Kam to kráčíš, Turecko?

15.08.2016 06:30 | Ne Ro | Diskuze

Proč Erdogan přežil – alespoň tedy prozatím – pokus o státní převrat? A proč se mu vlastně už tak dlouhou dobu daří udržet se u moci?

Foto: Public Domain

 

Erdoganova cesta k moci začala před mnoha lety vítězstvím Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v lokálních volbách, kdy se spustilo postupné upouštění od Atatürkova dědictví, jímž sekulární turecký stát západního ražení až do té doby byl. V instanbulské městské čtvrti Umraniye se tou dobou nacházela smradlavá skládka s hromadami smetí, která obsahovala celou řadu životu nebezpečných odpadů a na níž si přesto hrávaly místní děti. Až jednoho dne roku 1993 pod skládkou nahromaděný metan vybuchl a způsobil smrt mnoha lidí. Pouhý rok nato, nikoli sekulární, nýbrž islamističtí politici převzali nad tureckým velkoměstem kontrolu, včele s tehdy nově zvoleným starostou, Recepem Tayyipem Erdoganem. V současnosti je již zmiňovaná skládka na smetišti dějin a na jejím místě se nachází líbivé městské sportovní středisko, jehož manažer, Muharrem Balik, si onen puch ještě živě vybavuje.  A na horizontu se tyčí nová městská výstavba, výškové budovy nesoucí znaky společností Sony, Total, Al Baraka Bank a tak dále - představující přítomnost světového kapitálu, který do dnešní podoby přetvořil jak toto město, tak i mnoho dalších tureckých území a to vše stihl od doby, kdy roku 2002 Erdogan poprvé získal moc na národní úrovni. Mimoto se v uplynulých letech vyrojila i klimatizovaná nákupní centra, v nichž spolu se západně oblečenými ženami nakupují i ženy od hlavy k patě zahalené v tradičních islámských hávech, zakrývajících naprostou většinu jejich hříšného těla, což relativně nedávno v dříve sekulárním Turecku bývalo považováno za přežité až nemístné. Pak se karta nicméně začala obracet a otázkou zůstává, zdali se neobrátí přespříliš...

 

Červencový pokus o svržení Erdogana


Všechno výše popsané se stihlo v Turecku odehrát od doby, co se Erdogan ujal moci, a také to vysvětluje mnohé z toho, proč se v rámci celého Středního východu právě v Turecku vláda s islámskými kořeny skrze volební místnosti dostala k moci, a dokonce se u té moci dosud udržela. Pokusy jinde totiž ztroskotaly: Muslimské bratrstvo v Egyptě svrhla armáda, islamisté v Tunisu a Libyi byli vypuzeni, marocká vládnoucí strana zůstala podřízena králi atp. Erdogan a jeho spojenci byli totiž na národní úrovni zvoleni až poté, co se osvědčili na komunální úrovni v Istanbulu, míní Ghanem Nuseibeh, zakladatel londýnské poradenské společnosti Cornerstone Global Associates.  A to představuje jediný případ v rámci všech, povětšinou sunnitských skupin v této oblasti. Když Erdoganův režim před měsícem čelil existenční hrozbě během pokusu o státní převrat, vydali se jeho podporovatelé velkoměsta do ulic a za účelem pomoci mu. A uspěli. Povstání bylo potlačeno a vyžádalo si téměř 300 mrtvých. Starosta městské části Umraniye, Hasan Can, před nedávnem oznámil záměr přejmenovat hlavní náměstí jeho čtvrti na náměstí Mučedníků 15. července. Aleluja!

 

Sekulární stát vs. islámský stát


Náboženské projevy výstavního městského centra vypovídají mnohé o politice Erdogana a jeho AKP. Téměř deset let předtím, než se dostali ke státní moci, totiž turečtí islamisté řídili dvě největší městská centra v zemi - Istanbul a Ankaru.
Skutečná moc na národní úrovni ovšem tehdy spočívala u armády, jejíž generálové bedlivě střežili sekulární systém vybudovaný zakladatelem republiky, Mustafou Kemalem Atatürkem. Systém, od něhož se Erdogan začal postupně víc a víc odvracet. Odvolal zákaz nošení tradičních muslimských šátků a nacpal náboženství do školních osnov. Poté založil orgán dohlížející na televizní vysílání a začal televizní stanice pokutovat - třeba z jejich nemorálnosti.
 Erdogan a jeho strana vyhráli devětkrát volby v řadě. Nejsilnější podpory se mu přitom dostalo z řad chudých, tedy více nábožensky založených Turků. Chytře se mu totiž podařilo najít spojence ve skupině, která dlouho patřila mezi outsidery, a vrátit je zpět do politického kafemlejnku. Mimoto je podpořil i nějakou tou lirou, říká Shadi Hamid, autor studie "O islámské výjimečnosti: Jak boj s islámem přetváří svět." A to je jedna z hlavních příčin, proč byl Erdogan dosud úspěšný tam, kde jiné islamistické skupiny selhaly, soudí Hamid. Nicméně i nadále se návštěvník této velké země tu a tam s Atatürkovým dědictvím - sekulárním státem - nepochybně setká. (Více pracujících žen či pouze jedna manželka. A ve velkoměstech s obchody s erotikou.)
Turecká legislativa se zatím neodvolává na tradiční islámské právo šaría, jakožto svůj základ. Nicméně před červencovým pokusem o státní převrat úředníci pracovali na pozměňovacím návrhu zákona, který měl odstranit odkazy v ústavě, vážící veřejné činitele k Atatürkově ideologii.

