Dnes je to 25 let od spuštění první webové stránky na světě

06.08.2016 13:20 | fa ra | Diskuze

Internetová služba World Wide Web vznikla původně jako prostředek ke sdílení vědeckých informací. Poté co se v 90. letech internet více rozšířil mimo akademickou sféru, dokázal web zásadně změnit způsob, jakým pracují a baví se stamiliony lidí po celém světě. První webovou stránku info.cern.ch zprovoznil její otec Timothy Berners-Lee před 25 lety, 6. srpna 1991.

Foto: info.cern.ch, screenshot prvního webu

 

Web se zrodil na půdě Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) se sídlem v Ženevě. V polovině roku 1980 přišel do této mezinárodní vědecké organizace jako konzultant britský softwarový inženýr Berners-Lee. Pro svou osobní potřebu tehdy naprogramoval jednoduchý elektronický katalog, přístupný odkudkoliv prostřednictvím počítačové sítě. Jednotlivé listy propojoval systém odkazů, díky nimž se daly snadno vyhledat související informace. Odtud byl jen krůček k vytvoření systému internetových stránek, mezi nimiž lze jednoduše přecházet pomocí hypertextových odkazů.

Než však ke zrodu World Wide Webu došlo, uplynulo celé desetiletí. Koncem roku 1981 totiž Bernersi-Leemu vypršel původní šestiměsíční kontrakt s CERNem, načež odešel pracovat pro firmu Image Computer Systems. Teprve po návratu do Ženevy v polovině dekády svůj někdejší nápad rozpracoval, takže jej na jaře 1989 mohl CERNu nabídnout jako řešení dlouhodobých problémů se sdílením dat mezi vědeckými týmy.

"Když jsem WWW vytvářel, všechny potřebné kousky už existovaly. Nápad s hypertextovým propojením dokumentů měl už Vannevar Bush a Ted Nelson v roce 1945, resp. 1963, Paul Mockapetris vymyslel systém adresných domén a Vint Cerf komunikační přenosový protokol. Jen jsem všechny nápady spojil," říká skromně Berners-Lee. Ovšem jen "všechno spojit" nestačilo.

Berners-Lee vymyslel programovací jazyk HTML umožňující formátování textu včetně vkládání odkazů na jiné dokumenty a přenosový hypertextový protokol (HTTP). Je též autorem prvního webového prohlížeče, tedy programu umožňujícího propojené dokumenty prohlížet a pohodlně přeskakovat v síti (surfovat). Jeho prohlížeč se původně jmenoval WorldWideWeb, později byl přejmenován na Nexus.

Svůj nápad celosvětové pavučiny dal Berners-Lee posléze volně k dispozici jako "open source", aby ho jiní mohli dál rozvíjet. Z prvních vylepšovatelů nelze nezmínit alespoň jedno jméno - Američana Marka Andreessena, jenž svým prohlížečem Mosaic, umožňujícím zobrazovat i grafiku, zpřístupnil web široké uživatelské obci.

Své servery začaly záhy zřizovat evropské i americké vědecké instituce. V listopadu 1992 bylo po celém světě 26 serverů. O rok později jejich počet přesáhl pět stovek a koncem roku 1994 už jich bylo 10.000 kusů, přičemž se k nim připojovalo na deset milionů uživatelů. Příčinou tohoto raketového růstu bylo rozhodnutí Evropské organizace pro jaderný výzkum, která na jaře 1993 poskytla veřejnosti možnost využívat zcela zdarma.

Novináři se Bernerse-Leeho v minulosti opakovaně ptali, zda nelituje rozhodnutí poskytnout web uživatelům bezplatně. Vždy se jim přitom dostalo negativní odpovědi. V interview z října 2009 Berners-Lee napůl v žertu prohlásil, že zpětné lituje jen jedné věci, totiž rozhodnutí použít dvojité lomítko pro oddělení názvu protokolu od domény webu v adresách webových stránek. Věcně vzato to nebylo nezbytné a někteří uživatelé si na to prý později stěžovali. Obligátní formulku http:// ale dnes už stejně většina prohlížečů doplňuje do adresního řádku automaticky.

Za svůj přínos světu informačních technologií byl Timothy Berners-Lee mnohokrát oceněn, a v roce 2004 jej britská královna dokonce povýšila do šlechtického stavu.

