Jiří Rusnok byl jmenován guvernérem ČNB

25.05.2016 11:06 | fa ra | Diskuze

Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval stávajícího člena bankovní rady, bývalého premiéra Jiřího Rusnoka (55) guvernérem České národní banky (ČNB). Ve funkci od července nahradí Miroslava Singera, kterému končí druhý šestiletý mandát a nemůže být znovu jmenován. Zeman mu dnes poděkoval za vykonanou práci.

Foto: ČNB

 

Prezident při jmenování vyzdvihl Rusnokovu dosavadní práci v nejrůznějších funkcích. Jeho mnohostranná zkušenost podle něj umožní snadnější komunikaci ČNB s prezidentem, vládou, odbornou i laickou veřejností. "Chtěl bych se vzepřít názoru, že větší komunikace podlamuje nezávislost České národní banky. Tyto dva jevy jsou k sobě indiferentní. Samozřejmě vím, že názory se ne vždy shodují, ale vždy jsem dával přednost odbornosti a zkušenosti před tím, aby někdo jenom papouškoval to, co si myslím já," řekl Zeman.

Rusnok poté uvedl, že jako guvernér bude usilovat o to, aby všechny zákonem svěřené činnosti, zejména v oblasti cenové a finanční stability nebo dozorování finančního trhu, byly i nadále plněny s maximální odborností a pečlivostí a ku prospěchu české ekonomiky.

Podle Singera je Zeman pravděpodobně prvním prezidentem, který poděkoval odcházejícímu guvernérovi. "Možná, že vás překvapuje, že vám děkuje člověk, který vyjádřil hluboký nesouhlas s devalvací české koruny. Ale vážím si vašeho odborného stanoviska, třebaže s ním nesouhlasím," uvedl Zeman.

Jiří Rusnok bude od vzniku současné ČNB v roce 1993 jejím v pořadí čtvrtým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma a Miroslav Singer. Minulý týden Zeman jmenoval od července novými členy bankovní rady České národní banky Vojtěcha Bendu (40) a Tomáše Nidetzkého (46). Kromě Singera totiž končí funkční období členovi bankovní rady Kamilu Janáčkovi. Ten byl jmenován členem rady tehdejším prezidentem Václavem Klausem k 1. červenci 2010.

Příští rok v únoru vyprší šestileté angažmá v bankovní radě Pavlu Řežábkovi a Lubomíru Lízalovi. Zemanovo první funkční období, které končí v březnu 2018, tak v bankovní radě přečkají pouze viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, které na jejich druhé období jmenoval Václav Klaus v prosinci 2012. Zeman poprvé jmenoval nového člena sedmičlenné bankovní rady loni, kdy Evu Zamrazilovou vystřídal Rusnokem.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.

 

Kdo je Jiří Rusnok?

Datum a místo narození: 16. října 1960, Ostrava-Vítkovice

Vzdělání: absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické (1984)

Dosavadní funkce: člen Bankovní rady ČNB (od 1. března 2014); na starost dostal sekci licenčních a sankčních řízení a odbor ochrany spotřebitele; je zastáncem evropské integrace a přijetí eura

Kariéra: v 80. letech začínal ve Státní plánovací komisi a na federálním ministerstvu pro strategické plánování, poté přešel na federální ministerstvo práce a sociálních věcí; v letech 1992 až 1998 vedl sociálně-ekonomické oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů; v exekutivě začínal jako náměstek ministra práce a sociálních věcí (srpen 1998 až duben 2001), poté byl ministrem financí (duben 2001 až červenec 2002) a ministrem průmyslu a obchodu (červenec 2002 až březen 2003); od června 2002 do dubna 2003 byl poslancem; po pětiletém působení ve vládních funkcích začal v roce 2003 pracovat pro penzijní fond ING (předseda představenstva); od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR; v roce 2009 a po jejím obnovení v létě 2010 byl do roku 2013 členem Národní ekonomické rady vlády; v roce 2013 se stal poradcem prezidenta Zemana; byl předsedou vlády, jmenované prezidentem Zemanem, která nedostala důvěru Sněmovny (červen 2013 až leden 2014)

Členství v politických stranách: do roku 1989 byl kandidátem na členství v KSČ, v letech 1998 až 2010 byl členem ČSSD, nyní nestraník

Rodina: rozvedený, má tři děti

Ostatní:

- O možnosti, že by se Rusnok stal novým šéfem ČNB, hovořil Zeman již loni v březnu pro server iDnes.cz. Oslovení ekonomové tehdy doplnili, že je důležité, aby Rusnok pochopil a podpořil devizové intervence. Ty přitom Zeman trvale kritizuje. Podle Hospodářských novin z letošního dubna chce přitom Rusnok v intervencích ČNB pokračovat. Deníku řekl, že si umí představit i jejich další prodloužení až za polovinu roku 2017.

