Poslední naděje Evropy na energetickou nezávislost na Rusku

14.06.2016 10:42 | V Z | Diskuze

Není žádným tajemstvím, že se Evropa dlouhodobě zbavit své závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska, což nepřekvapí především ve světle konfliktů mezi Ruskou federací a Ukrajinou, která je významnou tranzitní zemí, v letech 2006, 2009 a 2014. Rusko a Ukrajina mezi sebou v současnosti nemají dokonce uzavřenu ani bilaterální dohodu o obchodování se zemním plynem.

Foto: Public Domain

Ruský plyn nejprve teče přes ukrajinské plynovody do Evropy a pak jej země EU prodávají zpět Ukrajině na základě dohod o „reverse-flow”. Vzhledem k závislosti Evropy na ukrajinských plynovodech jde o značně nestabilní systém. Po krizi v roce 2009 dodávky přes Ukrajinu poklesly o 30 %, píše server Oilprice.

Co se stalo s evropskými plány na diverzifikaci energetiky? Projekt plynovodu Nabucco, který má do Evropy přivádět plyn z Kavkazu, víceméně ustrnul na mrtvém bodě. Nabucco by přitom Evropě zajistil stabilní dodávky plynu z oblasti Kaspického moře, nezávislého na Rusku. Možná ještě není zcela odpískán, ale v blízké budoucnosti k jeho realizaci rozhodně nedojde.

Existující plynovod Nord Stream, vedoucí pod Baltským mořem z Ruska přímo do Německa, rozděluje evropské politiky. Na jednu stranu naplňuje evropské požadavky na diverzifikaci zdrojů a jeho trasa nevede přes Ukrajinu, na druhou stranu jde pořád o ruský plyn. Nord Stream uspokojuje významnou část evropských požadavků na plyn, ale 51% si v něm i nadále drží ruský Gazprom. Gazprom je oprávněně považován za prodlouženou ruku ruské vlády. Jeho vedení svou cenovou politiku pro zákazníky po celém světě s vládou pravidelně konzultuje.

Pokud Evropa myslí s diverzifikací dodávek plynu vážně, bude se muset zaměřit na kaspický zdroj. Ropné pole Shah Deniz disponuje velmi bohatými zásobami plynu. K jeho spuštění je zapotřebí pouze politické a technické podpory tranzitních zemí a zájmu kupců. Zdá se, že Evropa je skutečně o krok blíže k uskutečnění tohoto projektu.

K dnešnímu dni existuje několik základních součástí budoucího spojení mezi kaspickým regionem a Evropou: transkaspická line, transanatolský plynovod TANAP a transatlantická linie.

Transkaspická linie by měla vést od Kaspického moře přes Turkmenistán do Ázerbájdžánu a nabídnout Západu přístup k turkmenskému plynu. Propojila by se rovněž s existujícím jihokavkazským plynovodem BTE, který spojuje Kavkaz s Tureckem přes Gruzii. Nyní je zapotřebí vybudovat především hlavní linii z Turecka do Evropy. Její výstavba již naštěstí započala.

V současnosti probíhají práce na transanatolském plynovodu TANAP, který by konečně spojil Kaspické moře a Evropu. Výstavba začala v roce 2015 a její dokončení se očekává v roce 2018. TANAP rovněž inspiroval celoevropský transadriatický plynovod, který se s Kanapem má spojit na řecko-tureckých hranicích a který prochází Řeckem, Albánií přes země v okolí Jadranu až do Itálie.

Další zdroje, jako jsou např. obnovitelná či jaderná energetika, mají v budoucím evropském energetickém mixu své místo. Evropská infrastruktura však silně závisí na zemní plynu. Celkově 72,3% spotřebované energie na starém kontinentu pochází z fosilních paliv. Všechny objektivní studie tedy nutně musejí dospět k závěru, že Evropa musí nadále pracovat na propojení s Kaspickým mořem a zároveň nerezignovat ani na obnovitelné zdroje energií.

Tento plán vyžaduje podporu jak z hlediska vývoje infrastruktury tak diplomacie. Je v zájmu Evropy, aby rozvíjela své vztahy s klíčovými státy, především s Gruzií, Ázerbájdžánem a Tureckem.  Pozornost Evropy by se měla soustředit především na Gruzii, která se v roce 2008 stala terčem ruské invaze.

