Jiří Rusnok: Kurzový závazek můžeme opustit i jednorázově

13.07.2016 09:26 | fa ra | Diskuze

Dlouholetý guvernér České národní banky Miroslav Singer předal své žezlo k 1. červenci Jiřímu Rusnokovi, kterého čeká v čele ČNB řada nelehkých výzev - reakce na politickou situaci v EU, plánované ukončení kurzového závazku, implementace evropské legislativy i stále se rozšiřující pravomoci ČNB coby dohledového orgánu nad českým finančním a kapitálovým trhem.

Foto: ČNB

Jaké hlavní úkoly vidí nový guvernér pro své šestileté funkční období? Čeká nás prodloužení kurzového závazku? Může dojít na záporné úrokové sazby nebo snad i vrtulníkové peníze?

Mezi hlavní cíle patří podle guvernéra Rusnoka především zajištění peněžní a cenové stability. Měna by podle jeho slov měla mít svou hodnotu trvalou a předvídatelnou. Je třeba zajistit stabilní fungování finančního sektoru tak, aby nedocházelo k prudkým výkyvům ani v ekonomicky obtížných situacích, které ovlivňují pravidelně se opakující ekonomické cykly.

Dalšími úkoly ČNB jsou pak zajištění řádného peněžního oběhu a bezproblémové fungování mezibankovního platebního styku. ČNB je také bankou státu a rozsah těchto služeb se neustále zvyšuje, protože stát má zájem na zlepšení kontroly svého hospodaření. Po přijetí nezbytných legislativních úprav tak přejdou na banku povinnosti v oblasti vedení účtů např. pro zdravotní pojišťovny, různé příspěvkové organizace apod. ČNB také reprezentuje ČR v zahraničí a je součástí evropského systému centrálních bank. Zajištění bezproblémového plnění všech těchto činností je pak hlavní prioritou guvernéra Jiřího Rusnoka.

Neméně důležitou oblastí je pak dohled nad finančním trhem. Po zániku Komise pro cenné papíry přešly veškeré dohledové činnosti na ČNB, a ta je tak jednou z mála centrálních bank, která zajišťuje i tento segment. Zajištění stability finančního trhu je jedním z nejdůležitějších úkolů ČNB. Podle guvernéra Rusnoka lze náročnost agendy dohledu nad finančním trhem přirovnat k agendám finanční a měnové stability. Komplexnost a rozsah dohledové činnosti narůstá v souvislosti s legislativními úpravami a ČNB je připravena na ně reagovat. Od 1. července došlo k rozšíření Sekce dohledu nad finančním trhem o nový úsek, který se bude specializovat na drobné účastníky na finančním trhu. Nový úsek bude reflektovat především nutnost licencovat a následně kontrolovat např. poskytovatele spotřebitelských úvěrů, převezme však i dohled nad drobnými zprostředkovateli finančních a investičních služeb a ochranu spotřebitele.

 

V nejbližší době nedojde ke změně měnové politiky

Česká republika zažívá dlouhodobě uvolněnou měnovou politiku a ČNB stojí spíše na straně ekonomického růstu, což nám podle guvernéra Rusnoka umožňuje nízké inflační prostředí. Situace se prozatím vyvíjí v souladu s předchozími predikcemi a tak není důvod nijak zásadně měnit nastavenou měnovou politiku.

Inflační očekávání zůstávají i nadále nízká, přesto lze očekávat budoucí postupné zlepšení. Nedostatečný růst inflace v ČR je způsoben především vnějšími faktory. Dovozní ceny nejsou na úrovni, která by nám vyhovovala, ale to jsou parametry, které nedovedeme dostatečně ovlivnit.

Naopak je ale možné spatřovat pozitivní údaje v oblasti domácích poptávkových a nákladových inflačních tlaků. Žádné napětí na domácím trhu není patrné, nelze mluvit o žádném přehřívání ekonomiky a ani rekordně nízká nezaměstnanost prozatím nevyvolává žádné inflační tlaky, na které by bylo nutné reagovat.

