Levnější rial pomůže íránské ekonomice

06.09.2016 10:01 | Miloš Kotek | Diskuze

V současné době existují v Íránu oficiální a neoficiální kurzy rialu k zahraničním měnám. Na neoficiálním, černém trhu stojí jeden dolar 35000 rialů, oficiální kurz je 31000.

Foto: Public Domain

 

Guvernér Íránské centrální banky (CBI) Valiollah Seif oznámil, že kvůli snaze o podporu ekonomiky se centrální banka rozhodla sjednotit oficiální a neoficiální kurz iránského rialu. Opatření má vstoupit v platnost ke konci íránského kalendářního roku tj. 20. března 2017. Pokud k tomu opravdu dojde, bude to velký krok směrem k efektivnímu oběhu rialu ve volném kurzu a bude to znamenat konec státních intervencí na devizovém trhu.

Zdroj: CBI

Írán se již dlouho pokouší skoncovat s černým trhem, ale to není tak jednoduché. Guvernér centrální banky již mnohokrát přišel s oznámením, že uvolnění kurzu je na spadnutí, ale zatím se to nikdy z nejrůznějších příčin nepovedlo.

Ekonom Ahmad Mojtahed publikoval v tisku důvody, proč se podle jeho názoru CBI zatím uvolnit měnový kurz vzhledem k ostatním měnám nepovedlo. Podle jeho názoru je „potřeba stabilizovat inflaci pod 10 %, redukovat volatilitu měnového kurzu a vydat povolení bankám k nákupu a prodeji zahraničních měn“. To jsou potřebné a nezbytné kroky, které by měla Íránská centrální banka uskutečnit dřív, než uvolní měnový kurz, nicméně zatím se centrální bance tyto kroky nedaří plnit. Nedostatečný přístup k mezinárodnímu financování, státní dozor nad devizovými rezervami, obavy z návratu vysoké inflace, i když se ji povedlo v minulých letech stabilizovat, nadcházející presidentské volby v USA i v Íránu, obavy z nadcházející ekonomické recese a další fundamentální důvody stojí v cestě tomu, že by se vláda nějak víc snažila uvolnit měnový kurz.

Nehledě na mnoho nepříznivých vlivů zde existuje také silný tlak na uvolnění měny. V poslední studii uveřejněné Teheránskou obchodní komorou se uvádí, že „správný měnový kurz“ je nezbytný pro „upevnění ekonomiky“. Nicméně studie uvádí tři důvody, proč uvolněný kurz nemusí skoncovat se silnou volatilitou. Za prvé devizový kurz je makroekonomicky variabilní, protože jeho volatilita odráží realitu ekonomiky. Za druhé, devizový kurz je značně závislý na síle měny ve vztahu k měnám jiných zemí. Za třetí, není možné, aby úřady pozorovatelům zatajily, či oddálily kolísání měny na trhu.

Studie také uvádí, že žádná země nemůže dlouhodobě udržet systém dvojího měnového kurzu. Hlavní příčinou je nepříznivý efekt nevhodné alokace omezeného kapitálu. Studie tvrdí, že pokračování současné politiky dvojího kurzu může vést k vytvoření neefektivní struktury ve výrobě, a spotřebě a k eskalaci odlivu spekulativních peněz do struktury peněžní směny a hledání renty, což jen posílí byrokratické struktury a oslabí soukromý sektor, což by mohlo z dlouhodobého pohledu vést k politické nestabilitě.

Teheránská obchodní komora také zmiňuje minulé zkušenosti snah o sjednocení kurzu v letech 1997 až 2005 za vlády presidenta Mohamada Chatámího a v letech 2005 až 2013 za vlády presidenta Mohmouda Admadinežáda. Úspěch ekonomické politiky Chatámího vlády a sbližování oficiálního a neoficiálního kurzu je přičítán utužování měnové politiky snižování inflace, fiskální disciplíny, přebytku obchodní bilance, nízkému zahraničnímu zadlužení, hromadění devizových rezerv, řízení plovoucího měnového kurzu, vytvoření mezibankovního trhu, omezení vývozních pobídek a vytvoření právního rámce.

V roce 2000 před nástupem presidenta Admadinežáda se sblížily měnové kurzy na méně než 3 %. Naproti tomu, v době vlády presidenta Admadinežáda byl rozdíl mezi měnovými kurzy v roce 2012 na úrovni 92 % a v roce 2013 na úrovni 53 %. Šok z mezinárodního měnového kurzu se projevil v národním hospodářství a to bez ohledu na finanční sankce přijaté Evropskou unií v důsledku Íránského nukleárního programu.

