Proč nejsou v Panama Papers Američané? Raději své peníze schovají v USA, tvrdí experti

11.04.2016 14:02 | wa pe | Diskuze

Kauza Panama Papers byla v minulých dnech spojována s mnoha významnými jmény politiků a byznysmenů z celého světa, najdeme v nich však jen minimum Američanů. Jsou snad nedávná odhalení Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů cíleným útokem jen na vybrané osoby, nebo má vše prozaičtější vysvětlení?

Foto: Public Domain

 

V údajích uniklých z panamské právní poradenské firmy Mossack Fonseca figuruje více jak 140 politiků z 50 zemí. V minulém týdnu odstoupil z funkce islandský premiér Davíd Gunnlaugsson a co vysvětlovat měl také britský ministerský předseda David Cameron,  hlavní pozornost však byla věnována především ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který celou kauzu označil za cílený pokus o destabilizaci Ruska.

I přes skutečně globální rozsah celé aféry se v seznamech dotčených objevuje až nápadně málo západních představitelů a hlavně občanů USA, což už mnohé přivedlo na myšlenku, že Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, německý deník Süddeutsche Zeitung a další mediální subjekty, které na kauze a jejím zveřejnění spolupracovaly nebyly tak úplně nestranné. Své pochyby dal důrazně najevo i zakladatel a hlavní editor serveru WikiLeaks, Julian Assange, který kritizoval fakt, že z celkového souboru více jak 11 milionů uniklých dokumentů byl zveřejněn jen zlomek, symbolické 1 % materiálů. „Selektivní novinářská práce rozhodně celé kauze nedodala na důvěryhodnosti“, píše  na svém blogu také Craig Murray, bývalý britský velvyslanec v Uzbekistánu.

Na Twitteru WikiLeaks byly dokonce zveřejněny zprávy, které označovaly Panama Papers za útok financovaný vládou Spojených států a americkým finančníkem Georgem Sorosem na bývalé státy východního bloku, státy v současnosti čelícím mezinárodním sankcím a Čínu. Faktem je, že neziskové organizace založené Sorosem, Soros’s Open Society Foundations a Open Society Institute Assistance Foundation,  mají od minulého roku v Rusku zákaz činnosti a slavný investor sám je v Ruské federaci nežádoucí osobou.

Další kritika směřovala na fakt, že zatímco kauza Panama Papers se koncentruje na významné světové politiky, banky světového formátu, které pochybné obchody umožňovaly zůstaly prozatím z velké části pozornosti médií ušetřeny. Výsledkem celé aféry by tak nakonec mohla být jen diskreditace a odstoupení z funkcí několika osobností, avšak na celém finančním systému, který transakce umožnil, se však v podstatě nic nezmění.

 

Grafika popisuje rozsah kauzy Panama Papers v gigabajtech dat v poměru k ostatním známým únikům včetně takzvaných Wikileaks z roku 2010.

zdroj: Süddeutsche Zeitung

 

Kam se poděli Američané?

Vraťme se ale zpátky k otázce, jak je možné, že v Panama Papers bylo prozatím identifikováno jen něco málo přes 200 jmen amerických občanů, když jen Čechů a Češek zapletených do tohoto úniku registrujeme 283. Přirozeně se nabízí domněnka, že USA jakožto současná světová finanční velmoc bude v dokumentech zastoupena podstatně vyšší měrou. Samotný deník Süddeutsche Zeitung, který stál na počátku zveřejnění celé kauzy, odmítá nařčení ze zaujatosti tím, že prozatím byla zveřejněna pouze malá část dokumentů, přičemž další odhalení, potenciálně také v souvislosti s občany USA, jsou již na cestě.

Blíže se tomuto tématu věnoval Danny Vinik z portálu Politico, který přinesl poměrně jednoduché vysvětlení, Panama jednoduše vyšla mezi bohatými Američany co se daňových úniků týče z módy.  Ačkoli jen v roce 2014 vložili američtí občané do daňových rájů odhadem asi 1,2 bilionu USD, stále se jedná o mizivé číslo ve srovnání s Ruskem či Blízkým východem, odkud do daňových rájů putuje podle nejčernějších odhadů přes polovinu všeho finančního bohatství.  

