Voliči chtějí fakta o Velké Británii a EU - ta jsou však nepolapitelná

17.03.2016 07:30 | V Z | Diskuze

“Tak tedy, já chci ta fakta. … Jedině fakta v životě platí.“ Slova ředitele školy z Dickenskova románu Zlé časy jako by odrážela debatu předcházející britskému referendu ohledně možného opuštění Evropské unie, které se má konat 23. června 2016. Voliči, zmatení tvrzeními protivníků i médií, žádají prostá fakta týkající se britského členství v EU, aby se mohli rozhodnout, jak hlasovat. Tato fakta lze však bohužel získat jen obtížně, píše časopis The Economist.

Foto: Paul

 

Jeden důvod je dobrý: nikdo nechce skutečně vědět, co by nastalo po Brexitu. To se týká především obchodní smlouvy, kterou by si Británie musela vyjednat s EU – nikdo neví, jak dlouho by tato jednání trvala (britská vláda tento týden uvedla, že by mohlo jít až o deset let). Existuje však i špatný důvod: nejistota umožňuje všem stranám překrucovat fakta, přehánět nebo si zcela vymýšlet.

Toto překrucování skutečností dobře ilustrují tři příklady. Má se za to, že na obchodu s EU ve Velké Británii závisejí tři miliony pracovních míst. Mnozí ekonomové vzhledem k úzkým vazbám mezi evropskými ekonomikami tvrdí, že skutečné číslo je ještě vyšší. Přesto je tvrzení, které často zaznívá ze strany zastánců EU, totiž že by tato pracovní místa byla po odchodu Británie z EU ohrožena, nesmyslné. Nikdo nemůže vážně tvrdit, že by veškeré obchody s EU ustaly. Navíc vznik pracovních míst závisí spíše na poptávce, mzdách a pracovních zákonech než na členství té které země v určitém ekonomickém bloku.

Druhý příklad se týká britského příspěvku do rozpočtu. Zastánci Brexitu tvrdí, že Británie posílá Bruselu nespravedlivě vysokou částku dosahující téměř 20 miliard liber ročně, tj. asi 55 milionů liber denně. Ve skutečnosti jde o hrubý transfer před odpočtem rabatu, který vyjednala Margaret Thatcherová v roce 1984 a před započtením plateb EU zaslaných Spojenému království. Po započtení těchto plateb a příspěvků na zahraniční pomoc zasílaných přes Brusel čistá platba dosahuje méně než třetinu výše uvedené částky, tj. 17 milionů denně. Spojené království platí osmou nejvyšší částku do rozpočtu EU v přepočtu na jednoho obyvatele.

Třetím příkladem jsou odlišná tvrzení týkající se struktury obchodu mezi EU a Velkou Británií. Zastánci setrvání v EU tvrdí, že 45-50 % britských vývozů míří do zemí EU, zatímco do Británie míří méně něž desetina vývozu z EU. Šéf protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage však uvádí, že Spojené království je cílem 20 % exportu z EU, což mu dává silnější pozici v budoucích obchodních jednáních.

Jedním z problémů je, jaký zdroj informací využívat: evropský statistický úřad Eurostat, britská vláda i Mezinárodní měnový fond poskytují odlišné údaje. Další otázkou je, zda by se údaje měly týkat pouze zboží, nebo i služeb. Ale největší spory se týkají toho, zda považovat EU za jednolitý blok a odečítat exporty v rámci EU. Při použití této metody by podíl exportu z EU do Británie dosáhl téměř 16 %. John Springford z think-tanku Centrum pro evropské reformy upozorňuje, že při obchodních jednáních nerozhoduje EU, ale jednotlivé země. Podíl Velké Británie na celkových vývozech ze zemí EU podle něj dosahuje jen asi 8 % (podle údajů MMF dokonce ještě méně). Vyjednávací pozice Britů by tak byla výrazně slabší.

Hádky o faktech v ekonomické oblasti se nedají srovnat s rozdílnými názory na migraci a suverenitu či hořkými spory v Konzervativní straně. Co mají nerozhodnutí či špatně informovaní voliči dělat?