Teheránská obchodní komora poukazuje na to, že kdyby vláda presidenta Ahmadenižáda prováděla svoji politiku ve shodě s pětiletým rozvojovým plánem (2010 – 2015), tak by fixace zahraničního oficiálního kurzu v relaci mezi domácím a zahraničním inflačním působením, nevedlo k takovému ekonomickému šoku a drastické oslabení rialu by nebylo tak vysoké.

Jinými slovy se šlo v minulých dekádách vyhnout prudkým změnám měnového kurzu, pokud by byla implementována lepší měnová politika. Teheránská obchodní komora uvádí, že fluktuace měnového kurzu v minulých letech byly příčinou pouze omezeného přínosu plynoucího z ekonomické výměny, což bylo hlavně v důsledku uvalených ekonomických sankcí. Írán měl potíže s přesunem svých peněz ze zahraničních účtů a nižšímu vývozu zboží nezaloženého na ropě v porovnání s vývozem ropných produktů.

Vzhledem k panujícím ekonomickým podmínkám a vzhledem k tomu, že byly odstraněny bankovní sankce, by sjednocení oficiálního a neoficiálního kurzu měly přispět k lepšímu vývoji ekonomiky, když ne z krátkodobého hlediska, tak určitě z dlouhodobého pohledu. Stejný měnový kurz pomůže vyšší výrobě domácích produktů a lepšímu exportu zboží nezaloženého na výrobcích z ropy. Růst výroby by měl nastat v důsledku okamžitého působení efektu plovoucí měny a očekává se, že měnový kurz bude příznivější, než současný oficiální kurz. Teheránská obchodní komora očekává, že plovoucí rial se vzhledem k oficiálnímu kurzu devalvuje v krátkodobému pohledu o 12 % a z dlouhodobého hlediska o 31 %.

Devalvace měny v příštím fiskálním roce by měla být ve výši 10 % a to by mělo zvýšit inflaci o 2,6 %. Tato výše inflace by neměla být zdrojem obav do budoucna, i v porovnání s velikostí inflace za předcházející dva roky, kdy byla inflace záporná. Ve studii se uvádí, že inflační tlaky v období dvou let pomohou odstranit tlak na znehodnocení měny. Současná jednociferná inflace má ochlazující efekt na změny vedoucí k možnému náhlému a dramatickému znehodnocení plovoucího kurzu měny. Dá se předpokládat tento vliv i do budoucna.

V každém případě leží před Íránskou centrální bankou výzva, kterou uskutečnit nebude snadné. Nicméně sjednocení neoficiálního a oficiálního kurzu je jen otázkou času, protože CBI má zájem na pomoci domácímu ekonomickému vývoji a růstu výroby domácího zboží a jeho vývozu.

Zdroj:al-monitor, redakce

Podobná témata
analýzy, írán, rial, íránská ekonomika

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články

Investoři Morgan Stanley odhalili největší rizika pro rok 2017

Podle průzkumu analytiků společnosti Morgan Stanley mezi investory je největším geopolitickým rizikem pro rok 2017 rozpad Evropské unie, těsně následovaný možnou recesí v USA.

Cena ropy: jak ji ovlivní nadcházející zasedání OPEC ve Vídni?

Pokud plánujete ve svých obchodech vsadit na výsledek nadcházejícího zasedání zemí skupiny OPEC ve Vídni, nejprve si pořádně prostudujte, jak se vyvíjela cena ropy po posledním podobném zmrazení produkce. A pak si to ještě jednou promyslete, píše agentura Bloomberg.



Čti více

Podle BMO CM urychlí nová dohoda OPEC návrat do rovnováhy trhu

Podle hlavního ekonoma BMO Capital Markets Earla Sweeta se OPEC dohodl na omezení produkce ropy na 32,5 milionu barelů za den, což je dolní hranice rozmezí diskutovaného na jednání v Alžírsku.

Novartis popírá zájem o Actelion

Výkonný ředitel Novartis (NYSE:NVS) Joe Jimenez popřel informace o tom, že by farmaceutická firma měla zájem o koupi švýcarské biotechnologické společnosti Actelion (OTCPK:ALIOY).

Ilustrační foto

Italské referendum poslalo kurz eura k dvacetiměsíčnímu minimu

Euro se během dnešního obchodování propadlo na dvacetiměsíční minimum vůči americkému dolaru. Reagovalo tak na rozhodnutí italského premiéra Mattea Renziho odstoupit z funkce po neúspěchu referenda o reformě ústavy.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.