Draghiho levné peníze někde škodí, jinde pomáhají

14.04.2016 13:01 | wa pe | Diskuze

Éra levných peněz v eurozóně trvá pod taktovkou současného prezidenta ECB Maria Draghiho již celá léta  a vypadá to, že jen tak neskončí. Kdo na nízkých úrocích vydělává a koho naopak poškozují? 

Foto: Public Domain

 

ECB se na začátku března rozhodla podpořit hospodářský růst a inflaci v eurozóně snížením všech svých úrokových sazeb, zvýšením programu nákupů dluhopisů a novou nabídkou levných úvěrů finančnímu sektoru. Základní úroková sazba ECB se nyní nachází na rekordním minimu 0,05 procenta, přičemž ta diskontní je dokonce záporná. Šéf ECB Mario Draghi po březnovém zasedání prohlásil, že Rada guvernérů očekává ponechání současné výše sazeb po delší dobu, zároveň však naznačil, že další snižování sazeb se nechystá.  Mario Draghi a ostatní představitelé ECB doufají, že nízké úroky povedou ke zvýšení objemu poskytovaných úvěrů podnikům a spotřebitelům, kteří následně podpoří skomírající inflaci. Co však držení negativních úrokových sazeb a levné peníze obecně přinesou v dlouhodobé perspektivě?   

 

Růst akciových trhů

Oblastí, kde by levné peníze měly přivodit růst jsou v prvé řadě akciové trhy. Držet peníze na účtech bank nemá při nízkých úrokových sazbách valný smysl, kapitál tak míří na nákupy akcií. Krátce po březnovém zasedání ECB posílil německý akciový index DAX o 2,5 %. Ačkoli se mnozí experti obávají, že překotný růst může vést k vytvoření nových bublin na akciových trzích, ty zatím od počátku roku spíše ztrácejí. Už zmiňovaný DAX ztrácí od počátku roku 6,67 % své hodnoty, což poskytuje  poměrně dostatek prostoru pro případné posilování bez nebezpečí přehřátí. Společnosti na indexu DAX si navíc vedou mimořádně dobře, pokud tedy pomineme Deutsche Bank a energetické podniky, a vyplácejí dividendy v rekordních výších.      

 

Hubené roky pro banky

Jestli nízké úrokové sazby někoho nepotěší, pak jsou to jistě bankéři. Jak praví učebnicová teorie, za normálních okolností banka profituje na rozdílu mezi úrokovou sazbou pro vkladatele a vyšší úrokovou sazbou pro věřitele.  Současná měnová politika Evropské centrální banky však tento rozdíl neustále zmenšuje, což ohrožuje zisky komerčních bank.  Někteří experti se obávají, že soukromé banky se znovu uchýlí k riskantním obchodům na kapitálovém trhu, aby alespoň částečně vyrovnaly své ztráty. Na ziscích bank se zároveň negativně projevují i stále se zostřující regulace a nutnost vyšší kapitálové přiměřenosti.

 

Negativní úrokové sazby i pro drobné vkladatele?

Diskontní sazba ECB nyní činí -0,4 %, což v praxi znamená, že komerční banky platí centrální bance za to, že si u ní mohou uložit peníze.  Přirozeně tak existuje nebezpečí, že banky či spořitelny budou mít tendenci tyto náklady přenést na své klienty.  Zatímco velké banky se dušují, že drobné klienty negativní úrokové sazby neovlivní, korporátní zákazníci už je na svých účtech pociťují déle jak rok.   

Drobní klienti však i přes proklamace bank samozřejmě všech dopadů negativních sazeb ušetřeni nejsou. Vyrovnat se musí nejenom s vyššími poplatky za některé služby, ale i když by činil úrok z vkladů na běžných účtech kladných 0,001 %, ukrojí si pořádně z výše konta i jen mírná inflace 0,5 %. Za takto vysokou míru inflace by ostatně představitelé ECB byli jen rádi.Za březen se očekává harmonizovaný index spotřebních cen v eurozóně na hodnotě -0,1 %.       

