Trolejbusy byly více než tři dekády důležitou součástí pražského systému veřejné dopravy

28.08.2016 15:36 | fa ra | Diskuze

Trolejbusy byly více než tři dekády důležitou součástí pražského systému veřejné dopravy, první linka se objevila v polovině 30. let a tato elektrická trakce umožnila cestujícím dostat se do kopců, kam dýchavičné autobusy vyjely jen stěží.

Foto: Public Domain

Premiéru měly pražské trolejbusy 29. srpna 1936 na území dnešní Prahy 6. První linka vedla z tramvajové vozovny ve Střešovicích přes Ořechovku a Hanspaulku až ke kostelu svatého Matěje nedaleko Šárky.

"Trolleybusové vozy se osvědčují, jedou klidně a budou znamenati pro naše velkoměsto nový moderní typ provozu", psal nadšeně tehdejší tisk. První vozy dodaly Praze tři významné domácí továrny, aby se vyzkoušelo, komu se povedou nejlépe. Trolejbusy Škoda 1Tr, Tatra T-86 a Praga TOT dostaly označení 301 až 303, v provozu se nejvíce prosadily pragovky, kterých v Praze koncem 30. let jezdil tucet; zbývající firmy vyrobily už jen po pěti dalších vozech.

I díky rostoucímu vozovému parku se mohla rozšířit také trolejbusová síť hlavního města Československa. V říjnu 1939 tak přibyla druhá trať, plánovaná už před okupací, která vedla ke zbrojovce v Jinonicích. V prudkém stoupání mohly trolejbusy naplno předvést své výhody, navíc kvůli důležité válečné výrobě linka fungovala prakticky až do osvobození. Jinak ale samozřejmě sešlo z dalších plánů na nové trasy a hlavní rozmach pražské trolejbusové dopravy tak mohl přijít až po válce.

Nejprve byla v roce 1947 prodloužena jinonická linka až na Václavské náměstí a mezi roky 1949 a 1954 následovala hlavní etapa rozšiřování trolejbusové sítě. Elektřinou poháněné vozy se rozjely nejen do centra města na Jungmannovo či Karlovo náměstí a na žižkovskou, střešovickou nebo pankráckou periferii, ale také do míst mimo hranice tehdejšího hlavního města, do Čakovic a Velké Chuchle. V polovině 50. let tak byla trolejbusová síť v Praze víceméně stabilizovaná.

Smíchovská tatrovka dodávala nové vozy T-400 a existovaly plány na další rozšíření trolejbusů třeba až na Zbraslav, ležící daleko za městem. Vrcholem trolejbusové éry byl rok 1959, kdy na 59 kilometrech tras jezdilo 11 linek, už tehdy ale přišly první rány. Zanikla nejstarší linka a dočasně přerušen (ve skutečnosti ale nadobro ukončen) byl i provoz do Chuchle. V roce 1960 sice přišla dodávka 35 nových trolejbusů značky Škoda, to už ale byl začátek labutí písně tohoto druhu dopravy v hlavním městě.

V roce 1963, kdy v pražských ulicích jezdilo na 180 elektrických vozů, rozhodl národní výbor o zrušení trolejbusů. O tom, proč vlastně z Prahy zmizely, se dodnes spekuluje. Poslední linka na trase Orionka - Strahovský stadion skončila 15. října 1972 a Rudé právo o den později v krátké noticce pouze napsalo, že "nové pojetí městské dopravy vyžaduje odstranění trolejových vedení". To prý bylo poruchové a vyžadovalo drahé opravy, podle některých názorů ale jen doplatilo na zanedbanou údržbu.

Mezi důvody, proč byly trolejbusy byly vytlačeny autobusy, byla tehdy levná nafta a svou roli prý sehrála i plánovaná výstavba podzemní dráhy. Podle některých hlasů hrála roli také skutečnost, že autobusy, nezávislé na drátech, byly lépe využitelné pro případnou evakuaci obyvatelstva. Za energetické krize koncem 70. let se ale ukázalo, že zrušení trolejbusů nebylo příliš šťastné rozhodnutí, na rychlou obnovu provozu ale nešlo ani pomýšlet, neexistoval ostatně ani vhodný vůz.

Od druhé poloviny 80. let se začalo vážně uvažovat o obnovení trolejbusové dopravy, vždy ale zůstalo jen u plánů. "Vytvoří doplňkovou síť základního kolejového systému MHD, a to zejména ve velkých obytných celcích," napsala v září 1989 ČTK. Plány počítaly s tím, že trolejbusy budou jezdit na severu, jihu a jihozápadě Prahy, tedy v rychle rostoucích sídlištích. Od léta 1990 se pak bylo možné ve Večerní Praze dočíst o snaze zavést trolejbusy co nejdříve už do konce roku 1991.

