Jak daleko je plně elektrický svět?

14.06.2016 13:01 | V Z | Diskuze

Nedávno se objevily spekulace, že Norsko do roku 2025 úplně zakáže auta s naftovými i benzinovými motory. Norové by tak svým zaměřením na elektromobily naplnili sny těch, kteří se obávají klimatických změn i úplného spotřebování fosilních paliv (především ropy) a chtějí svět změnit na jeden velký elektrický ráj, v němž by všechny dopravní i výrobní prostředky a technologie fungovaly na elektřinu.

Foto: Werner Bayer

 

Teoreticky je to možné, ale rozhodně ne jednoduché, tvrdí server Oilprice. Přechod na elektřinu jako hlavní zdroj energie by vyžadoval značný čas. Ve výše uvedeném norském příkladu by přechod na plně elektrický vozový park trval asi 15 let, pokud vyjdeme z počtu registrací soukromých osobních aut a celkového počtu registrovaných vozidel.

Zákaz nových registrací vozidel s naftovými a benzinovými motory však vstoupí v platnost až v roce 2025. Počty registrací elektromobilů v Norsku jsou sice na vzestupu, avšak spolu s nimi i rostou i celkové počty zaregistrovaných aut. I kdybychom velkoryse předpokládali, že nárůst registrací elektromobilů od nynějška do roku 2025 zkrátí přechodné období o pět let, znamenalo by to, že Norsko dosáhne plně elektrifikovaného vozového parku nejdříve v roce 2035. Norsko je přitom světovým průkopníkem v elektrifikaci dopravy a ostatní země za ním výrazně zaostávají.

Norský příklad navíc ukazuje další problém přechodu k plně elektrickému světu. Norsko získává 95,9 % elektřiny z vodních elektráren a dalších 1,6 z větrných turbín. Pouze 2,5 % norské elektřiny pochází z tepelných elektráren spalujících fosilní paliva, jako jsou uhlí či zemí plyn. V celosvětovém průměru se přitom z fosilních paliv vyrábí 66 % elektřiny.

Přechod na elektrickou dopravu v místech, kde je elektřina získávána především spalováním uhlí, zemního plynu či nafty, by šel proti cíli snížit emise skleníkových plynů. V tepelných elektrárnách spalujících fosilní paliva dochází ke ztrátě dvou třetin vyprodukované energie formou únikového tepla. Jen třetina energie je proměněna v elektřinu.

Výrobci elektromobilů ve svých tvrzeních o nízké spotřebě a vysoce ekologickém provozu nezapočítávají fosilní paliva, která jsou zapotřebí k výrobě elektřiny pohánějící elektrická auta. Takže ačkoliv elektromobily snižují emise v místě svého použití na nulu, pokud jsou poháněny výhradně elektřinou z fosilních zdrojů, jejích skutečný ekologický přínos není absolutní. V tomto případě nejsou elektromobily k životnímu prostředí o nic přátelštější než auta s úspornými benzinovými motory a představují dokonce vyšší zatížení než některá hybridní elektrická vozidla.

Nezisková organizace Unie znepokojených vědců ve své studii z roku 2014 hodnotí, které oblasti ve Spojených státech nejlépe využívají ve svém energetickém mixu paliva z hlediska použití v elektromobilech. Nejnižší emise jsou samozřejmě zaznamenávány v oblastech s nejvyšším podílem energií z obnovitelných zdrojů. To znamená, že elektrická doprava představuje skutečné řešení klimatických změn pouze, pokud elektřina pochází z jaderných či obnovitelných zdrojů.

Doprava samozřejmě není jediným oborem, v němž je možno více využívat elektřinu. Ačkoliv většina výrobních procesů v průmyslu je poháněna elektřinou, mnohé obory využívají tepelné energie, např. k tavení kovů, vyvolání chemických reakcí, vaření či pečení. Tuto tepelnou energii většinou získávají z fosilních paliv, především zemního plynu. Výroba tepla z elektřiny by v tomto případě byla mimořádně neefektivní a škodlivá pro životní prostředí, pokud by použita elektřina nepocházela z jaderných či obnovitelných zdrojů.

