Co se stane, když dáte chudým lidem základní příjem? Propijí je nebo vhodně zužitkují? Myšlenka garantovaného příjmu se šíří

25.04.2016 08:50 | V Z | Diskuze

V uplynulém desetiletí vzrostl zájem o zdánlivě neortodoxní přístup k pomoci lidem bez peněz či s nízkými příjmy: prostě jim dát víc peněz, bez jakýchkoli závazků a povinností, uvádí think-tank Brookings Institution.

Foto: Ross Huggett

 

V minulosti, kdy se politika pomoci chudým řídila pravidlem „Dejte chudákovi, rybu nasytíte jej na jeden den, naučte jej ryby chystat, nasytíte je na celý život“, by prosté darování peněz chudým bylo samozřejmě považováno za velmi špatný nápad.

Jak naivní – lidem nemůžete peníze dát jenom tak. Přestanou se snažit čehokoliv dosáhnout! Všechny peníze propijí!

Tato politika vycházela z předpokladu, že chudí lidé nejsou schopni činit rozhodnutí týkající se své vlastní budoucnosti a tato rozhodnutí za ně musejí dělat experti.

 

Chudí lidé peníze vhodně zužitkují

Ukázalo se však, že tento předpoklad byl mylný. Experimentální testy prováděné na různých kontinentech v různých podmínkách ukazují, že když chudým lidem dáte peníze, nepřestanou se snažit a nezačnou jen pít. Namísto toho darované prostředky využijí produktivně – k obživě svých rodin, vzdělání potomků a k investicím do podnikání i vlastní budoucnosti.

Dokonce i krátkodobá kapitálová injekce podle provedených experimentů vedla k výraznému zvýšení kvality života, zlepšení psychické pohody a dokonce i prodloužení života.

Na druhou stranu, dobře míněné sociální programy často zklamávají a jejich výsledky zaostávají za očekáváními. Nedávná studie Světové banky zjistila, že „vzdělávání a školení ke zvýšení dovedností i mikrofinancování mají jen malý vliv na chudobu či stabilitu, především v porovnání s náklady těchto programů.“

 

Hotovost vede

Autoritářský přístup navíc často nevede k požadovaným výsledkům: podle amerického profesora ekonomie Jesseho Cunhy např. není rozdíl v tom, zda lidem poskytnete základní potraviny nebo hotovost ve stejné hodnotě. Cunha tvrdí, že chudí preferují svobodu, důstojnost a flexibilitu finančních převodů. Více než 80 % chudých, kteří se zúčastnili studie v indickém Biháru, mělo zájem vyměnit poukazy na jídlo za hotovost, mnoho z nich dokonce se ztrátou dosahující 25 až 75 %.

Pod tíhou výše uvedených důkazů se mění i pravidla rozvojové pomoci: Evropská komise nedávno navrhla, že by si tvůrci programů rozvojové pomoci „vždy měli položit otázku: můžeme dát hotovost?“. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon tvrdí, že „programy rozvojové pomoci využívající finanční dary by měly být preferovanou a základní metodou pomoci.“ Jinými slovy, jasné a nezvratné důkazy o prospěšnosti finanční pomoci rozpoutaly zdravou debatu o reformování infrastruktury programů pro boj proti chudobě a zahraniční pomoci.

Co teď? Nezisková organizace GiveDirectly (https://www.givedirectly.org), založená organizací Brookings Institution, si klade za cíl jednou provždy skoncovat s extrémní chudobou tisíců lidí v desítkách vesnic v Keni tím, že jim poskytne garantovaný příjem k uspokojení jejich základních potřeb – garanci univerzálního základního příjmu.

GiveDirectly se v uplynulých deseti letech zaměřovala právě na poskytování základního příjmu extrémně chudým lidem, ale dosud přesně neformulovala, jak by měly být finanční transfery strukturovány: jako univerzální, dlouhodobé a dostačující k uspokojení základních potřeb. O to právě jde: nikdo zatím nestanovil přesnou strukturu finanční pomoci jednotlivcům, a nyní je čas se o to pokusit.

 

Garantovaný příjem

Diskuse o myšlence garantovaného základního příjmu probíhají po celém světě. Pilotní projekty základního příjmu pro všechny zvažuje finská středopravá vláda i kanadská liberální strana. Ideu podporují libertariánové z prestižního Cato institutu, odkud si mimochodem pro své proruské postoje vykoledoval „vyhazov“ bývalý český prezident Václav Klaus, i liberálové z think-tanku Brookings Institution.

Částky, o kterých se diskutuje, jsou velmi vysoké – uvažované sociální transfery se pohybují ve výši bilionů dolarů. Měli bychom se pohnout směrem od systému kombinovaných a často se překrývajících samostatně řízených programů ke snížení chudoby (programy zaměřené na výživu, bydlení či zaměstnání) k prostému garantovanému základnímu příjmu? Co by se stalo, pokud bychom takový příjem skutečně zavedli?

Zastánci garantovaného příjmu vám budou tvrdit, že jde o nejúčinnější formu sociální pomoci: nezavádí zvrácené stimuly odrazující lid od práce, ani nevyžaduje, aby člověk pracoval, aby mohl získat daný příspěvek. Systém základního garantovaného příjmu podle nich prostě jen snižuje byrokratické náklady na správu komplikovaných sociálních programů, a, což je ještě lepší, zamezuje paternalismu, k němuž dochází v mnoha sociálních programech.