Pražské trolejbusy tak dnes zůstávají jen v muzejní expozici dopravního podniku a v ulicích ještě poučený pozorovatel může objevit - postupně mizící - zbytky trolejového vedení. Od října 2010 pak na Orionce stojí symbolická trolejbusová zastávka a v Šárecké ulici v Praze 6 byly vybudovány dva nenápadné sloupy s dráty. Trolejbusy pak vzdáleně připomíná i elektrobus, který od loňského roku zkušebně vyráží ze zastávky Želivského, kde si pomocí sběrače z drátů dobíjí baterie.

Zdroj:čtk
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Regiojet bude jezdit do mezi Prahou a Vídní čtyřikrát denně

Železniční dopravce RegioJet chce od letošního prosince, kdy začne platit nový jízdní řád, jezdit čtyřikrát denně se svými vlaky mezi Prahou, Brnem a Vídní.

Účet za tunel Blanka se dosud vyšplhal na 37 miliard korun

Praha dosud proplatila za stavbu tunelového komplexu Blanka zhruba 36,98 miliardy korun. Na dnešním jednání magistrátního finančního výboru to řekl ředitel odboru strategických investic Karel Prajer.

Ilustrační foto

V létě budete moci z Prahy letadlem zavítat do 154 destinací přímým spojem

Z pražského Letiště Václava Havla bude během letní sezony možné letět přímo do 154 míst po celém světě včetně devíti nových destinací. Zároveň na 20 linkách se meziročně zvýší počet letů. V tiskové zprávě o tom informovalo letiště.

Vysokorychlostní železniční trať z Prahy do Brna vyjde na 120 až 160 miliard korun

Výstavba vysokorychlostní železniční tratě z Prahy do Brna vyjde, podle navrhovaných variant, na 120 až 160 miliard korun.

Ilustrační foto

Nefunkční letiště v Berlíně obsluhují desítky lidí, jeho otevření je v nedohlednu

Na berlínském letišti Willyho Brandta pracují desítky lidí. Na rozdíl od běžných vzdušných přístavů ale nikdo z nich neodbavuje cestující, nekontroluje pasy ani neprodává občerstvení a suvenýry.

Aerolinky Ryanair budou od zimní sezóny létat z Prahy do osmi nových destinací

Irský nízkonákladový dopravce Ryanair chystá od letošní zimní letové sezóny osm nových přímých leteckých spojení z Prahy.



Čti více

Mexické peso a kanadský dolar posilují, euro vykazuje nepatrné změny

Mexické peso a kanadský dolar dnes vůči americkému dolaru posílily poté, co Trumpova administrativa ustoupila od záměru odstoupit od Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA).

 

Švédská Riksbank sazby zatím zdvihat nebude

Švédská centrální banka se rozhodla, že sice bude pokračovat v programu nákupu dluhopisů, ale sníží jeho objem. Zároveň naznačila, že nebude pospíchat se zvyšováním klíčových úrokových sazeb.

Cena ropy klesá kvůli nadměrným zásobám

Cena ropy dnes klesla v důsledku nadměrných zásob, ovšem ztráty byly omezeny očekáváním, zda se hlavní exportéři dohodnou na prodloužení snížení těžby ropy, aby na trh vrátili rovnováhu.

Ilustrační foto

Majoritní akcionář Fortuny vzkázal akcionářům, že s nabídnutou cenou 98,69 Kč by měli být spokojení

Partner finanční skupiny Penta Marek Dospiva minoritním akcionářům vzkázal, že spekulativní očekávaní ženoucí akcie podstatně výše balancují na hranici iracionality.

Ilustrační foto

V prvním čtvrtletí se dařilo i majiteli Unipetrolu, PKN Orlen zvýšil zisk o 470 procent

Čistý zisk největší polské rafinérské společnosti PKN Orlen v prvním čtvrtletí vzrostl na 1,92 miliardy zlotých (12,2 miliardy Kč) z 337 milionů zlotých před rokem. To je nárůst o 470 procent.

Ilustrační foto

United Airlines připravila lákavé odškodnění pro pasažéry, kteří se vzdají letu

Americká letecká společnost United Airlines nabídne až 10.000 dolarů (přes 246.000 Kč) těm pasažérům, kteří se v případě přeplněného letu dobrovolně vzdají svých sedadel. Na některé lety bude také prodávat méně letenek.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.