Insider obchody. Když obchodují insideři

06.11.2015 17:53 | Redakce Web4Trader | Diskuze

Insider je libovolný člověk, který se vyznačuje některou z následujících charakteristik:

1) má přístup k hodnotným neveřejným informacím ohledně společnosti. (To zahrnuje ředitele společnosti a vrcholový management.)

2) vlastní víc jak 10 % akcií společnosti

 

Obykle se má zato, že insider obchodování je ilegání. To není zcela přesné. Samozřejmě, je zde ta ilegální složka insider obchodování, nicméně existuje zde také legální možnost provozovat insider trading. Insider může zcela legálně nakupovat a prodávat akcie společnosti i libovolné mateřské společnosti, která má kontrolní balík své dceřiné společnosti, za splnění této podmínky. Insider musí o každém nákupu a prodeji akcií informovat komisi cenných papírů, Securities and Exchange Commission (SEC). Každý insider obchod musí být registrován a insider musí vyplnit ohlašovací formulář a ten odevzdat komisi. Každý si může najít detaily tohoto typu obchodování v databázi EDGAR (Electronic Data Gathering, Analysis and Retrieval), kterou provozuje SEC. http://www.sec.gov/edgar/searchedgar/webusers.htm

Mnohem slavnější je však druhá, ilegální složka insider obchodů. V tomto případě jsou využívány interní informace k obchodnování za účelem zbohatnutí. Je důležité připomenout, že ilegálně obchodovat na základě důvěrných informací může kdokoli. Může to být manažer společnosti, jeho přítel, nebo přítelkyně, manželka, děti, nebo i náhodná osoba, která se tuto důvěrnou informaci dozví. Obchodovat na základě důvěrné informace se smí až v okamžiku, kdy se stane veřejně známá. Pro lepší představu, když například vrcholová manažerka při návštěvě kadeřníka bezděčně prozradí, jaké budou čtvrtletní zisky společnosti, a na základě této informace kadeřník nakoupí akcie, bude to považováno za ilegální insider obchodování a SEC může začít konat.

SEC má právo vyšetřovat ilegální insider obchody a obvykle to provádí pomocí sledování objemů obchodů. Pokud obchodní objemy prudce vzrostou PO oznámení zprávy, je to normální. Pokud však objemy obchodů vzrostou ještě PŘED oznámením, je to první varovné znamení, že něco nemusí být v pořádku. SEC v takovém případě může začít vyšetřovat kdo je zodpovědný za toto nenadálé zvýšení obchodních objemů a zkoumat jestli to je, nebo není legální aktivita.

Není nahodou, že management společnosti prodává a nakupuje akcie vždy ve správnou chvíli. Kdo jiný by měl znát společnost do posledního šroubku, když ne CEO (ředitel), nebo CFO (finanční ředitel). Nicméně to neznamená, že ostatní drobní investoři budou bloudit ve tmě. Při legálním insider obchodování se může každý dozvědět o těchto prodejích a může tedy spekulovat, proč management nakupoval, nebo prodával. Tyto informace se dají zjistit ze zpravodajských webů a obvykle se má za to, že když management nakupuje, cítí důvěru v další růst společnosti. Na druhou stranu, pokud management prodává, indikuje to, že společnost je nadhodnocená a pravděpodobně ji čeká pokles, ne-li něco horšího.

 

Co je tedy Insider Trading?

Legální insider obchodování jsme tedy probrali a nyní se můžeme zaměřit na nelegální insider obchodování. Pro jistotu si znovu zopakujeme, že ilegální insider obchodování je nákup, nebo prodej akcie na základě znalosti vnitřní informace, která není veřejně známá. Z hlediska zákona je insider povinen zachovávat důvěrnost informací.

Již jsme si uváděli, že na základě důvěrné informace může ilegálně obchodovat libovolná osoba. Každý, kdo získá materiální výhodu na základě neveřejné informace, může být hnán k zodpovědnosti. To znamená, že téměř každý, včetně brokera, rodiny, přátel, zaměstnanců může být považován z hlediska zákona za insidera.

Ilegálním insider obchodem je když:

  • Ředitel společnosti prodá akcie poté, co zjistí, že společnost nezíská v příštím měsíci velikou vládní zakázku.
  • Syn ředitele společnosti prodá akcie poté, co uslyší od otce, že jeho společnost nezíská v příštím měsíci velikou vládní zakázku.
  • Státní úředník se doví, že společnost nezíská v příštím měsíci velikou vládní zakázku a prodá akcie společnosti.

