Jak Rusko využije Brexitu k boji proti sankcím ze strany EU?

08.07.2016 05:45 | V Z | Diskuze

Rozhodnutí Velké Británie opustit Evropskou unii nezasáhne pouze kontinentální Evropu. Rozhodnutí bude mít rovněž zásadní vliv na Rusko, především co se týče sankcí, píše server Market Watch.

Foto: Larr Koester

 

Protože se Evropa soustředí na řešení a zmírňování následků Brexitu, bude pravděpodobně disponovat menšími zdroji na řešení problémů mimo Evropskou unii, především na Ukrajině, v Sýrii a na Náhorním Karabachu. Ve všech těchto konfliktech hraje důležitou roli Rusko. Evropská unie rovněž pravděpodobně bude mít menší zájem na pokračování programu politické a ekonomické integrace v zemích někdejšího Sovětského svazu, jako je např. Východní partnerství.

Pro Rusko jsou mimořádné významné evropské sankce, jichž by se Moskva ráda zbavila. Evropská unie poprvé uvrhla sankce v březnu 2014, v době, kdy voliči na Krymu rozhodli v referendu o odchodu z Ukrajiny a připojení k Rusku. Referendum se konalo jako odpověď na revoluci na Majdanu, která vyhnala prezidente Viktora Janukoviče, ruského spojence, a nahradila jej prozápadní vládou.

Úvodní sankce uvalené Evropskou unií se vztahovaly pouze na 21 osob v Rusku a na Ukrajině spojených s krymským referendum. V květnu 2014 však Evropská unie zavedla nové sankce související s ruskou vládou podporovaným povstáním na východní Ukrajině. Tyto sankce zpočátku rovněž měly formu omezení pro vybrané osoby, ale od září 2014, poté, co došlo k eskalaci bojů a sestřelení malajsijského letadla MH17, byly rozšířeny i na společnosti a celé obory ruské ekonomiky.

Evropské orgány přitom sankce vůči Rusku zavedly jednohlasně a poté každého půl roku projednávaly jejich prodloužení. EU tak schválila prodloužení restriktivních opatření vůči Rusku prozatím třikrát – v červnu 2015, v prosinci 2015 a v červenci 2016.

Pomocí sankcí tak Evropská unie již více než dva roky vyjadřuje solidaritu s prozápadní vládou na Ukrajině a vyvíjí tlak na Rusko. Nedávný vývoj však naznačuje, že se jednota EU v otázce postoje vůči Rusku začíná drolit.

Již před Brexitem některé Rusku nakloněné země Evropské unie, např. Itálie, Řecko či Maďarsko, prosazovaly hlubší debatu o prodloužení či zmírnění sankcí vůči Rusku. Představitelé těchto zemí se vyslovovali proti automatickému prodlužování sankcí. Italský premiér Matteo Renzi dokonce společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uváděl nedávné ekonomické fórum v Petrohradu.

Proruská nálada zatím nepostačovala k prolomení jednoty EU, co se týče sankcí, při vlastním hlasování. I tak však naznačuje rostoucí nejistotu ohledně budoucnosti sankcí, bez ohledu na to, zda se Moskva podřídí evropským požadavkům a zavede Minskou dohodu.

Největším testem evropské jednoty tak budou jednání o odchodu Velké Británie z EU. Protože již EU rozhodla o prodloužení sankcí do konce letošního roku, spory na kontinentu nebudou mít na Rusko okamžitý vliv. Je ovšem možné, že dlouhodobý konsenzus EU ohledně sankcí vůči Rusku by se mohl rozpadnout do doby, kdy by mělo dojít k dalšímu hlasování o jejich prodloužení, tj. do ledna 2017.

Spojené království patřilo k největším zastáncům zachování silného ekonomického nátlaku na Rusko. Nyní, když je budoucnost vztahů mezi EU a Británií nejistá, mohou některé země být ochotnější k odklonu od svých pozic. Rusko by jakýchkoli sporů v EU dokázalo dobře využít. Moskva proto pravděpodobně podpoří kampaně významných odpůrců EU v jednotlivých zemí, jako např. Marine Le Penové ve Francii či Gererta Wilderse v Nizozemí. Zároveň se bude snažit zalíbit zemím, které mají vůči sankcím kritičtější postoj. 

I tak bude Rusko ve své snaze využít trhlin v evropské jednotě postupovat obezřetně, protože si uvědomuje, že jakékoli významné kroky, např. podpora vojenské ofenzivy na Ukrajině či příliš agresivní snaha o ovlivňování politiky EU, by se mohly vymstít a posílit evropský odpor vůči Rusku. Navíc Moskva není imunní vůči ekonomickým důsledkům Brexitu, který vedl k pádu globálních trhů. Navzdory sankcím spolu Rusko a EU nadále obchodují, i když v omezeném rozsahu.

Rusko již nyní trpí vlivem nízkých cen ropy. Velká politická a finanční krize, která by se rozšířila po celé Evropě, tak rozhodně není v zájmu Moskvy. Ačkoliv se tedy bude Rusko snažit vytěžit ze současných neshod v EU a dosáhnout při příštím hlasování zmírnění sankcí, bude ve své snaze obezřetné.

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrační foto

Analytici varují: Reformy plánované Macronem budou na úkor jiných

Kde hledat skutečnou příčinu toho, proč se stále utápíme v ropě?

Ilustrační foto

Londýnský starosta Sadiq Khan vyzval k setrvání Británie v jednotném trhu EU

Ilustrační foto

Objem zakázek v britských továrnách se v červnu dostal nejvýše za téměř 30 let

Saúdská politická rošáda přenáší geopolitické riziko na cenu ropy

Uzavření široké obchodní dohody mezi EU a Japonskem je na dosah ruky



Čti více

Tesla jedná s hudebními vydavatelstvími o spuštění vlastní služby streamované hudby

Burza v Tel Avivu se chystá na své doposud největší IPO. Na burzu míří akcie těžaře zemního plynu

Kam nyní zamíří měnový pár EUR/JPY podle forex analytiků ING?

Zaměstnanci Uber požadují, aby CEO Kalanick zůstal v čele společnosti

Rosněfť bude vyplácet polovinu svého čistého zisku na dividendách, prohlásil CEO Sechin

Americký dolar dnes stagnoval vůči hlavním měnám

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.