Uprchlická krize povede v Německu ke zvýšení daní, obává se ekonom

30.07.2016 07:58 | wa pe | Diskuze

Přední němečtí odborníci nejsou jednotní v tom, jaké dopady bude mít uprchlická krize na hospodářství největší evropské ekonomiky. Zatímco v Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung počítají až se 6% zvýšením daní, jiní vidí v imigraci příležitost. 

Foto: Gerd Altmann

 

Někdejší prezident Střediska pro evropský hospodářský výzkum v německém Mannheimu, Clemens Fuest je přesvědčen, že „politika neřízené imigrace může Německo rychle přetížit.“ Pokud má být zachována schopnost Německa poskytnout ochranu před pronásledováním těm, kteří ji skutečně potřebují, musí se imigrace celkově omezit a regulovat podle kvalitativních kritérií, prohlašuje Fuest.

V podobném duchu se vyjadřuje také profesor finanční vědy Bernd Raffelhüschen z Universität Freiburg, „Potřebujeme lidi, to je jasné, ale potřebujeme lidi, které potřebujeme.“ Německý stát by měl mít odvahu začít diskriminovat a jednoduše si migranty vybírat podle kvalifikačních kritérií, je přesvědčen akademik. Již tak vysoce zadlužené evropské státy si podle něj nemohou svou vstřícnou imigrační politiku dlouhodobě dovolit. Pouze 11 zemí Evropské unie dodržuje maastrichtská dluhová kritéria, upozorňuje ekonom. Podle jeho prognóz přijde uprchlická krize Německo celkově na 900 miliard euro a to pouze v případě, že se situace nebude nadále zhoršovat. „Německo je již více jak 150 let zemí přistěhovalců, ale také zemí, která nemá jasná imigrační pravidla,“ tvrdí Raffelhüschen.

O poznání optimističtěji vidí situaci Marcel Fratzscher, prezident Německého ústavu pro výzkum hospodářství (DIW), který uprchlickou krizi vnímá především jako příležitost. „Neexistuje žádný dobrý důvod, proč by Německo nemělo tentokrát ve zkoušce, kterou je uprchlická krize, obstát,“ prohlásil. Namísto kontraproduktivních a populistických řečí o přetížení německého hospodářství a celkové ceně krize by si politikové měli vykasat rukávy a přijít s konkrétními řešeními pro úspěšnou integraci utečenců, vyzývá Fratzscher. Ekonom nezastírá, že roční náklady budou pro německou státní kasu značné. „Pokud budeme předpokládat, že každoročně do Německa dorazí 800 000 uprchlíků, kteří se v průběhu 2–3 let uchytí na pracovním trhu do té míry, aby jejich daně a odvody pokryly náklady na veřejné služby, jež jim byly poskytnuty, bude to pro státní kasu představovat dodatečné zatížení mezi 20 až 30 miliardami euro ročně.“

Bernd Raffelhüschen předpokládá, že dodatečné výdaje německého státu na uprchlickou krizi se neobejdou bez zvýšení daní. Své tvrzení odůvodňuje starší ekonomickou studií z roku 2008, jejíž závěry počítají se zvýšením celkového daňového zatížení o 0,3 % na každých 100 000 nových imigrantů v Německu. „Při jednom milionu imigrantů, kteří se navíc ještě hůře integrují, vypadá situace ještě pochmurněji,“ a proto akademik počítá se zvýšením daní v Německu až o 6 %. Nejenom že by si takovéto množství imigrantů vynutilo zvýšení daní, ale také výrazné změny v sociálním zabezpečení a důchodovém systému v Německu a to k horšímu, varuje ekonom.

Tomuto odhadu znovu odporuje Marcel Fratzscher, který se domnívá, že uprchlická krize v aktuální šíři k žádnému zvyšování daní ani krácení dávek v Německu nepovede. „Pro tento rok se počítá s přebytkem státního rozpočtu ve výši 20 miliard euro a to i se zohledněním 10 miliard vyčleněných pro uprchlíky,“ ubezpečuje prezident Německého ústavu pro výzkum hospodářství. Otázkou tedy podle něj není, kde vzít peníze jako spíš, jak je spravedlivě rozdělit mezi jednotlivé komunity, které je nutně potřebují. Zásadní je podle Fratzschera to jak rychle se uprchlíci integrují do německého pracovního trhu. V případě, že se integrace podaří, dostane německá ekonomika podle Fratzschera nový růstový impulz. Na některé problémy zprostředkování práce uprchlíkům na podobně vyspělém rakouském trhu nedávno upozornil ředitel tamní obdoby Úřadu práce, Johannes Kopf. 