Komise pro cenné papíry Securities and Exchange Commission (SEC) je velmi přísná v posuzování toho, kdo obchoduje nečestně a podkopává důvěru investorů v integritu kapitálových trhů. Případná vina se netýká jen osob, které zadávají obchody. Pokud je někdo přistižen, že ven vyzrazuje důvěrné informace, je takový „tipař“ také volán k zodpovědnosti. SEC používá Dirkův Test ke zjištění, jestli poskytl insider „tip“ nelegálně. Test je pojmenován po soudní při z roku 1984 v případě Dirk versus SEC, který ustanovil dvě kritéria, za kterých může tipař nést odpovědnost za insider trading.

  1. Zda jedinec porušil důvěru firmy
  2. Zda to učinil vědomě

Tipař může být shledán vinným z insider obchodování, pokud věděl, nebo mohl vědět, že tím porušuje povinnost důvěrníka. Dirkův test stanovuje, jestli tipař porušil důvěru firmy a jestli chápe, že jde o vědomé porušení této důvěry. V takovém případě je tipař shledán vinným z insider obchodování.

 

Legální podoba

Pokud chce insider obchodovat s akciemi své společnosti, nic mu nebrání. Může tak činit legálně. Pro SEC považuje za insidery management společnosti a investory s víc jak 10 % podílem akcií. Pokud taková osoba nakoupí, nebo prodá akcie společnosti, musí nejpozději do 2 dnů od transakce vyplnit a odeslat do SEC formulář o provedených obchodech. Povinnost dvou dnů platí od roku 2002, kdy vstoupil v platnost zákon Sarbanes-Oxley. Předtímto datem platila povinnost oznámení do 10 dnů.

Pokud tedy insider prodá v pondělí 12 června 10000 akcií, musí vyplnit a odeslat hlášení o proběhlém obchodě nejpozději do středy 14. Hlášení probíhá elektronicky vyplněním formuláře č. 4. Jak vypadá takový formulář lze vidět zde.

http://www.sec.gov/Archives/edgar/data/2488/000162286414000002/xslF345X03/edgar.xml

Jak vypadá hlášení společnosti AMD pro SEC, se můžete přesvědčit ve formuláři 14a

http://www.sec.gov/Archives/edgar/data/2488/000119312514113324/d689842ddef14a.htm#toc689842_13

Tyto informace jsou velmi zajímavé pro individuální investory. Například, když management společnosti nakupuje akcie své firmy, tak ví určitě něco, co normální investoři nevědí. Možná kupují, protože cítí potenciál společnosti, ví o sloučení s jínou firmou, nebo vědí, že je akcie podhodnocená. Jeden z největších obchodníků Peter Lynch kdysi prohlásil, že „insider může prodávat akcie z tisíce důvodů, ale když nakupuje, tak jedině proto, že porostou.“

 

Co říká výzkum

Profesor Nejat Seyhun z University of Michigan, který se zabývá zkoumáním insider obchodování zjistil, že když management firmy nakupuje akcie vlastní společnosti, tak tato akcie pravděpodobně převýší výkonností širší trh o 8,9 % během dvanácti měsíců. A obráceně. Pokud management prodává, bude mít akcie o 5,4 % horší výkonnost než širší trh. Koho by zajímaly další podrobnosti, může je najít v Seyhunově knize: „Investment Intelligence from Insider Trading“.

 

Kde můžeme najít data o insider obchodech?

Jedna z věcí, která přinesla revoluci do obchodování je snadný přístup k informacím. Kliknutím myši se kdokoli může zdarma dostat k nahlášeným posledním insider obchodům v libovolné společnosti.

