Dopad zpomalování Číny na celosvětovou ekonomiku

24.12.2015 07:33 | Redakce Web4Trader | Diskuze

Ekonomický význam Číny prudce vzrostl v průběhu posledních dvou desetiletí. Změny v ekonomickém vývoji Číny proto čím dál tím více ovlivňují celosvětový vývoj. Tento článek zkoumá příčiny významného poklesu dovozu do Číny, pozorovaného již téměř rok, a analyzuje jeho dopady na mezinárodní obchod.

Foto: Dennis Jarvis

 

Jak ukazuje tato analýza, uvedený pokles lze vysvětlit nejen vývojem na světových komoditních trzích a globálním zpomalením, ale zároveň transformací čínské ekonomiky, zejména růstem podílu výrobků s vyšší přidanou hodnotou a s ním spojené snížení dovozní náročnosti vývozu. Významnou roli rovněž hraje zpomalení v sektoru nemovitostí pro bydlení. Do budoucna lze očekávat opětovné oživení dynamiky zahraničního obchodu, ovšem jeho tempa růstu budou výrazně nižší v porovnání s předkrizovými lety.

Obchodní integrace Číny

Mezinárodní obchod je významným kanálem přenosu vnějších šoků. Zatímco objem vývozu je převážně určován zahraniční poptávkou, objem dovozu se řídí dle domácí poptávky, tedy poptávkou domácností po spotřebě, poptávkou firem po investicích i poptávkou vládního sektoru. Navíc jak vývoz, tak dovoz jsou ovlivněny domácím a zahraničním cenovým vývojem, měnovým kurzem, volbou fakturační měny (currency invoicing) nebo měny transakce, a dokonce i stupněm finanční integrace země. Pokles zahraniční poptávky nebo výpadek produkce určené na vývoz negativně ovlivňují vývoj HDP a cen v domácí ekonomice. Čím vyšší je stupeň otevřenosti ekonomiky, tím více je tato ekonomika vystavená externím šokům. To se týká i re-exportu zboží (dovoz části komponent pro výrobu finálního produktu a jeho následný vývoz), kdy promítnutí externího šoku do dovozu následně ovlivní i vývoz z dané země.

V posledních dvou desetiletích význam Číny v mezinárodním obchodu prudce narůstal. V polovině 90. let minulého století podíl Číny na celosvětovém dovozu zboží a surovin činil pouhá 2,5 %. Podíl vývozu byl jen nepatrně vyšší. V roce 2014 dovoz Číny přesáhl 10 % celosvětového dovozu, což je čtyřnásobek hodnoty před 20 lety. Podíl vývozu za stejné období vzrostl ještě více (na téměř 13 %). V absolutním vyjádření celkový obrat mezinárodního obchodu Číny dosáhl v daném roce 4,3 trilionů USD3, a Čína tak zaujímá z tohoto pohledu první místo na světě.

Tempo růstu čínského vývozu však již několik let zpomaluje, mimo jiné i kvůli globálnímu zpomalení, které oslabuje zahraniční poptávku po čínském zboží. V roce 2015 dynamika vývozu dokonce přešla z růstu do poklesu. Největší změnu ovšem můžeme pozorovat u čínského dovozu. Za prvních deset měsíců letošního roku se dovoz zboží do Číny v USD nominálně meziročně snížil o 15,5 %. K poklesu dynamiky dovozu nepravidelně docházelo již od března loňského roku, avšak od listopadu 2014 dovoz klesá nepřetržitě, přičemž trend poklesu zesiluje a to následně ovlivňuje makroekonomický vývoj v zemích hlavních obchodních partnerů, a to nejen skrze klesající dynamiku reálných vývozů, ale i cen.

Zdroj:ČNB, Redakce

Podobná témata
německo, komodity, čína, evropská unie, čínská ekonomika, hdp, mezinárodní měnový fond, austrálie, oecd, světová ekonomika, eiu

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články
Ilustrační foto

Německá průmyslová produkce analytiky nepotěšila

Německá průmyslová výroba v říjnu meziměsíčně stoupla o 0,3 procenta po zářijovém propadu o 1,6 procenta. Oznámilo to dnes německé ministerstvo hospodářství.

Ilustrační foto

Australská ekonomika zaznamenala ve třetím čtvrtletí pokles, stalo se tak poprvé za pět let

Australská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o půl procenta. Zaznamenala tak první pokles za pět let, protože firmy, spotřebitelé i vláda snížily své výdaje.



Čti více

Ruský stát prodal čtvrtinový podíl ve své největší ropné společnosti Kataru a Glencore

Zhruba pětinový podíl v ruské státní ropné společnosti Rosněfť koupily společně švýcarský obchodník s komoditami Glencore a katarský státní investiční fond. Moskva za 19,5 procenta akcií Rosněfti získá 10,5 miliardy dolarů (264 miliard Kč), sdělil dnes Kreml.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.