Senát schválil novelu, podle níž má mít stát více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí

03.03.2016 13:59 | Redakce Web4Trader | Diskuze

Senát schválil beze změn novelu, podle níž má mít stát více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí. Rozhodl o tom dnes po téměř tříhodinové debatě, v níž řada senátorů požadovala zrušit pětileté moratorium na výši poplatků. Stejně jako ve Sněmovně nebyl přijat ani zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení. Novelu horního zákona nyní dostane k podpisu prezident.

Foto: NWR

 

Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Obce by ale měly mít větší příjem kvůli zvýšení úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok.

Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad. Obce by tak mohly získat ročně místo 14 milionů korun až 100 milionů korun.

Část senátorů se ve shodě se senátním výborem pro veřejnou správu a životní prostředí postavila proti tomu, aby se poplatky za těžbu mohly zvyšovat jen jednou za pět let. "Přijetí pětileté fixace může znamenat rizika nehospodárného zacházení s majetkem státu, protože zpoplatněné nerostné bohatství je ve vlastnictvím státu," uvedla senátorka Jitka Seitlová (za SZ).

Proti fixaci poplatků vystoupili i zástupci KDU-ČSL nebo Radko Martínek (ČSSD). "Mně se zdá být poměrně šílené, že tady někdo navrhuje to, že pět let nebude mít možnost stát, tedy vlastník toho nerostného bohatství, s touto záležitostí cokoli dělat," prohlásil senátor. Obhájci opatření argumentovali tím, že zastropování na pět let má zajistit, že těžební společnosti nebudou účelově snižovat těžbu a propouštět horníky.

Podobně jako ve Sněmovně se ani v Senátu nepovedlo do zákona začlenit výslovný zákaz těžby hydraulickým štěpením. Podle kritiků by to bylo nadbytečné. Mnozí senátoři chtěli zakázat i podzemní zplynování uhlí. Podle Zuzany Baudyšové (za ANO) to požadovaly obce, kde by se případně mohlo těžit. Vede je k tomu "neblahá zkušenost, že pokud něco není zákonem zakázáno, je možné to obejít", dodala senátorka.

Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Poplatek se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Zdroj:čtk
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Sinopec buduje největší zásobník na zemní plyn v Číně. Země se odvrací od uhlí

Odbory hrozí další stávkou v indonéském dole FreeportMcMoRan

Indikátory ceny ropy rostou v očekávání schůzky OPEC

Citigroup: Šance na další omezení těžby ropy je 60 až 70 %

Denní produkce ropy v Libyi vyskočila nad 800 tisíc barelů

Hedge fondy se zbavují sázek na růst zlata nejrychleji od roku 2008



Čti více

Uganda a Tanzanie postaví nejdelší vytápěný ropovod na světě

Počet aktivních ropných vrtů v USA roste už 19. týden v řadě

Cena ropy v závěru týdne mírně posílila

Výkonný ředitel Exxon Mobil nabádá Trumpa, aby podpořil výsledky klimatické konference v Paříži

Ruský ministr energetiky Novak připustil možnost změny podmínek dohody o snížení těžby ropy

Morgan Stanley snížil cílové ceny ropy

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.