Migrační krize: Uzavřené hraniční přechody mohou srazit evropskou ekonomiku na kolena

20.04.2016 05:55 | V Z | Diskuze

Zoltán Unczorg zírá přes kapky deště dopadající na přední sklo jeho pětinápravového kamionu a trochu podrážděně přešlapuje z brzdy na plyn a zase zpět. „Je to velmi únavné,“  stěžuje si urostlý maďarský řidič na frontu pomalu se šinoucí k rakousko-německé hranici. Změnami v dopravě způsobenými uprchlickou krizí a jejich důsledky pro evropskou ekonomiku se ve svém článku zabývá agentura Bloomberg.

Foto: Martin Leveneur

Po více než osmi hodinách cesty s kamionem plně naloženým součástkami do ventilátorů již Unczorgovi dochází se zácpami a zpožděními trpělivost. Cesta přitom tentokrát probíhala lépe než obvykle. Na nynější rakousko-německé kontrole, zavedené kvůli kontrole pohybu migrantů na dálnici A3 blízko německého Pasova, někdy čekává až pět hodin. Tuto trasu přitom brázdí denně s nákladem výrobce elektromotorů EBM-Papst Group. 

„Nejhorší situace byla loni v létě kdy migranti po dálnici chodili směrem do Německa pěšky,“ říká. „Jet příliš rychle bylo nebezpečné, mohli byste někoho nešťastnou náhodou srazit.“

To, co Unczorga tak rozčiluje, přitom může vyvolat dalekosáhlé změny evropské ekonomiky, obchodu a dokonce i společnosti jako takové: migrační krize může vést k erozi po několik desetiletí budovaného systému umožňujícího cestování bez hranic mezi 26 zeměmi. Znovuzavedení rozsáhlých hraničních kontrol by bylo obrovskou ránou pro nejviditelnější (či vlastně neviditelné) vítězství v šedesátileté snaze o sjednocení Evropy, zrozené z ruin po druhé světové válce. Volný pohyb osob a zboží v tzv. schengenském prostoru, pojmenovaném po městě v Lucembursku, kde byla podepsána příslušná dohoda, nahradil někdejší bunkry a frontové linie na francouzsko-německé hranice i strážní věže a ostnatý drát tvořící Železnou oponu mezi východní a západní Evropou.

 

Zrušení Schengenu by znamenalo nedozírné ekonomické ztráty

Nyní mnohé země, včetně Německa, Rakouska, Francie a Švédska, obnovily hraniční kontroly na vybraných checkpointech. Donutila je k tomu největší uprchlická krize v Evropě od konce druhé světové války (v roce 2015 do Řecka a Itálie připlul více než milion uprchlíků), teroristické útoky a rostoucí odpor proti imigraci mezi obyvateli Evropy. Ekonomické náklady zrušení Schengenu v době, kdy evropská ekonomika stále roste jen velmi malým tempem, by byly obrovské.

Trvalé znovuzavedení hraničních kontrol by podle poměrně konzervativního odhadu nákladů německé Bertelsmannovy nadace by růst evropského HDP v nadcházejících deseti letech snížilo o 470 miliard euro. Pro představu, tato ztráta by byla srovnatelná se zánikem firmy velikosti BMW každý rok.

Otevřené hranice pohánějí ekonomický růst pro více než 400 milionů lidí a v Schengenu každoročně proběhne více než 24 milionů služebních cest a 57 milionů přeshraničních přeprav zboží, uvádí Evropský parlament. Firmy v průmyslovém srdci Německa spoléhají na sofistikované just-in-time dodavatelské řetězce využívající nižších výrobních nákladů v Maďarsku a Polsku. Francouzské potravinové řetězce prodávají čerstvé ovoce a zeleninu dodávané expresně ze Španělska a Portugalska. Dojíždění do práce přes hranice se stalo každodenní záležitostí. Evropané se mohou snadno rozhodnout např. že budou žít v Belgii a pracovat ve Francii.

Pro mnoho Evropanů je cestování bez cestovního pasu nedílnou součástí jejich evropanství. Firmě, pro kterou pracuje Unczorg, bezpečnostní kontroly zvyšují náklady kvůli zpožděním a vyšší potřebě skladování zboží.

Stálé hraniční kontroly by zničily obchodní model, na kterém je založen německý průmysl, říká Rainer Hundsdoerfer, šéf společnosti EBM-Papst. 

„Produkty, které potřebujete k montáži zde v Německu, dostanete ‘just in time’,“ uvedl Hundsdoerfer v telefonickém rozhovoru. „Kamiony proto jezdí nepřetržitě. Přijedou sem, vyloží zboží, naloží jiné a zase odjedou. Zvýšené náklady však nejsou jediným problémem při znovuzavedení hraničních kontrol. Hrozí, že bychom vůbec nebyli schopni provozovat naše továrny.“

Problémům by však podle něj čelily všechny německé firmy: „Žádný obor německého průmyslu, ať již jde o automobilky, výrobce elektrických spotřebičů či ventilátorů, by nemohl existovat bez východoevropské pracovní síly i továren.“ Hundsdoerferova společnost EBM-Papst, sídlící ve středoněmeckém Mulfingenu, byla založena v roce 1963 a vyrábí elektrické motory a ventilátory. Má výrobní závody v několika zemích, včetně Maďarska, Slovenska a České republiky. Komponenty, které převážel ve svém kamionu Unczorg, pocházely z továren v maďarských městech Tapolca a Celldomolk, a byly určeny k dalšímu zpracování ve více než 800 km vzdálené továrně v Mulfingenu.

