Senát schválil novelu, podle níž má mít stát více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí

03.03.2016 13:59 | Redakce W4T | Diskuze

Senát schválil beze změn novelu, podle níž má mít stát více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí. Rozhodl o tom dnes po téměř tříhodinové debatě, v níž řada senátorů požadovala zrušit pětileté moratorium na výši poplatků. Stejně jako ve Sněmovně nebyl přijat ani zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení. Novelu horního zákona nyní dostane k podpisu prezident.

Foto: NWR

 

Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Obce by ale měly mít větší příjem kvůli zvýšení úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok.

Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad. Obce by tak mohly získat ročně místo 14 milionů korun až 100 milionů korun.

Část senátorů se ve shodě se senátním výborem pro veřejnou správu a životní prostředí postavila proti tomu, aby se poplatky za těžbu mohly zvyšovat jen jednou za pět let. "Přijetí pětileté fixace může znamenat rizika nehospodárného zacházení s majetkem státu, protože zpoplatněné nerostné bohatství je ve vlastnictvím státu," uvedla senátorka Jitka Seitlová (za SZ).

Proti fixaci poplatků vystoupili i zástupci KDU-ČSL nebo Radko Martínek (ČSSD). "Mně se zdá být poměrně šílené, že tady někdo navrhuje to, že pět let nebude mít možnost stát, tedy vlastník toho nerostného bohatství, s touto záležitostí cokoli dělat," prohlásil senátor. Obhájci opatření argumentovali tím, že zastropování na pět let má zajistit, že těžební společnosti nebudou účelově snižovat těžbu a propouštět horníky.

Podobně jako ve Sněmovně se ani v Senátu nepovedlo do zákona začlenit výslovný zákaz těžby hydraulickým štěpením. Podle kritiků by to bylo nadbytečné. Mnozí senátoři chtěli zakázat i podzemní zplynování uhlí. Podle Zuzany Baudyšové (za ANO) to požadovaly obce, kde by se případně mohlo těžit. Vede je k tomu "neblahá zkušenost, že pokud něco není zákonem zakázáno, je možné to obejít", dodala senátorka.

Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Poplatek se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Zdroj:čtk
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Nové sankce USA cílí na ruský plynovod do Evropy Nord Stream 2

Zlato: Technické úrovně

Celosvětová těžba uhlí zaznamenala největší pokles

Cena mědi roste

Velké těžební společnosti snížily své investice na rekordní minimum

Projekt těžby uhlí v Austrálii v hodnotě 281 miliard korun vyvolává značné kontroverze



Čti více

Desítky zemí apelují na Čínu, aby zmírnila své kontroly dovozu potravin

Cena ropy se dnes vrátila nad úroveň 45 USD za barel

Cena ropy: Technická analýza 22.6.2017

Kde hledat skutečnou příčinu toho, proč se stále utápíme v ropě?

Saúdská politická rošáda přenáší geopolitické riziko na cenu ropy

Tropická bouře Cindy způsobila snížení těžby v Mexickém zálivu o 17%

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.