„Pokud nejsi muslim, nejsi v jejich očích lidská bytost.“ Uprchlická krize bude trvalá a nepomohou ani miliardy rozvojové pomoci

29.06.2016 05:45 | wa pe | Diskuze

Rok poté, co uprchlická krize vedla ke svolání mimořádného summitu EU, stále není situace pod kontrolou. Neschopnost unie poradit si s touto výzvou výrazně přispěla k podpoře brexitu, prohloubila rozkol s Tureckem a přivodila vzestup populistických stran napříč Evropou. 

Foto: mustapha ennaimi

 

Podle údajů Organizace spojených národů dosahuje množství násilně vyhnaných lidí celosvětově skoro 60 milionů, což je nejvíce od konce druhé světové války, přímo pod mandát Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky poté spadá asi 14,4 milionu lidí. Jen od roku 2011, tedy od počátku vlny revolucí známých také jako Arabské jaro, se toto číslo zvýšilo o 40 %. Situace eskalovala po vypuknutí občanské války v Sýrii, která ani po letech bojů není, jak se zdá, o nic blíže svému konci. Přestože se již v roce 2013 utečenecké tábory v Jordánsku, Turecku či Libanonu plnily miliony syrských utečenců s mizivou šancí na návrat do vlasti, tehdejší omezený rozpočet 15 miliard USD mezinárodní pomoci počítal pouze s akutní pomocí pro prvních 100 dnů. Masy lidí, kterým v utečeneckých táborech v okolních zemích nebylo umožněno se volně pohybovat či pracovat se poté vydaly na cestu do Evropy, především do Německa a Švédska. V minulém roce se na evropský kontinent dostalo podle různých odhadů 1–1,3 milionů migrantů převážně ze Sýrie a Afghánistánu, přičemž více jak 3500 lidí cestu přes Středozemní moře nepřežilo.

 

Je pomoc na místě efektivnější i levnější?

Podle Roba Williamse, výkonného ředitele britské charitativní organizace War Child, která se stará o děti postižené válečnými konflikty, stojí poskytnutí základního jídla, vody, ale také vzdělání a budoucí perspektivy pro jednoho uprchlíka v Jordánsku asi 3000 USD, zatímco v Německu, které hostí zdaleka nejvíce utečenců ze všech evropských zemí vyjma Ruska, je třeba na totéž vynaložit více jak 30 000 USD.

Situace v utečeneckých táborech v zemích sousedících s válkou zmítanou Sýrií a Irákem je již delší dobu kritická. Stovky tisíc utečenců bez možnosti volného pohybu, vzdělání a práce jsou snadnou kořistí pro převaděče slibující snadný život v Evropě, případně jsou ideálními rekruty pro Islámský stát či jiné islamistické milice. O potřebě zlepšit situaci uprchlíků přímo v zemích sousedících se Sýrií mluví i nositel Řádu britského impéria a někdejší ředitel výzkumné skupiny pro rozvojové země Světové banky, profesor Paul Collier, který považuje úspěšnou integraci tak velkého množství utečenců do evropské společnosti za značně obtížnou a nepravděpodobnou jak z ekonomického, tak kulturního a náboženského hlediska. Hlavní riziko podle něj tkví ve vytváření velkých přistěhovaleckých komunit na předměstích měst podle národnostního a náboženského klíče, které budou dále ztěžovat integraci uprchlíků do většinové společnosti.

Ve snaze vyhnout se opakování chaosu z minulého roku a zmírnit proud utečenců do Evropy již značné prostředky pro rozvojovou pomoc zemím Blízkého východu vyčlenilo Německo, 1,2 miliardy euro v tomto roce a s přibližně stejnou částkou počítá německý ministr financí Wolfgang Schäuble i pro léta 2017 a 2018. Investice ve výši 6 miliard euro do zemí severní Afriky a Blízkého východu plánuje také Evropská investiční banka, která by prostředky ráda využila především na rozvoj infrastruktury v Jordánsku, Libanonu a v Egyptě.

 

Případ Afghánistánu

Druhou největší národností mezi uprchlíky (20,9 %), kteří dosáhli mezi lednem 2015 a březnem 2016 břehů Evropy jsou Afghánci. Kritikové současné formy rozvojové a humanitární pomoci často poukazují na Afghánistán jako ukázkový případ toho, že peníze samotné nemohou pro zajištění bezpečnosti a omezení přílivu utečenců stačit. Přestože vláda islámských fundamentalistů z hnutí Taliban byla ukončena už v roce 2001 po vojenské intervenci západní koalice vedené USA, bezpečnostní a ekonomická situace v zemi se doposud nepodařila stabilizovat natolik, aby stovky tisíc Afghánců neopouštěly své domovy.

Značný objem mezinárodní pomoci byl Afghánistánu poskytnut v naději, že vyšší životní standard omezí přísun nových bojovníků pro Talibán a spřátelenou teroristickou síť al-Kajdá. O více jak patnáct let a miliardy vynaložených euro později je Talibán na pomezí Afghánistánu a Pákistánu aktivnější než kdy dříve a islámský extremismus je v zemi na vzestupu. Podle nezávislých expertů i paradoxně právě díky rozvojové pomoci, na které Talibán dokázal výrazně profitovat.

