Co se stane, když dáte chudým lidem základní příjem? Propijí je nebo vhodně zužitkují? Myšlenka garantovaného příjmu se šíří

25.04.2016 08:50 | V Z | Diskuze

V uplynulém desetiletí vzrostl zájem o zdánlivě neortodoxní přístup k pomoci lidem bez peněz či s nízkými příjmy: prostě jim dát víc peněz, bez jakýchkoli závazků a povinností, uvádí think-tank Brookings Institution.

Foto: Ross Huggett

 

V minulosti, kdy se politika pomoci chudým řídila pravidlem „Dejte chudákovi, rybu nasytíte jej na jeden den, naučte jej ryby chystat, nasytíte je na celý život“, by prosté darování peněz chudým bylo samozřejmě považováno za velmi špatný nápad.

Jak naivní – lidem nemůžete peníze dát jenom tak. Přestanou se snažit čehokoliv dosáhnout! Všechny peníze propijí!

Tato politika vycházela z předpokladu, že chudí lidé nejsou schopni činit rozhodnutí týkající se své vlastní budoucnosti a tato rozhodnutí za ně musejí dělat experti.

 

Chudí lidé peníze vhodně zužitkují

Ukázalo se však, že tento předpoklad byl mylný. Experimentální testy prováděné na různých kontinentech v různých podmínkách ukazují, že když chudým lidem dáte peníze, nepřestanou se snažit a nezačnou jen pít. Namísto toho darované prostředky využijí produktivně – k obživě svých rodin, vzdělání potomků a k investicím do podnikání i vlastní budoucnosti.

Dokonce i krátkodobá kapitálová injekce podle provedených experimentů vedla k výraznému zvýšení kvality života, zlepšení psychické pohody a dokonce i prodloužení života.

Na druhou stranu, dobře míněné sociální programy často zklamávají a jejich výsledky zaostávají za očekáváními. Nedávná studie Světové banky zjistila, že „vzdělávání a školení ke zvýšení dovedností i mikrofinancování mají jen malý vliv na chudobu či stabilitu, především v porovnání s náklady těchto programů.“

 

Hotovost vede

Autoritářský přístup navíc často nevede k požadovaným výsledkům: podle amerického profesora ekonomie Jesseho Cunhy např. není rozdíl v tom, zda lidem poskytnete základní potraviny nebo hotovost ve stejné hodnotě. Cunha tvrdí, že chudí preferují svobodu, důstojnost a flexibilitu finančních převodů. Více než 80 % chudých, kteří se zúčastnili studie v indickém Biháru, mělo zájem vyměnit poukazy na jídlo za hotovost, mnoho z nich dokonce se ztrátou dosahující 25 až 75 %.

Pod tíhou výše uvedených důkazů se mění i pravidla rozvojové pomoci: Evropská komise nedávno navrhla, že by si tvůrci programů rozvojové pomoci „vždy měli položit otázku: můžeme dát hotovost?“. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon tvrdí, že „programy rozvojové pomoci využívající finanční dary by měly být preferovanou a základní metodou pomoci.“ Jinými slovy, jasné a nezvratné důkazy o prospěšnosti finanční pomoci rozpoutaly zdravou debatu o reformování infrastruktury programů pro boj proti chudobě a zahraniční pomoci.

Co teď? Nezisková organizace GiveDirectly (https://www.givedirectly.org), založená organizací Brookings Institution, si klade za cíl jednou provždy skoncovat s extrémní chudobou tisíců lidí v desítkách vesnic v Keni tím, že jim poskytne garantovaný příjem k uspokojení jejich základních potřeb – garanci univerzálního základního příjmu.

GiveDirectly se v uplynulých deseti letech zaměřovala právě na poskytování základního příjmu extrémně chudým lidem, ale dosud přesně neformulovala, jak by měly být finanční transfery strukturovány: jako univerzální, dlouhodobé a dostačující k uspokojení základních potřeb. O to právě jde: nikdo zatím nestanovil přesnou strukturu finanční pomoci jednotlivcům, a nyní je čas se o to pokusit.