Další odborníci, včetně mnoha lidí z technologického oboru, tvrdí, že zavedení garantovaného základního příjmu jakožto nové sociální sítě bude nutností vzhledem k rostoucí automatizaci práce a souvisejícímu riziku růstu nezaměstnanosti. Americká novinářka Judith Shulevizová vnímá základní příjem jako cestu ke srovnání platových nerovností mezi muži a ženami.

Skeptici většinou používají obvyklé argumenty odpůrců distribuce hotovosti chudým: nejčastěji tvrdí, že chudým nelze věřit, že obdržené zdroje nepromrhají. Sofistikovanější kritici zpochybňují dostupnost zdrojů pro poskytování základního příjmu pro všechny, nebo se ptají, zda by nebylo jednodušší poskytnout příjemcům veškerý kapitál najednou. Základní otázka by však měla být empirická: jaký vliv má univerzální základní příjem? A jaké jsou jeho výhody a nevýhody ve srovnání s jinými formami sociální pomoci?

Právě to chce Brookings Institution zjistit. Má v plánu poskytnout nejméně 6 000 Keňanů základní příjem na dobu 10 až 15 let. Příjemci tohoto příjmu budou nejchudší lidé na světě, žijící za méně než dolar na den. BI se chystá tento experiment pečlivě sledovat a analyzovat ve spolupráci s předními akademiky a výzkumníky, včetně Abhijita Banerjeeho z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Podle BI musí být plánovaný test důsledně experimentální, aby bylo možné vliv garantovaného základního příjmu vyhodnotit nezaujatě a transparentně. Za druhé musí být záruka příjmu dlouhodobá. BI již nyní má důkazy o přínosu základního příjmu pro chudé distribuovaného v průběhu několika let. Klíčová otázka zní, jak vědomí, že máte na více než desetiletí dopředu zajištěno živobytí, ovlivní vaše chování v tomto okamžiku.

Budete více riskovat? Více studovat? Budete si hledat lepší práci? Za třetí musí být garantovaný příjem opravdu univerzální v rámci celé přesně definované komunity, protože cílem projektu je pochopit jak sociální dynamiku, tak chování jednotlivců. V minulosti proběhlo několik pilotních projektů garantovaného základního příjmu, avšak ani jeden nesplňoval všechna tři kritéria.

Podle BI bude stát celý projekt a jeho rigorózní vyhodnocení asi 30 milionů dolarů s tím, že asi 90 % prostředků půjde přímo extrémně chudým rodinám a zbytek připadne na náklady na doručení peněz až k příjemcům (personál, kancelářské náklady, poplatky za provedené platby).

Uskutečnění projektu na rozvíjejícím se trhu, kde je uspokojení základních potřeb finančně mnohem méně náročné, umožní BI zapojit do projektu dostatečné množství lidí k získání statisticky významných dat (projekt podobné velikosti by ve Spojených státech stál miliardu dolarů). Zároveň umožní BI podílet se přímo na politických diskusích na daném trhu. Snahy BI tak doplňují experimenty plánované ve Finsku a v Kanadě i pokusy start-upové firmy Y Combinator.

Pro začátek hodlá BI věnovat do projektu 10 milionů dolarů poté, co se podaří vybrat 10 milionů od donátorů. Tyto peníze určitě ovlivní k lepšímu život tisíců chudých afrických domácností. V nejlepším případě změní uvažování celého světa o tom, jak skoncovat s chudobou.

Zdroj:bi, redakce

Podobná témata
politika, ekonomika, afrika, keňa, finance, univerzální základní příjem

Líbil se vám tento článek?
+1 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články

Chování trhů v letošním roce je znepokojující, tvrdí uznávaný analytik Societe Generale, Albert Edwards

Překvapivé vítězství Donalda Trumpa v boji o Bílý dům mělo za následek posílení hlavních akciových indexů v USA na rekordní úrovně. Podle Alberta Edwardse ze Societe Generale by to však mělo být důvodem ke znepokojení spíše než k radosti.

USA: Předběžná očekávání výše inflace University Michigan 2,3 %.

Ekonomická makrodata: Předběžná očekávání výše inflace University Michigan USA (Prelim UoM Inflation Expectations). Aktuální hodnota je 2,3 %. Minulá hodnota byla 2,4 %.

USA: Konečné velkoobchodní zásoby m/m -0,4 %. Analytici očekávali -0,4 %.

Ekonomická makrodata: Konečné velkoobchodní zásoby m/m USA (Final Wholesale Inventories m/m). Aktuální hodnota je -0,4 %. Analytici očekávali -0,4 %. Minulá hodnota byla -0,4 %.



Čti více

Analytici Bernstein vidí ve fúzi General Electric a Baker Hughes dlouhodobý potenciál

Fúze divize ropy a zemního plynu General Electric (GE) a společnosti Baker Hughes má potenciál konkurovat firmě Schlumberger, jedná se však o běh na dlouhou trať, varují analytici Bernstein.

Ukrajina a Rusko se blíží shodě v otázce dodávek plynu

Rusko a Ukrajina učinily pokrok při dnešním jednání o dodávkách a tranzitu zemního plynu. Třístranné jednání zprostředkované Evropskou unií bylo první od loňského listopadu, kdy Kyjev přestal kupovat ruský plyn, uvedla agentura Bloomberg.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.