Naštěstí jsou k dispozici i kvalitní zdroje informací. Neutrální fullfact.org či proevropský infacts.org odmaskovávají mýty spojené s Brexitem. Knihovna Dolní sněmovny vydává excelentní zprávy, které jsou k dispozici i online. Skupina akademiků vedená Anandem Menonem z londýnské King’s College založila aktivitu „The UK in a Changing Europe”, financovanou Radou pro ekonomický a sociální výzkum která provozuje i informativní a živé webové stránky.

The Economist není v této debatě neutrální. Domnívá se, že by britský odchod z EU byl špatný pro samotnou Británii, Evropu i celý svět. Časopis však chce vysvětlovat všechny záležitosti týkající se možného Brexitu a prezentovat fakta. V nadcházejících čtyřech měsících se proto The Economist chystá publikovat sérii článků na toto téma.

Zdroj:economist
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Administrativa Donalda Trumpa připravuje vypovězení dohody o volném obchodu NAFTA

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje exekutivní příkaz o vystoupení Spojených států ze Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Napsal to dnes zpravodajský server Politico a později agentuře Reuters potvrdil i zdroj z administrativy.

Portugalsko jako zrcadlo keynesiánství

Nastavme aktuálnímu fiskálnímu zázraku Portugalska zrcadlo. Keynesiáni, třeste se. A zastánci monetarismu jakbysmet.

V USA existuje stále větší rozpor mezi vývojem akciového trhu a dluhopisů

Ve Spojených státech od zvolení Donalda Trumpa prezidentem pozorujeme stále větší rozpor mezi vývojem tamního akciového trhu a trhu se státními dluhopisy USA.

Ilustrační foto

Velké Británii hrozí, že její bankovní sektor nebude zahrnut do dohod o volném obchodu po odchodu z EU

Británie se nemůže spoléhat na to, že její finanční sektor bude součástí případné dohody o volném obchodu s Evropskou unií. Agentuře Reuters to řekli diplomaté EU po vypracování návrhu zásad pro jednání o plánovaném odchodu Británie z unie.

Prvních sto dní Donalda Trumpa v prezidentském křesle

Donald Trump usedl do křesla prezidenta Spojených států před více než sto dny. Od té doby následovala doslova smršť nejrůznějších problémů.

Co by znamenalo zvolení Emanuela Macrona pro britskou premiérku Mayovou?

Jméno vítěze prezidentské volby ve Francii bude mít velký vliv na jednání o odchodu Velké Británie z Evropské unie.



Čti více

Akcie Paypal posilují o 6,6 % po lepších než očekávaných výsledcích za Q1 a navýšení programu zpětného odkupu akcií

Společnost PayPal (NASDAQ:PYPL) překonala očekávání analytiků jak na straně tržeb, tak zisků a navýšila svůj celoroční výhled.

Proč nyní kupovat akcie Edwards Lifesciences?

Akcie výrobce medicínských přístrojů Edwards Lifesciences Corp dnes posílily po zveřejnění lepších než očekávaných výsledků o 9 %, podle Jasona Millse je však jejich potenciál do budoucna výrazně vyšší.

Chystá se japonská centrální banka omezit svůj program nákupu dluhopisů? Ptají se forex analytici BofAML

Forex analytici Bank of America Merrill Lynch se ve své poslední zprávě zaměřili na dopady, které bude mít aktuální zasedání Bank of Japan na kurz jenu.

Freeport připravuje první vývozní zásilku mědi z dolu Grasburg po 15 týdnech

Freeport McMoRan (FCX +1,1 %) podle agentury Reuters připravuje k vývozu dodávku mědi z dolu Grasberg v Indonésii, odkud nesměla kvůli sporům s vládou vyvážet posledních 15 týdnů.

Dozorčí rada ČEZ bude zítra jednat o prodeji elektrárny Počerady skupině Czech Coal

Dozorčí rada energetické společnosti ČEZ projedná ve čtvrtek prodej hnědouhelné elektrárny Počerady společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače.

Cena ropy dnes posiluje v reakci na pokles zásob v USA

Cena ropy reaguje na dnešní zprávu amerického vládního Úřadu pro energetické informace (EIA), podle níž se zásoby ropy v USA minulý týden snížily. Pokles byl přitom výraznější, než se čekalo.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.