Zlato, akcie, nebo dluhopisy? Existuje vůbec vítěz nebo poražený?

01.03.2016 13:31 | Redakce Web4Trader | Diskuze

V článcích o zlatě se můžeme dočíst mnoho informací o tom, že je zlato uchovatelem hodnoty, jak zhodnocuje při krizi, jak chrání proti inflaci či případnému selhání systému. Zjednodušeně můžeme slýchat, že zlato má rádo vysokou inflaci, že mu deflace škodí nebo že rostoucí sazby zlatu neprospívají, a naopak.

Foto: Golden Gate

Tyto výroky však nejsou vždy pravdivé a lidé zabývající se investičním poradenstvím jsou někdy alergičtí na tyto velmi zjednodušující závěry a poučky. Pojďme se blíže podívat na tato a jiná tvrzení a zasaďme si je do širšího rámce a historického kontextu (v rozsahu cca 100 let).

Jak to již v životě bývá, zjednodušující poučky ne vždy fungují. Mnozí, kdo se profesionálně zabývají investicemi, vědí, že všechna investiční aktiva podléhají ekonomickému cyklu a vývoji sazeb. Celý ekonomický cyklus podléhá změně sazeb v ekonomice a souvisí s objemem a kvalitou dluhu. Viděno touto optikou je až komické, pokud porovnáváme investiční aktiva mezi sebou a přeme se, která investice je lepší, na čem klient více vydělá apod. V každé jednotlivé fázi dlouhého ekonomického cyklu mají kapitálové trhy své vítěze i poražené.

Pokud bychom celou problematiku dluhového ekonomického cyklu měli velmi zjednodušit a shrnout do několika řádků, tak by to vypadalo asi takto: Dlouhý ekonomický (dluhový) cyklus trvá průměrně 80–100 let. Má dvě zásadní fáze. Fázi, kdy dluhu je málo a sazby v ekonomice jsou vysoko. Dlouhodobě klesající sazby umožňují nárůst dluhu a klesající sazby stojí za významným, nepřirozeným růstem ekonomiky. Druhou fází je fáze předlužení, kdy je objem dluhu v ekonomice gigantický, sazby jsou na nule a již není možné dlužníkům dalším snížením sazeb ulevit. Nejhorší je, že další nárůst dluhu v ekonomice již ekonomickému růstu nepomáhá, ale naopak ekonomiku dusí. V tomto prostředí ekonomika zpomaluje, dostavuje se recese, a dokud se ekonomika neoddluží, nebude dále růst. Jak se toto týká standardních investičních aktiv? Akcie, dluhopisy a nemovitosti milují první fázi, kdy sazby mohou klesat, a v tomto prostředí tyto investice rostou. Naopak fáze předlužení  a následného oddlužování je pro akcie, dluhopisy a nemovitosti naprosto devastující. Takto to zní jednoduše a logicky.

Abychom si to však trochu zkomplikovali, spíše upřesnili (v úvodu jsme si řekli, že zjednodušující poučky ne vždy fungují), tak v praxi je to o trochu složitější. Pokud detailněji rozebereme dlouhý ekonomický cyklus, má ve skutečnosti čtyři fáze. Do tohoto rozfázování vstupuje kromě změny úrokových sazeb také demografie (vývoj porodnosti, úmrtnosti a zejména toho, kolik je pracujících  a kolik těch, kdo pobírají penzi a sociální dávky), a co je hlavní, vstupují do toho inflační a deflační tlaky, což mimo jiné úzce souvisí se změnami a vývojem měnového systému. Byl bych nerad, aby článek vypadal složitě, proto do těchto detailů nebudeme dnes zacházet. Chtěl bych pouze upozornit, že přílišné zjednodušování není vždy na místě. Pokud tak činíme, můžeme se navzájem „dráždit“ výroky, že zlato je uchovatelem hodnoty, chrání proti inflaci a je nejlepším zajištěním na penzi apod. Jestliže však příliš zjednodušujeme nebo neznáme jednotlivé fáze ekonomického cyklu a to, jak tento cyklus ovlivňuje všechna investiční aktiva, je na straně „akciových a dluhopisových“ poradců stejné „dráždění“ výroky typu, že akcie jsou nejziskovější, nejlépe člověka připraví na penzi, dlouhodobě uchovávají hodnotu. Ještě více matoucí mohou být výroky ohledně dluhopisů, že jsou nejbezpečnější investicí vůbec, jistotou na penzi a základem bezpečného portfolia.