Vinik dále pokračuje tvrzením, že pokud by k současným odhalením došlo v 80. letech, podíl Američanů by byl několikanásobně vyšší, dnes však Panama nepředstavuje pro bohaté Američany, kteří chtějí před očima finančního úřadu ukrýt své peníze, dobrou adresu. Důvodem je především vojenský vpád USA do Panamy v roce 1989, který přinesl pád vlády Manuela Noriegy. Nejenom že se Panama dostala pod větší kontrolu USA, ale jiné daňové ráje jako například Kajmanské ostrovy, Bermudy či Britské Panenské ostrovy navíc disponovaly právním systémem, který více vyhovoval konzultačním firmám v USA. Jistou konkurenční výhodu také mohla poskytnout angličtina, kterou se v těchto původně britských državách oproti Panamě hovoří. Stejně tak je mnohem oblíbenější skrýší amerického kapitálu Singapur, domnívá se například profesor práva Avi-Yonah z Univerzity v Michiganu, který v otázce daňových úniků také svědčil před americkým Kongresem.

 

Daňové ráje made in USA

Otázka daňových rájů a vyhýbání se placení daní se ve Spojených státech i Evropské unii stala důležitým politickým tématem především po vypuknutí světové finanční krize v roce 2008, kdy daňoví poplatníci zachránili prostřednictvím svých vlád některé velké soukromé banky. Známý ekonom Gabriel Zucman odhaduje, že kvůli offshoreovým účtům přichází na daních státní rozpočty na celém světě každoročně o 200 miliard USD. Na těchto kontech se podle jeho odhadů skrývá před finančními úřady asi 8 % veškerých světových finančních aktiv. 

Vláda USA se pokusila situaci řešit v roce 2010 schválením zákona Foreign Account Tax Compliance Act, který ukládá zahraničním bankám nutnost dávat k dispozici údaje o jejich klientech s americkým občanstvím. Podle odborníků tento zákon vedl nejenom ke znatelnému úbytku počtu Američanů držících svá aktiva na offshoreových účtech, ale také k jejich přesunu na domácí půdu, do Spojených států. Občané USA nemusí své peníze nutně skrývat na účtech v Lucembursku, Švýcarsku či Karibiku, jelikož celá řada amerických států jim poskytuje stejnou, ne-li vyšší míru komfortu a utajení. Zucman mezi takové státy řadí například Delaware či Nevadu.

„Mossack Fonseca je jednou z mnoha tisíc podobných firem po celém světě a několika set možná tisíců takovýchto společností v USA,“ uvedla Ana Owensová, odborník na daňové právo z advokátní organizace Public Interest Research Group.  „Pokud pro Vás společnost z USA  dokáže zařídit přesně ty samé služby jako společnost v Panamě a vše je přitom zcela legální, nemají američtí občané důvod obracet se do zahraničí,“ uvedla dále Owensová.

Finanční dohledové orgány v USA dnes mnohem více než na offshoreové účty zaměřují svou pozornost na gigantické korporace typu Google či Apple, které se snaží místo v USA odvádět své daně v zemích s nižšími korporátními daněmi například v Irsku. Naposledy se o přenesení svého sídla do Irska snažila farmaceutická společnost Allergan a to prostřednictvím fúze s firmou Pfizer.

Zdroj:WikiLeaks, redakce, Politico, NCB news

Podobná témata
rusko, george soros, daňové úniky, praní špinavých peněz, vladimir putin, finance, offshore, panama, wikileaks, julian assange, panama papers, daňový ráj, nevada, delaware

Líbil se vám tento článek?
+1 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články
Ilustrační foto

Po deseti letech poklesl počet firem, které mají vlastníka v daňovém ráji

Na konci roku 2016 mělo vlastníka se sídlem registrovaným v daňovém ráji 13.185 českých firem, což bylo o 234 méně než před rokem. Jde o první pokles za deset let. Statistiky zveřejnila poradenská společnost Bisnode.