Pokud by se tento konflikt měl v nadcházejících letech opakovat, představoval by z evropského pohledu významné bezpečnostní riziko pro rozvoj jižního koridoru. Tranzit plynu přes Gruzii je základním předpokladem úspěchu kavkazského ropného projektu. Evropa proto musí nadále podporovat nezávislost Gruzie a bránit ruskému vměšování.

Turecku, které má se Západem ambivalentní vztahy, by se mělo dostat ujištění, že celý podnik bude ziskový a bude mít podporu politického vedení. Posílením strategických politických partnerství v zemích jižního koridoru by si Evropa mohla zajistit energetickou bezpečnost pro nadcházející desetiletí.

Zdroj:Oilprice, Redakce

Podobná témata
turecko, politika, rusko, zemní plyn, gazprom, ázerbájdžán, energetika, gruzie, turkmenistán

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články

Freeport-McMoRan se dále pře s indonéskou vládou

Roztržka Freeport-McMoRan s indonéskou vládou může ohrozit celosvětovou dodávku mědi.

Rusko přebralo po Saudské Arábii pozici největšího světového producenta ropy

Rusko přebralo po Saudské Arábii pozici největšího světového producenta ropy poté, co obě země omezily produkci kvůli dohodě o snížení těžby mezi členskými a nečlenskými zeměmi OPEC.

Počet aktivních vrtů na ropu a zemní plyn v USA roste již pátý týden v řadě

Podle statistik společnosti Baker Hughes vzrostl počet aktivních vrtů na ropu a zemní plyn v USA v tomto týdnu o 10 na celkových 751.

Provozovatelé plynovodů z Polska a Slovenska získali dotace z EU na propojení svých sítí

Provozovatelé plynovodů z Polska a Slovenska Gaz System a Eustream získali od Evropské unie dotaci 108 milionů eur (2,9 miliardy Kč) na výstavbu propojení svých plynovodních sítí. Uvedl to polský státní provozovatel Gaz System.

ConocoPhillips prodává svá naleziště zemního plynu v Kanadě za 2 miliardy USD

Společnost ConocoPhillips (COP -1,1 %) dnes oznámila, že dává do prodeje několik ze svých kanadských konvenčních nalezišť zemního plynu za 2 miliardy USD, reportovala dnes agentura Reuters.

Ilustrační foto

OPEC by mohl přikročit k ještě výraznějšímu snížení objemu těžby ropy

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) by mohla prodloužit platnost dohody s nečlenskými těžaři o omezení produkce, pokud globální zásoby suroviny neklesnou na požadovanou úroveň.



Čti více

Cena ropy dnes navázala na včerejší růst

Ceny ropy na světových trzích dnes pokračují v růstu.

Ropní investoři se vracejí do Libye – nejnovější smlouvu podepsal ruský Rosněfť

Ropní investoři se vracejí do Libye – nejnovější smlouvu podepsal ruský Rosněfť

Ilustrační obrázek

Singapur chce od roku 2019 zavést první uhlíkovou daň v jihovýchodní Asii

Tento plánovaný krok zřejmě povede ke zvýšeným nákladům na energie, jelikož daňová povinnost se bude týkat více než třiceti hlavních znečišťovatelů v zemi (včetně elektráren).

Ilustrační obrázek

Čínské rafinerie zvyšují dovoz těžké ropy z USA

Po plánovaném snížení produkce ropy ze strany Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se nezávislé čínské rafinérky spoléhají na dovoz těžké ropy z USA a Kanady.

Ilustrační obrázek

Český trh se zlatými šperky roste

Český trh se zlatými šperky loni opět mírně vzrostl. Puncovní úřad opatřil ochrannou známkou 939.000 zlatých šperků, meziročně o 13 procent víc.

Ilustrační obrázek

Investiční zlaté mince jsou opět hitem. Austrálie jen stěží stačí pokrývat zvýšenou poptávku z USA, Německa a dalších zemí

Mincovna v australském Perthu jen stěží stačí pokrývat zvýšenou poptávku po svých investičních zlatých mincích. Cena zlata posiluje v reakci na geopolitické napětí i rostoucí inflaci.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.