  • SEC EDGAR Database - http://www.sec.gov/cgi-bin/srch-edgar První místo na kterém bychom měli hledat je databáze EDGAR komise pro cenné papíry (SEC). K tomu abychom mohli vyhledávat to, co nás zajíma potřebujeme nejprve „central index key (CIK)“ Je to číslo přidělené každé společnosti. Podle tohoto čísla lze pak vyhledat v databázi všechny dokumenty, které SEC o společnosti má. Jakmile CIK máme, můžeme přejít do sekce vyhledávání individuálních hlášení. http://www.sec.gov/cgi-bin/srch-edgar.
  • Yahoo! Finance – Mnohem uživatelsky přívětivějším způsobem vyhledávání informací o insider obchdodech je navštívit stránky Yahoo! Finance http://finance.yahoo.com/. Zadáte ticker společnosti a kliknete na sekci „Insider Roster“. Objeví se vám seznam posledních insider obchodů společnosti. Jedinou nevýhodou je, že jsme závislí na rychlosti, s jakou přidává Yahoo insider hlášení do své databáze

Využívání dat o insider obchodování není nic nového. Investoři odjakživa tíhnou k rozhodování o svých obchodech na základě znalosti investičních rozhodnutí insiderů. I když jsou data o insider obchodování důležitá, je třeba mít na paměti, že obrovské společnosti mohou mít stovky insiderů s různými insider obchodními aktivitami. To může být pro rozhodování poněkud obtížné. Nicméně investoři by měli při výběru vhodné akcie postupovat jako obvykle. Nejprve si prověřit ekonomickou situaci v úvahu připadající akcie a poté se podívat na to, jak si počíná v insider obchodování management. Představitelé managementu toho asi budou o společnosti vědět víc, než kdokoli z nás.

 

4 nejznámější případy

Insider obchodování je zde s námi od doby, kdy okolo roku 1700 sekretář tehdejšího ministra financí William Durer využíval své funkce k nákupům vládních dluhopisů.

1. Albert H. Wiggin: Milionář v důsledku krachu trhů

Během bouřlivých dvacátých let minulého století mnoho profesionálů na Wall Street a dokonce i část veřejnosti věděli, že obchodování na burze ovládá několik mocných organizovaných skupin. Lidé trpěli nedostatkem hodnověrných informací a rozhodovali se na základě šeptandy a podvržených manipulativních zpráv. V té době se většina investorů domnívala, že ziskové obchody lze provádět pouze na základě kopírování obchodů velkých hráčů, případně investováním do hybnosti trhu, to znamená vstupováním do převládajícího trendu. Až příliš pozdě mnoho investorů zjistilo, že kopírované obchody velkých hráčů sloužily jako zástěna pro prodeje, takže drželi nakoupené akcie do té doby, než ztratily cenu. Nicméně dokud trhy rostly a padaly, byla tato pravidla hry považována za cenu, kterou je třeba zaplatit, aby se investor dostal do hry. Nicméně říjen 1929 ukázal, že žádné schody nevedou až do nebe a krach na burze odrovnal téměř všechny.

Miliony lidí naráz, téměř přes noc zchudly a společnost byla zchudlá, rozzuřená a toužila po odplatě. Koho by napadlo, že cílem útoků se stane Albert H. Wiggin, vážený šéf Chase National Bank. Ovšem to platilo jen do té doby, co oznámil, že prodal na short 40000 akcií své vlastní společnosti. To je jako by boxer sázel na svého protivníka. Byl to vážný konflikt zájmů.

K zakrytí svých obchodů používal Wiggin vlastněné dceřiné společnosti a postupně se mu podařilo vybudovat takovou obchodní pozici, která sama o sobě byla důvodem, proč by měl Wiggin vést svoji společnost ke krachu. V roce 1929 neexistovaly žádné zákony, které by upravovaly prodej akcií vlastní společnosti nakrátko, Wiggin vydělal 4 miliondy USD z krachu burzy a otřesu, na který reagovaly akcie Chase propadem.

Nicméně to bylo v té době legální. Navíc Wiggin přijal od banky doživotní penzi ve výši 100000 USD. Později se sice penze vzdal, ale to bylo až v důsledku rozhořčení společnosti a hlasitým protestům, když vyšel jeho obchd ve známost.

Wiggin nebyl ve svém nemorálním jednání sám a tak jeho a další podobné případy vedly v roce 1934 k vydání zákona o akciích z roku 1933. Zde již bylo mnohem podrobněji upraveno insider obchodování. Tento zákon dostal přezdívku „Wigginův zákon.“

2. Levine, Siegel, Boesky a Milken: Jasnozřivá krysí smečka

Jeden z nejslavnějších případů insider tradingu proslavil jména Michael Milken, Dennis Levine, Martin Siegel a Ivan Boesky. Milkenovi se dostalo největší pozornosti při vyšetřování od komise pro cenné papíry (SEC), ale hlavním strůjcem celé sítě byl Boesky.