Ilustrační foto

Západní média mají nové události a zamrzlý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nepřináší nové podněty. Co si myslí lidé na Ukrajině?

Válka na východní Ukrajině zmizela z hledáčku novinových zpráv. Západní média mají nové události a zamrzlý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nepřináší nové podněty, které by měly šanci zaujmout. Neznamená to, že by se nic nedělo. Jde o víc, než jen o geopolitický fotbal, kdy se míč ocitá tu na jedné tu na druhé straně.

Ilustrační foto

George Soros: Trump by byl diktátor, kdyby věděl, že mu to projde

Nastupující americký prezident Donald Trump by jednal jako diktátor, kdyby věděl, že mu to projde. Evropská unie se stala příliš komplikovanou a odcizenou lidem.

Ilustrační foto

Europoslanci vrátili EK blacklist zemí umožňujících daňové delikty, je příliš omezený a měl by se rozšířit

Evropský parlament dnes jako nedostatečné vrátil Evropské komisi její návrhy změn v černé listině zemí, u nichž hrozí riziko praní špinavých peněz a financování terorismu.

Ilustrační foto

Obnovení dialogu o strategické stabilitě bude pro Rusko prioritou po nástupu Donalda Trumpa

Obnovení dialogu o strategické stabilitě, včetně jaderných zbraní, bude pro Rusko po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa jednou z priorit. Řekl to dnes v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který ze zničení tohoto dialogu obvinil vládu prezidenta Baracka Obamy.

Ilustrační foto

Trump ke kompru: Naprosto smyšlená fakta úlisných politických operativců z řad demokratů a republikánů - falešná zpráva!

Nepotvrzené kompromitující informace o Donaldu Trumpovi, které unikly do médií, jsou podle budoucího prezidenta Spojených států dílem politických odpůrců z řad demokratů i republikánů.



Čti více
Ilustrační foto

Saudi Aramco zvládá nahrazovat stará ropná pole novými, nyní jich má v provozu 220

Saúdskoarabská ropná a plynárenská společnost Saudi Aramco provozuje asi 220 vrtných souprav díky pokračujícím investicím do kapacity navzdory nízkým cenám ropy.

Ilustrační foto

Příští týden na finančních trzích: Makroekonomické události v USA a SRN, první kroky Donalda Trumpa

Příští týden budou trhy vyhodnocovat Trumpův inaugurační projev a jeho další případné poznámky. Z pohledu jiných faktorů se investoři zaměří na výsledkovou sezónu.

Ilustrační foto

Uplynulý týden na akciových trzích: Čekání na Trumpa, ECB, výsledková sezóna

Celý týden se nesl ve znamení vyčkávání na páteční inaugurační projev Donalda Trumpa. V průběhu týdne se investoři pak zaměřili na zasedání ECB a na výsledkovou sezónu.

Ilustrační foto

Kam poteče české pivo?

Česká republika je neodmyslitelně spojena s pivem. Aby ne, když je prazdrojem nejrozšířenějšího druhu piva, ležáku. Pivo je také vděčným diskuzním tématem a pomůckou zároveň i pro ekonomy, a to i pro ty, kteří se zajímají o kurzy měn.

Americké akcie v den nástupu nového prezidenta USA mírně posílily

Americké akciové trhy v den inaugurace nového prezidenta Donalda Trumpa mírně zpevňovaly a během dne ztratily jen malou část počátečních zisků.

Gazprom zprovozní další dva ropné vrty za polárním kruhem

Zatímco západní energetické společnosti si stále nejsou jisté, zda se těžba ropy ve ztížených arktických podmínkách vyplatí, ruská společnost Gazprom zde navyšuje počty svých ropných plošin.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.