Pět důvodů pro odklon od uhlí

17.12.2015 08:01 | V Z | Diskuze

Před pouhým rokem australský premiér Tony Abbott stál před uhelným dolem a tvrdil, že „uhlí je dobré pro lidstvo“ a bude „hlavním světovým zdrojem energie ještě po desítky let“, píše server Oilprice.

Foto: Public Domain

 

„Uhlí je dobré pro lidstvo, uhlí je dobré pro blahobyt, uhlí je základním stavebním kamenem naší ekonomické budoucnosti, zde v Austrálii i po celém světě,” prohlásil bývalý australský předseda vlády při otevření uhelného dolu Caval Ridge v centrálním Queenslandu, který patří společnosti BHP Billiton Mitsubishi Alliance (BMA) a stál 3,9 miliardy dolarů.

Pro Abbotta jakožto premiéra země, která je významným vývozcem a spotřebitelem uhlí, byla propagace průmyslového oboru, který poskytuje australskému ministerstvu financí miliardy dolarů příjmů z exportu a daní, významným pracovním úkolem. Avšak v současném prostředí nízkých cen, zvýšené regulace, uzavírání černouhelných elektráren a nejnověji klimatických rozhovorů v Paříži, které si kladly za cíl snížit globální používání fosilních paliv, vyznívají Abbottova slova v nejlepším případě jako přemrštěné PR, v nejhorším jako lež, kterou je možné snadno vyvrátit několika málo ekonomickými a vědeckými fakty.

 

Fakt č. 1: Uhlí zabíjí

Premiér Abbott mimo jiné tvrdil, že uhlí je dobré pro lidstvo. Uhelný průmysl a jeho podporovatelé již nějakou dobu argumentují, že uhlí je prostředkem boje proti chudobě, protože poskytuje přístup k levné elektřině. Jejich oponenti poukazují na negativní vliv těžby a používání uhlí na životní prostředí a lidské zdraví, který podle nich převyšuje ekonomický význam pro chudou populaci rozvojového světa.

Před čtyřmi měsíci Světová banka zamítla argument, že fosilní paliva jsou lékem na energetickou chudobu. SB uvedla, že klimatické změny ohrožují chudé tohoto světa více než drahé energie. Tento mezinárodní půjčovatel patří mezi hlavní podporovatele závěrů klimatické konference OSN v Paříži, která se zavázala zajistit, aby teplota na Zemi nestoupla o více než 2°C.

Odborníci se nadále přou, zda za globální oteplování nesou zodpovědnost fosilní paliva. Negativní zdravotní důsledky těžby uhlí a výroby elektřiny z uhlí však nelze popřít. Rtuť, prachové částice, oxid dusnatý a oxid siřičitý i další rizikové látky, k jejichž uvolňování při těžbě a zpracování ropy dochází, způsobují dýchací obtíže, srdeční selhání, rakovinu, poškození nervového systému a v důsledku snižují očekávanou průměrnou délku života. Čisté technologie pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého (Carbon Capture and Storage, CCS) zmenšují problém s emisemi, ale neřeší jej zcela. Rovněž rozšíření CCS technologií probíhá pomalu. Dnes jsou využívány pouze v jednom komerčním zařízení.

Podle amerického hnutí Lékaři za společenskou zodpovědnost, uhlí přispívá ke čtyřem z pěti hlavních důvodů úmrtí v USA a zodpovídá za rostoucí výskyt mnoha onemocnění ovlivňující velkou část americké populace. V Číně, kde se 80 % elektřiny vyrábí z uhlí, podle zprávy z roku 2013 fosilní paliva nesou zodpovědnost za čtvrt milionu předčasných úmrtí a způsobila škody na zdraví stovkám tisíc čínských dětí.

Čína a Spojené státy americké patří mezi dva největší uživatele uhlí na světě. Dohromady generují téměř polovinu světových emisí oxidu uhličitého.

 

Fakt č. 2: Politici zavádějí přísnější pravidla

Mnozí se konferenci OSN o klimatických změnách posmívají a tvrdí, že jde výhradně o obchodní jednání a příležitost k vyfocení pro politiky, kteří vůbec nerozumí tomu, jak energetika funguje ekonomicky. Nelze ovšem popřít, že klimatické změny a odklon od uhlí se stávají nedílnou součástí politiky vlád vyspělých zemí, včetně Kanady, Spojených států a Velké Británie. Pro západní politiky je uhlí nepřítelem číslo 1. Americký prezident Obama je tváří na plakátu „války proti uhlí“, jejíž hlavní zbraní je americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) a její pravidla pro snížení emisí uhlíku z uhelných elektráren.