 

Myslíte si, že víte o akciích, dluhopisech nebo komoditách víc než ostatní? Zkuste naši zábavnou vědomostní soutěž o zajímavé ceny.

 

Pokud totiž známe všechny čtyři fáze ekonomického cyklu, víme, že v průběhu oněch 80–100 let se několikrát karty na kapitálových trzích zamíchají a jednou „vyhrává“ jeden tábor (hlasující pro zlato)  a podruhé zase „vyhrává“ tábor druhý (akciovo-dluhopisový). Pravdou však zůstávají ona zjednodušení, že v průběhu 100 let je zlato uchovatelem hodnoty a chrání proti inflaci. Po 50 nebo 100 letech si za něj koupíte pořád stejně, dokonce o trochu více. Stejnou pravdou také je, že ve stejném období fungují podobně i akcie, které také průměrně kopírují inflaci, a dokonce po započtení dividend nesou o trochu vyšší výnos než zlato. U dluhopisů se to bohužel říci nedá. Jenže potíž je  v tom, že se bavíme o průměru 100 let. Nikdo z nás totiž nejspíše nebude žít 100 let, a pak buď máme štěstí, anebo smůlu, které dvě fáze ekonomického cyklu prožijeme a zda postavíme své portfolio  v souladu s vývojem na trzích, anebo půjdeme svými investicemi proti trhům. V průběhu oněch 80–100 let se situace v ekonomice a na kapitálových trzích čtyřikrát výrazně změní a všechna zmíněná aktiva projdou významnými pohyby.

