Co se stane, když dáte chudým lidem základní příjem? Propijí je nebo vhodně zužitkují? Myšlenka garantovaného příjmu se šíří

25.04.2016 08:50 | V Z | Diskuze

V uplynulém desetiletí vzrostl zájem o zdánlivě neortodoxní přístup k pomoci lidem bez peněz či s nízkými příjmy: prostě jim dát víc peněz, bez jakýchkoli závazků a povinností, uvádí think-tank Brookings Institution.

Foto: Ross Huggett

 

V minulosti, kdy se politika pomoci chudým řídila pravidlem „Dejte chudákovi, rybu nasytíte jej na jeden den, naučte jej ryby chystat, nasytíte je na celý život“, by prosté darování peněz chudým bylo samozřejmě považováno za velmi špatný nápad.

Jak naivní – lidem nemůžete peníze dát jenom tak. Přestanou se snažit čehokoliv dosáhnout! Všechny peníze propijí!

Tato politika vycházela z předpokladu, že chudí lidé nejsou schopni činit rozhodnutí týkající se své vlastní budoucnosti a tato rozhodnutí za ně musejí dělat experti.

 

Chudí lidé peníze vhodně zužitkují

Ukázalo se však, že tento předpoklad byl mylný. Experimentální testy prováděné na různých kontinentech v různých podmínkách ukazují, že když chudým lidem dáte peníze, nepřestanou se snažit a nezačnou jen pít. Namísto toho darované prostředky využijí produktivně – k obživě svých rodin, vzdělání potomků a k investicím do podnikání i vlastní budoucnosti.

Dokonce i krátkodobá kapitálová injekce podle provedených experimentů vedla k výraznému zvýšení kvality života, zlepšení psychické pohody a dokonce i prodloužení života.

Na druhou stranu, dobře míněné sociální programy často zklamávají a jejich výsledky zaostávají za očekáváními. Nedávná studie Světové banky zjistila, že „vzdělávání a školení ke zvýšení dovedností i mikrofinancování mají jen malý vliv na chudobu či stabilitu, především v porovnání s náklady těchto programů.“

 

Hotovost vede

Autoritářský přístup navíc často nevede k požadovaným výsledkům: podle amerického profesora ekonomie Jesseho Cunhy např. není rozdíl v tom, zda lidem poskytnete základní potraviny nebo hotovost ve stejné hodnotě. Cunha tvrdí, že chudí preferují svobodu, důstojnost a flexibilitu finančních převodů. Více než 80 % chudých, kteří se zúčastnili studie v indickém Biháru, mělo zájem vyměnit poukazy na jídlo za hotovost, mnoho z nich dokonce se ztrátou dosahující 25 až 75 %.

Pod tíhou výše uvedených důkazů se mění i pravidla rozvojové pomoci: Evropská komise nedávno navrhla, že by si tvůrci programů rozvojové pomoci „vždy měli položit otázku: můžeme dát hotovost?“. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon tvrdí, že „programy rozvojové pomoci využívající finanční dary by měly být preferovanou a základní metodou pomoci.“ Jinými slovy, jasné a nezvratné důkazy o prospěšnosti finanční pomoci rozpoutaly zdravou debatu o reformování infrastruktury programů pro boj proti chudobě a zahraniční pomoci.

Co teď? Nezisková organizace GiveDirectly (https://www.givedirectly.org), založená organizací Brookings Institution, si klade za cíl jednou provždy skoncovat s extrémní chudobou tisíců lidí v desítkách vesnic v Keni tím, že jim poskytne garantovaný příjem k uspokojení jejich základních potřeb – garanci univerzálního základního příjmu.

GiveDirectly se v uplynulých deseti letech zaměřovala právě na poskytování základního příjmu extrémně chudým lidem, ale dosud přesně neformulovala, jak by měly být finanční transfery strukturovány: jako univerzální, dlouhodobé a dostačující k uspokojení základních potřeb. O to právě jde: nikdo zatím nestanovil přesnou strukturu finanční pomoci jednotlivcům, a nyní je čas se o to pokusit.

 

Garantovaný příjem

Diskuse o myšlence garantovaného základního příjmu probíhají po celém světě. Pilotní projekty základního příjmu pro všechny zvažuje finská středopravá vláda i kanadská liberální strana. Ideu podporují libertariánové z prestižního Cato institutu, odkud si mimochodem pro své proruské postoje vykoledoval „vyhazov“ bývalý český prezident Václav Klaus, i liberálové z think-tanku Brookings Institution.