Ve Velké Británii budou uhelné elektrárny postupně vyřazeny v provozu v průběhu následujících deseti let, avšak jen za podmínky, že budou nahrazeny zařízeními spalujícími zemní plyn. Stejný trend lze pozorovat i v Kanadě, kde vlády všech provincií i další samosprávné orgány postupně nahrazují uhlí zemním plynem a obnovitelnými zdroji energie. Levicová vláda v provincii Alberta, bohaté na ropu, nedávno zavedla uhlíkovou daň a představila svůj plán na snížení uhlíkových emisí, včetně příslibu uzavřít všechny uhelné elektrárny do roku 2030. Téměř polovina elektřiny v Albertě přitom pochází z uhlí. Nejlidnatější kanadská provincie Ontario v roce 2014 uzavřela veškeré uhelné elektrárny a stala se tak první oblastí v Severní Americe, která se zcela zbavila závislosti na uhlí.

Zdroj:Oilprice
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Analytici z Jefferies doporučují nakoupit akcie Rio Tinto při poklesu

Akcie společnosti Rio Tinto Plc (RIO) jsou momentálně cirka 15 % pod svým únorovým maximem, což analytici z Jefferies označují za vhodnou příležitost k jejich zakoupení.

NAB: Krátkodobý růst ceny koksovatelného uhlí maskuje klesající trend pro uhlí a železnou rudu

Hlavní ekonom NAB Gerard Burg řekl, že ceny uhlí používaného pro výrobu oceli rostly kvůli přerušení produkce způsobenému tropickou bouří Debbie v australském Queenslandu. Burg očekává, že se železniční infrastruktura vrátí k normálu po 26. dubnu, což přivede spotové ceny zpět k úrovním okolo 150 dolarů za tunu.

Ilustrační foto

Čína plánuje restrukturalizaci uhelného sektoru, vznikne deset megaproducentů uhlí

Čína má v plánu vytvořit do konce desetiletí deset megaproducentů uhlí prostřednictvím fúzí a akvizic v odvětví. Plán je součástí boje vlády s nadměrnou kapacitou v odvětví, uvedl čínský list China Daily.

Cena koksovatelného uhlí vzrostla kvůli přerušeným dodávkám z Austrálie skoro na 300 dolarů za tunu

V tomto týdnu se cena koksovatelného uhlí vyšplhala o celých 86%, když jen v pátek vykázala růst o 34% na 283 dolarů za metrickou tunu poté, co škody způsobené cyklonem Debbie přerušily dodávky této suroviny a velcí kupci jako je například Japonsko a Čína museli hledat alternativní zdroje.

Měděné doly v Chile stojí před velkou výzvou

Sektor těžby mědi v jihoamerickém státě Chile bude čelit velkým výzvám.

Cyklon Debbie silně zasáhl dodávky koksovatelného uhlí – jeho cena prudce stoupá

Cena koksovatelného uhlí se vyšplhala na nejvyšší úroveň za poslední čtyři roky poté, co záplavy způsobené tropickým cyklonem Debbie v Austrálii silně zasáhly export největšího světového vývozce tohoto artiklu.



Čti více

Spekulanti věří, že cena ropy dále poroste

Podle agentury Bloomberg zaznamenal v minulém týdnu VelocityShares 3x Long Crude Oil ETN (NYSEARCA:UWT) navázaný na cenu ropy příliv nového kapitálu ve výši 45,3 milionu USD.

Měď vysílá smíšené signály o světové ekonomice

Měď by mohla hrát roli ve ztlumení trhů pozitivně naladěných po prvním kole francouzských prezidentských voleb.

Ilustrační foto

Libyjská centrální banka hlásí příjmy z ropy 4,8 miliardy dolarů, před pěti lety to bylo 53,3 miliard dolarů

Libyjské příjmy z prodeje ropy se v uplynulých čtyřech letech propadly o 90 procent v důsledku vnitřních konfliktů a nízkých cen suroviny.

Ilustrační foto

Bývalý povrchový důl na uhlí v americkém státě Kentucky se přemění na solární elektrárnu

Místní uhelná společnost plánuje v horách umístit stovky tisíc solárních panelů, napsala agentura AP.

Star Wars: Kolik by stál každodenní provoz Hvězdy smrti?

Trápí Vás účet za elektřinu? Nevěste hlavu, vždy může být hůř, například provoz Hvězdy smrti stojí 7,8 oktilionu USD denně, tvrdí britský distributor elektřiny společnost OVO Energy.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.