Nesmíme zapomenout ani na to, že v chladnějších klimatických podmínkách je tepla zapotřebí i k vytápění domovů, obchodů a kanceláří a toto teplo většinou pochází z ropy či zemního plynu. Tepelná energie pro domácnosti s sebou nese stejné výhody a nevýhody jako při použití v průmyslových procesech.

I když využívání obnovitelných zdrojů energie rapidně roste, plný přechod na obnovitelné zdroje se uskuteční nejdříve za několik desetiletí. Odhady americké energetické agentury EIA uvádějí, že světová ekonomika bude záviset na energiích z fosilních zdrojů nejméně do roku 2040. Taková závislost by podle ekologů vedla ke klimatické katastrofě. Odborníci tvrdí, že je nutno uhlíkové emise do roku 2050 snížit o 80 %.

Navíc odhad EIA týkající se světových zásob ropy nemusí být přesný, protože těžba ropy z ropných písků, v arktických oblastech či z mořského dna je velmi nákladná. Značná část ropy, s níž EIA kalkuluje, může být v budoucnu prostě příliš drahá na to, aby byla vytěžena.

Lidstvo se tak potýká se dvěma omezeními: objemu oxidu uhličitého, který můžeme vypustit do atmosféry, a vytěžitelnými zásobami ropy.

Zjevným řešením je tedy rychlý přechod na nízkouhlíkovou či bezuhlíkovou energetiku využívající obnovitelných a jaderných zdrojů energie. Rychlost výstavby obnovitelných zdrojů energií je impozantní. Přesto není jisté, zda je kapacita nově vzniklých obnovitelných a jaderných zdrojů dostatečná na to, aby uspokojila novou poptávku související s elektrickou dopravou i rostoucí poptávku od rezidenčních, komerčních i průmyslových uživatelů a nahradit do roku 2050 většinu stávajících fosilních zdrojů. Podíl jaderné energie již pravděpodobně příliš neporoste, vzhledem k odporu veřejnosti kvůli obavám z bezpečnosti a uzavírání starších elektráren.

Tím se dostáváme k méně rizikové, avšak stále náročné možnosti vyřešení naší dvojité krize. Mohli bychom dramaticky snížit objem spotřebovávané energie. Musíme tedy zároveň pokračovat ve výstavbě obnovitelných zdrojů energie, avšak zároveň je zapotřebí je podpořit snižováním spotřeby energií. Problémem našeho současného systému však je, že pokud jedna skupina osob, řekněme Evropská unie, sníží svou energetickou spotřebu, jiná skupina, např. rychle rostoucí asijské země, tyto energetické zdroje bez okolků koupí za cenu, která poklesla kvůli propadu poptávky v EU.

Ekonomové označují tento fenomén jako Jevonsův paradox. Jméno dostal podle Williama Stanleyho Jevonse, který v Anglii v 19. století pozoroval, že zvýšená efektivita ve využívání uhlí nevede ke snížení spotřeby této suroviny, ale naopak žene spotřebu uhlí vzhůru. Abychom splnili cíl a dramaticky snížili emise a zároveň stále disponovali dostatečným množstvím obnovitelné energie, která je v moderní společnosti zapotřebí, museli bychom zavést přísné limity na celkové užívání energií, abychom zamezili vlivu Jevonsova paradoxu, který vede ke zvyšování spalování fosilních paliv. Dokud poptávka po energii poroste, budeme čelit riziku, že zničíme obyvatelné životní prostředí a dojde nám energie, kterou naše ekonomika potřebuje nebo za ni budeme muset platit tolik, že se ekonomika propadne do stagnace.

Z výše uvedeného vyplývá, že bude muset dojít ke zpomalení nebo úplnému zastavení ekonomického růstu. To by mohlo způsobit ve společnosti zaměřené na neustálý ekonomický růst rozsáhlé ekonomické a sociální problémy.