Pro sociální stát typu Německa nejsou imigranti přínosem čistě proto, že jsou v průměru mladší než domácí obyvatelstvo, které patří mezi nejrychleji stárnoucí populace na planetě. Klíčovým předpokladem je schopnost nově příchozích do systému více přispívat než z něj čerpat, čímž se dostáváme k otázce kvalifikace imigrantů, která je u většiny nedostatečná či žádná, tvrdí Clemens Fuest. „Krátkodobě samozřejmě povede uprchlická krize ke zvýšení spotřeby díky finanční pomoci státu, kterou budou uprchlíci čerpat, z toho plynoucí snižování výdajů v jiných oblastech a zvýšení zadlužení státu však tento efekt částečně neutralizuje,“ domnívá se Fuest.

Pouze zaučená a nekvalifikovaná pracovní síla nachází dnes na náročném německém pracovním trhu uplatnění pouze stěží. „Když se nám v Německu nedaří najít pracovní uplatnění pro statisíce dlouhodobě nezaměstnaných, kteří pobírají takzvanou dávku Hartz IV, jak by se nám to mohlo podařit u imigrantů?“ uzavírá profesor Raffelhüschen.

Zdroj:die Welt, die Zeit, redakce
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrační foto

Zaměřeno na: Inflace v Německu zrychlila v dubnu více, než se očekávalo

Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu v zemích Evropské unie se míra inflace dostala na dvě procenta, a přesáhla tak cíl Evropské centrální banky (ECB).

Ilustrační foto

Angela Merkelová: Budeme pozorně sledovat vývoj v Turecku

Německo bude podle kancléřky Angely Merkelové velmi pozorně sledovat, jak Turecko provádí změny ústavy, o nichž nedávno rozhodli občané v referendu.

Ilustrační foto

ECB dnes ponechá nastavení měnové politiky nezměněné

ECB dnes zdůrazní rizika vyššího růstu pro H1 17. Udrží si ale holubičí tón a nastavení měnové politiky ponechá nezměněné.

Portugalsko jako zrcadlo keynesiánství

Nastavme aktuálnímu fiskálnímu zázraku Portugalska zrcadlo. Keynesiáni, třeste se. A zastánci monetarismu jakbysmet.

Polsko: Míra nezaměstnanosti v březnu klesla na 8,1 % z únorových 8,5 %

Míra nezaměstnanosti (březen): aktuální hodnota: 8,1 %; očekávání trhu: 8,2 %; předchozí hodnota: 8,5 %.

V USA existuje stále větší rozpor mezi vývojem akciového trhu a dluhopisů

Ve Spojených státech od zvolení Donalda Trumpa prezidentem pozorujeme stále větší rozpor mezi vývojem tamního akciového trhu a trhu se státními dluhopisy USA.



Čti více

Česká koruna dnes posílila navzdory obávám z ohrožení stability vládní koalice

Česká měna dnes k euru zpevnila, a dostala se tak opět na kurz pod 27 korun za euro.

Cena ropy v dubnu oslabila druhý měsíc po sobě

Světové ceny ropy v závěru týdne oživily ze čtvrtečních měsíčních minim, za duben ale klesly druhý měsíc po sobě.

Sony se ve fiskálním čtvrtém čtvrtletí vrátila k zisku. Akcie posilují o 2,2 %

Akcie Sony (NYSE:SNE) dnes posilují o 2,2 % po zveřejnění solidních výsledků za FQ4.

Monetu akcionářsky opouští již i Bank of America

Teprve počátkem tohoto dubna se mezi akcionáři Moneta Money Bank objevila Bank of America. Svůj podíl do valné hromady stihla následně ještě navýšit, nyní už je ale situace úplně jiná.

Chevron reportovala neočekávaně dobré výsledky za první čtvrtletí

Americká ropná dvojka Chevron se v prvním čtvrtletí vrátila k zisku a její výsledek byl lepší, než se čekalo. Dopomohly k němu snížené náklady, prodeje majetku a zvýšené ceny ropy, sdělila dnes společnost.

Ilustrační foto

Americká ekonomika zpomalila v prvním čtvrtletí růst na 0,7 procenta, nejhorší výsledek za tři roky

Americká ekonomika zpomalila v prvním čtvrtletí růst na 0,7 procenta z tempa 2,1 procenta v předešlém kvartálu. Byl to její nejslabší výkon za tři roky.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.