Jaké budou dopady odchodu Velké Británie z EU na HDP, trh práce, bankovnictví nebo obchod?

24.06.2016 07:29 | fa ra | Diskuze

Výběr možných dopadů odchodu Británie z EU, který Britové odhlasovali v referendu, v různých sférách britské i evropské ekonomiky:

Foto: Camilo Rueda López

 

 

HDP

Britská ekonomika podle dubnové zprávy OECD v případě opuštění EU utrpí "velký negativní šok" a její výkon bude v období do roku 2020 o tři procenta nižší, než kdyby země v unii zůstala. Recesi britské ekonomiky po brexitu předpověděla i britská centrální banka nebo agentura Bloomberg, podle jejíž odhadů klesne britská ekonomika v případě brexitu o 2,2 procenta, podle pesimistických odhadů až o 9,5 procenta. Podle britského ministra financí George Osbornea by brexit britské hospodářství snižoval po dva roky o šest procent oproti stavu před brexitem.

Podle odhadu OECD odchod Británie z EU může snížit hospodářský výkon i celé unie v roce 2018 o jedno procento a EU by tuto ztrátu cítila ještě pět dalších let. I podle MMF se dopady brexitu neomezí jenom na britskou ekonomiku a patrně by oslabil i ekonomiky jiných států v rámci EU.

 

INVESTICE

Podle odhadů MMF bude po brexitu následovat náhlé přerušení investic do klíčových sektorů ekonomiky, jako jsou obchodní nemovitosti a finančnictví, což dál zhorší rekordně vysoký schodek běžného účtu platební bilance Británie. Taková reakce trhů by mohla srazit ekonomickou aktivitu a dále tlačit dolů ceny aktiv.

 

BANKOVNICTVÍ

Podle letošní ankety mezi bankéři a pracovníky ve finančním průmyslu odchod Británie z EU ohrozí pozici Londýna jako předního finančního centra, které by se mohlo přesunout na evropský kontinent, například do Paříže či Frankfurtu, a poškodilo celý finanční průmysl. Podle skupiny TheCityUK má finanční sektor na celkovém HDP Británie podíl 11,8 procenta a podobně je na tom i v podílu na celkových daňových příjmech. Zaměstnává 2,2 milionu lidí, což je sedm procent celkové pracovní síly v zemi. Ministr financí George Osborne tento týden připomněl studie, podle kterých by brexit mohl vést k propuštění až 100.000 lidí ve finančním středisku City.

Zastánce brexitu, například spoluzakladatel makléřské firmy Hargreaves Landsdown Peter Hargreaves ale tvrdí, že výhody Londýna jsou takové, že si udrží svůj lesk i při odchodu z EU. Podle něj nebude snadné, aby se finanční centrum přesunulo jinam mimo jiné kvůli případným nákladům na výstavbu infrastruktury finančního centra i proto, že lidé nebudou chtít žít v jiném městě, jako Paříž nebo Frankfurt, protože jsou zde vysoké daně či nevhodné bydlení. Londýnský finanční sektor si navíc stěžuje na celou řadu regulací EU, jako jsou limity odměn bankéřů a snahy zavést daň z finančních transakcí.

 

TRH PRÁCE

Představitelé kampaně Vote Leave slibovali, že když Británie z EU odejde, budou prosazovat zavedení bodového systému regulujícího migraci, jaký má například Austrálie. To by znamenalo větší kontrolu a možnost vybírat si migranty s potřebnou kvalifikací i ze zemí EU. Unijní představitelé se ale už nechali slyšet, že by v tom případě na sebe nenechala dlouho čekat opatření namířená proti Britům pracujícím v EU. Vítr do plachet zastánců brexitu přinesla čísla britského statistického úřadu, podle nichž čistá migrace - rozdíl mezi počtem nově příchozích a odchozích cizinců - loni činila 300.000 osob. Jen ze zemí EU přibylo loni 180.000 imigrantů. Zastánci brexitu argumentovali tím, že v oblasti nižších příjmových skupin vytlačují tito migranti domácí pracující.

Analytik Philippe Gudin z britské banky Barclays ale tvrdí, že imigrace byla klíčovým aspektem hospodářského růstu Británie. Do problémů by se podle Gudina po brexitu mohla dostat odvětví s převahou hůře placených míst, například stavebnictví, potravinářský průmysl či úklid. A omezení imigrace by tyto obory mohlo poškodit, protože na rozdíl od zastánců brexitu Britové nemají podle některých ekonomů o tyto práce stejně zájem. Podle Gudina by ale z dlouhodobého hlediska mohl brexit Británii pomoct právě díky regulaci migrace podle aktuálních potřeb pracovního trhu a celé ekonomiky.

 

LIBRA

Libra by mohla podle britského institutu pro ekonomický a sociální výzkum NIESR po brexitu rychle oslabit až o 20 procent, k podobnému výsledku došla také například finanční skupina HSBC.

 

OBCHOD

Britští vývozci by podle expertů skončili s menším podílem na velkém trhu EU a byli by vyřazeni z unijních dohod zajišťujících přístup na významné mezinárodní trhy. Cena ve smyslu ušlého HDP by byla pětkrát až dvacetkrát vyšší než úspory plynoucí z nepřispívání do rozpočtu EU. Ve hře je i účast Británie v chystané dohodě mezi EU a USA, známou pod jménem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), která má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Odchod z EU by znamenal, že Británie už nebude součástí této smlouvy a musela by si vyjednat vlastní dohody s USA. Podle amerického prezidenta Baracka Obamy by to ale nebyla rychlá záležitost, neboť Britové by byli "poslední v řadě".