 

Ceny nemovitostí na vzestupu

Již před rokem varovaly některé evropské centrální banky, že na trhu s nemovitostmi se tvoří nebezpečná bublina, od té doby však například v sousedním Německu vzrostly ceny nemovitostí o 20 % a experti mají za to, že dále porostou.   Na vině jsou především nízké úrokové sazby, které jednak zvyšují objem volných peněz v ekonomice a jednak potřebu investorů je bezpečně ukládat a chránit před znehodnocením. Rapidní růst cen nemovitostí můžeme pozorovat především v největších metropolích eurozóny, kde s rychle rostoucím počtem obyvatel roste také potřeba nových domů a bytů. I přesto že mnohé reality se dnes prodávají vysoko nad cenou, kupci stále předpokládají, že budoucí růst nájmů a cen nemovitostí jim ztráty v nejbližších letech vynahradí.

 

Spoření na penzi pod útokem

Předevčírem ostře kritizoval politiku nízkých úrokových sazeb také německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který vyzdvihl jejich obzvlášť negativní dopady na výnosy soukromých důchodových fondů. Zatímco ještě v roce 2013 poskytovaly tyto roční výnos 4,24 %, v loňském roce to bylo už jen 3,9 % a jejich další výhled rozhodně není příliš radostný. Ušetřeny nezůstávají ani veřejné penzijní fondy a zdravotní pojišťovny v eurozóně.  Ministr Schäuble šel dokonce tak daleko, že prohlásil současnou politiku ECB za ohrožující důvěru občanů v evropskou integraci.  

 

Levné peníze jako šance pro jižní státy eurozóny

Nízké úroky by kromě nastartování inflace a hospodářského růstu v celé eurozóně měly obzvláště pomoci zemím na její jižní periférii, tedy Španělsku, Itálii a Řecku, které se potýkají s vysokou zadlužeností veřejných rozpočtů, nezaměstnaností a hospodářským útlumem.  Marcel Fratzscher z Institutu pro ekonomický výzkum je přesvědčen, že země jako Portugalsko, Irsko a už zmíněné Španělsko využily oddychový čas k provedení hlubokých strukturálních reforem, jejichž přínos se zcela projeví teprve v následujících letech. První pozitivní zprávy se však objevují již nyní, i přestože dosahuje podle údajů Evropské komise nezaměstnanost ve Španělsku stále hodnot nad 20 %, HDP vzrostlo loni v meziročním srovnání o 3,2 % a v samotné eurozóně bylo předstiženo už jen Slovenskem, Maltou, Lucemburskem a Irskem. Dokonce i Řecku, které nyní vede složité rozhovory se svými zahraničními věřiteli,  se objevují podle OECD výrazné známky hospodářského oživení. Generální sekretář OECD, José Ángel Gurría počítá s růstem řeckého HDP v roce 2017 ve výši skoro 2 %. 

 

Zdroj:Zeit, redakce

Podobná témata
německo, politika, ecb, spoření, ekonomika, řecko, mario draghi, španělsko, itálie, penzijní fond, úrokové sazby, nemovitosti, půjčky, důchody, irsko, záporné úrokové sazby, známé osobnosti

Líbil se vám tento článek?
+1 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články

Letošní nositelé Nobelovy ceny za ekonomii jsou znepokojeni politickým vývojem ve světě i předvolebními sliby Donalda Trumpa

Letošní nositel Nobelovy ceny za ekonomii Oliver Hart má výhrady k některým hospodářským záměrům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho stejně vyznamenaný kolega Bengt Holmström pak vyjádřil obavy z celosvětového politického vývoje, informují dnes zahraniční média.

USA: Ropné zásoby -2,4 mil. Analytici očekávali -1,4 mil.

Ekonomická makrodata: Ropné zásoby USA (Crude Oil Inventories). Aktuální hodnota je -2,4 mil. Analytici očekávali -1,4 mil. Minulá hodnota byla -0,9 mil. Vzniklo pozitivní překvapení.

USA: Počet nově vytvořených pracovních míst podle JOLTS 5,53 mil. Analytici očekávali 5,53 mil.

Ekonomická makrodata: Počet nově vytvořených pracovních míst podle JOLTS USA (JOLTS Job Openings). Aktuální hodnota je 5,53 mil. Analytici očekávali 5,53 mil. Minulá hodnota byla 5,49 mil.



Čti více

Ruský stát prodal čtvrtinový podíl ve své největší ropné společnosti Kataru a Glencore

Zhruba pětinový podíl v ruské státní ropné společnosti Rosněfť koupily společně švýcarský obchodník s komoditami Glencore a katarský státní investiční fond. Moskva za 19,5 procenta akcií Rosněfti získá 10,5 miliardy dolarů (264 miliard Kč), sdělil dnes Kreml.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.