- Se Zemanem má Rusnok blízké vztahy, podpořil jej například před prezidentskou volbou v lednu 2013. Poté se stal jeho ekonomickým poradcem. Prezident jej následně jmenoval i premiérem, a to proti vůli většiny politické scény po pádu vlády Petra Nečase.

- Rusnok vedl prozatímní kabinet, který úřadoval bez vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnou několik měsíců až do ledna 2014. V parlamentu byla tato vláda mimo jiné kritizována za úzké napojení na Stranu práv občanů - zemanovců (SPOZ).

- Jako člen sociální demokracie se Rusnok často dostával do sporu s většinovým názorem strany. Z funkce ministra průmyslu a obchodu jej například premiér Vladimír Špidla odvolal oficiálně kvůli špatné komunikaci. Rusnok ale tvrdil, že byl odvolán kvůli tomu, že v prezidentské volbě nehlasoval pro kandidáta vládní koalice Jana Sokola, ale pro Václava Klause.

- V dubnu 2003 se pak Rusnok, podle jehož slov byla práce v Zemanově vládě v porovnání s tou Špidlovou smysluplnější a efektivnější, na sjezdu ČSSD postavil Vladimíru Špidlovi v souboji o předsednické křeslo, ale neuspěl. Rusnoka podporovali zejména příznivci bývalého šéfa strany Zemana; po neúspěchu ve volbě šéfa strany se vzdal i poslaneckého mandátu.

- V září 2006 se mluvilo i o jeho vyloučení z ČSSD, když se stal členem expertní skupiny tehdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého (ODS).

- V komunálních volbách v říjnu 2010 v pražské Vinoři vedl Rusnok jako nestraník kandidátku SPOZ, do zastupitelstva se ale nedostal.

 

Předchozí guvernéři ČNB

 

Josef Tošovský (narozen 28. září 1950; guvernérem od ledna 1993 do listopadu 2000)

- Bankéř s předlistopadovými zkušenostmi z londýnské pobočky Živnostenské banky se stal hned v lednu 1990 předsedou Státní banky československé. Ta se pod jeho vedením přeměnila ve standardní centrální banku a zároveň se rozdělila při rozpadu federace. Jako guvernér ČNB pak českému bankovnictví velel až do roku 2000, s půlroční přestávkou od prosince 1997 do července 1998, kdy byl jako nestraník povolán do premiérského křesla po pádu kabinetu Václava Klause.

- "Muž bez úsměvu", jak ho někteří novináři nazývali, se těšil důvěře prezidenta Václava Havla, centrální banka pod jeho vedením slavila zejména na poli měnové politiky při prosazování plné konvertibility koruny. Na druhou stranu si vyslechl i řadu výtek zejména kvůli selhání bankovního dohledu při sérii krachů malých peněžních ústavů. Prakticky celá 90. léta pak provázely Tošovského střety s Václavem Klausem, ať už byl ministrem financí, či později v roli předsedy vlády.

- Po deseti letech v guvernérském křesle Tošovského v roce 2000 vystřídal Zdeněk Tůma. Proti jeho jmenování se ale Tošovský, který preferoval tehdejšího viceguvernéra Oldřicha Dědka, rezolutně postavil, což mu mnozí vyčítali. Tošovský se pak stal ředitelem Institutu finanční stability při Bance pro mezinárodní platby v Basileji, kde působí dodnes. V srpnu 2007 neúspěšně kandidoval na post výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu, kam ho navrhlo Rusko.

 

Zdeněk Tůma (narozen 19. října 1960; guvernérem od prosince 2000 do června 2010)

- V ČNB působil nejprve od února 1999 jako viceguvernér, do čela centrální banky jej jmenoval prezident Václav Havel i přes otevřený nesouhlas politické reprezentace. Tůmovo jmenování guvernérem vyvolalo v roce 2000 nevoli jak u tehdy vládní sociální demokracie, tak u opoziční ODS v čele s Václavem Klausem. Klaus jej nicméně již jako prezident v roce 2005 ve funkci potvrdil. Z funkce guvernéra odešel Tůma již v červnu 2010 (skončit měl až v únoru 2011). Důvodem byla mimo jiné snaha zamezit spekulacím kolem jmenování jeho nástupce.

