Bitcoiny v Praze. Web4Trader vyzpovídal Ronna Boesinga, výkonného ředitele a hlavní tvář první dánské burzy digitálních měn

20.05.2016 05:55 | Redakce Web4Trader | Diskuze

Ronny Boesing je výkonným ředitelem a hlavní tváří první dánské burzy digitálních měn CCEDK a platformy pro digitální měny CoinsBank. 

Foto: Web4Trader

Během své pětadvacetileté úspěšné kariéry v hudebních vydavatelstvích procestoval Ronny Boesing více jak šedesát pět zemí na pěti kontinentech, od roku 2014 však svou profesní dráhu zcela spojil s digitálními měnami. Ronny Boesing se účastnil jako předníšející na bitcoinové konferenci, která proběhla 19. května v Praze.

 

Nejen ekonomové a politici se dnes intenzivně zabývají otázkou, co přinese nastupující takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce (průmyslová revoluce 4.0). Mnozí se obávají především vysoké nezaměstnanosti, kterou postupující digitalizace a robotizace ekonomiky může způsobit. Vy sám jste čtvrt století pracoval v hudebním vydavatelském průmyslu, příchod internetu však tento Váš byznys, jak se píše na internetových stránkách Vaší burzy CCEDK, doslova zruinoval. Místo toho, abyste na technologický pokrok a inovace zanevřel, tak jste se je rozhodl využít. Jaký byl  Váš první kontakt s digitálními měnami a kdy jste si uvědomil, že se jim chcete věnovat i profesně?      

Vlády se obávají automatizace, jelikož nemají průmysl pod kontrolou. Pokud nastane globální přechod soukromých podniků na masovou automatizaci za současné ochrany jejich zisků ze strany vlád, povede to až ke vzniku feudálního státu. Hudební průmysl, ve kterém jsem pracoval, se obával přímého sdílení dat mezi uživateli z jednoho jednoduchého důvodu, ohrožovalo to jejich distribuční paradigma. V době, kdy si vydavatelství účtovala 20 dolarů za hudební CD, neměli spotřebitelé jinou možnost než cenu zaplatit.  Poté přišel na scénu Napster a cena za jedno album zamířila nejdříve k 14 dolarům, poté k 10 a dnes platíme za jednu píseň na iTunes jediný dolar. Je to trh, který rozhoduje, o tom co chce a průmysl s tím může bojovat, nebo nasednout na novou vlnu.

Problém spočívá v tom, že žádný vrcholný politik není ochotný veřejně vystoupit a říct, možná bychom měli sami jako stát začít produkovat věci, které trh potřebuje namísto pouhého vybírání daní. V ekonomice postavené na výrobě produktů a poskytování služeb státem pomocí automatizace, by soukromý sektor neměl mít problém mu konkurovat, pokud je o tolik efektivnější, jak tvrdí.  Pokud naopak namítnete, že soukromý sektor efektivní státní konkurenci nezvládne, potom je to jen o důvod víc proč takovou transformaci ekonomiky provést.

Poprvé jsem o digitálních měnách slyšel asi před dvěma a půl lety v rámci mého studia v univerzitním přednáškovém sále, konkrétně o bitcoinu a litecoinu, a jen o několik málo měsíců později už jsem společně s kolegou zakládal první bitcoin burzu v Dánsku.

 

Přístup vlád či centrálních bank k bitcoinu a jiným digitálním měnám je ve světě různý, od jejich aktivního užívání, přes neutrální či přehlíživý postoj až po vyslovené nepřátelství například v případě Ruska. Především v severských zemích je poté vidět jasná tendence omezit či dokonce zrušit hotovost, z čehož by měly digitální měny profitovat. Jakožto výkonný ředitel nejznámější dánské burzy s kryptoměnami Vás to určitě musí těšit.  Jak jsou digitální měny regulovány v Dánsku úřady a jaká je jejich obliba mezi Dány samotnými?    

Co se týká mě, rád bych Dánsko v budoucnu viděl jako celosvětové centrum digitálních měn. Na obchody s bitcoinem není v Dánsku uvalena žádná daň a vláda se snaží podpořit digitální měny, aniž by na nich profitovala. Pokud stát nemá s bitcoinem nic společného, proč by měl danit jejich používání? Dánsko je v souvislosti s digitálními měnami rozhodně jeden z těch pozitivních příkladů. V minulosti velké banky a jejich prostřednictvím také vlády zatěžovaly obyvatelstvo přemrštěnými poplatky za peněžní transakce a jejich ochranu. Myslím si, že toto se v budoucnu zcela změní.