Pojďme k několika příkladům. Zlato má rádo pouze dvě fáze ekonomického cyklu – druhou a čtvrtou. Obě dvě se vyznačují nestabilitou na měnových trzích a většinou vyšší inflací. Příkladem jsou například 70. léta, která se nacházela ve druhé fázi ekonomického cyklu. Zásadními změnami procházel rezervní měnový systém. Bylo to období devalvací světových měn a vysoké inflace. Cena zlata v horizontu pouhých 9 let (1971–1980) kumulativně vzrostla z 35 USD na 850 USD, tedy o 2 328 % (ano, čtete správně, 23krát), a cena stříbra dokonce o 3 600 % (ano, čtete správně, 36krát). Zajímavé je, že tento gigantický nárůst měl tři fáze: velký nárůst (cca 6krát, 1971–1974), potom 2 roky trvající korekci na zlatě (1974–1976), kdy od dosažených maxim pokleslo zlato o 50 %, a potom druhou, ještě větší fázi růstu, kdy zlato zhodnotilo celkem 23krát (1971–1980). Pro zajímavost mnohonásobně překonávalo kumulovanou a současně velmi vysokou inflaci. V tomto období byly akciové trhy i trh dluhopisů pro klienta naprostým propadákem. V celé druhé fázi ekonomického cyklu mezi lety 1966–1982 kumulativně narostl akciový index Dow Jones o pouhých 1,5 %. Navíc v období velmi vysoké, často dvouciferné inflace, kdy reálná kupní síla tohoto akciového indexu poklesla o téměř 70 %. Neznamená to však, že by byly akcie horší než zlato. Jenom se tato aktiva chovají (naštěstí) odlišně v závislosti na rozdílných fázích ekonomického cyklu. Když přišla třetí fáze ekonomického cyklu, akcie to zlatu „vrátily“. Mezi lety 1982–2000 vyrostl index Dow Jones kumulativně o 424 %, kdy zhodnotil z 2 184 bodů na 11 453 bodů. V tomto období byla navíc inflace poměrně nízká, akcie tedy opravdu zhodnotily majetek investorů. Navíc investoři dostali i dividendu, kterou zlato nemá a která v tomto období byla sice nízká, nicméně činila průměrně příjemných 2,5 % ročně. Zlato od svých maxim z roku 1980 do roku 2000 odevzdalo většinu zisku a kleslo z 850 USD na 289 USD. Nominální ztráta tedy činila 66 %. Navíc nám z hodnoty zlatého portfolia značnou část ukousla inflace. Zlato tedy bylo v této fázi ekonomického cyklu jednoznačným propadákem a akcie na plné čáře vítězily. Pak nastupuje čtvrtá fáze ekonomického cyklu, kdy se ekonomika stává předluženou a dochází znovu k devalvaci měn, měnovým válkám a v konečném důsledku rostou rizika inflačního řešení dluhů (v horším případě bankrotů). Zlato od roku 2000 roste z 289 USD na dnešních 1 212 USD (včetně 40% korekce z posledních 4 let), vrací úder akciím a dluhopisům a roste v prostředí nízké inflace o 320 %. Akcie také zhodnocují, ale pouze mírně, kdy růst v podstatě kopíruje inflaci. Index Dow Jones zhodnotil z 11 453 bodů na dnešních 16 096 bodů, tedy o mizerných 40 % kumulativně za více než 15 let (ročně průměrně pouze 2,7 %). To ani nepokrylo kumulativní inflaci. Navíc jsou akcie tak přehřáté, že dividendový výnos klesl pod 2 %. A co je horší, čtvrtá fáze ekonomického cyklu není u konce, protože smyslem této fáze je oddlužit předluženou ekonomiku. Buď dojde k oddlužení vysokou inflací (reálným rozředěním dluhů), nebo vlnou bankrotů. První scénář s vysokou inflací povede ke gigantickému nárůstu cen drahých kovů (vzpomeňte si na 23násobný nárůst zlata v prostředí vysoké inflace v 70. letech) a k mizernému růstu akcií. Vysoká inflace je devastující pro trh dluhopisů, protože rostou sazby. V případě oddlužení bankroty čeká trhy šoková deflace, která na rozdíl od mírné deflace zlatu kupodivu také vyhovuje (viz 30. léta). Oddlužování však vede ke katastrofálním ztrátám na trhu dluhopisů (dlužníci bankrotují a nic nevrací) a k velkým ztrátám na akciích. Ve 30. letech v prostředí šokové deflace klesly akciové indexy průměrně o 90 %. Je totiž postižena důvěra na trhu dluhopisů, což je podstata stability nejen finančních, ale i měnových systémů. Takto bychom si mohli popisovat změny cen aktiv ve všech jednotlivých čtyřech fázích ekonomického cyklu. Nicméně vydalo by to i s grafy a souvislostmi na celou knihu. Z tohoto pohledu je neprofesionální porovnávat, které aktivum je lepší a které horší.

V každé jednotlivé fázi ekonomického cyklu panují odlišné podmínky v ekonomice a jednou se bude dařit zlatu a podruhé akciím, nemovitostem a dluhopisům. Tyto spory jsou podobné šarvátkám malých dětí na pískovišti, které se hádají, kdo má větší bábovičku. Stačí změna počasí, například déšť v případě bábovičky na písku nebo růst sazeb na dluhopisových trzích v případě našich investic, a vše je jinak. Pak není podstatné, kolik co vydělává (jak je velká bábovička), ale to, zda je daná investice nebo bábovička odolná vůči změně prostředí. Ve čtyřech fázích ekonomického cyklu zlato dvakrát katastrofálně propadá a dvakrát drtivě poráží všechny ostatní investice. Naopak akcie dvakrát souboj se zlatem na plné čáře vyhrávají a dvakrát se zlatem prohrávají. A z podstaty těchto investičních aktiv je logické, že se tyto trhy většinou chovají opačně. A buďme za to rádi, je to totiž podstatou diverzifikace.