- V únoru 2008 vláda nominovala Zdeňka Tůmu na prezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), tento post ale nezískal. Také Tůma byl přitom za své působení v ČNB oceňován, například časopis Global Finance jej v září 2009 zařadil mezi sedm nejlepších centrálních bankéřů světa za rok 2008. Podle odborného měsíčníku reagoval na hrozící zpomalení ekonomiky a v srpnu 2008 začal snižovat úrokové sazby. V roce 2009 se o něm také uvažovalo jako o možném českém eurokomisaři, nezískal ale podporu hlavních politických stran a nabídku odmítl.

- Před nástupem do centrální banky působil jako učitel na pražské VŠE, později pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV. Byl poradcem ministra průmyslu a obchodu, hlavním ekonomem Patria Finance a výkonným ředitelem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Po odchodu z centrální banky zamířil do politiky, ve volbách 2010 byl kandidátem TOP 09 na pražského primátora. Strana ale nebyla schopná utvořit koalici a Tůma zůstal jen zastupitelem (do října 2012 byl předsedou finančního výboru). Nyní pracuje pro poradenskou společnost KPMG.

 

Miroslav Singer (narozen 14. května 1968; guvernérem od července 2010)

- Před nástupem do čela ČNB působil i Singer nejprve jako viceguvernér, a to od února 2005. Na starosti měl sekci regulace a analýz finančního trhu, licenčních a sankčních řízení a dohledu nad finančním trhem. Před příchodem do centrální banky působil v Národohospodářském ústavu Akademie věd a Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK (CERGE-EI). Působil také ve skupině Expandia (1995 až 2001) odkud odcházel jako ředitel celého holdingu Expandia. Od roku 2001 pak působil jako ředitel skupiny služeb podnikům v PricewaterhouseCoopers ČR.

- Podobně jako jeho předchůdci vystudoval Vysokou školu ekonomickou (obor matematické metody v ekonomii), v roce 1995 pak absolvoval doktorandské studium na Pittsburské univerzitě. Během své kariéry působil ve statutárních orgánech řady firem (mimo jiné Česká pojišťovna, Chemofond a Jitona, Vigona či Vlnap), působil také jako vysokoškolský učitel, ať už na Vysoké škole ekonomické nebo v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK. Byl také členem redakční rady časopisů Finance a úvěr a Business Central Europe.

- Během působení jako guvernéra na sebe přitáhl nejvíce pozornosti kvůli zásahu ČNB proti silné koruně. Centrální banka se rozhodla zahájit devizové intervence 7. listopadu 2013, kurz české měny klesl z úrovně 25,50 koruny za euro na 27 korun za euro, kde se pohybuje i v současnosti. Zásah ČNB vyvolal vlnu kritiky, a to jak od části ekonomů, tak od politiků, mezi nimi i od prezidenta Miloše Zemana. Banka přesto od svého rozhodnutí neustoupila, nejnověji se hovoří o tom, že by intervence měly skončit v polovině roku 2017.

 

Zdroj:čtk

Podobná témata
čnb, jiří rusnok

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články
Ilustrační foto

ČNB potřebovala na obranu proti posilující koruně 107 miliard, jedná se o druhý nejvyšší objem od zahájení intervencí

Česká národní banka v říjnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila zhruba 107 miliard korun za nákup eur.

ČNB pokračovala v intervencích proti koruně, devizové rezervy rostly o 1,8 miliardy euro

Devizové rezervy České národní banky ke konci listopadu vzrostly proti říjnu o 1,8 miliardy eur na 80,3 miliardy eur. Zvýšily se také v korunovém vyjádření, v dolarovém klesly. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnila ČNB. Zároveň ČNB v říjnu provedla druhé nejvyšší intervence  od jejich zahájení.

Ilustrační foto

Kurz eura vůči koruně musí zachraňovat ČNB svými intervencemi, italské referendum posiluje českou měnu

Výsledky nedělního referenda v Itálii, které odmítlo ústavní změny, mají na českou ekonomiku významnější vliv podle analytiků jen ve snaze o posílení české koruny k euru, což přidělává starosti České národní bance.



Čti více

Ruský stát prodal čtvrtinový podíl ve své největší ropné společnosti Kataru a Glencore

Zhruba pětinový podíl v ruské státní ropné společnosti Rosněfť koupily společně švýcarský obchodník s komoditami Glencore a katarský státní investiční fond. Moskva za 19,5 procenta akcií Rosněfti získá 10,5 miliardy dolarů (264 miliard Kč), sdělil dnes Kreml.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.