Nedojde-li však k žádnému externímu šoku, jsme na dobré cestě k dosažení inflačního cíle a následné úpravě měnové politiky.

 

Ekonomika EU se zlepšuje, ale měnová politika nedokáže vyřešit vše

ČNB vnímá podle guvernéra Rusnoka ekonomickou situaci v Evropě za zlepšující se, ačkoliv se nejedná o zlepšení napříč celou EU. Na jedné straně můžeme vidět státy, které se s předchozí ekonomickou krizí vyrovnaly bez problémů a na druhé straně jsou státy, které jsou v podstatě na začátku rekonvalescence. Nicméně situaci v Evropě lze celkově vnímat pozitivně.

Měnovou politikou lze koupit čas na řešení aktuálních problémů, ale rozhodně nemůže být vnímána jako nástroj, který bude garantem trvalého ekonomického růstu. V porovnání s ostatními zeměmi EU si vede ČR poměrně slušně, a pokud se nevyskytnou nějaké strukturální problémy, které v tuto chvíli nelze předpokládat, nemělo by dojít ke změně politiky ani dlouhodobé strategie pro ukončení kurzového závazku.

 

Evropské bankovnictví není v dobré kondici, českým bankám ale žádná nákaza bezprostředně nehrozí

Evropské bankovnictví není podle Jiřího Rusnoka v dobré kondici a je třeba počítat s riziky, která jsou s tím spojená. Některé země navíc nepřistoupily k reformám, což je ekonomicky náročné a někdy legislativně i zcela nemožné. Jmenujme např. Itálii, jejíž zadlužení se pohybuje kolem 130 % vůči HDP a před krizí to mohlo být kolem sta procent. Tyto dluhy dlouhá léta financovaly italské banky a to se samozřejmě projevilo na jejich bilanci. Díky legislativnímu procesu ECB, která dozoruje banky v eurozóně, vzniká tlak na to, aby problémy bank nepřecházely na daňové poplatníky. To je ale v některých případech problém a uzdravení italských bank si vyžádá mnoho úsilí.

Naopak české bankovnictví lze v tomto ohledu vnímat jako stabilní. Bankovnictví v ČR je i přes propojenost se zahraničím poměrně izolované na "samostatném ostrově" a banky nemají žádné zásadní expozice v rizikových instrumentech nebo teritoriích. V ČR nepozorujeme zvýšené riziko nákazy, ale rozhodně to neznamená, že je možné v dohledu nad finančním trhem polevit.

 

Kurzový závazek a depreciace české koruny

Podle guvernéra Jiřího Rusnoka je v ČR zbytečně démonizována depreciace české koruny, ačkoliv se jedná řádově o 7 procent. Kurzový závazek, kterým ČNB drží uměle českou korunu levnější vůči euru, považuje za jeden z výjimečných nástrojů měnové politiky, který lze u malé otevřené ekonomiky, jakou ta česká je, použít. Nemělo by se však jednat o trvalý stav. Snížení hodnoty měny nemusí být vždy na škodu. Dramatický pokles britské libry až o dvanáct procent považuje guvernér za jistou šanci pro Velkou Británii, která naopak může britské ekonomice pomoci.

Jiří Rusnok se nedomnívá, že by za současné situace a předpokládaného vývoje v tuzemsku i v zahraničí, bylo nutné přistupovat v budoucnu k dalšímu razantnímu oslabení české koruny třeba až k úrovni 30 Kč za euro. Česká ekonomika je na rozdíl od zahraničí poměrně slušně orientovaná na domácí spotřebu, což by jí mělo uchránit od dramatických turbulencí v zahraničí. K teoretickému dalšímu řízenému oslabení české koruny by mohlo dojít pouze za extrémní situace, kterou v tuto chvíli nelze předpokládat ani předvídat.

Politické vlivy na rozhodování o další měnové politice Jiří Rusnok nepociťuje. ČNB je v tomto směru značně autonomní a použití kurzového závazku je dočasné a bylo použito za zcela specifické situaci.

