někdejší šéf britské rozvědky Richard Dearlove tak tvrdí, že k hlavním výhodám Brexitu by patřila kontrola nad imigrací. (Podle kritiků by však odchod Británie z EU omezil spolupráci mezi zpravodajskými službami.)

Imigrace v sobě silně kombinuje obavy ze ztráty identity, ekonomické nejistoty i z terorismu, uvádí Matthew Goodwin, expert na britskou politiku z Univerzity v Kentu. „Referendum je zrovna tak o imigraci, jako o vztahu Británie k Evropě,“ říká.

Podle některých analytiků nejsou evropské instituce schopny dostatečně čelit ekonomickým výzvám moderního světa. Ekonom Roger Bootle, autor knihy The Trouble With Europe, říká, že zaměření EU na „harmonizaci“, tj. celoevropskou standardizaci všeho možného od pracovních nařízení až po velikost obalů na olivy – ohrožuje Evropu setrvale nízkou mírou růstu a vysokou mírou nezaměstnanosti. Velká Británie má mnohem flexibilnější trh práce než zbytek EU, což je pravděpodobně jedním z důvodů, proč výkonnost britské ekonomiky překonává zbytek kontinent.

Odchod z EU by podpořil dynamiku růstu ekonomiky, tvrdí Dominic Cummings, ředitel kampaně Vote Leave. Evropská unie je podle něj „mimořádně netransparentní, mimořádně pomalá a mimořádně byrokratická.“ Vote Leave věří, že bez zátěže EU by Velká Británie snížila míru regulace, zvýšila svou konkurenceschopnost a mohla uzavřít obchodní dohody s rychle rostoucími rozvíjejícími se trhy. Cummings tvrdí, že dojednané reformy jsou triviální a nenabízejí Británii jinou možnost než nefunkční unii opustit.

 

Jaké výhody by pro Británii mělo setrvání v EU a jaká jsou rizika odchodu?

Velká Británie je vysoce provázána se zbytkem EU, co se týče obchodu, investic, migrace i finančních služeb. Zastánci setrvání v EU varují před rizikem ztráty těchto vazeb: premiér Cameron varuje před „krokem do neznáma“ a ministr financí George Osborne tvrdí, že po odchodu by došlo k „šoku a křeči“.

Podle Adama Posena, prezidenta amerického Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku a někdejšího člena bankovní rady Bank of England, ekonomické argumenty zastánců Brexitu jsou „fantazií“. Produktivita práce podle něj v Británii rostla pomaleji než v Německu či Španělsku, které podléhají přísnější regulaci ze strany EU, a imigrace podle něj pohání ekonomický růst. Posen rovněž tvrdí, že členství v EU umožňuje Spojenému království „mířit výš“, co se týče obchodu, protože EU je díky své velikosti schopna vyjednat výhodnější podmínky na trhu. Jiní američtí pozorovatelé varovali, že by Brexit mohl poškodit mimořádně dobré vztahy se Spojenými státy.

Mnohé záleží i na vztazích Británie s EU po případném odchodu. Webové stránky InFacts.org, které podporují setrvání v EU, tvrdí, že nejdůležitějším faktorem je neomezený přístup na jednotný trh s více než 500 miliony spotřebiteli a HDP ve výši 16 bilionů euro (430 bilionů Kč). Bez přístupu na jednotný trh bude britský obchod trpět a hrozí odchod investorů z významných oborů, jako jsou např. britské automobilky.

Finanční služby by případný Brexit zasáhl obzvlášť tvrdě, říká zakladatel server InFacts Hugo Dixon. V současnosti jejich poskytovatelé využívají výhod plynoucích z toho, že mohou volně podnikat kdekoli v rámci EU. Pokud by o tuto výhodu přišly, mnohé firmy by svá sídla odstěhovaly pryč z Británie jinam do EU. Británie by tak přišla o nemálo pracovních míst.