Při pohledu na stávající stav ekonomiky, úrokové sazby a gigantický objem dluhu je nanejvýš jasné, která skupina aktiv v nejbližších 10 letech přinese investorům výnos. Události posledních týdnů ukazují, že objem rizikového dluhu, který nakoupily investiční banky, není pro stabilitu kapitálových trhů a bankovního systému dobrou zprávou. Je naivní si myslet, že krizi roku 2008, kterou způsobil vysoký objem dluhu, prostředí nízkých sazeb, nadměrný objem měnové zásoby a prostředí devalvace světových měn a také vysoké deficity veřejných financí, vyřešíme tak, jak se ji rozhodli řešit politici a centrální bankéři. Problémy roku 2008 sotva vyřešíme ještě vyšším objemem zadlužení, ještě nižšími sazbami, tištěním peněz a další devalvací měn a už vůbec ne nárůstem deficitů veřejných financí. Nesmíme zapomenout, že se stále ještě nacházíme ve čtvrté fázi ekonomického cyklu, která musí skončit oddlužením. A historie ukazuje, že oddlužení nemůže proběhnout bezbolestně.

Spory o to, které aktivum je lepší a které více vydělává, mohou mít v podstatě pouze dva poražené. Za prvé klienta, který nebude včas připraven na oddlužovací fázi ekonomického cyklu, a přijde tak o velkou část svých úspor. Za druhé poradce, jenž bude rozvíjet své podnikání na trhu, který půjde proti němu. Je totiž vždy snadnější podnikat v souladu s tržním vývojem než jít proti trendu.

A jaké jsou vyhlídky zlata na rok 2016 se můžete dozvědět z minulého článku.

 

Zdroj:Pavel Ryba, GOLDEN GATE CZ a.s.

Podobná témata
komodity, dluhopisy, investice, drahé kovy, zlato, investování, ekonomika, investice do zlata, inflace, česká republika, devalvace, cena zlata, akcie, ekonomický cyklus

Líbil se vám tento článek?
+1 / -0

Sdílejte článek na sociálních sítích
Odeslat článek e-mailem

Diskuze

V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Vstoupit do diskuze


Související články

AmpGFX: JPY a zlato zůstávají na nižší úrovni

Forex analytici společnosti Amplifying Global FX Capital uvádějí, že forexový trh se poslední dobou přesouvá směrem ke slabšímu JPY a nižším cenám zlata, zatímco obchodování s ostatními měnami vůči USD zůstává na stabilní úrovni.

Proč cena zlata po Trumpově vítězství prudce nestoupla i když to všichni avizovali?

Jistě si živě vzpomínáme, jak si spousta odborníků ještě nedávno myslela, že zlato a jeho cena poletí vzhůru, pakliže Donald Trump vyhraje volby na příštího prezidenta USA.

Ilustrační foto

Nejdůležitější události ve světové ekonomice v roce 2016

Přehled hlavních událostí ve světové ekonomice v roce 2016.



Čti více
Ilustrační foto

Pfizer brutálně zdražil lék na epilepsii ve Velké Británii, teď za to dostal tučnou pokutu

Americká farmaceutická společnost Pfizer musí v Británii zaplatit rekordní pokutu 84,2 milionu liber (2,7 miliardy Kč). Britský antimonopolní úřad (CMA) ji tak trestá za předražení léku proti epilepsii až o 2600 procent. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Forex analytici UOB: U páru USD/JPY by mohl přijít pokles

Forex stratégové UOB Group prohlásili, že širší výhled u páru USD/JPY ukazuje na další konsolidaci, i když v krátkodobém výhledu není vyloučen ani retracement.

ČNB pokračovala v intervencích proti koruně, devizové rezervy rostly o 1,8 miliardy euro

Devizové rezervy České národní banky ke konci listopadu vzrostly proti říjnu o 1,8 miliardy eur na 80,3 miliardy eur. Zvýšily se také v korunovém vyjádření, v dolarovém klesly. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnila ČNB. Zároveň ČNB v říjnu provedla druhé nejvyšší intervence  od jejich zahájení.

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.