Německá finanční ofenzíva na Blízkém východě. Zastaví miliardy euro proud uprchlíků a teroristické útoky?

30.03.2016 07:01 | wa pe | Diskuze

Německo se chystá dát na rozvojovou pomoc v příštím roce tolik peněz jako ještě nikdy v historii. Miliardy vydaných euro by měly pomoci zastavit uprchlickou vlnu a omezit riziko islámského terorismu.

Foto: Public Domain

 

V minulém týdnu předložil spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble návrh německého rozpočtu na příští rok. Ve světle úterních teroristických útoků v Bruselu byla velká pozornost věnována také nákladům na bezpečnost a řešení uprchlické krize.

Dlouhodobě podfinancované německé bezpečnostní složky budou moci v dalších letech počítat s mnohem vyšší podporou ze spolkového rozpočtu. „Vnitřní a vnější bezpečnost budou mít v budoucích výdajích přednost před vším ostatním,“ prohlásil ministr doslova. V konkrétních číslech to znamená navýšení výdajů na Bundeswehr na úroveň 1,2 % HDP.  Společný závazek členů NATO na zbrojní výdaje činí 2 %, kromě USA, Velké Británie a několika dalších jej však většina  zemí aliance dlouhodobě neplní. Také spolková policie získá pro příští rok další prostředky na rozšíření svých řad.

Návrh rozpočtu počítá kromě posílení ozbrojených složek s navýšením rozvojové pomoci určené pro oblast Blízkého východu. Zde vynaložené peníze by měly zajistit místním obyvatelům a několikamilionové populaci uprchlíků dostatečné podmínky pro to, aby zůstávali v regionu a neměli potřebu vydávat se na cestu do Evropy. Jen za poslední rok dorazil do Německa asi jeden milion uprchlíků, kteří budou podle výpočtů kolínského IW institutu stát německou kasu v příštích dvou letech asi 50 miliard euro.

Německo vloží do Světového potravinového programu OSN více jak 570 milionu euro, které budou určeny pro zajištění potravin přímo v uprchlických táborech v Jordánsku, Turecku či Libanonu. Tato částka je vyšší než příspěvky zbytku států světa dohromady. K tomu je třeba připočíst 200 milionů euro na tvorbu pracovních míst pro uprchlíky a 430 milionů euro určených pro další programy OSN. Jen v tomto roce tak německá rozvojová pomoc pro oblast Blízkého východu dosáhne 1,2 miliardy euro a přibližně stejná částka bude rozdělena do let 2017 a 2018. Mnozí odborníci včetně světoznámého rozvojového ekonoma Paula Colliera německou vládu kritizují za to, že tyto výdaje přímo v regionu postiženém dlouhými roky občanských a sektářských válek přicházejí příliš pozdě.  

Celkově se tak Německo podílí jednou pětinou na 11 miliardách euro, které se světové společenství zavázalo vyčlenit na dárcovské konferenci pro Sýrii na počátku února. Česká republika se ústy předsedy vlády Bohuslava Sobotky zavázala přispět nejméně 170 miliony korun. Stejně tak bude na německém rozpočtu ležet větší část z 6 miliard euro, které se Evropská unie dohodla vyplatit Turecku za navrácení syrských uprchlíků z řeckých břehů. Dalších 700 milionů euro Německo vyplatí Řecku, které v současnosti nese hlavní tíhu uprchlické krize a nepouští utečence dále do schengenského prostoru.

Zatímco jen v Turecku v současnosti pobývá odhadem asi 2,75 milionu uprchlíků, 1,5 milionu pobývá v Libanonu, jehož vlastní populace čítá asi jen 4,5 milionu obyvatel. Další 1,4 milionu uprchlíků se zdržuje v Jordánsku a Irák a Egypt hostí každý asi 250 000 utečenců.

 

Rozvojová pomoc jako daň za globalizaci

Německá kancléřka se během oficiální návštěvy iráckého premiéra Hajdara Abádího v Berlíně zavázala poskytnout z německého rozpočtu 500 milionů euro na obnovu iráckých měst obsazených Islámským státem. Stejně tak počítá ministr Schäuble s náklady na obnovu Sýrie v případě, že tamní občanská válka dospěje ke konci. Náklady spojené s uprchlíky a potlačením teroru označil za „dostaveníčko s globalizací,“ která kromě nesporných výhod přináší i negativa.