Dixon navíc tvrdí, že alternativy vůči členství v EU nabízejí jen málo výhod v porovnání se současnou pozicí Velké Británie, zatímco většina nákladů by zůstala zachovaná. Británie by ztratila svůj vliv v rámci EU, ale přesto by nadále musela akceptovat většinu regulací stanovených EU, včetně volného pohybu osob, pokud by si chtěla zachovat přístup na jednotný trh.

 

Jak by Brexit ovlivnil zbytek Evropy?

Prvním důsledkem odchodu z EU by mohl být rozpad Velké Británie samotné. Podpora EU zůstává nadále silná ve Skotsku, kde se v roce 2014 konalo referendum o nezávislosti. Voliči v tomto referendu hlasovali pro setrvání Skotska v Británii, ale pozorovatelé se nyní obávají, že by Brexit dodal skotské nacionalistické straně chuť zkusit to znova. „Odchod z EU by určitě ohrozil křehké konstituční uspořádání Spojeného království,“ říká profesor Goodwin z Univerzity v Kentu.

Složitému dilematu by mohlo čelit i Irsko, které se velmi aktivně angažuje v EU, ale jeho ekonomika je přitom úzce provázána s britskou. Irská vláda rovněž varovala, že by Brexit mohl ohrozit křehký mír v Severním Irsku.

Jinde v Evropě by Brexit mohl povzbudit euroskeptiky, kterým by posloužil jako vzorový příklad, jak zrealizovat odchod z EU, uvádí Sebastian Mallaby Rady pro mezinárodní vztahy. „Mladší generace Italů, Portugalců či Řeků vnímá členství v eurozóně i celé Evropské unii jako jednu z příčin hluboké ekonomické krize,” uvádí. Tato frustrace se promítá do volebních zisků protievropských stran, k nimž patří francouzská Národní Fronta, německá Alternativa pro Německo či maďarský Jobbik. Podle průzkumů veřejného mínění nyní většina francouzských občanů volá po referendu o setrvání v EU.

Starý kontinent se tak nakonec nejvíce obává, že by odchod Británie z EU, především pokud by se Británii po Brexitu dařilo dobře ekonomicky, mohl vyvolat rozpad zbytku EU. V každém případě by však odchod Británie byl pro EU těžkým zásahem v okamžiku, kdy jen těžko zachovává jednotu při sankcích vůči Rusku a tváří v tvář bezprecedentnímu přílivu migrantů. Po teroristických útocích v Paříži v roce 2015, kdy Francie poprvé uplatnila doložku EU o vzájemné obraně, by případný odchod Velké Británie mohl jednou provždy zmařit naděje na opravdu jednotnou bezpečnostní a obrannou politiku evropského společenství.

 

Zdroj:cfr, redakce

Podobná témata
velká británie, brexit, david cameron, skotsko, britská ekonomika

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články

Deficit zahraničního obchodu USA se v říjnu rekordně zvýšil

Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v říjnu zvýšil o 17,8 procenta na 42,6 miliardy USD (1,1 bilionu Kč). Je to nejvýraznější nárůst za poslední rok a půl a zároveň horší výsledek, než čekali analytici.

Ilustrační foto

Merkelová nedopustí, aby si Velká Británie vybírala z EU jen to, co se jí líbí

Británie nebude mít přístup na společný evropský trh, pokud se nezaváže dodržovat čtyři základní svobody pohybu uvnitř Evropské unie.

Vysokoškolský titul má v různých zemích různou cenu. Víte jak je to v České republice?

Vysokoškolské vzdělání může rozšířit vaše obzory. Dokáže vám však i naplnit peněženu.



Čti více

Ruský stát prodal čtvrtinový podíl ve své největší ropné společnosti Kataru a Glencore

Zhruba pětinový podíl v ruské státní ropné společnosti Rosněfť koupily společně švýcarský obchodník s komoditami Glencore a katarský státní investiční fond. Moskva za 19,5 procenta akcií Rosněfti získá 10,5 miliardy dolarů (264 miliard Kč), sdělil dnes Kreml.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.