Na ukrajinském „Klondiku“ zuří ilegální jantarová horečka

05.05.2016 06:01 | V Z | Diskuze

Kousek za západoukrajinskou vesničkou Kušická Volja se hustý les mění v měsíční krajinu pokrytou bahnem zaplněnými krátery a pahýly stromů. Místní tohle místo přezdívají „Klondike“. Jde o ilegální důl, kde stovky mužů a žen z bažinaté půdy kopají jantar tj. fosilní pryskyřici stromů, které odumřely před asi 40 miliony let.

Foto: Hans Splinter

Pomocí plynem poháněných čerpadel hledači vstřikují vodu do hloubky 3 až 6 metrů, čímž uvolňují bahno a občas i medově zbarvené jantary. Jakmile se rozkřikne, že se v okolí pohybuje neznámé auto, hledači ihned nakládají své vybavení na dodávky a odjíždějí. Do pěti minut jsou všichni pryč. Píše to agentura Bloomberg.

Toto naleziště je jedním z mnoha ukrajinských jantarových polí, na nichž ilegální hledači pátrají po vzácných kamenech. Státní geologický výbor odhaduje, že se v lesích na západě Ukrajiny ukrývá až 15 000 tun jantaru. Kvůli prakticky nulové vymahatelnosti zákona (a korupci mezi státními úředníky) ilegální těžba vytlačila nákladnější legální způsoby získávání jantaru. Úřady uvádějí, že ukrajinský stát přichází kvůli černému obchodu s jantarem o stovky milionů dolarů na ušlém zdanění a kvůli ekologických škodám. „Země je zničená,“ říká Mikhajlo Bojarkin, šéf geologického výboru. „Nikdo zde nebude chtít investovat.“

Nedávné potyčky mezi policií a stále bezostyšnějšími ilegálními těžaři přiměly prezidenta Petra Porošenka zaslat do oblasti speciální jednotky, jejichž úkolem bylo skoncovat s černou těžbou jantaru. Většina nalezišť a černých dolů se nachází v odlehlých venkovských oblastech přístupných jen po děravých polních cestách. Místní obyvatelé navíc rádi upozorní hledače na jakékoli cizí osoby v oblasti. Policie má tedy jen velmi omezené možnosti. „Je téměř nemožné je chytit,“ uvádí Oksana Sajchyšinová, policistka z oblasti RIvne, kde se nachází mnohé z nejrizikovějších dolů. „I kdybychom zjistili, kde pracují, než se tam dostaneme, budou mít dostatek času utéct do lesa a schovat se.“

Místní vnímají jantarové doly jako jediný možný způsob obživy. Hledači pracují v týmech asi šesti lidí, kteří obsluhují čerpadlo a pak se dělí o nalezenou „kořist“. Světlana, pětačtyřicetiletá někdejší učitelka za mateřské školky, pracuje na Klondiku již více než rok. Oblečená do khaki pracovního obleku vysvětluje, že měsíční mzda ve výši 1 200 hřiven (48 dolarů) jí nedávala jinou možnost. „Tady si vydělám za den to, co ve školce za celý měsíc,“ říká, když prochází bahnité vody se sítí v ruce a hledá uvolněné kusy jantaru. Ačkoliv má Světlana strach, že by se v bahně mohla utopit, říká, že do svého původního zaměstnání se nevrátí. „Stát se o nás nedokáže postarat, tak se o sebe musíme postarat sami,“ tvrdí. Světlana, která odmítla uvést své příjmení, říká, že policie nabízí dvanáct hodin „ochrany“ – tj. práva nerušeně hledat jantar – za poplatek 500 dolarů za čerpadlo. Policie na žádost o komentář k těmto tvrzením nereagovala.

Obchod s jantary se za poslední tři roky rozběhl ve velkém díky stoupajícím vývozům do Číny. Ceny za toto období vzrostly asi pětinásobně na až 10 000 dolarů za kilogram jantaru, uvádějí horníci. Kupci uzavírají dohody s místními přímo u nich doma, říká Igor, statný muž ve vojenských kalhotách s tváří zakrytou zelenou pletenou kuklou, který pomáhá organizovat práci v dole. „Přichází sem mnoho zájemců: z Kyjeva, z Polska a dokonce i z Číny,“ uvádí.

Nezákonná těžba jantaru mnohé z kamenů poškozuje a sráží ceny, což nakonec škodí i hledačům uvádí ředitel státní jantarové společnosti Burštyn Ukrajiny Dmytro Tiaglii. Při těžbě pomocí vodních čerpadel dochází k praskání jantaru, čímž klesá jeho hodnota. Hledači navíc obvykle vytěží méně než tři čtvrtiny celkového naleziště, dodává. Při použití zákonné metody pracující s postupným odstraňováním vrstev a proséváním zeminy síty je možné vytěžit téměř všechny kameny ve velkých kusech. Tiaglii říká, že jeho společnost, která kameny leští a upravuje jejich povrch, ale nemá oprávnění k těžbě, má problémy se získáváním surovin a je dokonce nucena dovážet jantar z Polska. Protože na Ukrajině téměř neprobíhá legální těžba, odešli jeho řemeslníci za lukrativnější prací, ať již pro černé obchodníky nebo do sousedního Polska.

