Nedobytné pohledávky v Číně dosahují bilionu dolarů. Hrozí prudký propad či dokonce finanční krize

04.05.2016 06:06 | V Z | Diskuze

Celková hodnota nedobytných pohledávek, které s sebou vleče čínská ekonomika – především v „mrtvých“ státních společnostech, nyní dosahuje takových hodnot, že by mohla vyvolat finanční krizi, tvrdí analytik investiční společnosti Macquarie Viktor Shvets a jeho tým. „Pokud Čína nevystoupí z tohoto bludného kruhu, nevyhnutelně povede k finanční krizi nebo alespoň prudkému propadu ekonomiky,“ napsal Shvets ve zprávě pro investory zaslané 29. dubna.

Foto: Dennis Jarvis

 

Problém čínského dluhu je jednoduchý, přinejmenším co se jeho povahy týče. Čínská vláda a centrální banka v minulosti poskytovaly velkorysé půjčky mnoha různým druhům čínských společností ve snaze podpořit ekonomický růst. Mnohé tyto společnosti jsou státní podniky, které se často vyznačují zaostalým způsobem řízení, jsou nemoderní, nekonkurenční a mnohdy přežívají spíše z politické vůle než z ekonomické nutnosti. Tyto „mrtvé“ společnosti existují především proto, aby splatily své dluhy státu, ale postupem času se mnohé z nich dostávají do prodlení či zcela přestávají být schopné splácet své dluhy.

Až donedávna nešlo o významný problém, tvrdí Shvets, protože čínská ekonomika rostla tak rychle, že její růst překonával míru růstu nesplácených úvěrů. S růstem ekonomiky však stoupaly i dluhy, jejichž celková výše nyní dosahuje 35 bilionů dolarů, tj. téměř 350 % čínského HDP:  

Pokud příliš mnoho společností nebude splácet své dluhy, soukromí věřitelé i banky budou mít obavy z poskytování dalších půjček. Pokud by k tomu došlo, Čína by se propadla do finanční krize způsobené nedostatkem likvidity. Celková hodnota dluhu, kterého se toto riziko týká, je tak velká – a čínská ekonomika je natolik významnou globální silou – že by se případná krize rozšířila jako nákaza do celého světa.

K této situaci ještě nedošlo, ale podle Shvetse reálně hrozí.

Míra růstu souhrnné produktivity faktorů (TFP) se Číně již blíží nule nebo je dokonce záporná. Nízká nebo záporná produktivita znamená, že k dosažení požadovaného růstu je třeba podpořit ekonomiku z veřejných zdrojů (3-5 bilionů dolarů na každých 5-6% nominálního růstu HDP). V případě Číny však jde o „Hlavu 22“, o začarovaný kruh, v němž rostoucí podpora z veřejných zdrojů podkopává důvěru privátního sektoru a vede k dalšímu poklesu rychlosti oběhu peněz (která je již nyní v Číně nižší než v Japonsku), což zase vede k vyššímu zadlužení, a tak pořád dokola. Výsledkem je silná deflace, pokles návratnosti investic a kumulace dluhových problémů. Pokud Čína z tohoto bludného kruhu nevystoupí, nevyhnutelně povede k finanční krizi nebo alespoň prudkému propadu ekonomik

Čínský problém se zadlužeností je skutečně obrovský: nedobytné pohledávky tvoří až 20 % všech půjček a jejich hodnota dosahuje 1 bilion dolarů, říká Shvets.

Zadlužení roste především v korporátním sektoru, nejvýrazněji v neefektivních a nabobtnalých státních podnicích. Ve své poslední zprávě o finanční stabilitě Mezinárodní měnový fond uvádí, že riziko hrozí 590 z celkově 2871 (tj. ca. 20 %) zkoumaných společností. To znamená, že tyto firmy mají nižší EBITDA v porovnání s úroky a úvěry, které musejí splácet. Celkově MMF odhaduje, že včetně menších státních organizací potenciálně špatné úvěry dosahují hrozby pro rozvahy komerčních bank v celkové výši převyšující 1,3 bilionu dolarů.

To by znamenalo ohrožení půjček v korporátním sektoru dosahujících 1,5-2 biliony dolarů.

Čína podle Shvetse však nemůže své současné problémy překonat prudkým růstem, jako tomu bylo v osmdesátých a devadesátých letech. Ekonomika zpomaluje a čínská populace stárne. V hospodářství přibývá příliš málo nové pracovní síly a není schopna vytvářet hodnotu, která by zvýšila HDP natolik, aby pokrylo rostoucí dluhy.

Pokud se tedy Čína nedokáže odpoutat od své dluhy poháněné investiční strategie, bude buď muset čelit domácí úvěrové krizi nebo ztracené dekádě charakterizované stále větším propadem míry růstu, podobně jako Japonsko na přelomu osmdesátých a devadesátých let.

Zdroj:bi, redakce

Podobná témata
čína, čínská ekonomika, půjčky, hospodářská krize

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články

Noční makrodata 5. prosinec 2016

Přehled makroekonomických ukazatelů zveřejněných v průběhu noci a rána.

Výhled na příští týden v kostce: V pondělí začne vyhodnocování víkendového referenda v Itálii

Příští týden začne ihned v pondělí vyhodnocováním víkendového referenda v Itálii. Jen připomínáme, že Italové budou v referendu schvalovat současnou vládní politiku.

Ilustrační foto

Čínské Macao hlásí rekordní tržby z hazardu

Příjmy z hazardních her v Macau se v listopadu zvýšily o 14,4 procenta na 18,8 miliardy patac (60 miliard Kč). Příjmy stouply již čtvrtý měsíc za sebou, předtím více než dva roky klesaly.



Čti více

Podle BMO CM urychlí nová dohoda OPEC návrat do rovnováhy trhu

Podle hlavního ekonoma BMO Capital Markets Earla Sweeta se OPEC dohodl na omezení produkce ropy na 32,5 milionu barelů za den, což je dolní hranice rozmezí diskutovaného na jednání v Alžírsku.

Novartis popírá zájem o Actelion

Výkonný ředitel Novartis (NYSE:NVS) Joe Jimenez popřel informace o tom, že by farmaceutická firma měla zájem o koupi švýcarské biotechnologické společnosti Actelion (OTCPK:ALIOY).

Ilustrační foto

Italské referendum poslalo kurz eura k dvacetiměsíčnímu minimu

Euro se během dnešního obchodování propadlo na dvacetiměsíční minimum vůči americkému dolaru. Reagovalo tak na rozhodnutí italského premiéra Mattea Renziho odstoupit z funkce po neúspěchu referenda o reformě ústavy.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.