Částky, o kterých se diskutuje, jsou velmi vysoké – uvažované sociální transfery se pohybují ve výši bilionů dolarů. Měli bychom se pohnout směrem od systému kombinovaných a často se překrývajících samostatně řízených programů ke snížení chudoby (programy zaměřené na výživu, bydlení či zaměstnání) k prostému garantovanému základnímu příjmu? Co by se stalo, pokud bychom takový příjem skutečně zavedli?

Zastánci garantovaného příjmu vám budou tvrdit, že jde o nejúčinnější formu sociální pomoci: nezavádí zvrácené stimuly odrazující lid od práce, ani nevyžaduje, aby člověk pracoval, aby mohl získat daný příspěvek. Systém základního garantovaného příjmu podle nich prostě jen snižuje byrokratické náklady na správu komplikovaných sociálních programů, a, což je ještě lepší, zamezuje paternalismu, k němuž dochází v mnoha sociálních programech.

Další odborníci, včetně mnoha lidí z technologického oboru, tvrdí, že zavedení garantovaného základního příjmu jakožto nové sociální sítě bude nutností vzhledem k rostoucí automatizaci práce a souvisejícímu riziku růstu nezaměstnanosti. Americká novinářka Judith Shulevizová vnímá základní příjem jako cestu ke srovnání platových nerovností mezi muži a ženami.

Skeptici většinou používají obvyklé argumenty odpůrců distribuce hotovosti chudým: nejčastěji tvrdí, že chudým nelze věřit, že obdržené zdroje nepromrhají. Sofistikovanější kritici zpochybňují dostupnost zdrojů pro poskytování základního příjmu pro všechny, nebo se ptají, zda by nebylo jednodušší poskytnout příjemcům veškerý kapitál najednou. Základní otázka by však měla být empirická: jaký vliv má univerzální základní příjem? A jaké jsou jeho výhody a nevýhody ve srovnání s jinými formami sociální pomoci?

Právě to chce Brookings Institution zjistit. Má v plánu poskytnout nejméně 6 000 Keňanů základní příjem na dobu 10 až 15 let. Příjemci tohoto příjmu budou nejchudší lidé na světě, žijící za méně než dolar na den. BI se chystá tento experiment pečlivě sledovat a analyzovat ve spolupráci s předními akademiky a výzkumníky, včetně Abhijita Banerjeeho z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Podle BI musí být plánovaný test důsledně experimentální, aby bylo možné vliv garantovaného základního příjmu vyhodnotit nezaujatě a transparentně. Za druhé musí být záruka příjmu dlouhodobá. BI již nyní má důkazy o přínosu základního příjmu pro chudé distribuovaného v průběhu několika let. Klíčová otázka zní, jak vědomí, že máte na více než desetiletí dopředu zajištěno živobytí, ovlivní vaše chování v tomto okamžiku.

Budete více riskovat? Více studovat? Budete si hledat lepší práci? Za třetí musí být garantovaný příjem opravdu univerzální v rámci celé přesně definované komunity, protože cílem projektu je pochopit jak sociální dynamiku, tak chování jednotlivců. V minulosti proběhlo několik pilotních projektů garantovaného základního příjmu, avšak ani jeden nesplňoval všechna tři kritéria.

Podle BI bude stát celý projekt a jeho rigorózní vyhodnocení asi 30 milionů dolarů s tím, že asi 90 % prostředků půjde přímo extrémně chudým rodinám a zbytek připadne na náklady na doručení peněz až k příjemcům (personál, kancelářské náklady, poplatky za provedené platby).

Uskutečnění projektu na rozvíjejícím se trhu, kde je uspokojení základních potřeb finančně mnohem méně náročné, umožní BI zapojit do projektu dostatečné množství lidí k získání statisticky významných dat (projekt podobné velikosti by ve Spojených státech stál miliardu dolarů). Zároveň umožní BI podílet se přímo na politických diskusích na daném trhu. Snahy BI tak doplňují experimenty plánované ve Finsku a v Kanadě i pokusy start-upové firmy Y Combinator.

