Poslední naděje Evropy na energetickou nezávislost na Rusku

14.06.2016 10:42 | V Z | Diskuze

Není žádným tajemstvím, že se Evropa dlouhodobě zbavit své závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska, což nepřekvapí především ve světle konfliktů mezi Ruskou federací a Ukrajinou, která je významnou tranzitní zemí, v letech 2006, 2009 a 2014. Rusko a Ukrajina mezi sebou v současnosti nemají dokonce uzavřenu ani bilaterální dohodu o obchodování se zemním plynem.

Foto: Public Domain

Ruský plyn nejprve teče přes ukrajinské plynovody do Evropy a pak jej země EU prodávají zpět Ukrajině na základě dohod o „reverse-flow”. Vzhledem k závislosti Evropy na ukrajinských plynovodech jde o značně nestabilní systém. Po krizi v roce 2009 dodávky přes Ukrajinu poklesly o 30 %, píše server Oilprice.

Co se stalo s evropskými plány na diverzifikaci energetiky? Projekt plynovodu Nabucco, který má do Evropy přivádět plyn z Kavkazu, víceméně ustrnul na mrtvém bodě. Nabucco by přitom Evropě zajistil stabilní dodávky plynu z oblasti Kaspického moře, nezávislého na Rusku. Možná ještě není zcela odpískán, ale v blízké budoucnosti k jeho realizaci rozhodně nedojde.

Existující plynovod Nord Stream, vedoucí pod Baltským mořem z Ruska přímo do Německa, rozděluje evropské politiky. Na jednu stranu naplňuje evropské požadavky na diverzifikaci zdrojů a jeho trasa nevede přes Ukrajinu, na druhou stranu jde pořád o ruský plyn. Nord Stream uspokojuje významnou část evropských požadavků na plyn, ale 51% si v něm i nadále drží ruský Gazprom. Gazprom je oprávněně považován za prodlouženou ruku ruské vlády. Jeho vedení svou cenovou politiku pro zákazníky po celém světě s vládou pravidelně konzultuje.

Pokud Evropa myslí s diverzifikací dodávek plynu vážně, bude se muset zaměřit na kaspický zdroj. Ropné pole Shah Deniz disponuje velmi bohatými zásobami plynu. K jeho spuštění je zapotřebí pouze politické a technické podpory tranzitních zemí a zájmu kupců. Zdá se, že Evropa je skutečně o krok blíže k uskutečnění tohoto projektu.

K dnešnímu dni existuje několik základních součástí budoucího spojení mezi kaspickým regionem a Evropou: transkaspická line, transanatolský plynovod TANAP a transatlantická linie.

Transkaspická linie by měla vést od Kaspického moře přes Turkmenistán do Ázerbájdžánu a nabídnout Západu přístup k turkmenskému plynu. Propojila by se rovněž s existujícím jihokavkazským plynovodem BTE, který spojuje Kavkaz s Tureckem přes Gruzii. Nyní je zapotřebí vybudovat především hlavní linii z Turecka do Evropy. Její výstavba již naštěstí započala.

V současnosti probíhají práce na transanatolském plynovodu TANAP, který by konečně spojil Kaspické moře a Evropu. Výstavba začala v roce 2015 a její dokončení se očekává v roce 2018. TANAP rovněž inspiroval celoevropský transadriatický plynovod, který se s Kanapem má spojit na řecko-tureckých hranicích a který prochází Řeckem, Albánií přes země v okolí Jadranu až do Itálie.

Další zdroje, jako jsou např. obnovitelná či jaderná energetika, mají v budoucím evropském energetickém mixu své místo. Evropská infrastruktura však silně závisí na zemní plynu. Celkově 72,3% spotřebované energie na starém kontinentu pochází z fosilních paliv. Všechny objektivní studie tedy nutně musejí dospět k závěru, že Evropa musí nadále pracovat na propojení s Kaspickým mořem a zároveň nerezignovat ani na obnovitelné zdroje energií.

Tento plán vyžaduje podporu jak z hlediska vývoje infrastruktury tak diplomacie. Je v zájmu Evropy, aby rozvíjela své vztahy s klíčovými státy, především s Gruzií, Ázerbájdžánem a Tureckem.  Pozornost Evropy by se měla soustředit především na Gruzii, která se v roce 2008 stala terčem ruské invaze.

Pokud by se tento konflikt měl v nadcházejících letech opakovat, představoval by z evropského pohledu významné bezpečnostní riziko pro rozvoj jižního koridoru. Tranzit plynu přes Gruzii je základním předpokladem úspěchu kavkazského ropného projektu. Evropa proto musí nadále podporovat nezávislost Gruzie a bránit ruskému vměšování.

Turecku, které má se Západem ambivalentní vztahy, by se mělo dostat ujištění, že celý podnik bude ziskový a bude mít podporu politického vedení. Posílením strategických politických partnerství v zemích jižního koridoru by si Evropa mohla zajistit energetickou bezpečnost pro nadcházející desetiletí.

Zdroj:Oilprice, Redakce
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Rosněfť bude vyplácet polovinu svého čistého zisku na dividendách, prohlásil CEO Sechin

Cena ropy se dostala na sedmiměsíční minimum

Projekt plynovodu z Norska projde testováním

Nové sankce USA cílí na ruský plynovod do Evropy Nord Stream 2

BP a Reliance Industries investují do pobřežního naleziště zemního plynu

Ilustrační foto

OMV a Gazprom chtějí oprášit plán výstavby plynovodu přes jižní Evropu



Čti více

Cena ropy klesá kvůli převisu nabídky, obchodníci by však neměli zapomenout na poptávku

Cena ropy dnes posiluje v reakci na slábnoucí americký dolar

OPEC dodržuje dohodu o snižování produkce ropy na 106 %

Desítky zemí apelují na Čínu, aby zmírnila své kontroly dovozu potravin

Cena ropy se dnes vrátila nad úroveň 45 USD za barel

Cena ropy: Technická analýza 22.6.2017

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.