Případ se odehrával uprostřed osmdesátých let minulého století, kdy byl Boesky arbitrážním obchodníkem s přístupem k informacím, která společnost je cílem zájmu o převzetí, ještě dříve než k nabídce došlo. Arbitrážní obchodník využívá ke svým obchodům neefektivitu trhu. Nakupuje aktiva na jednom trhu, prodává je na druhém a těží z rozdílu cen na obou trzích. Je to obchodování bez rizika. Nicméně abychom se vrátili k případu. Boesky díky svému zaměření věděl o nabídkách k převzetí a když pak nabídka ze strany silnější společnosti opravdu přišla, akcie poptávané firmy vylétla vzhůru a Boesky prodával její akcie se ziskem.

Občas nakupoval Boesky akcie pouhých několik dní před ohlášením nabídky k převzetí, což hraničilo s jasnovidectvím. Stejně jako jasnovidectví i Boeskyho schopnost předvídat se ukázala jako podvod. Boesky neprováděl analýzu akcií s cílem zjistit, jestli jsou podhodnocené natolik, aby to přitáhlo pozornost větších firem, které by pak učinily nabídku na převzetí. Boesky šel přímo ke zdroji. Do oddělení řízení a akvizic jedné hlavní investiční banky.

Boesky platil Levinovi a Siegelovi za informace o záměrech klientů banky ohledně převzetí cizí společnosti. Tyto informace pak používal ke svým obchodům. Když se Boeskymu povedlo vydělat téměř na každé větší dohodě – Getty Oil, Nabisco, Gulf Oil, Chevron, Texaco – začali mít dozorové orgány v SEC podezření.

Zlom ve vyšetřování SEC nastal, když společnost Merrill Lynch byla upozorněna, že někdo z firmy vynáší informace a vzápětí nato byl odhlen Levinův účet ve Švýcarské bance. SEC udeřila na Levina a ten prozradil vyšetřovatelům Boeskyho jméno. V průběhu sledování Boeskyho, hlavně během fiaska s Getty Oil odhalila SEC i Siegela. Poté se pozornost SEC obrátila na Michaela Milkena. Milken byl manažerem investiční banky, který používal spekulativnívní dluhopisy (junk bonds) k financování fůzí a akvizic. Měl přezdívku „Král junk bondů“. Během osdesátých let si přišel skoro na 550 miliónů dolarů. Za své nelegální aktivity byl odsouzen ke dvěma rokům ve vězení a dostal doživotní zákaz pracovat na kapitálovém trhu. Sledováním Boeskyho a Milkena SEC odkryla 98 případů protiprávního chování celkově ohodnocených na 520 let vězení.

3. R. Foster Winans: Korupční novinář

I když tento případ se vymyká výší, vlastně níží způsobené škody, je vhodné si ho připomenout z hlediska kuriozity. Sloupkař Wall Street Journal, R. Foster Winans psal každý týden do novin sloupek „Zaslechnuto na ulici“, ve kterém byly rozebírány nejrůznější akcie. Akcie pak rostly, nebo klesaly podle toho, jaké o nich měl Winans mínění. Velmi pravděpodobně v důsledku toho, že investoři hledající tipy reagovali na jeho doporučení v novinách. Winans se domluvil se skupinou akciových brokerů a ještě před vydáním novin jim prozrazoval obsah svého sloupku. Obchodníci tak měli čas vstoupit do obchodů a realizovat zisk z následné vlny zájmu. Byl to jednoduchý zisk a jeho část dostával Winans.

Winans byl odhalen a postaven před soud. SEC měl s prokazováním viny potíže, protože názory uveřejňované ve sloupku byly osobním názorem novináře a nešlo vyloženě o insider informaci. SEC tedy přišel s neobvyklou strategií obžaloby, kterou založil na tom, že informace ve sloupku patřily nikoli Winasovi, ale Wall Street Journalu. Tím byla splněna podmínka, že jedinec nesmí porušit důvěru firmy. Winans byl shledám vinným a odsouzen. Kuriozita je v tom, že pokud by se celý deník WSJ angažoval v tomto typu obchodů, byl by legálně nepostižitelný.