Zástupce ředitele německé Nadace pro vědu a politiku, Günther Maihold se obává, že politici si rozvojovou pomoc chybně vykládají jako účinné preventivní opatření proti bezpečnostním hrozbám. Jak sám říká: „nemůžeme a nesmíme od rozvojové pomoci  očekávat, že odstraní základy, na kterých terorismus staví.“

Již v roce 2004 spolková vláda samotná varovala, že jednoduché kauzální spojení chudoby a terorismu představuje nebezpečnou zkratku. O tom nicméně svědčí i fakt, že většina džihádistů nepochází z nejchudších vrstev společnosti, ale částečně patří k těm privilegovaným s vysokou kvalitou života a vzděláním, jak upozorňuje François Heisbourg z londýnského Institutu pro strategická studia. Celá řada atentátníků žila celý svůj život v Evropě předtím, než vycestovali na Blízký východ, kde získali patřičný trénink. Heisbourg z toho vyvozuje že bída a hlad nejsou jediným důvodem dnešní radikalizace mnoha evropských muslimů. Naopak zdůrazňuje, že s vyšším vzděláním rostou i ambice, které je však za současné ekonomické a společenské situace těžké naplnit i pro mladé členy většinové společnosti bez migračního pozadí.

Celá řada odborníků na Blízký východ či rozvojovou pomoc jako takovou pochybuje, zdali peníze samotné, ať už v jakékoli výši mohou aktuální palčivé potíže na Blízkém východě vyřešit. Jako příklad uvádí dodnes chaosem zmítaný Afghánistán, který byl po svržení Talibánu v roce 2001 příjemcem značné mezinárodní pomoci. Ta byla Afghánistánu již tenkrát poskytnuta v naději, že vyšší životní standard omezí přísun nových bojovníků pro Talibán a spřátelenou teroristickou síť al-Kajdá. O více jak patnáct let a miliardy vynaložených euro později je Talibán na pomezí Afghánistánu a Pákistánu aktivnější než kdy dříve. Podle nezávislých expertů i paradoxně právě díky rozvojové pomoci, na které dokázal výrazně profitovat.

 

Místo hranic otevřít evropské trhy?

Pokud tedy přislíbené miliardy nezastaví terorismus, pomohou alespoň zmírnit proud uprchlíků směřujících do Evropské unie? I v tomto případě jsou odborníci skeptičtí. Profesor Fabrice Balanche z amerického think tanku pro Blízký východ, The Washington Institute pochybuje, že již přislíbené peníze se nakonec kvůli průtahům a neochotě dárců skutečně k uprchlíkům dostanou. Již minulá dárcovská konference v Kuvajtu přinesla horentní finanční přísliby, jak ale vyplývá z údajů OSN, ty nebyly z velké části dodrženy a dodnes tak na účtech stále chybí 2,5 miliard USD.

Zatímco v září 2014 obdrželi uprchlíci v libanonských táborech 30 dolarů na měsíc, už v říjnu byla pomoc zkrácena na 20 dolarů na měsíc a v roce 2015 byly příspěvky vypláceny pouze ženám a dětem. I kdyby se tato měsíční finanční pomoc uprchlíkům v táborech na Blízkém východě znovu navýšila, jejich bezvýchodnou situaci to z dlouhodobé perspektivy nevyřeší. Alespoň nějaké vyhlídky na důstojný a bezpečný život jsou přitom důvodem, pro který se stovky tisíc beženců vydávají na cestu do Německa případně dalších evropských zemí. Dokonce i obyvatelé bezpečných čtvrtí v Damašku houfně opouští své domovy a vydávají se do Evropy, dodává Balanche. I když zatím neztratili střechu nad hlavou, víra v návrat míru do oblasti je již definitivně opustila.