Další využívání hraničních kontrol záleží na přílivu migrantů. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziere na začátku dubna uvedl, že Německo ukončí kontroly na rakouských hranicích 12. května, pokud se touto trasou bude snažit hranice nadále překročit jen malý počet utečenců, s tím, že provede i bližší analýzu západobalkánské cesty.

 

Tusk: Hrozí ztráta kontroly vnější hranice se všemi bezpečnostními důsledky

Rakousko však zvažuje zavedení nových hraničních kontrol v Brennerském průsmyku, který je klíčovým dálničním spojením se severní Itálie. Zavedení této bariéry by mělo závažné ekonomické důsledky pro Evropu a bylo by i výrazným symbolem, prohlásil v pondělí podle italské zpravodajské agentury Ansa italský ministr zahraničních věcí Paolo Gentiloni. V následujících měsících se očekává příliv tisíců migrantů přes Středozemní moře, především z Libye.

Evropská unie 18. března uzavřela dohodu o zasílání některých uprchlíků zpět přes Egejské moře. Předseda Evropské rady Donald Tusk si je vědom obav ohledně této dohody a obnovených hraničních kontrol. „Dohoda s Tureckem a uzavření západobalkánské cesty vyvolává etické pochybnosti, a v případě Turecka i právní,“ prohlásil Tusk v Evropském parlamentu 13. dubna.

Tusk varoval, že EU „nedokáže zabránit politickým katastrofám“, pokud nedokáže zamezit ilegální imigraci do Evropy a obnovit kontrolu migrační politiky. „Mám na mysli kolaps schengenského prostoru, ztrátu kontroly nad vnější hranicí se všemi bezpečnostními důsledky, politický chaos v EU a všeobecný pocit nejistoty. Tyto faktory by nakonec vedly k vítězství populismu a extremismu.“

Důsledky migrace utečenců jsou viditelné na checkpointu na rakousko-německých hranicích blízko Pasova. Uprostřed dálnice je improvizovaná budova a kolona kamionů dosahuje celkem 6 km. Jejich výfukové plyny se mísí se zápachem hnojiva z nedalekých polí.

Pod velkým plátěným stanem čtyři policisté prohledávají velkou šedou dodávku. Kromě svých služebních zbraní jsou po březnových teroristických útocích v Bruselu v souladu s nařízeními ozbrojeni i samopaly.

„Netušíte, jak jsou pašeráci ve schovávání lidí vynalézaví a s jakými úkryty jsme se již setkali,“ říká komisařka Karsten Eberhardtová. „Pokud pod sedadlem vytvoříte prázdný prostor a zakryjete jej zepředu deskou, můžete tam schovat i poměrně velkou osobu.“

Příliv migrantů od ledna, kdy checkpointem procházelo až 12 000 osob denně, polevil. Poslední březnový víkend policie v této oblasti objevila 70 pašovaných migrantů.

Peter Sonnleitner, šéf oddělení zahraničního obchodu Dolnobavorské průmyslové a obchodní komory v Pasově, uvádí, že několik firem z regionu si stěžovalo na zpoždění, ale „měly pochopení“, protože většinu zvýšených nákladů absorbovaly přepravní společností.

 

Migrační krize ohrožuje i společnosti, jejichž zboží či komponenty jsou přepravovány po Evropě

Německý výrobce automobilových komponent Continental využívá každý den průměrně 15 až 20 kamionů k přepravě po Evropě. Nejdelší přepravní trasy trvají jedenapůl až dva dny a překračují hranice několika zemí. Pokud by byly obnoveny hraniční kontroly a na každých hranicích bylo třeba čekat čtyři hodiny, přepravní doba 20 kamionů by se zvýšila o 160 hodin denně, uvádí šéf zásobovacího řetězce Continentalu Juergen Braunstetter: „Dovedete si představit, že roční náklady by dramaticky narostly.“

Ekonomické náklady zvýšených hraničních kontrol by nakonec pravděpodobně byly zvladatelné, tvrdí Michala Marcussenová, globální ekonomická ředitelka pařížské společnosti Societe Generale. Horší by to podle ní bylo s politickými náklady.