 

Garantovaný příjem

Diskuse o myšlence garantovaného základního příjmu probíhají po celém světě. Pilotní projekty základního příjmu pro všechny zvažuje finská středopravá vláda i kanadská liberální strana. Ideu podporují libertariánové z prestižního Cato institutu, odkud si mimochodem pro své proruské postoje vykoledoval „vyhazov“ bývalý český prezident Václav Klaus, i liberálové z think-tanku Brookings Institution.

Částky, o kterých se diskutuje, jsou velmi vysoké – uvažované sociální transfery se pohybují ve výši bilionů dolarů. Měli bychom se pohnout směrem od systému kombinovaných a často se překrývajících samostatně řízených programů ke snížení chudoby (programy zaměřené na výživu, bydlení či zaměstnání) k prostému garantovanému základnímu příjmu? Co by se stalo, pokud bychom takový příjem skutečně zavedli?

Zastánci garantovaného příjmu vám budou tvrdit, že jde o nejúčinnější formu sociální pomoci: nezavádí zvrácené stimuly odrazující lid od práce, ani nevyžaduje, aby člověk pracoval, aby mohl získat daný příspěvek. Systém základního garantovaného příjmu podle nich prostě jen snižuje byrokratické náklady na správu komplikovaných sociálních programů, a, což je ještě lepší, zamezuje paternalismu, k němuž dochází v mnoha sociálních programech.

Další odborníci, včetně mnoha lidí z technologického oboru, tvrdí, že zavedení garantovaného základního příjmu jakožto nové sociální sítě bude nutností vzhledem k rostoucí automatizaci práce a souvisejícímu riziku růstu nezaměstnanosti. Americká novinářka Judith Shulevizová vnímá základní příjem jako cestu ke srovnání platových nerovností mezi muži a ženami.

Skeptici většinou používají obvyklé argumenty odpůrců distribuce hotovosti chudým: nejčastěji tvrdí, že chudým nelze věřit, že obdržené zdroje nepromrhají. Sofistikovanější kritici zpochybňují dostupnost zdrojů pro poskytování základního příjmu pro všechny, nebo se ptají, zda by nebylo jednodušší poskytnout příjemcům veškerý kapitál najednou. Základní otázka by však měla být empirická: jaký vliv má univerzální základní příjem? A jaké jsou jeho výhody a nevýhody ve srovnání s jinými formami sociální pomoci?

Právě to chce Brookings Institution zjistit. Má v plánu poskytnout nejméně 6 000 Keňanů základní příjem na dobu 10 až 15 let. Příjemci tohoto příjmu budou nejchudší lidé na světě, žijící za méně než dolar na den. BI se chystá tento experiment pečlivě sledovat a analyzovat ve spolupráci s předními akademiky a výzkumníky, včetně Abhijita Banerjeeho z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Podle BI musí být plánovaný test důsledně experimentální, aby bylo možné vliv garantovaného základního příjmu vyhodnotit nezaujatě a transparentně. Za druhé musí být záruka příjmu dlouhodobá. BI již nyní má důkazy o přínosu základního příjmu pro chudé distribuovaného v průběhu několika let. Klíčová otázka zní, jak vědomí, že máte na více než desetiletí dopředu zajištěno živobytí, ovlivní vaše chování v tomto okamžiku.

Budete více riskovat? Více studovat? Budete si hledat lepší práci? Za třetí musí být garantovaný příjem opravdu univerzální v rámci celé přesně definované komunity, protože cílem projektu je pochopit jak sociální dynamiku, tak chování jednotlivců. V minulosti proběhlo několik pilotních projektů garantovaného základního příjmu, avšak ani jeden nesplňoval všechna tři kritéria.

Podle BI bude stát celý projekt a jeho rigorózní vyhodnocení asi 30 milionů dolarů s tím, že asi 90 % prostředků půjde přímo extrémně chudým rodinám a zbytek připadne na náklady na doručení peněz až k příjemcům (personál, kancelářské náklady, poplatky za provedené platby).