Řešením by bylo podle ekonomů požádat o členství v Evropském hospodářském prostoru (EHP) spolu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. To by zemi poskytlo téměř úplný přístup na jednotný trh (s možností nepřihlásit se k zemědělské a rybářské politice EU), ovšem s hraničními kontrolami a dalšími obchodními bariérami. Negativní vlivy by však podle mezinárodní ratingové agentury Moody’s zčásti vyrovnal pokles kurzu libry, který zlepší podmínky pro britský vývoz, a zčásti to, že britské firmy budou mít během jednání mezi Londýnem a EU čas na přizpůsobení.

Podle zastánců brexitu by ale odchod z EU z dlouhodobého hlediska přinesl Británii růst, protože britské firmy budou zbaveny břemena evropských regulací. Podle nich by se také při mnoha obchodních transakcích uplatňovala pravidla Světové obchodní organizace (WTO).

 

OSTATNÍ

- OECD v dubnu uvedla, že britským voličům by v případě odchodu země z EU hrozila do roku 2020 "daň z brexitu" odpovídající měsíčnímu platu.

- Podle společnosti Patria by měl brexit katastrofální účinky na postavení Británie jako globálního hráče. Británie je navíc stálým členem Rady bezpečnosti OSN a významnou součástí Severoatlantické aliance, a její ztráta by tak výrazně snížila evropský vliv a respekt po celém světě.

Zdroj:čtk
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrační foto

Velké Británii hrozí, že její bankovní sektor nebude zahrnut do dohod o volném obchodu po odchodu z EU

Británie se nemůže spoléhat na to, že její finanční sektor bude součástí případné dohody o volném obchodu s Evropskou unií. Agentuře Reuters to řekli diplomaté EU po vypracování návrhu zásad pro jednání o plánovaném odchodu Británie z unie.

Co by znamenalo zvolení Emanuela Macrona pro britskou premiérku Mayovou?

Jméno vítěze prezidentské volby ve Francii bude mít velký vliv na jednání o odchodu Velké Británie z Evropské unie.

Ilustrační foto

Deloitte: Spotřebitelská důvěru ve Velké Británii padá dolů

Důvěra britských spotřebitelů se v prvním čtvrtletí snížila kvůli vysoké inflaci. V ohrožení je tak nejdůležitější tahoun růstu britské ekonomiky.

Ilustrační foto

Summit o Hedvábné stezce se bude muset obejít bez lídrů západních mocností, prezident Zeman chybět nebude

Summitu, který se bude v květnu zabývat budováním novodobé Hedvábné stezky, se v čínské metropoli Pekingu zúčastní vůdci 28 zemí včetně prezidenta České republiky Miloše Zemana, většina představitelů západních států bude ale chybět.

Ilustrační foto

Velká Británie se zbavuje státní banky zaměřené na podporu ekologických projektů

Britská vláda prodá státní finanční ústav Green Investment Bank (GIB), který podporuje soukromé ekologické projekty z veřejných peněz.

Ilustrační foto

Evropská komise údajně nabádá úředníky, aby nepřipouštěli britské firmy k miliardovým kontraktům

Evropská komise (EK) nabádá své vysoce postavené úředníky, aby začali britské subjekty postupně připravovat na důsledky takzvaného brexitu.



Čti více
Ilustrační foto

Gazprom počítá s růstem trhu s plynem v EU, konkurence z USA a Blízkého východu se neobává

Ruský plynárenský gigant Gazprom počítá s růstem svého podílu na trhu v Evropské unii, a to navzdory konkurenci ze Spojených států a Blízkého východu. Agentuře Reuters to dnes řekl generální ředitel podniku Alexej Miller.

Ilustrační foto

Norsko: Zásoby ropy a plynu v Barentsově moři jsou dvojnásobné

Norsko zdvojnásobilo odhad svých zásob ropy a plynu v arktickém Barentsově moři. Poprvé do něj zahrnulo dříve spornou oblast na hranici s Ruskem. Dnes to oznámil norský ropný regulátor NPD.

Toshiba zahájí příjem nabídek na prodej Landis+Gyr v červnu

Japonský průmyslový konglomerát Toshiba (OTCPK:TOSYY) zahájí příjem nabídek na koupi své švýcarské divize Landis+Gyr v červnu.

Macron poslal trhy do euforie….zatím!

První kolo voleb o francouzského prezidenta/tku dopadlo tak, jak si trhy žádaly, a možná ještě o něco lépe. Do čela se dostal „proevropský“ kandidát Macron, v těsném závěsu pak ho stíhá kandidátka radikálnějších příznivců „pořádné“ Francie, Marine Le Pen. Vítězství Macrona v prvním kole trhy přivítaly s takovou eufórií, že jsem nad tím kroutil hlavou…

Irácká produkce ropy v březnu rostla

Podle analýzy dat shromážděných Iraq Oil Report vzrostla produkce ropy v Iráku v březnu o 4 % na 4,586 milionů barelů denně.

M. Barkindo: Míra plnění dohody OPEC dosáhla v únoru 94 %

Generální tajemník Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Mohammed Barkindo uvedl, že členské i nečlenské země organizace plnily listopadovou dohodu o omezení těžby ropy v únoru na 94 %, tzn. o 8 % více než v lednu.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.