 

Burka


Ulku Dereyurt, 35letá žena v domácnosti, v tradičním hávu zahalující až na její obličej všechno, je se změnami, které se v Turecku během posledních let odehrály, zdá se spokojena. Dnes jsou k ní lidé v obchodě už milí a nepozastavují se nad jejím oděvem. Dříve ji prý označovali za želvu ninja a když přišla do obchodu, často ji ignorovali. Jenže: Příčiny změny v chování lidí - z pohledu této ženy - k lepšímu, vzestup turecké ekonomiky, lepší životní prostředí městské čtvrti Umraniye, nové a lepší komunikace; to vše dotazovaná žena přičítá právě Erdoganovu režimu.   Považuje Erdogana za dobrého správce veřejných statků i za dobrého muslima.Obdobně nezřídka uvažují právě chudší, více věřící Turci.  Méně věřící části populace se sice Erdoganova sociální politika až zas tak líbit nemusí, zato se jim líbí materiální blahobyt, jenž požívají.
Světová banka uvádí u Turecka HDP na osobu 10800 USD za rok 2013, ve srovnání s 3571 USD za rok 2002.  I inflace klesla: z více než 30 % na jednotková čísla.

 

Zdroj:Bloomberg, Redakce

Podobná témata
turecko, politika, erdogan, islám

Líbil se vám tento článek?
+1 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články

Ukrajina zakázala kritizující ruskou nezávislou TV stanici

Ukrajinské úřady zakázaly šířit vysílání ruské televize Dožď, která se ve své vlasti těší pověsti nezávislého média, kritického k současnému režimu.

Státní tajemník pro EU Prouza považuje sociální sítě za diplomatické nástroje

Sociální sítě se v poslední době stávají důležitým nástrojem komunikace pro miliony lidí, ale také pro diplomacii.

USA zabíjí další hřebíček do rakve práva jednotlivce na soukromí

FBI bude umožněno vnikat do všech počítačů, pakliže k tomu obdrží svolení soudu. K obdržení soudního svolení by mělo stačit, když se bude určitá osoba snažit skrýt na síti svou identitu. Pokusy o zablokování těchto policejních pravomocí selhaly na plné čáře.



Čti více
Ilustrační foto

Saudi Aramco zvládá nahrazovat stará ropná pole novými, nyní jich má v provozu 220

Saúdskoarabská ropná a plynárenská společnost Saudi Aramco provozuje asi 220 vrtných souprav díky pokračujícím investicím do kapacity navzdory nízkým cenám ropy.

Ilustrační foto

Příští týden na finančních trzích: Makroekonomické události v USA a SRN, první kroky Donalda Trumpa

Příští týden budou trhy vyhodnocovat Trumpův inaugurační projev a jeho další případné poznámky. Z pohledu jiných faktorů se investoři zaměří na výsledkovou sezónu.

Ilustrační foto

Uplynulý týden na akciových trzích: Čekání na Trumpa, ECB, výsledková sezóna

Celý týden se nesl ve znamení vyčkávání na páteční inaugurační projev Donalda Trumpa. V průběhu týdne se investoři pak zaměřili na zasedání ECB a na výsledkovou sezónu.

Ilustrační foto

Kam poteče české pivo?

Česká republika je neodmyslitelně spojena s pivem. Aby ne, když je prazdrojem nejrozšířenějšího druhu piva, ležáku. Pivo je také vděčným diskuzním tématem a pomůckou zároveň i pro ekonomy, a to i pro ty, kteří se zajímají o kurzy měn.

Americké akcie v den nástupu nového prezidenta USA mírně posílily

Americké akciové trhy v den inaugurace nového prezidenta Donalda Trumpa mírně zpevňovaly a během dne ztratily jen malou část počátečních zisků.

Gazprom zprovozní další dva ropné vrty za polárním kruhem

Zatímco západní energetické společnosti si stále nejsou jisté, zda se těžba ropy ve ztížených arktických podmínkách vyplatí, ruská společnost Gazprom zde navyšuje počty svých ropných plošin.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.