Evropa selhává, Merkelová ji zachránit nedokáže. Může za to zejména migrační krize

19.12.2016 10:15 | V Z | Diskuze

Evropa po imigrační krizi, Brexitu, pádu italské vlády a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem možná již dosáhla bodu zlomu a tempo jejího pádu se bude nyní pravděpodobně zrychlovat, píše ve svém názorovém komentáři politický sloupkař serveru Market Watch Darell Delamaide.

Foto: mustapha ennaimi

Kromě ekonomické stagnace vyvolané hloupými a chybnými úspornými opatřeními oslabuje Evropskou unii i odchod Velké Británie, odhlasovaný britskými voliči v červnu, a nedávné odmítnutí příliš ambiciozních ústavních reforem ze strany italských voličů, které vyvolalo pád italské vlády a politický rozkol, tvrdí Delamaide.

Nyní se EU chystá opět pranýřovat a trestat Řecko za to, že mělo tu drzost vyplatit zchudlým penzistům před Vánoci mimořádný důchod, ačkoliv podle Bruselu nyní mají Řekové výhradně trpět, trpět a ještě jednou trpět.

Největší výzvou pro Evropu však i nadále zůstává migrační krize, v níž evropští političtí vůdci spektakulárně selhávají. Pád Aleppa a neochota Západu zasáhnout v Sýrii přitom zaručují, že příliv uprchlíků bude pokračovat, píše Delamaide.

Turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, který se podobně jako ruský prezident Vladimir Putin postupně proměnil v obávaného autoritativního diktátora, nyní vyhrožuje, že do Řecka vyžene tisíce syrských uprchlíků denně.

Uprostřed tohoto chaosu je, poněkud ironicky, jako „poslední obhájce liberálního Západu“ mezi evropskými politiky vzývána německá kancléřka Angela Merkelová, která podle Delamaideho na současné krizi nese nejvyšší podíl viny. Ve Spojených státech přitom nastává „doba temna“ pod nadvládou Donalda Trumpa.

Merkelové je třeba přiznat schopnost realistického náhledu – současnou chválu odmítá jako „groteskní a téměř absurdní“. Její sveřepá imigrační a bankovní politika však přesto Evropu rozděluje.

Rozhodnutí Angely Merkelové počtvrté kandidovat v parlamentních volbách v roce 2017 většina mainstreamových médií vykresluje jako statečný postoj posledního osvíceného státníka na Západě prosti silám temnoty.

„Od amerických prezidentských voleb,“ napsala zcela vážně po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem korespondentka New York Times Alison Smaltová, „se množí spekulace, že kancléřka Merkelová podlehne tlaku, vzdá se kandidatury a nebude již hájit liberální hodnoty ve světě změněném Trumpovým vítězstvím a rozhodnutím britských voličů o odchodu Velké Británie z Evropské unie.“

Vlna odporu veřejnosti proti imigraci přinutila kancléřku Merkelovou zastávat zmíněné liberální hodnoty o něco méně urputně. Podpora veřejnosti v září poklesla na pětileté minimum ve výši 45 %. Více než dvě pětiny německých voličů podporují úplný zákaz muslimské imigrace. Jediným reálným krokem Angely Merkelové k uspokojení těchto volání prozatím byl návrh zakazující úplné zakrývání tváře.

Zatímco Merkelová a současný americký prezident Barack Obama si vzájemně vyjadřují podporu a obdiv, prezidentský kandidát Trump vloni označil otevřený přístup Merkelové k imigraci za „šílený“.

Vzhledem k neklidu v německé společnosti, stovkám sexuálních útoků přičítaným imigrantům a vraždě německého úředníka EU spáchané imigrantem rozhodnutí vpustit do Německa milion uprchlíků prakticky naplňuje slovníkovou definici pojmu „zcela nesmyslný“, píše Delamaide.

Jeho důsledkem je vítězství protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) nad Merkelové křesťanskými demokraty v zářijových volbách v jejím domovském Meklenbursku-Přední Pomořansku a následný vzestup AfD v celostátním měřítku.

Zatímco na domácí politické scéně Merkelové ubližuje její imigrační politika, tvrdý postoj Berlína vůči úsporným ekonomickým opatřením rozbíjí solidaritu v EU. Celkový obrázek zůstává zamlžený, avšak sestupný trend je zcela zřetelný, uvádí Delamaide.

 

Uprchlická krize: hlavní události

 

Ve Španělsku nová populistická strana Podemos začíná ztrácet podporu poté, co se voliči po dvou parlamentních volbách za ani ne půl roku spokojili s menšinovou vládou vedenou premiérem Marianem Rajoyem.

V Itálii neúspěch v ústavním referendu přinutil k demisi premiéra Mattea Renziho, avšak prezident Sergio Mattarella jmenoval novým premiérem ministra zahraničí Paola Gentiloniho a vyzval jej, aby dovedl zemi až k řádným volbám v roce 2018. Protievropské Hnutí pěti hvězd však volá po předčasných volbách.

