Rusko chce za 40 miliard dolarů kontrolovat veškerou internetovou komunikaci svých občanů

29.08.2016 13:20 | Ne Ro | Diskuze

Ruské politické špičky se rozhodly vydat nový zákon, který by údajně měl ruské občany ochránit před terorismem.

Foto: Jedimentat44

 


Zákon požaduje po poskytovatelích internetových služeb, aby ukládali veškerou internetovou komunikaci, včetně soukromých diskusních serverů, chatů či emailů, a to po dobu šesti měsíců.

Denis Davidov, výkonný ředitel Svazu za bezpečný Internet, nevládní organizace blízké Kremlu, je s rozhodnutím Dumy spokojen a domnívá se, že zmiňovaný zákon, podepsaný 7. července letošního roku ruským prezidentem Vladimírem Putinem, ruské občany ochrání před terorismem. Zákon přitom požaduje, aby poskytovatelé internetových služeb, jakými jsou například telefonní operátor MTS či vyhledávač Yandex, počínaje červencem 2018 a na své vlastní náklady po dobu šesti měsíců ukládali veškerou internetovou komunikaci v rámci Ruska, a to včetně všech soukromých diskusních serverů, chatů, emailů a zveřejnění na sociálních sítích. Poskytovatelé, mezi něž patří i celosvětoví giganti, jako třebas WhatsApp, by měli postoupit šifrovací klíče ruské bezpečnostní službě. Podporovatelé uvedeného opatření tvrdí, že poskytnutí totálního přístupu k internetové komunikaci Kremlu umožní, že strážci veřejného pořádku nebudou nikdy zaskočeni či nepřipravení.

Zákon je přitom jedním z tuctu podobných, jež byly v Rusku během uplynulých čtyř let schváleny za účelem kontroly ruského kyberprostoru a jeho oddělení od celosvětové sítě. Jeden ze zákonů třeba umožňuje státu, aby zablokoval internetovou stránku bez předchozího souhlasu soudu. Stovky stránek již byly takto zablokovány. Davidov je přesvědčen, že díky těmto opatřením si je jist, že například v Moskvě někdo nevezme náklaďák a nevjede s ním do davu lidí či nevezme sekyru a nezačne s ní čtvrtit lidi jedoucí metrem.

Nehledě na podobná omezení Internetu si současné ruské zákony vymiňují tvrdší tresty za terorismus či extrémismus. Úřední činitelé nicméně ovšem, jak známo, mají sklon používat podobných termínů pro celou řadu opatření, třeba i v případě pořádání některých protestů či zveřejňování kritických komentářů o vládě na Facebooku. Edward Snowden, který dříve musel uprchnout před americkou justicí do ruského exilu poté, co pomohl zveřejnit tisíce dokumentů Národní bezpečnostní agentury USA, zmiňovaný ruský zákon odsoudil.

Nevídaně velká byla i reakce ruských občanů na zmiňovaný zákon, zveřejněná na vládní online platformě Ruská veřejná iniciativa. Nasbíráno bylo více než 100 tisíc podpisů. Vláda je nucena požádat Dumu o revizi zákona. Je však nepravděpodobné, že bude prohlášen za neplatný, poněvadž pouze dvě ze třinácti peticí byly potvrzeny vládou od doby, kdy byla v roce 2013 citovaná platforma spuštěna.

Ruští odborníci na Internet nicméně upozorňují, že zrealizovat zákon bude i tak obtížné. Úhrnné náklady poskytovatelů by mohly činit až 2,5 biliónů RUB (39 miliard USD), soudí Irina Levova, jejíž pracovní skupina je součástí poradního orgánu, sestávajícího z vědců a odborníků z praxe, který by měl pomáhat vládě vypracovávat a následně implementovat zákony. Levova odhaduje, že Rusko bude pro přenesení zákona do praxe potřebovat 59 exabajtů (59 s osmnácti nulami) na datových úložištích. Irina Yarovaja, šéfka Výboru Dumy pro bezpečnost a korupci a spolutvůrkyně zmiňovaného zákona, záležitost odmítla komentovat.