Ideálním způsobem, jak opustit kurzový závazek, by pro ČNB bylo jednorázovou formou. Postupné opouštění závazku by mohlo teoreticky proběhnout také. Podle guvernéra Jiřího Rusnoka je však tento způsob méně pravděpodobný. O případné strategii ukončení tohoto nástroje měnové politiky se však bude rozhodovat, až nadejde ten správný okamžik a v tuto chvíli jsou na stole všechny možnosti.

Další nástroje pro uvolnění měnové politiky, jakými jsou např. záporné úrokové sazby nebo kvantitativní uvolňování, nejsou v našich podmínkách příliš použitelné. Vzhledem k likvidní přesycenosti českého finančního trhu nelze jít ve stopách ECB a tisknout peníze. Nicméně vyloučit použití záporných úrokových sazeb nelze a za jistých okolností (např. při zvýšení úrokového diferenciálu mezi ČR a EU) by tento nástroj mohl být použit.

 

Přijetí eura ano nebo ne?

Vstup do eurozóny je podle Jiřího Rusnoka výsostně politickým rozhodnutím. Neexistují žádné vzorečky či modely, podle kterých lze říci, že je možné opustit domácí měnu a přijmout euro. ČNB je v tomto ohledu jakýmsi poradním orgánem vlády a může pouze vládě říkat svůj názor, představit analýzy, ale samotné rozhodnutí je pak čistě politické. V tuto chvíli se ČNB přiklání k tomu, že není potřeba stanovovat žádné konkrétní datum pro přijetí eura a je možné, že stejný názor bude předkládat vládě i příště.

České veřejné mínění je prozatím nakloněno spíše zachování vlastní měny a podle názoru Jiřího Rusnoka lze očekávat, že politici tento názor budou i nadále reflektovat. Vstup do eurozóny tak podle něj v nejbližších letech realizován nebude.

Vlastní měna dává možnost pružněji reagovat, je to však také obrovský závazek. Proto je nutné věnovat pečlivou pozornost finanční stabilitě, obzvláště v tak otevřené ekonomice, jakou je ta česká a udržení finanční stability považuje Jiří Rusnok za klíčový úkol pro své působení v pozici guvernéra ČNB.

 

Zdroj:ČNB, Redakce

Podobná témata
čnb, eur/czk, kurzový závazek, jiří rusnok

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články
Ilustrační foto

ČNB potřebovala na obranu proti posilující koruně 107 miliard, jedná se o druhý nejvyšší objem od zahájení intervencí

Česká národní banka v říjnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila zhruba 107 miliard korun za nákup eur.

ČNB pokračovala v intervencích proti koruně, devizové rezervy rostly o 1,8 miliardy euro

Devizové rezervy České národní banky ke konci listopadu vzrostly proti říjnu o 1,8 miliardy eur na 80,3 miliardy eur. Zvýšily se také v korunovém vyjádření, v dolarovém klesly. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnila ČNB. Zároveň ČNB v říjnu provedla druhé nejvyšší intervence  od jejich zahájení.

Ilustrační foto

Trhy vyčkávají na zasedání ECB

Dnes bude zveřejněn pouze počet volných pracovních míst v americké ekonomice (JOLTS Job Openings). V eurozóně je kalendář ekonomických událostí prázdný.



Čti více

Do skandálu s manipulací s cenou stříbra mohou být zapojeny další banky

Osm měsíců poté, co Deutsche Bank (NYSE:DB) urovnala žalobu obviňující jí z manipulací s cenou drahých kovů, oznámili žalobci, že banka v rámci dohody o narovnání poskytla další dokumenty.

Čtyři akcie se silnými technickými ukazateli

Následující čtyři akcie vyznačuje silné technické momentum a rozhodně stojí zato je sledovat.

Ilustrační foto

Honda postaví novou továrnu v Číně

Japonská automobilka Honda Motor postaví prostřednictvím společného podniku s partnerem Dongfeng Motor Group novou továrnu v Číně. Firma dnes uvedla, že závod si vyžádá investici kolem tří miliard jüanů (11 miliard Kč).

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.