Práci na rozvoji webu se věnuje dodnes, ať už coby vysokoškolský profesor, nebo jako předseda organizace World Wide Web Consortium (W3C), která definuje nové a rozvíjí stávající technické standardy webu. Berners-Lee je rovněž znám jako otec myšlenky takzvaného sémantického webu, na němž nebudou informace uloženy a strukturovány nahodile, jako dnes, nýbrž podle standardizovaných pravidel usnadňujících jejich vyhledání a zpracování.

V roce 2014 poprvé překročil počet aktivních webových stránek na světě jednu miliardu. Znamenalo by to, že každý třetí uživatel internetu statisticky vlastní jednu webovou adresu.

Zdroj:čtk
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrační obrázek

Nejzajímavější akcie na dnešní den: Berkshire, Tesla, Apple a další

Které akcie dnes přitahují pozornost investorů těsně před zahajovacím zvoněním na burzách v USA: BRKB, AAPL, TSLA, URBN, HOG, GOOGL, T, WMT & další.

Ilustrační foto

Život offline: Jste obětí digitální úzkosti?

Jak prožíváte chvíle, kdy vás čeká odloučení od kvalitního mobilního signálu a wifi? Jsou pro vás tyto okamžiky příležitostí si odpočinout nebo trnete hrůzou, že nejste pro ostatní k dispozici?

YouTube si chce nechat potvrdit počty zhlédnutí třetí stranou

YouTube od společnosti Alphabet (GOOG, GOOGL) hodlá podstoupit audit skrze Media Rating Council, který by měl potvrdit dodržování metrik sledovanosti.

Ilustrační foto

Kyberbezpečnost dostává na frak: Objem nevyžádané pošty rapidně roste a s ní i počet útoků

Podíl nevyžádané pošty v e-mailech loni vzrostl na nejvyšší úroveň za posledních sedm let a tvořil zhruba 65 procent všech zpráv. Každou vteřinu je na celém světě odesláno více než 3500 spamů.

Ilustrační foto

Domén s koncovkou .cz je 1,28 milionů, nejvíce vlastníků je z Prahy

Počet registrovaných internetových domén s českou národní koncovkou .cz se loni zvýšil o 50.000 na více než 1,28 milionu. Z toho 52 procent vlastnili jednotlivci a 48 procent firmy. Vyplývá to z údajů internetového sdružení CZ.NIC.

Ilustrační foto

Plán na ochranu českého kybernetického prostoru má vadu: Může způsobit kolaps všech sítí najednou

Internetové firmy se obrátily na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby pozastavil přípravu novely zákona o Vojenském zpravodajství a znovu otevřel diskusi o její podobě.



Čti více

Spekulativní investiční fondy opět začínají více investovat do komodit

Hedge fondy neboli spekulativní investiční fondy aktuálně navyšují své investice do komodit. Reagují tak na cenovou rally, makroekonomické změny a vyhlídky na rychlejší inflaci pod taktovkou nového prezidenta Spojených států, Donalda Trumpa.

Ilustrační foto

Euro se stalo před patnácti lety jedinou měnou pro prvních 12 států Evropské měnové unie

Před patnácti lety, 1. března 2002, se ve 12 zemích Evropské měnové unie (EMU) stalo jedinou měnou euro, které bylo do oběhu uvedeno 1. ledna 2002 a po dva měsíce se používalo současně s národními měnami.

Reuters: Saúdská Arábie chce údajně letos dostat cenu ropy na 60 USD za barel

Podle několika zdrojů působících v ropném průmyslu je cílem Saúdské Arábie, aby se cena ropy letos vyšplhala na zhruba 60 USD za barel.

Ilustrační obrázek

Tvorba vlastního AOS (7) – Ochrana proti opakovaným příkazům

V minulém díle jsme již posunuli program do fáze, kdy dokáže provádět obchodní pokyny dle námi zvolených pravidel. Ke správné funkčnosti je však stále třeba kód trochu vyladit. Pojďme se podívat jak.

Podle BHP Billiton dojde v roce 2017 k vyvážení trhu s ropou

Podle viceprezidenta společnosti BHP Billiton Ltd. (BHP.AU) Michiela Hoverse se trh s ropou letos normalizuje a poptávka po ropě, ropném kondenzátu, zemním plynu a biopalivech koncem roku převýší nabídku a vyrovná tím stav globálních zásob.

Ilustrační foto

Inflace v Evropě na vzestupu

Předběžná inflační data za únor z Francie a Itálie potvrdí vzestup meziroční dynamiky spotřebitelských cen. To bude příslibem pro čtvrteční číslo za celou eurozónu, kde očekáváme zvýšení na 1,9 % y/y.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.