Prezident Putin navíc uvedenou záležitost více znesnadnil, když dodal, že vládní orgány by měly zajistit, že hardware pro zmiňovaná datová úložiště bude vyroben v Rusku. Toto je však zdá se pouze část celého problému. Expert na internetovou bezpečnost, Andrej Soldatov, který je spoluautorem knihy o ruské internétové politice s názvem Rudý Internet, je přesvědčen, že Rusko v tuto chvíli nemá ani software pro analýzu podobně velkého množství dat ani dostatečnou pracovní sílu mezi bezpečnostními složkami, aby takováto data interpretovala.

Navíc, více než polovina internetové komunikace je šifrována a toto číslo bude dále narůstat. Soldatov se domnívá, že požadovat po poskytovatelích, aby vydali šifrovací klíče k datům je bizarně staromódní, jelikož šifrování se většinou děje skrze aplikace, které jsou na poskytovatelích internetových služeb nezávislé. Bezprostředně po podepsání zákona prezident Putin nařídil Federální službě bezpečnosti Ruské federace (FSB), aby během dvou týdnů předložila řešení, jak podobné šifrování dat obejít. Když však tento termín 20. července tohoto roku nastal, FSB oznámila, že po společnostech vlastnících internetové diskusní servery a chaty nebude požadovat vydání šifrovacích klíčů, čímž v podstatě potvrdila, že by podobná snaha byla beztak marná.

Leonid Volkov, internetový expert a současně opoziční politik, soudí, že zákon neumožňuje ani tak snáze teroristy lokalizovat, jako spíše teroristům pomůže udělat více falešných stop a odvést tímto pozornost od jejich skutečných plánů. Také informace třeba na platebních kartách mohou být nyní více zneužitelné. Volkov na to konto uvádí svou vlastní nedávnou zkušenost: Prokremlovská televizní stanice ho před časem vystopovala v jednom venkovském hotelu. Zjistit, kde se Volkov nachází, přitom mohla pouze z dat získaných přístupem do vládní databáze, která eviduje všechny hotelové hosty v zemi.

Zdroj:Bloomberg, Redakce

Podobná témata
google, rusko, facebook, kyberbezpečnost, internet, vladimir putin, yandex

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články
Ilustrační foto

Německo se obává hackerských útoků během voleb v příštím roce

Množí se indicie, že německé parlamentní volby v příštím roce se někdo pokusí ovlivnit hackerskými útoky, řekl dnes v Berlíně šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen.

Ilustrační foto

Rusko vykázalo po téměř dvou letech růst prodejů aut

Prodej nových osobních a lehkých užitkových automobilů v Rusku v listopadu meziročně vzrostl o 0,6 procenta na 132.346 vozů. Zaznamenal tak první meziroční nárůst za téměř dva roky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo podnikatelské sdružení AEB.

Pesimistův průvodce rokem 2017

Svět byl v roce 2016 nejvíce šokován zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem a rozhodnutím britských voličů o Brexitu, tj. odchodu Velké Británie z Evropské unie. Co by mohlo podle průvodce vydaného agenturou Bloomberg šokovat svět v roce 2017?



Čti více
Ilustrační foto

Sumitomo ovládne Fyffes, za akcie zaplatí o skoro polovinu více, než kolik stojí na burze

Japonská obchodní společnost Sumitomo převezme za 751 milionů eur (20,3 miliardy Kč) irského dodavatele banánů Fyffes. Proti čtvrteční závěrečné ceně akcií na burze je to prémie asi 49 procent.

Snížení produkce ropy nečleny OPEC je stále obestřeno tajemstvím

Cena ropy se stabilizovala po volatilním obchodování způsobeném otázkami ohledně setkání členů OPEC s nečlenskými zeměmi, které se koná tento víkend.

Cena zlata by podle nejlepšího prognostika měla v roce 2017 poklesnout

Podle nejpřesnějšího prognostika třetího čtvrtletí vytipovaného agenturou Bloomberg by cena zlata měla v roce 2017 klesat kvůli slibnému ekonomickému růstu a politice amerického Fedu, který dvakrát zvedne sazby.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.