Ve Francii rozhodnutí prezidenta Françoise Hollanda neucházet se znovu o přízeň voličů znamená faktickou rezignaci levicových stran. Voliči tak pravděpodobně budou v nadcházejících prezidentských volbách rozhodovat mezi konzervativním kandidátem Françoisem Fillonem a představitelkou ultrapravicové Národní fronty Marine Le Penovou.

V Holandsku pravděpodobně protiimigrantská Strany svobody vedená Geertem Wildersem získá v březnových parlamentních volbách okolo 20 % hlasů a stane se nejvýznamnější silou v parlamentu. Rozhodnutí soudu z tohoto měsíce, podle nějž Wilders „podněcoval diskriminaci“ (soud neurčil pro Wilderse žádný trest) jeho popularitu jen zvýšil.

Rozhodnutí eurozóny zmrazit finanční pomoc Řecku poté, co řecká vláda minulý týden ohlásila výplatu mimořádných penzí, může být poslední kapkou, která přiměje premiéra Alexise Tsiprase rezignovat, vyvolat mimořádné volby a předat problémy se zadlužením opoziční Nové demokratické straně, která by mimořádné volby s prakticky naprostou jistotou vyhrála.

Představa, že by se se všemi těmito problémy dokázal vypořádat politik jediné země, který navíc čelí tlaku svých vlastních občanů, je poněkud „bláznivá“, uzavírá Delamaide. Možná je Merkelová posledním skutečným státníkem v Evropě, přesto však není pravděpodobné, že by dokázala zastavit pád, k němuž sama významnou měrou přispěla.

 

Zdroj:mw, redakce
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

USA začnou brzy jednat s Mexikem a Kanadou o úpravách obchodní dohody NAFTA

Novinářům to dnes sdělil americký prezident Donald Trump s tím, že pokud pro USA nedosáhne spravedlivého ujednání, tak dohodu vypoví.

Ilustrační foto

Prezident Donald Trump nemá v úmyslu zveřejnit své daňové přiznání

Prezident Donald Trump nemá v úmyslu zveřejnit své daňové přiznání, protože američtí občané mají o stavu jeho financí spoustu informací. Ve Washingtonu to ve středu novinářům řekl ministr financí Steve Mnuchin.

Ilustrační foto

Angela Merkelová: Budeme pozorně sledovat vývoj v Turecku

Německo bude podle kancléřky Angely Merkelové velmi pozorně sledovat, jak Turecko provádí změny ústavy, o nichž nedávno rozhodli občané v referendu.

Ilustrační foto

Americké akcie podlehly nejistotě šířící se z Bílého domu

Americké akcie během středečního obchodování mírně oslabily. Přetrvávající nejistota kolem plánu prezidenta Donalda Trumpa na snížení daňové zátěže podniků totiž převážila nad příznivými hospodářským výsledky některých významných firem.

Řecká ekonomika letos poroste pouze o 1,5 %, vyplývá z prognóz institutu IOBE

Řecká ekonomika v letošním roce vykáže růst pouze o 1,5 procenta, brzdí ji pomalý pokrok při prověrce záchranného programu. Předpověděl to dnes tamní hospodářský institut IOBE.

Administrativa Donalda Trumpa dohodu o volném obchodu NAFTA nevypoví, zatím

Spojené státy nyní nevypoví Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA), kterou před 23 lety uzavřely s Kanadou a Mexikem. Představitelům Kanady a Mexika to ve středu řekl americký prezident Donald Trump.



Čti více

Společnost Starbucks vykázala hospodářské výsledky za fiskální druhé čtvrtletí

Starbucks (NASDAQ:SBUX) vykázala za Q2 zisk na akcii ve výši 0,45 USD, tedy v souladu s očekáváním analytiků.

Společnost Intel vykázala hospodářské výsledky za první čtvrtletí

Akcie Intel oslabují po uzavření trhu o 2,97 % poté, co společnost vykázala hospodářské své výsledky za první čtvrtletí.

Společnost Microsoft vykázala hospodářské výsledky za fiskální Q3

Čistý zisk amerického softwarového gigantu Microsoft ve třetím čtvrtletí finančního roku meziročně stoupl o 27,8 procenta na 4,80 miliardy dolarů (zhruba 119 miliard Kč) a mírně překonal odhady.

Akcie Cisco posilují v reakci na pozitivní investiční doporučení Credit Suisse

Analytici Credit Suisse se ve své aktuální zprávě blíže zaměřili na akcie Cisco.

SoftBank plánuje v Japonsku solární elektrárnu v hodnotě 20 miliard JPY

SoftBank (SFTBY +0,7 %) plánuje podle deníku Nikkei stavbu solární farmy v severním Japonsku vybavenou bateriovým systémem pro skladování energie.

Akcie Nokia posilují o 7 % v reakci na snižující se ztráty v prvním čtvrtletí

Akcie Nokia dnes posilují o 7 % v reakci na oznámení hospodářských výsledků za první čtvrtletí, které naznačily zpomalování poklesu tržeb.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.