Uprchlická krize povede v Německu ke zvýšení daní, obává se ekonom

30.07.2016 07:58 | wa pe | Diskuze

Přední němečtí odborníci nejsou jednotní v tom, jaké dopady bude mít uprchlická krize na hospodářství největší evropské ekonomiky. Zatímco v Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung počítají až se 6% zvýšením daní, jiní vidí v imigraci příležitost. 

Foto: Gerd Altmann

 

Někdejší prezident Střediska pro evropský hospodářský výzkum v německém Mannheimu, Clemens Fuest je přesvědčen, že „politika neřízené imigrace může Německo rychle přetížit.“ Pokud má být zachována schopnost Německa poskytnout ochranu před pronásledováním těm, kteří ji skutečně potřebují, musí se imigrace celkově omezit a regulovat podle kvalitativních kritérií, prohlašuje Fuest.

V podobném duchu se vyjadřuje také profesor finanční vědy Bernd Raffelhüschen z Universität Freiburg, „Potřebujeme lidi, to je jasné, ale potřebujeme lidi, které potřebujeme.“ Německý stát by měl mít odvahu začít diskriminovat a jednoduše si migranty vybírat podle kvalifikačních kritérií, je přesvědčen akademik. Již tak vysoce zadlužené evropské státy si podle něj nemohou svou vstřícnou imigrační politiku dlouhodobě dovolit. Pouze 11 zemí Evropské unie dodržuje maastrichtská dluhová kritéria, upozorňuje ekonom. Podle jeho prognóz přijde uprchlická krize Německo celkově na 900 miliard euro a to pouze v případě, že se situace nebude nadále zhoršovat. „Německo je již více jak 150 let zemí přistěhovalců, ale také zemí, která nemá jasná imigrační pravidla,“ tvrdí Raffelhüschen.

O poznání optimističtěji vidí situaci Marcel Fratzscher, prezident Německého ústavu pro výzkum hospodářství (DIW), který uprchlickou krizi vnímá především jako příležitost. „Neexistuje žádný dobrý důvod, proč by Německo nemělo tentokrát ve zkoušce, kterou je uprchlická krize, obstát,“ prohlásil. Namísto kontraproduktivních a populistických řečí o přetížení německého hospodářství a celkové ceně krize by si politikové měli vykasat rukávy a přijít s konkrétními řešeními pro úspěšnou integraci utečenců, vyzývá Fratzscher. Ekonom nezastírá, že roční náklady budou pro německou státní kasu značné. „Pokud budeme předpokládat, že každoročně do Německa dorazí 800 000 uprchlíků, kteří se v průběhu 2–3 let uchytí na pracovním trhu do té míry, aby jejich daně a odvody pokryly náklady na veřejné služby, jež jim byly poskytnuty, bude to pro státní kasu představovat dodatečné zatížení mezi 20 až 30 miliardami euro ročně.“

Bernd Raffelhüschen předpokládá, že dodatečné výdaje německého státu na uprchlickou krizi se neobejdou bez zvýšení daní. Své tvrzení odůvodňuje starší ekonomickou studií z roku 2008, jejíž závěry počítají se zvýšením celkového daňového zatížení o 0,3 % na každých 100 000 nových imigrantů v Německu. „Při jednom milionu imigrantů, kteří se navíc ještě hůře integrují, vypadá situace ještě pochmurněji,“ a proto akademik počítá se zvýšením daní v Německu až o 6 %. Nejenom že by si takovéto množství imigrantů vynutilo zvýšení daní, ale také výrazné změny v sociálním zabezpečení a důchodovém systému v Německu a to k horšímu, varuje ekonom.

Tomuto odhadu znovu odporuje Marcel Fratzscher, který se domnívá, že uprchlická krize v aktuální šíři k žádnému zvyšování daní ani krácení dávek v Německu nepovede. „Pro tento rok se počítá s přebytkem státního rozpočtu ve výši 20 miliard euro a to i se zohledněním 10 miliard vyčleněných pro uprchlíky,“ ubezpečuje prezident Německého ústavu pro výzkum hospodářství. Otázkou tedy podle něj není, kde vzít peníze jako spíš, jak je spravedlivě rozdělit mezi jednotlivé komunity, které je nutně potřebují. Zásadní je podle Fratzschera to jak rychle se uprchlíci integrují do německého pracovního trhu. V případě, že se integrace podaří, dostane německá ekonomika podle Fratzschera nový růstový impulz. Na některé problémy zprostředkování práce uprchlíkům na podobně vyspělém rakouském trhu nedávno upozornil ředitel tamní obdoby Úřadu práce, Johannes Kopf. 

Pro sociální stát typu Německa nejsou imigranti přínosem čistě proto, že jsou v průměru mladší než domácí obyvatelstvo, které patří mezi nejrychleji stárnoucí populace na planetě. Klíčovým předpokladem je schopnost nově příchozích do systému více přispívat než z něj čerpat, čímž se dostáváme k otázce kvalifikace imigrantů, která je u většiny nedostatečná či žádná, tvrdí Clemens Fuest. „Krátkodobě samozřejmě povede uprchlická krize ke zvýšení spotřeby díky finanční pomoci státu, kterou budou uprchlíci čerpat, z toho plynoucí snižování výdajů v jiných oblastech a zvýšení zadlužení státu však tento efekt částečně neutralizuje,“ domnívá se Fuest.

Pouze zaučená a nekvalifikovaná pracovní síla nachází dnes na náročném německém pracovním trhu uplatnění pouze stěží. „Když se nám v Německu nedaří najít pracovní uplatnění pro statisíce dlouhodobě nezaměstnaných, kteří pobírají takzvanou dávku Hartz IV, jak by se nám to mohlo podařit u imigrantů?“ uzavírá profesor Raffelhüschen.

Zdroj:die Welt, die Zeit, redakce

Podobná témata
německo, politika, nezaměstnanost, německá ekonomika, daně, práce, uprchlická krize

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články
Ilustrační foto

Evropští politici se vyjadřují k výsledkům italského referenda

Hospodářská situace v Itálii se po nedělním referendu nezměnila, problémy zůstávají stejné, poznamenal dnes při příchodu na jednání ministrů financí zemí platících eurem šéf této takzvané euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska.

Ilustrační foto

Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta

Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Růst mzdy se shoduje s odhady analytiků.



Čti více
Ilustrační foto

Volkswagen chce konkurovat Uberu, založil vlastní společnost Moia

Automobilka Volkswagen založila novou divizi, která má pod značkou Moia konkurovat společnostem typu Uber a nabídnout moderní způsoby přepravy jako je pronajímání aut, spolujízda nebo carsharing, tedy sdílení auta.

Ilustrační foto

OPEC se sejde s nečleny kartelu k jednání o omezení těžby ropy

Představitelé Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se v sobotu setkají ve Vídni se zástupci nečlenských zemí, aby dokončili globální dohodu o omezení těžby. Oznámil to dnes generální tajemník OPEC Mohammed Barkindo.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.