Politiku zemí střední a východní Evropy čím dál více ovlivňují podnikatelé vlastníci média

18.09.2016 07:20 | fa ra | Diskuze

Tvrdí to britský týdeník The Economist, který ve svém článku popisuje zpravodajství o migrační krizi a jeho údajné ovlivňování.

Foto: Public Domain

Jako příklad uvádí postup televize Prima, za níž stojí podnikatel Ivan Zach. The Economist si všímá, že má Zach blízko k prezidentovi Miloši Zemanovi, kterého týdeník označuje jako populistu, levičáka a jednoho z nejvíce paranoidních odpůrců uprchlíků v Evropě.

Loni v září, jen několik dní po tom, co Německo otevřelo své hranice desítkám tisíc běženců, svolalo vedení Primy schůzku zpravodajského týmu. Do té doby televize ve vysílání představovala případy uprchlíky včetně popisu jejich obtíží na cestě do Evropy. Na svolané schůzce ale člen správní rady redaktorům řekl, aby napříště uprchlíky vykreslovali výhradně jako ohrožení, píše The Economist. "Je zde zvykem, že vedení je bůh a tomu se neodmlouvá," cituje týdeník šéfredaktorku zpravodajství Primy Jitku Obzinovou.

"Tím sdělením bylo, že nebudeme objektivní, že musíme podpořit politiku a uzavření hranic. Uprchlíci jsou lidská masa, ne jednotlivci. Bylo to proti všem zásadám žurnalistiky," citoval The Economist nejmenovaného účastníka schůzky.

Není novinkou, že média v České republice a jinde ve střední a východní Evropě zaujala protiuprchlickou pozici, která baží po senzaci. Na nahrávce z porady Primy, kterou zveřejnil server Hlídací pes, je ale zarážející ta bezostyšnost, s jakou vedení nadiktovalo šéfredaktorům směr, píše britský list.

Poloviční podíl v Primě má pod kontrolou Zach, člověk blízký Zemanovi, a - jak je přesvědčen The Economist - Prima začala šířit Zemanovy názory na uprchlíky. Porada na Primě není podle listu pouze případem české zpravodajské organizace, která se rozhodla šířit hysterii kolem uprchlíků. Poskytuje také náhled na to, jak se pevné vztahy politiků, podnikatelů a jimi ovládaných médií stále více podílejí na vytváření veřejného mínění ve střední a východní Evropě.

Po pádu komunismu sehrály při budování nezávislého tisku velkou roli západoevropské mediální skupiny, které z tohoto prostoru ale v důsledku finanční krize v roce 2008 a ztráty příjmů z reklamy odešly. Německé mediální skupiny Verlagsgruppe Handelsblatt a WAZ, britské Northcliffe a Mecom, švédskou Bonnier a švýcarskou Ringier nahradili většinou místní vlastníci, z nichž mnozí mají politické ambice.

Nejlepším příkladem propojení podnikání, médií a politiky je v České republice ministr financí a miliardář Andrej Babiš, který vlastní dva z největších deníků a rozhlasovou stanici. Prima je jednou z posledních, kde se ještě angažují i zahraniční majitelé - polovinu podílu má pod kontrolou švédská MTG Broadcasting. Je to ale Zach, kdo má podle The Economist větší vliv na každodenní chod televize. Za velkou část svého majetku Zach vděčí privatizaci Investiční a Poštovní banky (IPB) z doby, kdy byl Zeman premiérem.

Podobné případy pak týdeník uvádí z Maďarska - shodu mezi termínem nástupu premiéra Viktora Orbána v roce 2005 s koupí velkého deníku Magyar Hírlap, který převzal podnikatel Gábor Széles. Rumunské politické strany jsou podle článku The Economist závislé na televizních baronech, zatímco nová polská vláda nasadila své lidi do státní televize i rozhlasu.

V závěru článek konstatuje, že lidé ve střední a východní Evropě jsou i bez intervence médií nepřátelští k uprchlíkům, avšak média se postarala o zažehnutí ohně. Prima, která patří k nejsledovanějším v zemi, přebrala Zemanovu nepřátelskou rétoriku a v jednu chvíli tvrdila, že do Evropy míří 150 milionů migrantů. Podle jednoho průzkumu se mezi loňským zářím a letošním únorem v České republice zvýšil počet odpůrců uprchlíků z 50 na 65 procent.

The Economist připomíná, že se případem zabývá Rada pro rozhlasové a televizní vysílaní. Ta v červnu uvedla, že od září 2015 Prima změnila tón zpravodajství a začala uprchlíky líčit hlavně jako zdroj problémů. Letos v září má zveřejnit zprávu a může doporučit sankce. Šéfredaktor webu Hlídací pes Robert Břešťan, který o poradě Primy informoval, situaci označuje za jasný pokus zmanipulovat veřejné mínění, což je podle The Economist dobrý popis situace v médiích střední a východní Evropy.

Zdroj:čtk
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Kritika pákistánské armády na sociálních sítích vedla ke spuštění vyšetřování

Rusku se nelíbí protiruská propaganda amerických médií

Z Babiše bude český král

Web ukrajinského prezidenta dnes napadli hackeři

Ilustrační foto

Většina Čechů netuší, komu patří média, nezávislost ale požadují

Ilustrační foto

Vinylové desky slaví návrat, na prodejích se podílejí z 17 procent, roste i streaming



Čti více

Akcie General Electric oslabují o 1,6 % v reakci na výroky výkonného ředitele Immelta

Automobilka Aston Martin vykázala poprvé po deseti letech zisk za první čtvrtletí. Nabídne své akcie v rámci IPO?

Koruna dnes mírně zpevnila na páru s dolarem, oslabila však vůči euru

Lavazza koupila většinový podíl v Kicking Horse Coffee a očekává růst tržeb

BNP Paribas zaplatí v USA pokutu 8,3 miliardy korun za podvody na devizovém trhu

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.