Poslední naděje Evropy na energetickou nezávislost na Rusku

14.06.2016 10:42 | V Z | Diskuze

Není žádným tajemstvím, že se Evropa dlouhodobě zbavit své závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska, což nepřekvapí především ve světle konfliktů mezi Ruskou federací a Ukrajinou, která je významnou tranzitní zemí, v letech 2006, 2009 a 2014. Rusko a Ukrajina mezi sebou v současnosti nemají dokonce uzavřenu ani bilaterální dohodu o obchodování se zemním plynem.

Foto: Public Domain

Ruský plyn nejprve teče přes ukrajinské plynovody do Evropy a pak jej země EU prodávají zpět Ukrajině na základě dohod o „reverse-flow”. Vzhledem k závislosti Evropy na ukrajinských plynovodech jde o značně nestabilní systém. Po krizi v roce 2009 dodávky přes Ukrajinu poklesly o 30 %, píše server Oilprice.

Co se stalo s evropskými plány na diverzifikaci energetiky? Projekt plynovodu Nabucco, který má do Evropy přivádět plyn z Kavkazu, víceméně ustrnul na mrtvém bodě. Nabucco by přitom Evropě zajistil stabilní dodávky plynu z oblasti Kaspického moře, nezávislého na Rusku. Možná ještě není zcela odpískán, ale v blízké budoucnosti k jeho realizaci rozhodně nedojde.

Existující plynovod Nord Stream, vedoucí pod Baltským mořem z Ruska přímo do Německa, rozděluje evropské politiky. Na jednu stranu naplňuje evropské požadavky na diverzifikaci zdrojů a jeho trasa nevede přes Ukrajinu, na druhou stranu jde pořád o ruský plyn. Nord Stream uspokojuje významnou část evropských požadavků na plyn, ale 51% si v něm i nadále drží ruský Gazprom. Gazprom je oprávněně považován za prodlouženou ruku ruské vlády. Jeho vedení svou cenovou politiku pro zákazníky po celém světě s vládou pravidelně konzultuje.

Pokud Evropa myslí s diverzifikací dodávek plynu vážně, bude se muset zaměřit na kaspický zdroj. Ropné pole Shah Deniz disponuje velmi bohatými zásobami plynu. K jeho spuštění je zapotřebí pouze politické a technické podpory tranzitních zemí a zájmu kupců. Zdá se, že Evropa je skutečně o krok blíže k uskutečnění tohoto projektu.

K dnešnímu dni existuje několik základních součástí budoucího spojení mezi kaspickým regionem a Evropou: transkaspická line, transanatolský plynovod TANAP a transatlantická linie.

Transkaspická linie by měla vést od Kaspického moře přes Turkmenistán do Ázerbájdžánu a nabídnout Západu přístup k turkmenskému plynu. Propojila by se rovněž s existujícím jihokavkazským plynovodem BTE, který spojuje Kavkaz s Tureckem přes Gruzii. Nyní je zapotřebí vybudovat především hlavní linii z Turecka do Evropy. Její výstavba již naštěstí započala.

V současnosti probíhají práce na transanatolském plynovodu TANAP, který by konečně spojil Kaspické moře a Evropu. Výstavba začala v roce 2015 a její dokončení se očekává v roce 2018. TANAP rovněž inspiroval celoevropský transadriatický plynovod, který se s Kanapem má spojit na řecko-tureckých hranicích a který prochází Řeckem, Albánií přes země v okolí Jadranu až do Itálie.

Další zdroje, jako jsou např. obnovitelná či jaderná energetika, mají v budoucím evropském energetickém mixu své místo. Evropská infrastruktura však silně závisí na zemní plynu. Celkově 72,3% spotřebované energie na starém kontinentu pochází z fosilních paliv. Všechny objektivní studie tedy nutně musejí dospět k závěru, že Evropa musí nadále pracovat na propojení s Kaspickým mořem a zároveň nerezignovat ani na obnovitelné zdroje energií.