 

Mnozí zakladatelé bitcoin a blockchain startupů měli v minulosti potíže s hledáním vstřícného bankovního partnera, bez kterého se například burzy s digitálními měnami v podstatě neobejdou. Jak to bylo ve Vašem případě? Chápou Vás ve světě tradičních finančních institucí jako nového člena rodiny, nebo život ohrožující konkurenci? 

Je to opravdu buď a nebo. Finanční instituce buďto mají dlouhodobou vizi vývoje a poté projekt podporují a snaží se na něm aktivně podílet, nebo nás vnímají jako hrozbu a nechtějí s námi mít nic společného. Věřím, že velké banky, které nemají dlouhodobou vizi, podceňují nastávající změnu paradigmatu v globálním finančním systému a lpí na starých dobrých principech bankovnictví. Tyto banky příliš dlouho zneužívaly svého výsadního postavení vůči klientům a necítí, že by tato jejich kontrola trhu měla být něčím ohrožena.  Trh na to dnes reaguje a směřuje k větší decentralizaci. Obecně se dá říct, že je pro bitcoin startupy stále velmi komplikované nabízet jakékoli služby spojené s tradičními fiat měnami. Já osobně bych také ocenil snadnější přístup k bankovním službám, věřím však, že brzy nastane doba, kdy banky začnou vnímat odvětví digitálních měn jako hodnotného budoucího partnera, pokud budou chtít udržet své investory spokojené.

 

Mladá, ale již celosvětově známá dánská burza kryptoměn CCEDK se proslavila některými svými inovacemi na poli finančních technologií. Mohl byste nám prosím stručně představit projekty jako OpenLedger či Nanocard?

Openledger je transparentní decentralizovaná platforma, která hostí všechny obchody zprostředkovávané burzou digitálních měn CCEDK nebo dalšími partnerskými subjekty.  Nanocard je v podstatě debetní karta, která bude v budoucnu navázaná na Openledger, pokud vše půjde podle plánu. Díky ní budou moci její uživatelé provádět platby například v EUR, GBP USD přímo ze svých účtů v digitálních měnách na Openledger či CoinsBank.  Mou vizí je nabídnout službu 2 miliardám lidí na planetě s nedostatečným přístupem k bankovním službám, kteří tak budou moci disponovat hotovostí plynoucí z jejich digitálních peněženek například na CoinsBank, aniž by si kdy museli zakládat bankovní konto.

 

Na konci minulého roku jste spustili unikátní projekt Obits, který kombinuje výhody digitální měny s některými aspekty držení akcií včetně podílu na zisku OpenLedger. Můžete nám prosím blíže přiblížit, o co se jedná?

Obits je token navržený jako forma odměny pro investory a uživatele digitálních měn, kteří se podílejí na rozvoji Decentralized Conglomerate, který spustíme 1. července tohoto roku. Umožní také investorům sdílet zisky plynoucí ze současných a budoucích projektů na platformě Openledger, aniž by museli mít jakékoli znalosti o bitcoinu či blockchain technologii.    

 

Název Obits trochu připomíná anglické slovo obituary, úmrtní oznámení. Portál 99bitcoins.com  zaznamenal od roku 2010 do dnešního dne 101 úmrtních oznámení pro bitcoin a další digitální měny, tedy různá mediální prohlášení o jejich selhání a konci. Jak vidíte budoucnost digitálních měn Vy, kde mohou prospět a kde naopak vidíte rizika? 

Je velmi obtížné věštit osud kterékoli současné digitální měny, ale jako celek v nejbližší době určitě nezaniknou. Je možné, že za pět let bude bitcoin nahrazen něčím lepším, rychlejším a robustnějším, stejně dobře se však může stát, že bude v této době skutečně globální měnou.  Nerad bych se příliš pouštěl do pošetilých spekulací.

 

V souvislosti s digitálními měnami jsou mezi laickou veřejností stále rozšířeny obavy z bezpečnosti burz kryptoměn, uveďme například krach kdysi největší bitcoin burzy na světě Mt. Gox spojený s krádeží asi 850 000 bitcoinů v roce 2014.  Velká míra anonymity používání digitálních měn také vzbuzuje podezření z možného financování trestné činnosti nebo rovnou terorismu. Jakým způsobem je možné získat důvěru široké veřejnosti v digitální měny? Uvítal byste regulaci digitálních měn ze strany úřadů, případně jaká opatření by podle Vás dávala smysl?            