Mnozí hledači jantaru tvrdí, že by těžba měla být zlegalizována a že by určitě platili daně, pokud většina výnosů zůstala v regionu. „Chci, aby lidé mohli mít své vlastní malé firmy a mohli těžit jantar legálně,“ říká Oleksandr Vasiliev, někdejší ilegální horník, který je nyní členem krajské rady v Rivne. Mezitím horníci – a především jejich zisky – začaly suplovat roli státu. Horníci zorganizovali sbírku pro zraněné válečné vojáky, postavili dětské hřiště v místním parku a financovali výstavbu kostela se zářivě zlatomodrou kopulí v nedaleké vesnici. Uvnitř kostela je stále ještě lešení, ale otec Roman, mladý kněz v černé róbě, který dohlíží na výstavbu, doufá, že do konce roku bude kostel hotov – „pokud chlapci pomohou.“ „Chlapci“ myslí hledače jantarů.

Zdroj:Bloomberg, Redakce
Líbil se vám tento článek?
+1 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Gazprom požaduje po Ukrajině více peněz za již dodaný zemní plyn

Ruská plynárenská společnost Gazprom zvýšila svůj požadavek vůči ukrajinské energetické firmě Naftogaz na vyrovnání údajného dluhu za dodávky plynu.

Ilustrační obrázek

Konflikt na Ukrajině zdražuje cenu kuřecího masa v zemi. Jinde v Evropě cena klesá

Když před třemi lety začala ruská vojska obsazovat Krym, málokdo tušil, jaký to bude mít vliv na tamní cenu kuřecího masa.

Ilustrační foto

Objem přepraveného zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu stoupl loni téměř o pětinu

Tranzit zemního plynu z Ruska do Evropy přes Ukrajinu loni stoupl o 23 procent na 82,2 miliardy metrů krychlových. Uvedl to dnes ukrajinský Ukrtransgaz, který má v zemi monopol na přepravu plynu.

Ukrajina a Rusko se blíží shodě v otázce dodávek plynu

Rusko a Ukrajina učinily pokrok při dnešním jednání o dodávkách a tranzitu zemního plynu. Třístranné jednání zprostředkované Evropskou unií bylo první od loňského listopadu, kdy Kyjev přestal kupovat ruský plyn, uvedla agentura Bloomberg.

Evropská unie zprostředkuje jednání o obnovení dodávek ruského plynu na Ukrajinu

Rusko a Ukrajina se sejdou v Bruselu spolu s úředníky Evropské komise, aby se dohodly na obnovení dodávek ruského plynu na Ukrajinu. Uvedl to dnes místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič.

Ilustrační foto

Ukrajina je pro EU významným strategickým partnerem v energetice

Evropská unie pokládá Ukrajinu za tranzitní zemi s klíčovým významem pro nepřerušené dodávky plynu do Evropy v letošní zimě.



Čti více

Cena ropy v dubnu oslabila druhý měsíc po sobě

Světové ceny ropy v závěru týdne oživily ze čtvrtečních měsíčních minim, za duben ale klesly druhý měsíc po sobě.

Nejzajímavější akcie na dnešní den: Qalcomm, GM, Alphabet a další

Které akcie dnes přitahují pozornost investorů těsně před zahajovacím zvoněním na burzách v USA: QCOM, XOM, GOOGL, SBUX, AMZN a další.

Analytici z Goldman Sachs očekávají, že cena zlata v příštích měsících poroste k 1400 USD

Zlato neobnovilo svá předlistopadová maxima z důvodu špatné předpověditelnosti Trumpovy politiky během prvních sto dní od jeho usednutí do prezidentského křesla. A někteří z investorů pochybují, zdali k tomu v dohledné době vůbec dojde.

Aramco: Dohoda o omezení těžby zrychlila dosažení rovnováhy na trhu

Výkonný ředitel saudskoarabské státní ropné společnosti Aramco Amin Nasser řekl reportérům deníku Financial Times, že přechod z ropy na čistější paliva bude „dlouhý a komplexní“ proces, což znamená, že poptávka po ropě zůstane v čase zvyšujících se globálních energetických požadavků silná.

Oblast solární a větrné energie zaměstnává v USA více lidí než uhelný průmysl

Sektor obnovitelných energií přichází s radou pro prezidenta Trumpa: Nesnažit se o obnovení uhelných dolů za každou cenu a místo toho se zaměřit na takzvané obnovitelné zdroje energie.

Těžba komodit ve vesmíru může představovat novou oblast zájmu arabských ropných gigantů

Blízký východ je jedním z energetických center planety Země. Alespoň tedy do doby, dokud bude náš blahobyt z velké části závislý na ropě a zemním plynu. Někteří analytici ale nyní tvrdí, že ropní giganti z této oblasti by udělali z dlouhodobého hlediska lépe, kdyby svého bohatství zavčasu využili pro rozvoj dalšího trhu - vesmírného - a kdyby okolo Země začali těžit nerostné suroviny a vodu. Je to prý skvělá investice do budoucna.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.