Tento plán vyžaduje podporu jak z hlediska vývoje infrastruktury tak diplomacie. Je v zájmu Evropy, aby rozvíjela své vztahy s klíčovými státy, především s Gruzií, Ázerbájdžánem a Tureckem.  Pozornost Evropy by se měla soustředit především na Gruzii, která se v roce 2008 stala terčem ruské invaze.

Pokud by se tento konflikt měl v nadcházejících letech opakovat, představoval by z evropského pohledu významné bezpečnostní riziko pro rozvoj jižního koridoru. Tranzit plynu přes Gruzii je základním předpokladem úspěchu kavkazského ropného projektu. Evropa proto musí nadále podporovat nezávislost Gruzie a bránit ruskému vměšování.

Turecku, které má se Západem ambivalentní vztahy, by se mělo dostat ujištění, že celý podnik bude ziskový a bude mít podporu politického vedení. Posílením strategických politických partnerství v zemích jižního koridoru by si Evropa mohla zajistit energetickou bezpečnost pro nadcházející desetiletí.

Zdroj:Oilprice, Redakce
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Putin: Rusko prohloubí spolupráci s Iránem v ropném a plynárenském průmyslu

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý večer po jednání s iránským protějškem Hassanem Rouhanim uvedl, že Rusko „vidí obrovský potenciál pro rozšíření spolupráce obou zemí v ropném a plynárenském průmyslu.“

Cena ropy Brent oslabila zpět na hranici 50 USD za barel

Ceny ropy dnes obnovily pokles a severomořský Brent se drží jen těsně nad hranicí 50 dolarů za barel.

Počet aktivních vrtů v USA dál roste

Společnost Baker Hughes zveřejnila tradiční týdenní vývoj počtu aktivních vrtů ve Spojených státech.

OPEC a jeho spojenci se setkají, aby zhodnotili dohodu o snížení těžby

Členské země OPEC a jejich partneři se tento víkend setkají v Kuvajtu, aby zhodnotili dopad dohody o snížení těžby.

Cena ropy dnes dále oslabuje o více jak 1 %. Investoři čekají na údaje o stavu zásob v USA

Ceny ropy na světových trzích dnes pokračují v poklesu, severomořský Brent se drží jen těsně nad hranicí 51 dolarů za barel.

Cena ropy klesá díky většímu počtu vrtů v USA

Cena ropy brent klesla v osm hodin ráno greenwichského času o 34 centů (0,66%) na 51,42 USD za barel. Cena ropy WTI ve stejnou dobu klesla o 48 centů (0,98%) na 48,30 za barel.



Čti více

Cena ropy roste kvůli přerušení dodávek z Libye a pravděpodobnému prodloužení závazku OPEC

Cena ropy ve středu nadále rostla, ačkoliv podle oficiálních statistik vzrostly zásoby americké ropy, protože cenu ropy hnalo vzhůru přerušení dodávek z Libye a spekulace, že OPEC pravděpodobně prodlouží závazek ke zmrazení produkce ropy.

Ilustrační foto

Zlato se těžit bude! Kolumbijská vláda nechce respektovat výsledky referenda

Kolumbijská vláda chce obejít výsledek referenda, v němž bylo 98 procent voličů z města Cajamarca v centrální části země proti zahájení těžby zlata v jejich lokalitě.

Donald Trump prezidentským dekretem zrušil Obamovy zákony na ochranu životního prostředí

Americký prezident Donald Trump dnes podepsal exekutivní nařízení, které ruší či omezuje regulaci zavedenou jeho předchůdcem v úřadu Barackem Obamou k ochraně životního prostředí.

Japonsko obnoví provoz dvou jaderných reaktorů v Takahamě

Japonský vrchní soud v Ósace dnes zrušil soudní příkaz zamezují z bezpečnostních důvodů provoz dvou jaderných reaktorů v elektrárně Takahama, informovala agentura Reuters.

Cena ropy dnes roste v reakci na výpadek těžby v Libyi

Ceny ropy se dnes výrazně zvyšují, severomořský Brent se tak vrátil nad hranici 51 dolarů za barel.

Společnost Ocean Rig zažádala o ochranu před věřiteli

Těžební společnost Ocean Rig UDW (ORIG -60,1 %) podala žádost o konkurzní ochranu.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.