Poslední naděje Evropy na energetickou nezávislost na Rusku

14.06.2016 10:42 | V Z | Diskuze

Není žádným tajemstvím, že se Evropa dlouhodobě zbavit své závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska, což nepřekvapí především ve světle konfliktů mezi Ruskou federací a Ukrajinou, která je významnou tranzitní zemí, v letech 2006, 2009 a 2014. Rusko a Ukrajina mezi sebou v současnosti nemají dokonce uzavřenu ani bilaterální dohodu o obchodování se zemním plynem.

Foto: Public Domain

Ruský plyn nejprve teče přes ukrajinské plynovody do Evropy a pak jej země EU prodávají zpět Ukrajině na základě dohod o „reverse-flow”. Vzhledem k závislosti Evropy na ukrajinských plynovodech jde o značně nestabilní systém. Po krizi v roce 2009 dodávky přes Ukrajinu poklesly o 30 %, píše server Oilprice.

Co se stalo s evropskými plány na diverzifikaci energetiky? Projekt plynovodu Nabucco, který má do Evropy přivádět plyn z Kavkazu, víceméně ustrnul na mrtvém bodě. Nabucco by přitom Evropě zajistil stabilní dodávky plynu z oblasti Kaspického moře, nezávislého na Rusku. Možná ještě není zcela odpískán, ale v blízké budoucnosti k jeho realizaci rozhodně nedojde.

Existující plynovod Nord Stream, vedoucí pod Baltským mořem z Ruska přímo do Německa, rozděluje evropské politiky. Na jednu stranu naplňuje evropské požadavky na diverzifikaci zdrojů a jeho trasa nevede přes Ukrajinu, na druhou stranu jde pořád o ruský plyn. Nord Stream uspokojuje významnou část evropských požadavků na plyn, ale 51% si v něm i nadále drží ruský Gazprom. Gazprom je oprávněně považován za prodlouženou ruku ruské vlády. Jeho vedení svou cenovou politiku pro zákazníky po celém světě s vládou pravidelně konzultuje.

Pokud Evropa myslí s diverzifikací dodávek plynu vážně, bude se muset zaměřit na kaspický zdroj. Ropné pole Shah Deniz disponuje velmi bohatými zásobami plynu. K jeho spuštění je zapotřebí pouze politické a technické podpory tranzitních zemí a zájmu kupců. Zdá se, že Evropa je skutečně o krok blíže k uskutečnění tohoto projektu.

K dnešnímu dni existuje několik základních součástí budoucího spojení mezi kaspickým regionem a Evropou: transkaspická line, transanatolský plynovod TANAP a transatlantická linie.

Transkaspická linie by měla vést od Kaspického moře přes Turkmenistán do Ázerbájdžánu a nabídnout Západu přístup k turkmenskému plynu. Propojila by se rovněž s existujícím jihokavkazským plynovodem BTE, který spojuje Kavkaz s Tureckem přes Gruzii. Nyní je zapotřebí vybudovat především hlavní linii z Turecka do Evropy. Její výstavba již naštěstí započala.

V současnosti probíhají práce na transanatolském plynovodu TANAP, který by konečně spojil Kaspické moře a Evropu. Výstavba začala v roce 2015 a její dokončení se očekává v roce 2018. TANAP rovněž inspiroval celoevropský transadriatický plynovod, který se s Kanapem má spojit na řecko-tureckých hranicích a který prochází Řeckem, Albánií přes země v okolí Jadranu až do Itálie.

Další zdroje, jako jsou např. obnovitelná či jaderná energetika, mají v budoucím evropském energetickém mixu své místo. Evropská infrastruktura však silně závisí na zemní plynu. Celkově 72,3% spotřebované energie na starém kontinentu pochází z fosilních paliv. Všechny objektivní studie tedy nutně musejí dospět k závěru, že Evropa musí nadále pracovat na propojení s Kaspickým mořem a zároveň nerezignovat ani na obnovitelné zdroje energií.

Tento plán vyžaduje podporu jak z hlediska vývoje infrastruktury tak diplomacie. Je v zájmu Evropy, aby rozvíjela své vztahy s klíčovými státy, především s Gruzií, Ázerbájdžánem a Tureckem.  Pozornost Evropy by se měla soustředit především na Gruzii, která se v roce 2008 stala terčem ruské invaze.

Pokud by se tento konflikt měl v nadcházejících letech opakovat, představoval by z evropského pohledu významné bezpečnostní riziko pro rozvoj jižního koridoru. Tranzit plynu přes Gruzii je základním předpokladem úspěchu kavkazského ropného projektu. Evropa proto musí nadále podporovat nezávislost Gruzie a bránit ruskému vměšování.

Turecku, které má se Západem ambivalentní vztahy, by se mělo dostat ujištění, že celý podnik bude ziskový a bude mít podporu politického vedení. Posílením strategických politických partnerství v zemích jižního koridoru by si Evropa mohla zajistit energetickou bezpečnost pro nadcházející desetiletí.

Zdroj:Oilprice, Redakce
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Cena ropy v závěru týdne mírně posílila

Cena ropy dnes oslabuje. Trhy očekávaly výraznější snížení produkce OPEC

Sinopec buduje největší zásobník na zemní plyn v Číně. Země se odvrací od uhlí

Woodside Petroleum předpokládá 15% zvýšení své produkce LNG do roku 2020

Ilustrační foto

Ruská ekonomika půjde nahoru spolu s cenou ropy, předpovídá Světová banka

Trump navrhuje prodej 50% strategických ropných rezerv



Čti více

Reuters: Irák možná zváží zajištění produkce ropy

Ruský ministr Novak očekává návrat rovnováhy na trhu s ropou ve třetím čtvrtletí

Cena ropy dnes vzrostla, nicméně obavy nezmizely

Jedete autem na dovolenou? Natankujte doma

Goldman Sachs: Krátká pozice na páru EUR/CAD nabízí zajímavou příležitost

Cena ropy klesla, těžba v USA převýšila vliv škrtů OPEC

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.