Voliči chtějí fakta o Velké Británii a EU - ta jsou však nepolapitelná

17.03.2016 07:30 | V Z | Diskuze

“Tak tedy, já chci ta fakta. … Jedině fakta v životě platí.“ Slova ředitele školy z Dickenskova románu Zlé časy jako by odrážela debatu předcházející britskému referendu ohledně možného opuštění Evropské unie, které se má konat 23. června 2016. Voliči, zmatení tvrzeními protivníků i médií, žádají prostá fakta týkající se britského členství v EU, aby se mohli rozhodnout, jak hlasovat. Tato fakta lze však bohužel získat jen obtížně, píše časopis The Economist.

Foto: Paul

 

Jeden důvod je dobrý: nikdo nechce skutečně vědět, co by nastalo po Brexitu. To se týká především obchodní smlouvy, kterou by si Británie musela vyjednat s EU – nikdo neví, jak dlouho by tato jednání trvala (britská vláda tento týden uvedla, že by mohlo jít až o deset let). Existuje však i špatný důvod: nejistota umožňuje všem stranám překrucovat fakta, přehánět nebo si zcela vymýšlet.

Toto překrucování skutečností dobře ilustrují tři příklady. Má se za to, že na obchodu s EU ve Velké Británii závisejí tři miliony pracovních míst. Mnozí ekonomové vzhledem k úzkým vazbám mezi evropskými ekonomikami tvrdí, že skutečné číslo je ještě vyšší. Přesto je tvrzení, které často zaznívá ze strany zastánců EU, totiž že by tato pracovní místa byla po odchodu Británie z EU ohrožena, nesmyslné. Nikdo nemůže vážně tvrdit, že by veškeré obchody s EU ustaly. Navíc vznik pracovních míst závisí spíše na poptávce, mzdách a pracovních zákonech než na členství té které země v určitém ekonomickém bloku.

Druhý příklad se týká britského příspěvku do rozpočtu. Zastánci Brexitu tvrdí, že Británie posílá Bruselu nespravedlivě vysokou částku dosahující téměř 20 miliard liber ročně, tj. asi 55 milionů liber denně. Ve skutečnosti jde o hrubý transfer před odpočtem rabatu, který vyjednala Margaret Thatcherová v roce 1984 a před započtením plateb EU zaslaných Spojenému království. Po započtení těchto plateb a příspěvků na zahraniční pomoc zasílaných přes Brusel čistá platba dosahuje méně než třetinu výše uvedené částky, tj. 17 milionů denně. Spojené království platí osmou nejvyšší částku do rozpočtu EU v přepočtu na jednoho obyvatele.

Třetím příkladem jsou odlišná tvrzení týkající se struktury obchodu mezi EU a Velkou Británií. Zastánci setrvání v EU tvrdí, že 45-50 % britských vývozů míří do zemí EU, zatímco do Británie míří méně něž desetina vývozu z EU. Šéf protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage však uvádí, že Spojené království je cílem 20 % exportu z EU, což mu dává silnější pozici v budoucích obchodních jednáních.

Jedním z problémů je, jaký zdroj informací využívat: evropský statistický úřad Eurostat, britská vláda i Mezinárodní měnový fond poskytují odlišné údaje. Další otázkou je, zda by se údaje měly týkat pouze zboží, nebo i služeb. Ale největší spory se týkají toho, zda považovat EU za jednolitý blok a odečítat exporty v rámci EU. Při použití této metody by podíl exportu z EU do Británie dosáhl téměř 16 %. John Springford z think-tanku Centrum pro evropské reformy upozorňuje, že při obchodních jednáních nerozhoduje EU, ale jednotlivé země. Podíl Velké Británie na celkových vývozech ze zemí EU podle něj dosahuje jen asi 8 % (podle údajů MMF dokonce ještě méně). Vyjednávací pozice Britů by tak byla výrazně slabší.

Hádky o faktech v ekonomické oblasti se nedají srovnat s rozdílnými názory na migraci a suverenitu či hořkými spory v Konzervativní straně. Co mají nerozhodnutí či špatně informovaní voliči dělat?

Naštěstí jsou k dispozici i kvalitní zdroje informací. Neutrální fullfact.org či proevropský infacts.org odmaskovávají mýty spojené s Brexitem. Knihovna Dolní sněmovny vydává excelentní zprávy, které jsou k dispozici i online. Skupina akademiků vedená Anandem Menonem z londýnské King’s College založila aktivitu „The UK in a Changing Europe”, financovanou Radou pro ekonomický a sociální výzkum která provozuje i informativní a živé webové stránky.