4. Martha Stewart: Domácí guru v problémech

V prosinci 2001 oznámila Komise pro schvalování léků – Food and Drug Administration (FDA), že společnosti ImClone neschválila nový lék proti rakovině Erbitux. Protože byl tento lék hlavním představitelem řady vyvíjených léků, propadly se akcie společnosti prudce dolů. Mnoho investorů do farmaceutického průmyslu utrpělo ztráty, nicméně rodina a přátelé šéfa společnosti Samuela Waksala mezi nimi, jako na potvoru, nebyli. Mezi lidmi s nadpřirozenou schopností uhodnout jak dopadne rozhodování FDA byla také Marta Stewartová, guru životního stylu a milionářka z kuchyně. Prodala 4000 akcií ještě, když se jejich cena pohybovala na úrovni 50 USD a realizovala tak téměř čtvrt milionů dolarů zisku. Během několika měsíců po oznámení FDA se akcie propadla až k 10 dolarům.

Stewartová se bránila tím, že byla dlouhodobě dopředu domluvená se svým makléřem, ale jak vyšetřování pokračovalo a pravda vycházela najevo, donutila veřejná hanba Stewartovou k rezignaci z místa CEO své společnosti Martha Stewart Living Omnimedia. Waksal byl zatčen a odsouzen k sedmi letům za mřížemi. Zároveň dostal pokutu ve výši 4,3 miliónu dolarů. Stewartová a její makléř byli shledáni vinni z insider obchodování. Stewartová strávila pět měsíců ve vězení a zaplatila pokutu 30 tisíc dolarů.

 

The Bottom Line

I když tyto čtyři uvedené příklady jsou do očí bijící, odhalování insider obchodování je pro SEC často obtížné. Vyšetřování se opírá o mnoho dohadů a je třeba zvažovat pravděpodobnosti. I když je „možné“, že byl Boesky dobrý v odhadu převzetí firem, bylo to vysoce „nepravděpodobné“.

Po pravdě řečeno, SEC také dělal chyby a obviňoval nevinné v případech, které jsou přinejmenším na hraně. To je cena, kterou platíme za to, aby se zamezilo insider obchodování na základě informací, které ještě nejsou veřejně známé. Když ponecháme morální ohledy stranou, je Stewartová nejlepším příkladem, proč by lidé neměli obchodovat na základě získání důvěrných informací. Kdyby prostě držela své Imclone akcie, tak by je zpeněžila za 70 – 80 dolarů během převzetí firmy společností Eli Lilly. Získala by tak o 60 tisíc dolarů víc, než za kolik je prodala. Místo toho musela zaplatit pokutu a skončila ve vězení. V tomto případě riziko rozhodně převažuje nad výnosy.

 


Podobná témata
insider trading, sec

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články

Jak na forex obchodování

18.11.2016 15:10 | Diskuze

Deset doporučení, které byste měli znát, pokud se chcete vyhnout těm největším rizikům na forexu.

Fondy kvalifikovaných investorů – dostupnější a stále populárnější

15.11.2016 15:37 | Diskuze

Nemovitosti byly a vždy budou oblíbenou součástí investičního portfolia, a to i díky své odolnosti vůči výkyvům na kapitálovém trhu i inflaci. Ne nadarmo se říká, že je nemovitost uchovatelem hodnoty.

Jak koupit akcie?

14.11.2016 15:21 | Diskuze

Desatero technické analýzy pro začátečníky aneb jak obchodovat na burze.



Čti více

Snížení produkce ropy nečleny OPEC je stále obestřeno tajemstvím

Cena ropy se stabilizovala po volatilním obchodování způsobeném otázkami ohledně setkání členů OPEC s nečlenskými zeměmi, které se koná tento víkend.

Cena zlata by podle nejlepšího prognostika měla v roce 2017 poklesnout

Podle nejpřesnějšího prognostika třetího čtvrtletí vytipovaného agenturou Bloomberg by cena zlata měla v roce 2017 klesat kvůli slibnému ekonomickému růstu a politice amerického Fedu, který dvakrát zvedne sazby.

Analytici nevědí, kudy se bude index S&P 500 v příštím roce ubírat. Předpovědi vaří z vody

Každý prosinec se objevují předpovědí analytiků velkých bank ohledně vývoje indexu S&P 500 v následujícím roce, nicméně smutnou pravdou zůstává, že pouhá pětina těchto předpovědí je jakžtakž správná. Studie ukazují, že i nováček by mohl vydat předpověď podobné přesnosti, či spíše nepřesnosti, jakou vydávají velké bankovní instituce.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.