Uskutečnění projektu na rozvíjejícím se trhu, kde je uspokojení základních potřeb finančně mnohem méně náročné, umožní BI zapojit do projektu dostatečné množství lidí k získání statisticky významných dat (projekt podobné velikosti by ve Spojených státech stál miliardu dolarů). Zároveň umožní BI podílet se přímo na politických diskusích na daném trhu. Snahy BI tak doplňují experimenty plánované ve Finsku a v Kanadě i pokusy start-upové firmy Y Combinator.

Pro začátek hodlá BI věnovat do projektu 10 milionů dolarů poté, co se podaří vybrat 10 milionů od donátorů. Tyto peníze určitě ovlivní k lepšímu život tisíců chudých afrických domácností. V nejlepším případě změní uvažování celého světa o tom, jak skoncovat s chudobou.

Zdroj:bi, redakce
Líbil se vám tento článek?
+1 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

V USA existuje stále větší rozpor mezi vývojem akciového trhu a dluhopisů

Ve Spojených státech od zvolení Donalda Trumpa prezidentem pozorujeme stále větší rozpor mezi vývojem tamního akciového trhu a trhu se státními dluhopisy USA.

Prvních sto dní Donalda Trumpa v prezidentském křesle

Donald Trump usedl do křesla prezidenta Spojených států před více než sto dny. Od té doby následovala doslova smršť nejrůznějších problémů.

Trhy ožily v reakci na Trumpův příslib daňových škrtů

Trhům dnes dodala sílu slova Donalda Trumpa, který přislíbil, že již zanedlouho v USA dojde k masivním daňovým škrtům.

Sociální demokraté chtějí zprávu o provedené kontrole korunových dluhopisů

ČSSD žádá, aby daňová správa zveřejnila informace o provedených kontrolách emisí dluhopisů v nominální hodnotě jedné koruny, které firmy vydávaly v roce 2012.

Obava z recese donutí republikány protlačit návrh zákona o daních

ývalý guvernér Fed, Lawrence Lindsey, se domnívá, že je třeba nastartovaný kapitál dále budovat, jinak hrozí recese.

Trump inicioval vyšetřování ohledně importované oceli

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil vyšetřování, které má zjistit, zda dovoz oceli z Číny a dalších zemí neohrožuje národní bezpečnost Spojených států.



Čti více
Ilustrační foto

Příští týden bude zkrácený, zájem vyvolá zasedání Fedu, hospodářské výsledky a politický vývoj ve Francii

První květnový týden bude ve většině Evropy zkrácený o pondělní Svátek práce. Investoři budou sledovat středeční Fed, pokračující výsledkovou sezónu a na průzkumy před víkendovým druhým kolem prezidentských voleb ve Francii.

Ilustrační foto

Konkurent Uberu, čínský Didi, je miláčkem investorů

Čínský provozovatel alternativní taxislužby Didi Chuxing Technology získal od investorů 5,5 miliardy USD (135,4 miliardy Kč). Peníze chce použít na globální expanzi a rozvoj technologie umělé inteligence.

Ilustrační foto

Největší bankovní bankrot od finanční krize: First NBC Bank šla ke dnu

Americké úřady v pátek rozhodly o uzavření finančního ústavu First NBC Bank, náklady na její očištění se odhadují na jednu miliardu USD (24,6 miliardy Kč).

Ilustrační foto

Akcie ve Spojených státech na závěr týdne oslabily

K poklesu přispěla slabá zpráva o růstu americké ekonomiky. Za celý měsíc však všechny tři indexy díky příznivým hospodářským výsledkům vzrostly.

Ilustrační foto

Uplynulý týden byl ovlivněn prezidentskými volbami ve Francii, zasedáním ECB a výsledkovou sezónou

První kolo prezidentských voleb ve Francii, kde do druhého kola (7.5.) postoupili Macron a Le Penová,  přijaly trhy pozitivně. Trh již zaceňuje finální výhru umírněného Macrona a bylo to znát především na evropských bankovních titulech.

Co nyní očekávají forex analytici BofAML od centrálních bankéřů ECB, FED a BoJ? Dopady na kurz eura, dolaru a japonského jenu

Forex analytici Bank of America Merrill Lynch upozorňují, že pozornost investorů na deivzových trzích se po druhém kole prezidentských voleb ve Francii přesune zpět k politice centrálních bank.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.