Jaký by byl účet za rozpad Schengenu? Jen státy EU by mohly tratit až 1,4 bilionu eur

22.02.2016 13:02 | fa ra | Diskuze

Rozpad schengenského systému volného pohybu osob bez hraničních kontrol, o jehož ohrožení se v poslední době často mluví kvůli uprchlické krizi, by mohl stát Evropskou unii až 1,4 bilionu eur (zhruba 37,8 bilionu korun) během deseti let. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie německého institutu Prognos pro Bertelsmannovu nadaci, o němž informovala agentura Reuters.

Foto: DonkeyHotey

 

Tento nejhorší scénář předpokládá, že znovuzavedení kontrol na hranicích členských zemí Schengenu by zvýšilo ceny dovozů až o tři procenta. Nejvíce by na tom prodělala Francie, která by tak v letech 2016 až 2025 zaplatila 244 miliard eur navíc, a Německo, jehož náklady by vzrostly o 235 miliard eur.

Rozpad Schengenu by kromě symbolického významu, který by poškodil obraz "jednotné" Evropské unie, prodloužil dobu, kterou by dopravci zboží strávili na hranicích, čímž by se zvýšily náklady pro firmy i spotřebitele.

Minimální náklady rozpadu Schengenu spočetli experti z institutu Prognos na 470 miliard eur během následujících deseti let, když brali v úvahu, že dovozní ceny vzrostou o jedno procento. V tom případě by Německo zaplatilo 77 miliard eur navíc a Francie 80,5 miliardy eur do roku 2025.

Kolaps Schengenu by ovlivnil i země mimo tento systém volného pohybu osob. Podle studie by společné zatížení pro USA a Čínu činilo v deseti letech mezi 91 a 280 miliardami eur.

Schengenské dohody vytvářejí prostor, v němž mohou jeho obyvatelé cestovat bez hraničních kontrol a jehož členské země spolupracují v otázkách vnitra a justice. První schengenskou dohodu podepsaly v roce 1985 Belgie, Lucembursko, Německo, Francie a Nizozemsko, v současné době obývá prostor téměř 420 milionů lidí. Jeho dohody plně uplatňuje 26 zemí - 22 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. ČR vstoupila do tohoto prostoru plně od roku 2008.

Spekulace o možnosti rozpadu Schengenu se začaly objevovat v posledních měsících, kdy v souvislosti s uprchlickou krizí začaly země EU zavádět kontroly na hranicích.

Zdroj:čtk

Podobná témata
politika, analýzy, ekonomika, evropská unie, evropa, eurozóna, uprchlická krize, schengenský prostor

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články

Letošní nositelé Nobelovy ceny za ekonomii jsou znepokojeni politickým vývojem ve světě i předvolebními sliby Donalda Trumpa

Letošní nositel Nobelovy ceny za ekonomii Oliver Hart má výhrady k některým hospodářským záměrům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho stejně vyznamenaný kolega Bengt Holmström pak vyjádřil obavy z celosvětového politického vývoje, informují dnes zahraniční média.

USA: Ropné zásoby -2,4 mil. Analytici očekávali -1,4 mil.

Ekonomická makrodata: Ropné zásoby USA (Crude Oil Inventories). Aktuální hodnota je -2,4 mil. Analytici očekávali -1,4 mil. Minulá hodnota byla -0,9 mil. Vzniklo pozitivní překvapení.

USA: Počet nově vytvořených pracovních míst podle JOLTS 5,53 mil. Analytici očekávali 5,53 mil.

Ekonomická makrodata: Počet nově vytvořených pracovních míst podle JOLTS USA (JOLTS Job Openings). Aktuální hodnota je 5,53 mil. Analytici očekávali 5,53 mil. Minulá hodnota byla 5,49 mil.



Čti více

Ruský stát prodal čtvrtinový podíl ve své největší ropné společnosti Kataru a Glencore

Zhruba pětinový podíl v ruské státní ropné společnosti Rosněfť koupily společně švýcarský obchodník s komoditami Glencore a katarský státní investiční fond. Moskva za 19,5 procenta akcií Rosněfti získá 10,5 miliardy dolarů (264 miliard Kč), sdělil dnes Kreml.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.