Toto je třeba uvést do širšího kontextu bezpečnosti tradičních fiat měn. Jen ve Spojených státech samotných koluje nyní něco mezi 70–200 milionů padělaných amerických dolarů. Papírové peníze byly od svého zavedení soustavně vylepšovány, proto aby se padělání měny zabránilo. Já vidím digitální měny jako přirozenou součást tohoto vývoje. Technologie blockchain dnes představuje jednu z nejbezpečnějších metod zaznamenávání a sledování peněžních transakcí vůbec. Důvěru veřejnosti získají digitální měny jednoduše, stačí se podívat na absolutní nepoměr podvodů a krádeží v papírových penězích a těch digitálních. Čísla a statistiky by měly být jádrem toho, co přinese důvěru veřejnosti v systém, který se díky technologii blockchain bez důvěry obejde. Regulace a nové zákony budou klíčové proto, aby v budoucnu nebyl systém zneužit, nicméně potřebujeme vládu a zákonodárce, kteří budou s problematikou dobře obeznámeni předtím, než takové zákony vůbec přijdou na stůl.  Nemůžete očekávat dobrá opatření od vlády, která vytváří zákony o něčem, o čem nic neví.  

 

Jednou z hlavních překážek přijetí bitcoinu širší populací je jeho extrémně vysoká volatilita. Celé to připomíná začarovaný kruh, kdy volatilita nemůže poklesnout, dokud se nezvýší objem transakcí v bitcoinech a ten se nezvýší, jestliže zůstane volatilita i nadále vysoká. Jak podle Vás tento kruh opustit?   

Volatilita je vysoká z celé řady důvodů, přičemž objem transakcí je pouze jen jeden z nich. Mezi další patří například omezené množství mincí, které bude vytvořeno, reakce trhu na zprávy, absence komoditního krytí měny, nebo alespoň částečných rezerv. Velká část volatility dnes v případě bitcoinu spočívá v tom, že není jasně připoután k žádné centrální entitě, nereprezentuje žádný národ, organizaci ani žádnou specifickou skupinu. To je na jednu stranu jeho velká výhoda, zároveň však zabraňuje vytvoření stabilní základny uživatelů. Pro mnoho lidí, kteří dnes s bitcoinem obchodují, je to jen snadná cesta k zisku prostřednictvím spekulací. Tito lidé jsou dnes potřební, protože trhu s bitcoinem dodávají likviditu, jelikož však nemají k měně žádný zvláštní vztah, jednoduše ji začnou prodávat na krátko, dokud zcela neztratí na hodnotě a přesunou se k dalšímu zdroji zisku. To bohužel není způsob jak vytvořit životaschopnou komunitu. 

 

Centrální banky na celém světě prošly ve vztahu k digitálním měnám zajímavým vývojem, od jejich počátečního ignorování, přes varování před špatným zabezpečením a vysokými potenciálními riziky, až po inspirování se a napodobení technologie. Nedávno například ohlásila vývoj vlastní digitální měny Bank of England či nizozemská centrální banka. Myslíte, že mohou tyto chystané měny nahradit své decentralizované předchůdce na čele s bitcoinem?        

Bitcoin byl jednoduše první svého druhu a od začátku jej provází potíže, někdo dokonce mluví o občanské válce uvnitř komunity, ohledně řešení problému s velikostí jednoho bloku. Pro mě to byl jasný důkaz o tom, že organizovaná skupina, která se stará o soudržnost blockchainu, je už ze své podstaty lepším řešením než blockchain bez jakékoli koordinované ochrany.  Pokud by měla vzniknout digitální měna založená na blockchain se státní institucí v zádech, jako v případě britské či nizozemské centrální banky, bude mít větší kapitálovou podporu a zajištěnu uživatelskou základnu, která bude přispívat svými poplatky. Tyto měny bych viděl jako problém pouze v případě, že se banky rozhodnou i po zavedení blockchain udržet vysoké poplatky za transakce, a popřít tak hlavní výhodu technologie, která spočívá v rychlosti a právě finanční úspoře.

Zdroj:Redakce

Podobná témata
bitcoiny, dánsko, čtvrtá průmyslová revoluce, rozhovory, coinsbank

Líbil se vám tento článek?
+1 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Čti více

Potvrzeno, Apple vyvíjí software pro samořízené vozy

Společnost Apple (AAPL) prostřednictvím ředitele produktové integrity, Stevea Kennera potvrdila svůj zájem o technologii samořízených vozů.

Optimismus ohledně dohody OPEC dále přetrvává. Cena ropy posiluje nad úroveň 55 USD za barel

Ceny ropy na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent se poprvé od loňského července dostal nad 55 dolarů za barel.

Analytici Pacific Crest snižují výhled prodejů chytrých telefonů Apple iPhone

Analytici z Pacific Crest se domnívají, že nižší výhledy prodejů nových iPhone budou mít negativní vliv na akcie Apple (AAPL), a snižují proto svou cílovou cenu.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.