Pro začátek hodlá BI věnovat do projektu 10 milionů dolarů poté, co se podaří vybrat 10 milionů od donátorů. Tyto peníze určitě ovlivní k lepšímu život tisíců chudých afrických domácností. V nejlepším případě změní uvažování celého světa o tom, jak skoncovat s chudobou.

Zdroj:bi, redakce
Líbil se vám tento článek?
+1 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrační foto

Severokorejský jaderný program postoupil do dalšího vývojového stupně

Podle agentury AFP to uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Šéf MAAE Jukija Amano prohlásil, že velikost severokorejského zařízení na obohacování uranu se za posledních pár let zdvojnásobila.

Ilustrační foto

Keňa umožňuje nákup státních dluhopisů přes mobil

Keňa se stala první zemí světa, která umožňuje svým občanům koupit si státní dluhopisy přes mobilní telefon. Tato africká země neustále hledá nové způsoby, jak si zajistit peníze a je například průkopníkem v oblasti mobilních plateb. Informoval o tom zpravodajský server BBC.

Ilustrační foto

OSN se nedaří shromáždit potřebné zdroje pro boj s hladomorem v Africe a Jemenu

Spojené národy zatím shromáždily desetinu částky, kterou mají v úmyslu získat na pomoc hladovějícím v Africe a v Jemenu. S odvoláním na Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) o tom informovala agentura DPA.

Co podle forex analytiků z Barclays hrozí euru letos a napřesrok?

Forex analytici z Barclays si myslí, že euro se nyní nachází blízko bodu zvratu.

ČR naplňuje cíle OSN k udržitelnému rozvoji

V Česku budou poprvé uděleny ceny za naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN.

Forex analytici z BofA Merrill vidí prostor pro další pokles GBP

Očekávané spuštění Brexitu článkem 50 vzbuzuje přinejmenším v myslích forex analytiků z Bank of America Merrill Lynch obavy.



Čti více
Ilustrační foto

Apple slaví velké vítězství, čínský trh zůstane pro jeho iPhone 6 otevřený

Čínský soud zrušil rozhodnutí pekingského úřadu pro ochranu duševního vlastnictví, podle kterého telefony iPhone 6 a iPhone 6 Plus amerického výrobce Apple porušují patent jednoho z čínských konkurentů a nesmějí se na čínském trhu prodávat. Informovala o tom agentura Nová Čína.

Ilustrační foto

Čína obnoví dovoz masa z Brazílie

Čína se rozhodla obnovit dovoz masa z Brazílie, který Peking v pondělí pozastavil kvůli skandálu kolem uplácení inspektorů. Oznámil to dnes brazilský ministr zemědělství Blairo Maggi.

Ilustrační foto

Tesco by mohlo dostat v Británii rekordní pokutu za účetní skandál

Největší britská maloobchodní společnost Tesco by v brzké době mohla s britským Úřadem pro vyšetřování závažných podvodů (SFO) uzavřít dohodu ohledně svého účetního skandálu, v jejímž rámci by zaplatila značnou pokutu. S odvoláním na zdroje z právnických kruhů to dnes uvedla televize Sky News.

Ilustrační foto

Američtí těžaři ropy mají velké rezervy, počet nedokončených vrtů může zhatit plány OPEC

Američtí producenti ropy z břidličných hornin v současné době těží nejvyšším tempem za rok a půl, zároveň ale nechávají na největších polích nedokončen rekordní počet vrtů.

Ilustrační foto

Uplynulý týden na akciových trzích: Trump neuspěl se zrušením tzv. Obamacare, výsledky na pražské burze, terorismus

Akciové trhy prošly v polovině týdne mírnou korekcí, ač o žádný výrazný pohyb nešlo, i tak americké indexy v úterý poprvé po půlroce zaznamenaly denní poklesy přes 1 %. Za poklesem nestala žádná zpráva, větší roli sehrál technický vývoj, kdy trh dlouho neprošel žádným poklesem a chyběl podnět k dalšímu  růstu.

Ilustrační foto

Donald Trump nepochodil v Kongresu a index Dow Jones zažil nejhorší týden od jeho zvolení

Americké akcie zakončily páteční obchodování s mírnou ztrátou poté, co prošly značnými výkyvy v reakci na průběh projednávání reformy zdravotní péče v Kongresu.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.