Ačkoli se Afghánistán může po svržení Talibánu pyšnit poměrně liberální ústavou zaručující práva menšin, ukazuje se, že v prostředí vzrůstajícího náboženského radikalismu, je to jen nevymahatelný kus papíru. Zemi i z tohoto důvodu opouští stovky sikhských a hinduistických rodin, které jsou ze strany většinového muslimského obyvatelstva oběti časté intolerance, diskriminace a dokonce pokusů o násilnou konverzi na islám.

Společně s vyznavači hinduismu žili Sikhové v Afghánistánu po celé generace, v poslední době však trpí vydíráním ze strany místních kmenových vůdců a raději dobrovolně volí odchod do Indie, kde jsou však přijímáni jako cizinci. „Ještě na počátku 90. let za vlády Sověty podporované takzvané Kábulské vlády žilo v zemi asi 220 000 Sikhů, dnes je nás asi 220 rodin,“ odhaduje předseda Národního koncilu Sikhů Avtar Singh. Převážná většina z těch co zůstali se dnes koncentruje v provinciích Nangarhar, Ghazni a hlavním městě. Někteří Sikhové dnešní situaci nelichotivě srovnávají dokonce i se stavem za vlády Talibánu, kdy sice museli na veřejnosti nosit identifikační žluté nášivky, nebyly však údajně vystaveni vážnějším represím. O vzrůstající intoleranci mluví i Jagtar Singh, který byl ve svém obchodě počátkem června přepaden útočníkem s nožem požadujícím, aby konvertoval k islámu. „Pokud nejsi muslim, nejsi v jejich očích lidská bytost. Nevím co dělat dál, ani kam odejít,“ řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters.

Zdroj:redakce, Reuters, BBC, Al-Monitor, Telegraph, Hürriyet Daily News, Independent
Líbil se vám tento článek?
+1 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrační foto

Německý ministr financí připravuje Velkou Británii na bolestný rozvod

Británie musí pochopit, že nemůže mít po odchodu z Evropské unie lepší postavení než zbylých sedmadvacet členských zemí. V rozhovoru poskytnutém dnešnímu vydání deníků mediální skupiny Funke to řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Ilustrační foto

Čína nervózně sleduje průběh brexitu, v sázce je spolupráce v oblasti jaderné energie

Odchod Británie z Evropské unie vzbuzuje nejistotu ve spolupráci Číny, Británie a Francie v oblasti jaderné energie. Agentuře Reuters to dnes sdělil člen vedení čínské státní společnosti China General Nuclear (CGN).

Ilustrační foto

Kam zamíří banky se sídlem v Londýně? Rozhodnutí budeme znát do dvou měsíců

Banky se sídlem v Londýně rozhodnou do dvou měsíců, kde na kontinentu se po brexitu usadí. Musí se přesunout, aby po odchodu Británie nepřišly o možnost obsluhovat klienty z Evropské unie (EU). Přitáhnout je chce řada měst, velmi aktivní jsou Němci.

Švédská Riksbank sazby zatím zvedat nebude

Švédská centrální banka se rozhodla, že sice bude pokračovat v programu nákupu dluhopisů, ale sníží jeho objem. Zároveň naznačila, že nebude pospíchat se zvyšováním klíčových úrokových sazeb.

Ilustrační foto

Automobilový sektor Velké Británie vystoupil na sedmnáctiletá maxima

Výroba automobilů v Británii se v prvním čtvrtletí vyšplhala na maximum za 17 let, rostoucí zahraniční poptávka totiž kompenzovala slabší zájem na domácím trhu.

Ilustrační foto

Angela Merkelová: Budeme pozorně sledovat vývoj v Turecku

Německo bude podle kancléřky Angely Merkelové velmi pozorně sledovat, jak Turecko provádí změny ústavy, o nichž nedávno rozhodli občané v referendu.



Čti více
Ilustrační foto

Akcie ve Spojených státech na závěr týdne oslabily

K poklesu přispěla slabá zpráva o růstu americké ekonomiky. Za celý měsíc však všechny tři indexy díky příznivým hospodářským výsledkům vzrostly.

Ilustrační foto

Uplynulý týden byl ovlivněn prezidentskými volbami ve Francii, zasedáním ECB a výsledkovou sezónou

První kolo prezidentských voleb ve Francii, kde do druhého kola (7.5.) postoupili Macron a Le Penová,  přijaly trhy pozitivně. Trh již zaceňuje finální výhru umírněného Macrona a bylo to znát především na evropských bankovních titulech.

Co nyní očekávají forex analytici BofAML od centrálních bankéřů ECB, FED a BoJ? Dopady na kurz eura, dolaru a japonského jenu

Forex analytici Bank of America Merrill Lynch upozorňují, že pozornost investorů na deivzových trzích se po druhém kole prezidentských voleb ve Francii přesune zpět k politice centrálních bank.

Analytici varují před špatnými časy pro akcie Under Armour

Analytické týmy Stifel Nicolaus, Susquehann, FBR Capital a další se dnes blíže zaměžily na akcie Under Armour.

Foxconn plánuje investice ve Spojených státech ve výši více jak 7 miliard USD

Společnost Foxconn dodávající polovodičové součástky například pro Apple plánuje v USA stavbu továrny na výrobu displejů.

Počet aktivních ropných vrtů v USA roste již 15 týdnů v řadě

Počet aktivních ropných vrtů v USA vzrostl v tomto týdnu o 13 na 870, vyplývá z údajů společnosti Baker Hughes.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.