Již zmiňovaný oxfordský ekonom Paul Collier navrhuje zřídit v zemích sousedící se Sýrií uprchlická města na způsob toho v jordánském Zaatari. Tento původně uprchlický tábor se od roku 2012 rozrostl v čtvrté největší jordánské město s fungující infrastrukturou včetně elektrického vedení, obchodů, škol či nemocnice. Tyto bezpečné přístavy, jak podobná uprchlická města Collier nazývá by mohly uprchlíkům navrátit perspektivu a zajistit důstojné podmínky k životu, aniž by příliš zatěžovali ekonomiku hostitelské země.V případě, že většina uprchlíků zůstane v sousedních zemích, bude i následná obnova Sýrie po skončení občanské války mnohem jednodušší. Collier tedy navrhuje více investovat do podobných projektů, vytvářet přímo na místě pracovní místa a otevřít pro produkty z regionu evropské trhy.

Zdroj:Frankfurter Allgemeine
Líbil se vám tento článek?
+1 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrační foto

Čína nervózně sleduje průběh brexitu, v sázce je spolupráce v oblasti jaderné energie

Odchod Británie z Evropské unie vzbuzuje nejistotu ve spolupráci Číny, Británie a Francie v oblasti jaderné energie. Agentuře Reuters to dnes sdělil člen vedení čínské státní společnosti China General Nuclear (CGN).

Ilustrační foto

Kam zamíří banky se sídlem v Londýně? Rozhodnutí budeme znát do dvou měsíců

Banky se sídlem v Londýně rozhodnou do dvou měsíců, kde na kontinentu se po brexitu usadí. Musí se přesunout, aby po odchodu Británie nepřišly o možnost obsluhovat klienty z Evropské unie (EU). Přitáhnout je chce řada měst, velmi aktivní jsou Němci.

Ilustrační foto

Zaměřeno na: Inflace v Německu zrychlila v dubnu více, než se očekávalo

Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu v zemích Evropské unie se míra inflace dostala na dvě procenta, a přesáhla tak cíl Evropské centrální banky (ECB).

Ilustrační foto

Automobilový sektor Velké Británie vystoupil na sedmnáctiletá maxima

Výroba automobilů v Británii se v prvním čtvrtletí vyšplhala na maximum za 17 let, rostoucí zahraniční poptávka totiž kompenzovala slabší zájem na domácím trhu.

Ilustrační foto

Angela Merkelová: Budeme pozorně sledovat vývoj v Turecku

Německo bude podle kancléřky Angely Merkelové velmi pozorně sledovat, jak Turecko provádí změny ústavy, o nichž nedávno rozhodli občané v referendu.

Ilustrační foto

ECB dnes ponechá nastavení měnové politiky nezměněné

ECB dnes zdůrazní rizika vyššího růstu pro H1 17. Udrží si ale holubičí tón a nastavení měnové politiky ponechá nezměněné.



Čti více

Co nyní očekávají forex analytici BofAML od centrálních bankéřů ECB, FED a BoJ? Dopady na kurz eura, dolaru a japonského jenu

Forex analytici Bank of America Merrill Lynch upozorňují, že pozornost investorů na deivzových trzích se po druhém kole prezidentských voleb ve Francii přesune zpět k politice centrálních bank.

Analytici varují před špatnými časy pro akcie Under Armour

Analytické týmy Stifel Nicolaus, Susquehann, FBR Capital a další se dnes blíže zaměžily na akcie Under Armour.

Foxconn plánuje investice ve Spojených státech ve výši více jak 7 miliard USD

Společnost Foxconn dodávající polovodičové součástky například pro Apple plánuje v USA stavbu továrny na výrobu displejů.

Počet aktivních ropných vrtů v USA roste již 15 týdnů v řadě

Počet aktivních ropných vrtů v USA vzrostl v tomto týdnu o 13 na 870, vyplývá z údajů společnosti Baker Hughes.

Analytici Goldman Sachs jsou přesvědčeni, že pravděpodobnost červnového zvýšení úrokových sazeb FEDu roste

Analytik Goldman Sachs, Jan Hatzius tvrdí, že zrychlující se tempo ekonomického růstu mezd v USA přinutí FED k brzkému zvýšení svých úrokových sazeb.

Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým umožní těžbu ropy v dosud chráněných pobřežních oblastech

Americký prezident Donald Trump dnes vydal nařízení otevřít těžbě ropy a zemního plynu rozsáhlé oblasti v amerických vodách, včetně těch, jejichž rozvoj jeho předchůdce Barack Obama krátce před svým odchodem z funkce zakázal.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.