The Economist není v této debatě neutrální. Domnívá se, že by britský odchod z EU byl špatný pro samotnou Británii, Evropu i celý svět. Časopis však chce vysvětlovat všechny záležitosti týkající se možného Brexitu a prezentovat fakta. V nadcházejících čtyřech měsících se proto The Economist chystá publikovat sérii článků na toto téma.

Zdroj:economist

Podobná témata
politika, analýzy, ekonomika, velká británie, evropská unie, evropa, průmysl, finance, brexit, odchod z eu, podnik a byznys

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články
Ilustrační foto

Tisk: Britská jaderná ponorka pálila na území USA, naštěstí šlo jen o nepovedený test bez jaderné hlavice

Britská vláda čelí podezření, že poslancům zatajila neúspěšný test jaderné rakety, který se uskutečnil jen pár týdnů před klíčovým hlasováním parlamentu o obnovení flotily jaderných ponorek.

Ilustrační foto

Průzkum: Čtyři z pěti firem budou letos zvyšovat mzdy

Udržet kvalitní pracovníky považuje v roce 2017 za prioritu devět z deseti českých vrcholových manažerů. Celkem čtyři z pěti šéfů se chystají přidávat.

Nejasná zpráva o dalším vývoji amerického dolaru podle forex analytiků BofA Merrill Lynch

Na jedné straně slova prezidenta Donalda Trumpa, na straně druhé výroky předsedkyně FEDu, Janet Yellenové. Forex obchodníci se tento týden museli smířit s rozporuplnými signály ohledně dalšího vývoje amerického dolaru, tvrdí analytici BofA Merrill Lynch.

Ilustrační foto

Západní média mají nové události a zamrzlý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nepřináší nové podněty. Co si myslí lidé na Ukrajině?

Válka na východní Ukrajině zmizela z hledáčku novinových zpráv. Západní média mají nové události a zamrzlý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nepřináší nové podněty, které by měly šanci zaujmout. Neznamená to, že by se nic nedělo. Jde o víc, než jen o geopolitický fotbal, kdy se míč ocitá tu na jedné tu na druhé straně.

Kanada: Jádrová inflace m/m -0,3 %. za 12/16

Ekonomická makrodata: Jádrová inflace m/m Kanada (Core CPI m/m). Aktuální hodnota je -0,3 %. Analytici očekávali 0,2 %. Minulá hodnota byla -0,5 %. Vzniklo negativní překvapení.



Čti více
Ilustrační foto

Saudi Aramco zvládá nahrazovat stará ropná pole novými, nyní jich má v provozu 220

Saúdskoarabská ropná a plynárenská společnost Saudi Aramco provozuje asi 220 vrtných souprav díky pokračujícím investicím do kapacity navzdory nízkým cenám ropy.

Ilustrační foto

Příští týden na finančních trzích: Makroekonomické události v USA a SRN, první kroky Donalda Trumpa

Příští týden budou trhy vyhodnocovat Trumpův inaugurační projev a jeho další případné poznámky. Z pohledu jiných faktorů se investoři zaměří na výsledkovou sezónu.

Ilustrační foto

Uplynulý týden na akciových trzích: Čekání na Trumpa, ECB, výsledková sezóna

Celý týden se nesl ve znamení vyčkávání na páteční inaugurační projev Donalda Trumpa. V průběhu týdne se investoři pak zaměřili na zasedání ECB a na výsledkovou sezónu.

Americké akcie v den nástupu nového prezidenta USA mírně posílily

Americké akciové trhy v den inaugurace nového prezidenta Donalda Trumpa mírně zpevňovaly a během dne ztratily jen malou část počátečních zisků.

Gazprom zprovozní další dva ropné vrty za polárním kruhem

Zatímco západní energetické společnosti si stále nejsou jisté, zda se těžba ropy ve ztížených arktických podmínkách vyplatí, ruská společnost Gazprom zde navyšuje počty svých ropných plošin.

Počet aktivních ropných vrtů v USA v tomto týdnu vzrostl o 29

Poslední údaje společnosti Baker Hughes o těžbě ropy v USA vypovídají o skokovém navýšení počtu aktivních ropných vrtů.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.