Švýcarsko je před zahájením dalšího kola měnové války

27.11.2015 14:48 | Miloš Kotek | Diskuze

Švýcarská centrální banka (SNB) je připravena držet záporné úrokové sazby déle než rok.

Foto: Public Domain

 

Obrovský ekonomický experiment v roce 2016 mají spustit Švýcarsko a Švédsko. Půjde o další kolo měnové války, kdy se centrální banky snaží o oslabení svých měn s cílem získat vývodu pro své exportní podniky. Centrální banky obou států jsou připraveny zavést negativní úrokové míry pro své komerční banky, pro které by mělo být nákladné držet hotovost na svých účtech. Cílem tohoto opatření má být tlak na poskytování úvěrů, což by mělo nastartovat růst ekonomiky a přispět také menším dílem k růstu „zdravé“ inflace.

Nicméně obyvatelstvo obou států má zcela rozdílný přístup k držení peněz, takže zavedení záporných úrokových sazeb může mít zcela rozdílný dopad. Švýcaři preferují osobní držení hotovosti, Švédové preferují elektronické platby. U Švýcarů, kteří jsou zvyklí držet hotovost u sebe, tedy snaha centrální banky o penalizaci držení peněz na účtu v bance nevyvolá větší protesty.

SNB předpokládá, že bude držet zápornou úrokovou míru až do roku 2017. To znamená po dobu nejméně dvou let. Prohlásila to nová členka bankovní rady Švýcarské národní banky Andréa Maechler. Komerční banky by měly účtovat svým klientům záporný úrok na začátku roku 2016.

Švédsko je oproti Švýcarsku zemí s největším počtem elektronických plateb na světě. Převážná část švédských podniků nepoužívá hotovost. Pokud chcete ve Švédsku nakupovat, potřebujete bezpodmínečně mít k dispozici nějakou formu bezhotovostního placení. Pokud se ve Švédsku rozhodnete platit vyšší částku hotově, mohou na vás zavolat policii, protože to může znamenat, že jste buď terorista, nebo kriminálník.

Pro Švédy je tedy mnohem složitější vyhnout se záporným úrokovým mírám. Prakticky to znamená, že všichni klienti bank budou mít dražší bankovní poplatky, které nyní budou muset zahrnout i zápornou úrokovou míru. To by mohlo spustit ve Švédsku nepředstavitelnou situaci, že si klienti bank vyberou hotovost a uloží si ji do matrací do té doby, než se úrokové sazby opět nedostanou do kladných čísel. Ve válce hotovosti stojí Švýcarsko na pozici pro držení hotovosti, Švédsko na pozici proti jejímu držení.

Tento vývoj je zajímavý také z hlediska politického tlaku na odstranění hotovosti z platebního styku, což je cílem politické i ekonomické reprezentace. Pokud se podaří zavést všude bezhotovostní platby, budou moci vlády mnohem lépe ovládat hodnotu svých nekrytých měn a ovládat finance. Pro obyvatelstvo to bude znamenat ztrátu finanční svobody. Samozřejmě se najde spousta bohulibých důvodů, jako například ovládání finančních toků kriminálního a teroristického podsvětí.

V každém případě, zavedení negativních úrokových sazeb bude stát každého obyvatele další peníze a ve svém důsledku půjde jen o další utahování šroubů a ždímání peněz z obyvatelstva.

Ve Švýcarsku již první banka oznámila, že bude penalizovat své klienty za držení peněz na svých účtech. Alternative Bank Schweiz (ABS) začne v roce 2016 srážet svým klientům 0,125 % ze všech vkladů vyšších než 100 tisíc švýcarských franků (98,650 USD, 92,420 euro). Klienti banky dostanou pokutu za to, že si u banky uložili peníze. ABS však namítá, že nemá jinou možnost. „Rozhodnutí o zavedení negativní úrokové sazby nás bude stát spoustu peněz. Půjde zhruba o ekvivalent našeho ročního příjmu,“ říká generální ředitel ABS Martin Rohler.

Pokud se Švýcaři rozhodnou držet hotovost doma, nebude mít rozhodnutí o zavedení záporných úrokových sazeb na ně velký vliv. Opačná situace však může vzniknout ve Švédsku.

