Negativní úrokové sazby zničí peníze

29.01.2016 16:48 | Miloš Kotek | Diskuze

Od začátku finanční krize prochází ekonomická teorie soustavnými změnami. Myšlenky, které byly před deseti lety považovány za nepředstavitelné, se nyní stávají předmětem širšího povědomí a zavádějí se do praxe.

Foto: Gerd Altmann

 

Například švýcarské referendum o tom, že by banky směly poskytovat úvěry jen z vložených peněz, což by znamenalo konec bankovnictví, jak ho známe, tedy tvorbu nekrytých úvěrů jištěných jen 10 % hotovosti, nebo méně, podle nařízení centrálních bank. Referendum možná neprojde, ale jsou zde i jiné dříve nepředstavitelné věci, jako negativní úrokové sazby. A tady již jde do tuhého.

Jako poslední se připojilo k zavedení negativních úrokových sazeb Japonsko. Bankovní rada Bank of Japan poměrem hlasů 5 ku 4 zavedla negativní úrokovou sazbu ve výši -0,1 % na vklady komerčních bank u centrální banky a prohlásila, že je připravena jít ještě dále do negativního teritoria.

Světová ekonomika se zaklíná růstem a růst je vždy doprovázen inflací z nadbytku zdrojů, protože každý podnikatel s radostí zvyšuje cenu. Když na to spotřebitelé mají, mávnou nad tím rukou, jestli stojí oběd v restauraci 100, nebo 102, což odpovídá inflaci 2 %. Nicméně když růst neexistuje, inflace z nadbytku se nedostavuje a jedinou záchranou je inflace z nedostatku zdrojů. Obvyklou záchranou byla ropa, u které každých 12 až 15 let byly vydávány katastrofické předpovědi, že do 12 až 15 let ropa dojde, kterýžto cyklus je zde s námi od roku 1920, kdy tato katastrofální předpověď byla publikována poprvé. Nicméně ropy je nyní takový nadbytek, že to způsobilo „katastrofální“ pokles cen ropy a o nějaké inflaci v komoditách se nedá hovořit.

Inflace je tedy v nedohlednu a centrální bankéři vyděšení tím, že dosavadní ekonomické modely nefungují, tisknou peníze jak o život, aby zabránili deflaci a vyrobili inflaci, která se však ne a ne dostavit.

Politika nulových úrokových sazeb aplikovaná v minulých deseti letech (ZIRP – zero interest rate policy) nefunguje nejen u České národní banky, ale ani u žádné centrální banky. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci a zoufalí centrální bankéři nejsou výjimkou. Nejnovějším nápadem tedy je zavedení negativních úrokových sazeb, které se postupně dostávají do pozornosti všech centrálních bank.

Nicméně historicky zase nejde o nic tak nového. Švýcarsko zavedlo negativní úrokovou sazbu v sedmdesátých letech minulého století ve snaze zmírnit příliv zahraničních investic. Švédská Riksbank se stala první centrální bankou na světě, která zavedla negativní úrokovou míru po finanční krizi. Posléze se přidaly i Švýcarská národní banka, Danmarks Nationalbak a Evropská centrální banka se připojila v nedávné době.

V současnosti se záporná úroková sazba pohybuje hluboce v záporném teritoriu. ECB má záporný úrokový výnos -0,30 %. Jde o denní úvěr, kdy komerční banky platí za to, že ukládají peníze u ECB, místo toho, aby je poskytovaly ve formě úvěrů svým klientům.

Problém se zápornými úrokovými sazbami tkví v tom, že pokud je komerční banka zatížena nějakými dodatečnými výdaji, snaží se náklady přenést na své klienty formou poplatků. Klienti banky vidí, jak jim z účtu odtékají peníze nikoli v důsledku inflace, ale v důsledku negativních úrokových sazeb, které banka přeúčtovává na jejich vrub. Pokud se situace stane neúnosnou, klienti si vyberou peníze a nacpou si je do matrací, nebo na jiné vhodné úložiště, ale ekonomický růst to nastartuje těžko.

 

V ekonomice vzniká iluze peněz

Pokud člověk vidí, že peníze uložené na účtu se zmenšují v důsledku poplatků, nebo nízkých úroků, nebo negativních úrokových sazeb, jednoduše si peníze vybere a drží u sebe hotovost. V ekonomice vzniká problém s dluhopisy s nulovým výnosem. Pro centrální banky bylo dřív nepředstavitelné, že by dluhopisy mohly mít záporný výnos a tak dluhopisy s nulovým výnosem vydávané o stošest nyní představují výrazný problém.

Profesor Miles Kimball z Univerzity of Michigan ve svém výzkumu vysvětluje, co budou znamenat záporné úrokové sazby pro ekonomiku. Pro elektronické peníze nepředstavuje zavedení záporných úrokových sazeb vážnější problém. Pokud budete mít dva vládní dluhopisy v hodnotě 10 dolarů tak hodnota obou bude 20 dolarů, protože FED tvrdí, že to tak je. Když komerční banka přijde a bude chtít vyměnit tyto dluhopisy za hotovost, tak dostane 20 dolarů.

Líbil se vám tento článek?
+1 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Výhled pro měnový pár EUR/USD podle forex analytiků Credit Agricole

Kam nyní zamíří měnový pár EUR/JPY podle forex analytiků ING?

Co nyní čeká pár NZD/USD podle forex analytiků BTMU?

Mezinárodní bankéř analyzuje čtvrteční propad kurzu virtuální měny bitcoin

Trhy spekulují na prodeje dluhopisů v držení ECB. Co to znamená pro EUR/USD podle forex analytiků ING?

Kam až poroste podle forex analytiků Credit Agricole měnový pár EUR/CHF?



Čti více
Ilustrační foto

Uplynulý týden na finančních trzích: Rozhovory o brexitu, ČEZ, Kofola

Ilustrační foto

Americké akcie zakončily týden smíšeně, pouze index Dow Jones nepatrně klesl

Nintendo díky úspěchu herní konzole Switch překonává v tržní kapitalizaci Sony

Technické úrovně na páru AUD/NZD podle forex analytiků NAB

Uber vyzývá své zaměstnance, aby neopouštěli společnost

Červen byl pro další vývoj kanadského dolaru zásadní, tvrdí forex analytici ING

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.