„Nedávno jsme si prošli krizí eura a změnami evropských institucí,“ uvádí. „Lepší by bylo Schengen upravit tak, abychom měli dobře koordinované a kontrolované hranice. Lidé by opět získali důvěru, že Evropa je schopna čelit budoucím problémům.“

Zachování schengenského prostoru by určitě ulehčilo maďarskému řidiči Unczorgovi jeho každodenní přejezdy průmyslovým srdcem Evropy. „Dnes to není tak špatné,“ říká, když loudavě projíždí okolo checkpointu. Pojede ještě další dvě hodiny, než předá kamion jinému řidiči, který doveze náklad až do Mulfingenu. „Takto hladký je průjezd málokdy,“ dodává.

Zdroj:Bloomberg, Redakce
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrační foto

České stavebnictví bylo loni osmé nejhorší z celé EU, zlepšení se zatím nečeká

Výkon českého stavebnictví byl loni z 28 zemí Evropské unie osmý nejhorší. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat, podle nichž české stavebnictví loni meziročně kleslo o 6,2 procenta.

Ilustrační foto

Na evropském summitu o víkendu začne diskuze ohledně budoucnosti EU

Data v Evropě či USA by měla potvrdit solidní vývoj ekonomik v poslední době. Politická vyjádření v Evropě se dnes budou vztahovat k víkendovému summitu o budoucnosti Evropy. V USA dnes proběhnou další vystoupení představitelů Fedu, která prozatím nepřinesla žádné nové informace.

Ilustrační foto

Konec eurozóny se nekoná. Sázky na pokles eura jsou přežitkem z roku 2015

Uprchlická krize, teroristické útoky, brexit, krize v italském bankovním sektoru, vzestup populismu, navzdory všem těmto a mnoha dalším rizikům se společný evropský projekt prokázal jako překvapivě odolný, přičemž na obzoru se již rýsují pozitivní zprávy.

Ilustrační foto

Jedná o přenesené daňové povinnosti u DPH se zatím na půdě EU komplikují

Země Evropské unie se zatím liší v pohledu na prosincový návrh Evropské komise, který by za určitých podmínek měl některým zemím bloku umožnit v budoucnu využívat systém přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH).

Ilustrační foto

EU je připravena na uzavření dohod s Japonskem

Evropská unie je odhodlána co nejdříve uzavřít s Japonskem dohody o volném obchodu a o strategickém partnerství. Před schůzkou s japonským premiérem Šinzó Abem, který je na návštěvě unijních institucí v Bruselu, to prohlásil předseda Evropské rady Donald Tusk.

Orgány EU budou zevrubně jednat o řeckém záchranném programu

Intenzivní jednání mezi řeckou stranou a experty věřitelů o tématech jako je penzijní reforma či reforma pracovního trhu měla umožnit dokončení opožděné druhé prověrky řeckého záchranného programu.



Čti více
Ilustrační foto

Apple slaví velké vítězství, čínský trh zůstane pro jeho iPhone 6 otevřený

Čínský soud zrušil rozhodnutí pekingského úřadu pro ochranu duševního vlastnictví, podle kterého telefony iPhone 6 a iPhone 6 Plus amerického výrobce Apple porušují patent jednoho z čínských konkurentů a nesmějí se na čínském trhu prodávat. Informovala o tom agentura Nová Čína.

Ilustrační foto

Čína obnoví dovoz masa z Brazílie

Čína se rozhodla obnovit dovoz masa z Brazílie, který Peking v pondělí pozastavil kvůli skandálu kolem uplácení inspektorů. Oznámil to dnes brazilský ministr zemědělství Blairo Maggi.

Ilustrační foto

Tesco by mohlo dostat v Británii rekordní pokutu za účetní skandál

Největší britská maloobchodní společnost Tesco by v brzké době mohla s britským Úřadem pro vyšetřování závažných podvodů (SFO) uzavřít dohodu ohledně svého účetního skandálu, v jejímž rámci by zaplatila značnou pokutu. S odvoláním na zdroje z právnických kruhů to dnes uvedla televize Sky News.

Ilustrační foto

Američtí těžaři ropy mají velké rezervy, počet nedokončených vrtů může zhatit plány OPEC

Američtí producenti ropy z břidličných hornin v současné době těží nejvyšším tempem za rok a půl, zároveň ale nechávají na největších polích nedokončen rekordní počet vrtů.

Ilustrační foto

Uplynulý týden na akciových trzích: Trump neuspěl se zrušením tzv. Obamacare, výsledky na pražské burze, terorismus

Akciové trhy prošly v polovině týdne mírnou korekcí, ač o žádný výrazný pohyb nešlo, i tak americké indexy v úterý poprvé po půlroce zaznamenaly denní poklesy přes 1 %. Za poklesem nestala žádná zpráva, větší roli sehrál technický vývoj, kdy trh dlouho neprošel žádným poklesem a chyběl podnět k dalšímu  růstu.

Ilustrační foto

Donald Trump nepochodil v Kongresu a index Dow Jones zažil nejhorší týden od jeho zvolení

Americké akcie zakončily páteční obchodování s mírnou ztrátou poté, co prošly značnými výkyvy v reakci na průběh projednávání reformy zdravotní péče v Kongresu.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.