Pokud ve Švédsku zavedou zápornou úrokovou míru komerční banky, bude to mít vliv na odhodlání Švédů držet svoji hotovost na účtech a zřejmě se rozhodnou utrácet, případně přesunou své úspory do majetku, který trvale drží hodnotu. Jaký to bude mít vliv na růst inflace, který centrální banky tak zoufale vyhlížejí, bude záležet na tom, jak velké množství nákupů se přesune do spotřeby. Nicméně i když komerční banky začnou poskytovat další úvěry, může to být problém, protože podle HSBC růst ekonomiky Švédska je jen pozvolný a zároveň se Švédsko nachází v úvěrové bublině.

 

Obava z negativních úrokových sazeb ve Švédsku je tedy opodstatněná.

Oproti tomu Švýcarsko se v žádné úvěrové bublině nenachází, prohlásila členka bankovní rady Švýcarské národní banky Andréa Maechler. „Obavy, že by negativní úrokové sazby mohly přispět k nerovnováze na trhu hypoték a nemovitostí nejsou opodstatněné," řekla. „Ekonomické podmínky ve Švýcarsku zůstávají „výzvou“ pro další růst HDP, který v tomto roce vzrostl o 1 %. Inflace v tomto roce byla v negativním teritoriu, v průměru 1,1 % a v příštím roce by se měla začít vracet k nule a kolem roku 2017 by se mohla navrátit nad nulu do kladných hodnot.“

Existuje zde však jedna překážka. Evropská centrální banka se snaží podpořit ekonomický růst v jižní Evropě a drží své úrokové míry na nízké úrovni. Pro banky jde technicky o negativní úrokovou sazbu. Pokud chce ECB podpořit poskytování úroků, musí posunout tuto hranici do ještě víc negativního teritoria. Pokud k tomu dojde, bude Švýcarsko nuceno reagovat a jít do negativního směru ještě víc.

Jediný, kdo by mohl ukončit tyto měnové války je americký dolar. Americká centrální banka má ve své moci ukončit tyto měnové války a ukončit tuto smrtící spirálu. Doslova všichni ekonomové v Evropě doufají, že FED začne zvedat základní úrokovou míru, což vytvoří dojem, že evropské měny budou v porovnání s dolarem levné. To by mělo povzbuzující efekt pro skomírající evropský export a mohlo by to nastartovat evropský hospodářský růst.

Z tohoto vývoje bude těžit Švédsko, protože je mnohem jednodušší zrušit peněžní hotovost, když jsou lidé spokojení a nemusí řešit problém, co s hotovostí, která v důsledku záporných úrokových sazeb každým dnem ztrácí na hodnotě.

 

Základní úroková sazba SNB

 Zdroj: SNB

Zdroj:businessinsider

Podobná témata
ecb, fed, švýcarská národní banka, švýcarsko, měnové války, švédsko, forex, záporné úrokové sazby, investiční bublina, chf - švýcarský frank

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články
Ilustrační foto

Nejdůležitější události ve světové ekonomice v roce 2016

Přehled hlavních událostí ve světové ekonomice v roce 2016.

NFP za listopad přimějí dle analytiků z CIBC navýšit sazby Fed

Listopadová data o zaměstnanosti v nezemědělských sektorech (NFP) jsou dle analytiků z CIBC dostatečně dobrá na to, aby přiměla Fed ke zvýšení sazeb na prosincovém zasedání.

Kurz dolaru pod drobnohledem. Dojdou světu dolary?

Zatímco většina investorů a analytiků se zaměřuje na to, jaký vliv bude mít zvolení Donalda Trumpa na ekonomiku USA a americké akcie, zbytek světa se připravuje na možný nedostatek dolarové likvidity.



Čti více

Akcie na pražské burze zahájily nový týden mírnou ztrátou

Pražská burza zahájila nový týden mírnou ztrátou, když index PX oslabil o 0,06 procenta na 886,66 bodu.

Potvrzeno, Apple vyvíjí software pro samořízené vozy

Společnost Apple (AAPL) prostřednictvím ředitele produktové integrity, Stevea Kennera potvrdila svůj zájem o technologii samořízených vozů.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.