ECB jako největší hrozba Eurozóny?

16.05.2016 15:21 | Redakce Web4Trader | Diskuze

 

Kritika měnové politiky je ošemetná věc: každé měnově-politické rozhodnutí totiž z konstrukce vytváří „vítěze“ a „poražené“, a tak můžeme sklouznout do pozice, kdy nepoukazujeme na obecnou nesprávnost této politiky, nýbrž toliko hledáme viníka svých problémů.

Foto: Gerd Altmann

 

Takový pocit mám z kritiky ECB ze strany politiků a finančních institucí v posledních měsících. Německý ministr financí W.Schäuble např. přiřkl polovinu viny za úspěch Alternativy pro Německo v nedávných volbách politice ECB. Také evropské banky se předhánějí v tom, kdo více odsoudí politiku ECB: hlavní ekonom Deutsche Bank nedávno ve Financial Times ↗ obvinil ECB z toho, že ničí evropský projekt. A přidal, že negativní sazby a odkupy aktiv „brání reformám Eurozóny“, podporují „hněv nad Evropským projektem“, signalizují „průměrným spotřebitelům a malým či středným firmám, jak špatná situace je“, což prý „zvyšuje úspory a snižuje investice“. Čím déle ECB těmito opatřeními „brání nutné katarzi, tím více přispívá k růstu populistických či extrémistických stran“. ECB by dle něj měla vrátit sazby do plusu a zastavit „negativní spirálu stále se snižující důvěry v důsledku stále uvolněnější měnové politiky “.  Pokud je pravda, co ve svých pamětech píše Herbert Hoover o Andrew Mellonovi a jeho postoji k řešení Velké deprese, měl by druhý z jmenovaných z těchto doporučení radost.

Radost z něj však jako příslušník analytické profese nemám já. Ačkoliv je na povrchu jeho argumentace logicky soudržná, v kolizi s empirickou realitou oporu nenachází.

Zaprvé, současná politika ECB je výsledkem, nikoliv příčinou současného stavu. Nízká inflace je odrazem slabé agregátní poptávky, ke které však podstatně přispívá jak vysoká německá míra úspor (nejvyšší v Eurozóně), tak  - z německého fiskálního kalvinismu plynoucí - restriktivní fiskální politika jako hodnota per se.

Zadruhé, v číslech nepozorujeme žádné náznaky růstu míry úspor či poklesu investic: míra úspor domácností v Eurozóně v letech 2000-2006 byla skoro 14 %, v letech 2010-2015, kdy sazby setrvale klesaly až na stávající záporné hodnoty, činila 12,7 % (v roce 2015 12,5 %). Růst investic je samozřejmě pomalý, ale 1) jedná se o růst a 2) je to pouze a jenom důsledek slabé agregátní poptávky – proč investovat, když stávající kapacity bohatě stačí?

Zatřetí, hněv nad evropským projektem je reálná věc, fakt, že je připisován pouze politice ECB, ignoruje, inter alia, efekt recese v letech 2008-9 (a z něj rezultující vysokou nezaměstnanost) a další faktory (imigrační krize, Ukrajina, růst byrokratizace atd.). Opakuji, sazby ECB nejsou příčinou slabosti Eurozóny, toliko jejím odrazem, jakkoliv se penzijním fondům, bankám či německým střadatelům nemusí líbit.

Začtvrté, morální hazard může být problémem měnové politiky. Ale tvrdit, že záporné sazby a nízké výnosy ECB brání reformám, ke kterým by jinak určitě došlo, je nepodložené. Jednak není pravdou, že by k žádným reformám doposud nedošlo: kupř. míra ochrany zaměstnanců na jihu Evropy se, jak ukazují data OECD, po roce 2010 vůbec poprvé za dobu existence Eurozóny snížila! Také se nezdá, že by před krizí mnohem vyšší výnosy motivovaly jih Eurozóny k výraznější reformní aktivitě. A ani dnes není zřejmé, zda by státy jako Itálie, která má primární přebytek rozpočtu, v konfrontaci s dostatečně vysokými výnosy nezvolily raději cestu defaultu - s mnohem horším než „lehmanovským“ dopadem nejenom na Eurozónu, ale na celý evropský projekt vůbec. A pak by už vůbec nemuselo jít pouze o ekonomiku.

V očích Německa je situace kalvinisticky jasná: Eurozóna spáchala fiskální hřích a měla by za něj pykat. Ačkoliv, přiznám se, apel na spravedlivý trest i na mě jistým způsobem působí, nejsem si jistý, zda je tato religiózní morálka vhodným podkladem pro měnovou politiku 21. století.

 

Zdroj:Martin Lobotka, Conseq Investment Management a.s.

Podobná témata
blog, investiční sloupky

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články
Ilustrační foto

Ozvěny trhu KB: Banky by mohly profitovat z „Trump efektu“

Neočekávané zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem přineslo zásadní impulz do vývoje bankovního sektoru. Plán na posílení fiskálních stimulů, snížení daní a uvolnění regulace zapůsobil jako živá voda na akcie bankovních domů jak v Americe, tak v Evropě.

Trump is king…!!!

Po pravdě, nikdy by mě nenapadlo, že toto napíšu… Doslova jsem se toho bál, že zvítězí v prezidentských volbách tento atypický prototyp politika… ale pak jsem si v den voleb přečetl tento článek: Amerika oblékla kabát hněvu, vzpoura proti Washingtonu jen tak neskončía pochopil jsem, proč vyhrál.

Jak předvídat budoucnost pomocí internetových vyhledávačů

Výsledky britského referenda o Evropské unii, stejně jako amerických prezidentských voleb bylo možné předem vyčíst ze statistik internetového vyhledávače Google. Zkusme předpovědět také osud komerčních značek, produktů a služeb.

6 důvodů, proč ČNB může ukončit intervence dříve, než si myslíte

Klid na devizovém trhu je jenom zdánlivý. Přesně po roce se obnovily vpravdě intenzivní spekulace na brzké skončení intervenčního režimu.

Ozvěny trhu: Trhy se už Číny bát nemusí

Čínská ekonomika je co do svého rozsahu druhá největší na světě a její stabilita pro celou globální ekonomiku i finanční trhy důležitá.

Ozvěny trhu: Zareagují trhy na ECB?

Zatímco v minulém týdnu svými statistikami z trhu práce poutaly pozornost investorů Spojené státy, v tomto týdnu je to starý kontinent, a to konkrétně Evropská centrální banka, která právě dnes zasedá ke své měnové politice.



Čti více

Akcie Apple budou posilovat navzdory snížení výhledu prodejů chytrých telefonů, jsou přesvědčeni analytici Morgan Stanley

Analytici Morgan Stanley snížili svůj výhled prodejů chytrých telefonů Apple iPhone ve fiskálním roce 2017 o 3 %. Spotřebitelé podle nich očekávají příchod nové generace telefonů.

Exxon Mobil uskuteční v Permské pánvi akvizici za 6,6 miliardy USD

Americká ropná jednička Exxon Mobil koupí za 6,6 miliardy dolarů (167 miliard Kč) těžařské firmy, které vlastní rodina Bassů a které působí v Permské pánvi v západním Texasu. Exxon to uvedl v dnešním sdělení.

Cena ropy byla dnes podpořena oslabujícím americkým dolarem

Světové ceny ropy dnes mírně rostou, z denních maxim ale sestoupily.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.