Rusko chce za 40 miliard dolarů kontrolovat veškerou internetovou komunikaci svých občanů

29.08.2016 13:20 | Ne Ro | Diskuze

Ruské politické špičky se rozhodly vydat nový zákon, který by údajně měl ruské občany ochránit před terorismem.

Foto: Jedimentat44

 


Zákon požaduje po poskytovatelích internetových služeb, aby ukládali veškerou internetovou komunikaci, včetně soukromých diskusních serverů, chatů či emailů, a to po dobu šesti měsíců.

Denis Davidov, výkonný ředitel Svazu za bezpečný Internet, nevládní organizace blízké Kremlu, je s rozhodnutím Dumy spokojen a domnívá se, že zmiňovaný zákon, podepsaný 7. července letošního roku ruským prezidentem Vladimírem Putinem, ruské občany ochrání před terorismem. Zákon přitom požaduje, aby poskytovatelé internetových služeb, jakými jsou například telefonní operátor MTS či vyhledávač Yandex, počínaje červencem 2018 a na své vlastní náklady po dobu šesti měsíců ukládali veškerou internetovou komunikaci v rámci Ruska, a to včetně všech soukromých diskusních serverů, chatů, emailů a zveřejnění na sociálních sítích. Poskytovatelé, mezi něž patří i celosvětoví giganti, jako třebas WhatsApp, by měli postoupit šifrovací klíče ruské bezpečnostní službě. Podporovatelé uvedeného opatření tvrdí, že poskytnutí totálního přístupu k internetové komunikaci Kremlu umožní, že strážci veřejného pořádku nebudou nikdy zaskočeni či nepřipravení.

Zákon je přitom jedním z tuctu podobných, jež byly v Rusku během uplynulých čtyř let schváleny za účelem kontroly ruského kyberprostoru a jeho oddělení od celosvětové sítě. Jeden ze zákonů třeba umožňuje státu, aby zablokoval internetovou stránku bez předchozího souhlasu soudu. Stovky stránek již byly takto zablokovány. Davidov je přesvědčen, že díky těmto opatřením si je jist, že například v Moskvě někdo nevezme náklaďák a nevjede s ním do davu lidí či nevezme sekyru a nezačne s ní čtvrtit lidi jedoucí metrem.

Nehledě na podobná omezení Internetu si současné ruské zákony vymiňují tvrdší tresty za terorismus či extrémismus. Úřední činitelé nicméně ovšem, jak známo, mají sklon používat podobných termínů pro celou řadu opatření, třeba i v případě pořádání některých protestů či zveřejňování kritických komentářů o vládě na Facebooku. Edward Snowden, který dříve musel uprchnout před americkou justicí do ruského exilu poté, co pomohl zveřejnit tisíce dokumentů Národní bezpečnostní agentury USA, zmiňovaný ruský zákon odsoudil.

Nevídaně velká byla i reakce ruských občanů na zmiňovaný zákon, zveřejněná na vládní online platformě Ruská veřejná iniciativa. Nasbíráno bylo více než 100 tisíc podpisů. Vláda je nucena požádat Dumu o revizi zákona. Je však nepravděpodobné, že bude prohlášen za neplatný, poněvadž pouze dvě ze třinácti peticí byly potvrzeny vládou od doby, kdy byla v roce 2013 citovaná platforma spuštěna.

Ruští odborníci na Internet nicméně upozorňují, že zrealizovat zákon bude i tak obtížné. Úhrnné náklady poskytovatelů by mohly činit až 2,5 biliónů RUB (39 miliard USD), soudí Irina Levova, jejíž pracovní skupina je součástí poradního orgánu, sestávajícího z vědců a odborníků z praxe, který by měl pomáhat vládě vypracovávat a následně implementovat zákony. Levova odhaduje, že Rusko bude pro přenesení zákona do praxe potřebovat 59 exabajtů (59 s osmnácti nulami) na datových úložištích. Irina Yarovaja, šéfka Výboru Dumy pro bezpečnost a korupci a spolutvůrkyně zmiňovaného zákona, záležitost odmítla komentovat.

Prezident Putin navíc uvedenou záležitost více znesnadnil, když dodal, že vládní orgány by měly zajistit, že hardware pro zmiňovaná datová úložiště bude vyroben v Rusku. Toto je však zdá se pouze část celého problému. Expert na internetovou bezpečnost, Andrej Soldatov, který je spoluautorem knihy o ruské internétové politice s názvem Rudý Internet, je přesvědčen, že Rusko v tuto chvíli nemá ani software pro analýzu podobně velkého množství dat ani dostatečnou pracovní sílu mezi bezpečnostními složkami, aby takováto data interpretovala.

Navíc, více než polovina internetové komunikace je šifrována a toto číslo bude dále narůstat. Soldatov se domnívá, že požadovat po poskytovatelích, aby vydali šifrovací klíče k datům je bizarně staromódní, jelikož šifrování se většinou děje skrze aplikace, které jsou na poskytovatelích internetových služeb nezávislé. Bezprostředně po podepsání zákona prezident Putin nařídil Federální službě bezpečnosti Ruské federace (FSB), aby během dvou týdnů předložila řešení, jak podobné šifrování dat obejít. Když však tento termín 20. července tohoto roku nastal, FSB oznámila, že po společnostech vlastnících internetové diskusní servery a chaty nebude požadovat vydání šifrovacích klíčů, čímž v podstatě potvrdila, že by podobná snaha byla beztak marná.

Leonid Volkov, internetový expert a současně opoziční politik, soudí, že zákon neumožňuje ani tak snáze teroristy lokalizovat, jako spíše teroristům pomůže udělat více falešných stop a odvést tímto pozornost od jejich skutečných plánů. Také informace třeba na platebních kartách mohou být nyní více zneužitelné. Volkov na to konto uvádí svou vlastní nedávnou zkušenost: Prokremlovská televizní stanice ho před časem vystopovala v jednom venkovském hotelu. Zjistit, kde se Volkov nachází, přitom mohla pouze z dat získaných přístupem do vládní databáze, která eviduje všechny hotelové hosty v zemi.

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

G7 jsou připraveny zavést další sankce vůči Rusku

Lídři G7 se shodli na nutnosti boje proti terorismu, rozcházejí se však v otázce ochrany klimatu

Trumpova nevypočitatelnost ohrožuje jednotu zemí skupiny G7

Ilustrační foto

Filipínský prezident Duterte by chtěl ruské zbraně, Rusko zatím o dodávkách zbraní nejedná

Ilustrační foto

Miliardář George Soros vsadil stamiliony na pád amerických akcií

Ilustrační foto

Ruská ekonomika půjde nahoru spolu s cenou ropy, předpovídá Světová banka



Čti více
Ilustrační foto

Ozvěny trhu: Bez investic koruna neposílí

Ilustrační foto

Fed je na cestě k normálu

Příští týden by se měl na kapitálových trzích nést v poklidném duchu

Ilustrační foto

Veolia postaví v Mexiku spalovnu, která bude pohánět místní metro

Ilustrační foto

Dolar pod tlakem aneb Kdy koupit dolary na léto?

Včerejší objem obchodů byl na US burze slabší, protože v pondělí trhy zůstanou zavřené

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.