Metody pro drastické snížení spotřeby energií přitom již existují. Nepotřebujeme nové technologie (ačkoliv nové technologie ještě zvýší energetické úspory). Tzv. pasivní domy (které mohou být a již jsou využívání i v komerčních a průmyslových budovách) snižují spotřebu na vytápění i chlazení o 80-90 %. Široce dostupné LED osvětlení v porovnání s klasickými žárovkami výrazně šetří energie při zachování stejné úrovně svítivosti. Změna našeho chování může spotřebu energií výrazně ovlivnit. Neziskové organizace, jako je např. Rocky Mountain Institute, již dlouhou dobu ukazují vládám i společnostem, jak lze dramaticky snížit spotřebu energií změnou používaných procesů při zachování stávajících technologí.

Plná či výrazná elektrifikace má své zřetelné výhody. Elektřina je extrémně flexibilní formou energie, kterou lze využít k mnoha různým účelům – v domácnosti k nim patří např. osvětlení, vytápění či chlazení/mrazení. Jedním z hlavních argumentů pro výraznou elektrifikaci je fakt, že je elektřina nákladově nejúčinnější formou obnovitelných energií.

K uskutečnění ekologického přechodu a elektrifikaci hospodářských oborů, které zatím nejsou poháněny elektřinou, musíme zároveň zcela přejít na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Úspěch tohoto přechodu bude záviset na politice vlád a ochotě veřejnosti nést vyšší náklady spojené s tímto přechodem a změnit své životná návyky.

Musíme si např. zvyknout na to, že obnovitelné zdroje energie, jako jsou větrné či solární elektrárny, neposkytují energii nepřetržitě. Energie vzniká pouze, když fouká vítr nebo svítí slunce. Z tohoto důvodu je základním předpokladem většího rozvoje větrné a solární energie možnost levného skladování energií.

Další alternativou by bylo přizpůsobit provádění určitých činností nestálé povaze obnovitelných energií. Kritické úkony by tak např. mohly být naplánovány na denní dobu, kdy je k dispozici sluneční energie. Tento druh změn patrně bude zapotřebí k úplnému přechodu na elektrickou energii. Revoluce v politice i očekávání v každodenním životě i práci tak bude opravdu hluboká.

Zdroj:Oilprice, Redakce

Podobná témata
elektromobily, norsko, elektřina, eia, alternativní zdroje energie, energie

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články

Elektromobily výrazně sníží spotřebu ropy. Cena ropy by tak mohla zůstat nízko

Rozmach elektromobilů vyráběných např. Tesla Motors a jejími konkurenty by mohl do roku 2035 snížit spotřebu ropy až o 10 %, uvádí ve své studii analytická společnost Wood Mackenzie, zaměřující se na ropný průmysl. Jak na tento vývoj zareaguje cena a spotřeba ropy?

Motorka budoucnosti bude sloužit i jako baterie pro vaši domácnost

Neozývá se vrčení jako u slavné značky Ducati ani hřmot jako u legendárních chopperů Harley Davidson. Jenom tiché vrnění elektromotoru, které rychle mizí v dáli na horizontu. Elektromotorka Johammer J1 se svým předchůdkyním moc nepodobá.

Ilustrační foto

Potěšila vás zpráva o možném snížení cen energií v příštím roce? Pak vás následující text zklame

Lidé si možného snížení cen elektřiny ze strany Energetického regulačního úřadu (ERÚ) možná ani nevšimnou.



Čti více

BMO CM: Říjnový deficit kanadského zahraničního obchodu se zbožím zřejmě klesne na 1,5 mld. USD

Podle analytiků BMO Capital Markets by deficit kanadského zahraničního obchodu se zbožím mohl v říjnu klesnout na 1,5 mld. USD z rekordních 4,1 mld. USD vykázaných o měsíc dříve.

Ilustrační foto

Daimler zvažuje přesun výroby elektrických aut do Číny

Německý automobilový koncern Daimler zvažuje, že bude vyrábět elektrická auta a baterie v Číně. Chtěl by se tak dostat blíže koncovým zákazníkům největšího automobilového trhu na světě. Napsala to dnes agentura Reuters.

Cena ropy: z dohody zemí OPEC budou těžit především američtí producenti ropy z břidlic

Významní producenti ropy z různých částí světa uzavřeli dohodu o zmrazení produkce ve snaze dosáhnout rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou a rozpustit zásoby, které již více než dva roky srážejí cenu ropy.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.